12 C 9/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 555 595 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 555 505 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a částku 4 800 Kč.</b> <b>II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 225 535 Kč.</b> 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 555 595 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou (objednatelem) uzavřela celkem čtyři smlouvy o dílo, jejichž předmětem vždy byly práce prováděné pokládkovou četou se stroji žalobkyně při pokládce živičné vrstvy. První z těchto smluv byla uzavřena na základě objednávky žalované č. OB [číslo] ze dne [datum] (práce na akci [obec]) a na dle ní žalobkyně provedla objednané práce řádně a včas, což žalovaná potvrdila na předávacím protokolu. Cenu těchto prací žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 176 700 Kč, se splatností určenou na [datum]. Žalovaná žalobkyni vyúčtovanou cenu uhradila jenom zčásti a dosud jí z tohoto důvodu dluží 17 760 Kč. Druhá smlouva byla uzavřena na základě objednávky žalované č. OB [číslo] ze dne [datum] (jednalo se o práce na akci [obec]). Žalobkyně i v tomto případě provedla objednané práce řádně a včas, což žalovaná potvrdila na předávacím protokolu. Cenu těchto prací žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 408 850 Kč, se splatností určenou na [datum]. Žalovaná žalobkyni vyúčtovanou cenu uhradila jenom zčásti a dosud jí z tohoto důvodu dluží 40 885 Kč Třetí smlouva se týkala akce [obec] - [anonymizována dvě slova] a byla uzavřena na základě objednávky žalované č. OB [číslo] ze dne [datum]. Rovněž v tomto případě žalobkyně provedla objednané práce řádně a včas, což žalovaná potvrdila na předávacím protokolu. Cenu prací žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 35 000 Kč, se splatností určenou na [datum], a fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 10 350 Kč, se splatností určenou na [datum]. Žalovaná žalobkyni cenu vyúčtovanou těmito fakturami neuhradila ani zčásti a dosud jí z tohoto důvodu dluží celkem 45 350 Kč. Čtvrtá smlouva byla uzavřena na základě objednávky žalované č. OB [číslo], rovněž ze dne [datum], a týkala se akce [obec] – I. část. Také v tomto případě byly objednané práce provedeny řádně a včas, bez vad a nedodělků, což žalovaná potvrdila podpisem předávacího protokolu. Cenu prací žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 215 000 Kč, se splatností určenou na [datum], a fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 336 600 Kč, se splatností určenou na [datum]. Žalovaná však žalobkyni zaplatila toliko částku 100 000 Kč (na částečnou úhradu faktury [číslo]) a fakturu [číslo] jí neuhradila ani zčásti. Na ceně prací provedených žalobkyní na této akci tudíž žalovaná žalobkyni dluží celkem 451 600 Kč. Žalobkyně proto žalovanou písemně vyzvala k zaplacení dluhu v celkové výši 555 595 Kč, a to v dodatečné lhůtě do [datum]. Žalovaná však dluh dosud ani zčásti neuhradila. Počínaje dnem [datum] (až do zaplacení) proto žalobkyně požadovala také zaplacení zákonného úroku z prodlení (ze všech dílčích peněžitých závazků, s jejichž splněním se žalovaná ocitla v prodlení). Ve vztahu ke každé dílčí pohledávce (z jednotlivých smluv) žalobkyně uplatnila i právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním každé této pohledávky ve výši 1 200 Kč (tj. celkem 4 800 Kč) podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Při jednání před soudem dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 90 Kč (včetně příslušenství) s tím, že v žalobě bylo uplatněno chybné tvrzení, že – ve vztahu k akci [obec] – žalovaná neuhradila částku 17 760 Kč, ačkoliv ve skutečnosti neuhradila 17 670 Kč, tj. 10 % vyfakturované částky; v tomto směru zároveň žalobní tvrzení upravila. Usnesením ze dne [datum] soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. Žalobkyně, při témže jednání, žalobní tvrzení dále upřesnila tak, že předmětem jejího závazku vůči žalované ve všech případech byl - ve své podstatě - pronájem soustavy stavebních strojů, které pokládají živičné (asfaltové) vrstvy při stavbě vozovky, včetně jejich obsluhy. Pokyny na stavbě udílel obsluze strojů stavbyvedoucí žalované, která dodávala i materiál a zajišťovala podkladové vrstvy vozovky, za jejichž kvalitu odpovídala. Stroje žalobkyně tímto způsobem pokládaly dvě živičné vrstvy, a to horní vrstvu podkladu a ložnou vrstvu. Nejednalo se tudíž o běžné smlouvy o dílo.

4. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala ani zčásti. Výslovně se vyjádřila jen ke stavební akci [obec] (oprava povrchu komunikace). Potvrdila, že se jednalo o provedení horní vrstvy podkladu a ložné vrstvy, i to, že žalovaná dodávala materiál. Nesouhlasila s tím, že účastníci neuzavřeli smlouvu o dílo, resp. že by žalobkyně žalované toliko poskytla pokládkové stroje a jejich obsluhu do dispozice žalované. Zároveň žalovaná uvedla, že dílo, které pro ni žalobkyně zhotovila, trpělo vadami, neboť průměrná míra hutnění dle zjištění investora ([územní celek]) neodpovídala příslušné normě. Žalovaná žalobkyni vady vytkla, avšak ta je odmítla odstranit a žalovaná je musela odstranit svým nákladem, čímž jí vznikla majetková újma v celkové výši 637 424 Kč. Zčásti provedla práce k odstranění vad sama žalovaná, zčásti s využitím jiných osob – [právnická osoba], [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] – dlaždičské a kopáčské práce. Následně žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení těchto nákladů vynaložených na odstranění vad (fakturou [číslo] ze dne [datum]), žalobkyně jí však tuto částku neuhradila ani částečně. Žalovaná tudíž proti žalobkyni uplatnila kompenzační námitku, kterou vzájemné nároky započetla.

5. Při jednáních, která se ve věci konala ve dnech 21. 9. a [datum] a [datum], soud provedl dokazování účastníky označenými listinami a vyslechl svědky. Při jednání dne [datum] byl toliko vyhlášen rozsudek.

6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

7. Z písemné objednávky OB [číslo] [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná u žalobkyně objednala„ živičné vrstvy včetně techniky“ za 43 000 Kč za jeden den, a to v rámci zakázky„ [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec] - [anonymizováno]“. V objednávce je též zmíněno, že splatnost faktury bude 35 dnů a termín realizace bude ve dnech [anonymizováno] až [datum]. Objednávka obsahuje rovněž obecné obchodní podmínky týkající se zejména fakturace, přechodu vlastnictví k věci a záruky za vlastnosti díla, a je podepsána oběma stranami. Z předávacího protokolu k této akci ([obec]), který je též podepsán oběma stranami, je zřejmé, že žalovaná potvrdila splnění předmětné objednávky ze strany žalobkyně s tím, že celková cena dodávky činí 176 700 Kč (z toho za denní nájem pokládkové čety 43 000 Kč x 4, tj. 172 000 Kč, a za přesčasové hodiny 4 700 Kč); předávací protokol obsahuje poznámku„ bez vad a nedodělků“ a je v něm ručně vepsáno„ záruka na položení a zhutnění živice do [datum] (60 měsíců)“. Z daňového dokladu (faktury) ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala za práce na akci [obec] dle předávacího protokolu částku 176 700 Kč se splatností určenou na [datum].

