12 C 88/2026
č. j. 12 C 88/2026-20
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě dluhu za spotřebitelský úvěr, který žalovaný nevyplatil. Soud potvrdil, že žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě jeho příjmů a výdajů. Rozhodnutí se opřelo o § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2390 občanského zákoníku. Soud přiznal úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o 36 300 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota-Anonymizováno, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Dle žalobkyně ze smlouvy plynou také poplatky ve výši částka. Žalovaný zaplatil žalobkyni na dluh částka. Dluh měl splatit v 78 týdenních splátkách po částka. Žalobkyně stanovila splatnost pohledávky na datum. Žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, vycházela přitom z informací o jeho osobních a majetkových poměrech sdělených přímo žalovaným, a dále ověřením databázích, telefonickou kontrolou zaměstnání.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny dne datum na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
5. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě by žalovanému byla poskytnuta částka částka. K čerpání úvěru došlo podle smlouvy v hotovosti při podpisu smlouvy. Vedle toho žalobkyně vyčíslila úrok částka, poplatek za zpracování úvěru částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka. Splátky byly sjednány ve výši částka za týden. Žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost, když žalovaného obeznámila žalovaného s obsahem závazku pomocí formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.
6. Z evidenční karty klienta soud zjistil, že pro účely zjištění úvěruschopnosti žalovaného žalovaný sdělil, že žije v nájemním bydlení, jeho náklady na bydlení jsou částka, nebankovní závazky jsou částka a životní minimum na ověření je částka. Příjem ze zaměstnání má ve výši částka. Žalobkyně tak zjistila, měsíční výdaje žalovaného ve výši částka a disponibilní zůstatek částka. Formulář dále obsahuje informaci o tom, že byl ze strany žalovaného předložen občanský průkaz, SIPO, pracovní smlouva a výplatní pásky za leden a únor 2024.
7. Z přehledu předepsaných a přijatých plateb vedených žalobkyní soud zjistil, že v kalendářním týdnu Anonymizováno/Anonymizováno žalovaný uhradil částka a v kalendářním týdnu Anonymizováno/Anonymizováno žalovaný uhradil částka.
8. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
10. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která upravují zápůjčku, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Žalobkyně prokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 občanského zákoníku, když po podpisu smlouvy došlo k předání smluvené částky hotovosti, což odpovídá povaze zápůjčky jako reálné smlouvy. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když zjistila jeho příjmy a výdaje. Z nich vyplynulo, že žalovaný má k dispozici dostatečný příjem, respektive disponibilní zůstatek, na jehož základě by měl být schopný úvěr splácet. K prokázání příjmů a výdajů si nechala předložit relevantní listiny.
14. Žalobkyně prokázala své tvrzení o tom, že peněžní prostředky v celkové výši částka byly předány žalovanému hotovostně při podpisu smlouvy, když ten tuto skutečnost stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný nesplnil svou povinnost a peněžní prostředky spolu s poplatky ve stanovené lhůtě nevrátil. Žalobkyně požaduje úrok až ode dne následujícího po posledním dni splatnosti smlouvy. K prodlení žalovaného tak došlo až dne datum a od tohoto dne soud přiznal úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.