8. Z písemné objednávky OB [číslo] [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná u žalobkyně objednala„ pronájem pokládkové čety, včetně strojů“ za 43 000 Kč za jeden den, resp. 8,5 hodin, a to v rámci zakázky„ Oprava povrchu komunikací v [obec a číslo]“, přičemž jako kontaktní osoby byli uvedeni [celé jméno svědka] [příjmení] [jméno]. V objednávce je též zmíněno, že předpokládaná celková cena je 408 850 Kč (bez DPH), že splatnost faktury bude 35 dnů a termín realizace ve dnech 14. 11. až [datum]. Popis konkrétních objednávaných položek je obecně nadepsán jako„ objednávka živičných vrstev včetně techniky“. Objednávka obsahuje rovněž obecné obchodní podmínky týkající se zejména fakturace, přechodu vlastnictví k věci a záruky za vlastnosti díla, a je podepsána oběma stranami. Z předávacího protokolu k této akci ([obec]) ze dne [datum], který je rovněž podepsán oběma stranami, je zřejmé, že žalovaná potvrdila splnění předmětné objednávky ze strany žalobkyně s tím, že celková cena dodávky činí 408 850 Kč (rozepsáno za denní nájem pokládkové čety a chodníkového finišeru a přesčasové hodiny); v předávacím protokolu je uvedena poznámka„ bez vad a nedodělků“. Z daňového dokladu (faktury) ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala za práce na akci [obec] dle předávacího protokolu částku 408 850 Kč se splatností určenou na [datum].

9. Z písemné objednávky OB [číslo] [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná u žalobkyně objednala„ pokládkovou četu“ za 35 000 Kč v rámci zakázky„ [ulice] přejezd [obec] [obec] km 19,86“ a že jako kontaktní osoby byli uvedeni [jméno] [příjmení], [obec] [anonymizováno] a [jméno] [jméno]. V objednávce je též zmíněno, že splatnost faktury bude 35 dnů a termín realizace dne [datum]. Objednávka, která je podepsána oběma stranami, obsahuje obecné obchodní podmínky týkající se zejména fakturace, přechodu vlastnictví k věci a záruky za vlastnosti díla. Z předávacího protokolu k této akci ([obec] – [anonymizována dvě slova]) ze dne [datum], který je také podepsán oběma stranami, je zřejmé, že žalovaná potvrdila splnění předmětné objednávky ze strany žalobkyně dne [datum] s tím, že celková cena dodávky činí 35 000 Kč (za denní nájem pokládkové čety); v předávacím protokolu je uvedena poznámka„ bez vad a nedodělků“ a ručně vepsána poznámka„ záruční doba na provedené práce – pokládka živ. vrstev 36 měsíců – [datum]“. Z daňového dokladu (faktury) ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala za práce na akci [obec] – [anonymizována dvě slova] dle předávacího protokolu částku 35 000 Kč se splatností určenou na [datum].

10. Z předávacího protokolu označeného [číslo] k akci„ [obec]“ ze dne [anonymizováno] [číslo] vyplývá, že žalovaná potvrdila splnění dodávky ze strany žalobkyně dne [datum] s tím, že jde o doúčtování denního nájmu pokládkové čety 8,5 hod., a cena k vyúčtování činí 10 350 Kč (bez DPH); předávací protokol je podepsán oběma stranami a obsahuje poznámku„ bez vad a nedodělků“. Z daňového dokladu (faktury) ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala za práce na akci [obec] dle předávacího protokolu částku 10 350 Kč se splatností určenou na [datum].

11. Z písemné objednávky OB [číslo] [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná u žalobkyně objednala„ pokládkovou četu“ za 215 000 Kč v rámci zakázky„ [anonymizováno] [obec], 1. stavba – [anonymizována tři slova]“ a že jako kontaktní osoby byli uvedeni [jméno] [jméno] a [obec] [anonymizováno]. V objednávce je též zmíněno, že splatnost faktury bude 35 dnů a termín realizace ve dnech [anonymizováno] až [datum]. Objednávka je podepsána oběma stranami a obsahuje obecné obchodní podmínky zejména stran fakturace, přechodu vlastnictví k věci a záruky za vlastnosti díla. Z předávacího protokolu k této akci ([obec] – I. část) ze dne [datum], který je také podepsán oběma stranami, je zřejmé, že žalovaná potvrdila splnění předmětné objednávky ze strany žalobkyně s tím, že celková cena dodávky k vyúčtování činí 215 000 Kč (denní nájem pokládkové čety); v předávacím protokolu je uvedena poznámka„ bez vad a nedodělků“ a ručně vepsána poznámka„ záruční doba na provedené práce – pokládka živ. vrstev 36 měsíců – [datum]“. Z daňového dokladu (faktury) ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala za práce na akci [obec] – I. část podle předávacího protokolu částku 215 000 Kč se splatností určenou na [datum].

12. Z předávacího protokolu označeného [číslo] k akci„ [obec] – I. část“ ze dne [anonymizováno] [číslo] vyplývá, že žalovaná potvrdila splnění dodávky ze strany žalobkyně s tím, že jde o vyúčtování denního nájmu pokládkové čety 8,5 hod. za celkem 7 dnů (43 000 Kč x 7, tj. 301 000 Kč), za den [datum] ve výši 21 500 Kč a za přesčasové hodiny v celkové výši 14 100 Kč, a celková cena k vyúčtování činí 336 600 Kč (bez DPH); předávací protokol je podepsán oběma stranami, obsahuje poznámku„ bez vad a nedodělků“ a dále ručně vepsanou poznámku„ 10 % do předání – do [datum], záruka 36 měsíců – pokládka“. Z daňového dokladu (faktury) ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala za práce na akci [obec] – I. část podle předávacího protokolu částku 336 600 Kč se splatností určenou na [datum].

13. Z listiny označené jako„ Odsouhlasení závazků k [datum]“ vyplývá, že žalovaná – v rámci inventarizace závazků a pohledávek - požádala žalobkyni o odsouhlasení stavu závazků ke dni [datum] s tím, že vůči ní eviduje závazky v celkové výši 555 505 Kč, a to konkrétně na základě faktury s variabilním symbolem (VS) [číslo] v částce 17 670 Kč, faktury s [variabilní symbol] v částce 40 885 Kč, faktury s [variabilní symbol] v částce 35 000 Kč, faktury s [variabilní symbol] v částce 115 000 Kč, faktury s [variabilní symbol] v částce 10 350 Kč a faktury s [variabilní symbol] v částce 336 600 Kč. Na listině jsou – pod konstatováním, že tento stav souhlasí s evidencí - připojeny podpisy obou stran (a otisk jejich razítka).

14. Z e-mailové korespondence mezi účastníky z března a dubna 2017, dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného advokátce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tehdy zastupující žalovanou, dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného zástupci žalobkyně, podacího archu ze dne [datum] a dodejky datové zprávy ze dne [datum], vyplývá, že si účastníci vyměňovali stanoviska ohledně vzájemných (tvrzených) nároků a že žalobkyně nakonec zcela odmítla odpovědnost za vady, které se vůči ní dovolávala žalovaná ve vztahu k akci [obec].

15. Z„ Výzvy k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínky dle § 142a o. s. ř.“ ze dne [datum] je zřejmé, že žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovanou vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši 555 505 Kč ve lhůtě do [datum], přičemž požadavek na zaplacení této částky odůvodnila shodně jako žalobu v této věci. Současně se žalobkyně vyjádřila k vadám, které jí žalovaná vytýkala. Jde-li o poškození silniční a sadové obruby, konstatovala, že kompenzace byla dohodnuta a realizována formou poskytnuté slevy. Stran nedostatečné míry zhutnění uvedla, že předmětem díla byla práce pokládkové čety se stroji žalobkyně, materiál (živičnou vrstvu) dodávala žalovaná a pokládková četa se řídila pokyny zaměstnance žalované. Poukázala také na nekvalitu podkladových vrstev. Žalobkyně žalovanou upozornila, že nezaplatí-li dluh v určené lhůtě, bude jej vymáhat v soudním řízení.

16. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalovanou zástupci žalobkyně vyplývá, že žalovaná odmítla požadavek uplatněný předžalobní výzvou ze dne [datum], jejíž doručení potvrdila ke dni [datum], a současně se odvolala na dluh žalobkyně z titulu náhrady škody ve výši 637 424 Kč; z dodejky datové zprávy je patrné, že tento dopis byl zástupci žalobkyně doručen dne [datum].

17. Z nákresu vozovky je patrné, že vozovka zpravidla má – ze stavebně technického hlediska – dvě vrstvy podloží (podloží a zlepšené podloží), ochrannou vrstvu, dvě podkladové vrstvy (spodní vrstvu podkladu a horní vrstvu podkladu) a dvě vrstvy krytu vozovky (ložnou vrstvu a obrusnou vrstvu).

18. V denních záznamech stavby s názvem„ [anonymizováno] – [obec] – [ulice]“, na listech [číslo] je zaznamenáno (mimo jiné), že dne [datum] stavba nebyla připravena k pokládce A [číslo pasu] a bylo třeba čekat, až se tak stane, dne [datum] bylo ráno třeba počkat na materiál k pokládce A [číslo pasu], ACL 16, neboť zamrzla obalovna (uvedena je teplota 0 oC), že dne [datum] byl materiál (ACO 8) nakládán do finišeru bagrem a při pokládce došlo k poškození 16 ks obrubníků (opravu měla provést [anonymizováno]), že dne [datum] byly při pokládce A [číslo pasu], ACL 16 na štěrkodrť zjištěny příčné i podélné nerovnosti, dne [datum] došlo k prostojům strojů před pokládkou A [číslo pasu], ACL 16 kvůli nepřipravenosti staveniště, dne [datum] bylo staveniště také připravováno před pokládkou A [číslo pasu], ACL 16 (zmíněny jsou i nerovné obrubníky) a dne [datum], kdy byla v plánu pokládka ACO 8 na chodník, opět zamrzla obalovna (uvedena je teplota -2 oC). Z dalších listů s denními záznamy stavby ([číslo]) soud nezjistil žádné další, ve věci významné okolnosti.

19. Z listinných důkazů, které se týkaly žalovanou tvrzených vad položených živičných vrstev na stavební akci v [obec] a nároků v té souvislosti uplatněných proti žalobkyni, vyplývá, že dopisem z [datum] žalovaná žalobkyni oznámila, že výsledky laboratorního měření odhalily, že průměrná míra zhutnění na ložné vrstvě je 95,5 %, tj. méně než vyžadovaných 96 %, s tím, že objednatel požaduje opravu. Výsledky vyplývají z protokolu [číslo] (provedení vývrtů asfaltových vrstev) ze dne [datum] a jeho příloh, z protokolů o zkoušce [číslo] S/17 (vlastnosti asfaltové směsi ložní vrstvy – ACL) a [číslo] S/17 (vlastnosti asfaltové směsi podkladové vrstvy – ACP) ze dne [datum] a protokolu o zkoušce [číslo] Tr/17 (míra hutnění asfaltové vrstvy radiometrickou sondou Troxler) ze dne [datum], zpracovaných [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], zkušební laboratoř [obec]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyni připomněla, že již v průběhu realizace reklamovala poškozené obrubníky (od silničního válce), a oznámila, že sama provedla opravu vadné ložní vrstvy, a tudíž žalobkyni přeúčtuje náklady s tím spojené v celkové výši 637 424 Kč a započte je vůči svým závazkům, jejichž splnění žalobkyni dluží v celkové výši 555 505 Kč, a to z faktur [číslo]. Fakturou ze dne [datum] [číslo] žalovaná žalobkyni vyúčtovala částku 637 424 Kč, se splatností určenou na [datum], s tím, že jde o náklady na opravu v [obec] dle příloh. Celkovou částku žalovaná dokládala rozpočtem prací, která měly být objednány ve vztahu ke stavbě„ [obec] [ulice] ulice“ u společnosti [právnická osoba] (označena jako zhotovitel) v celkové výši 580 215 Kč (za vyrovnání povrchu dosavadních krytů asfaltovým betonem, obrusnou vrstvu asfaltového betonu se sníženou hlučností a za postřiky), fakturou ze dne [datum], kterou [právnická osoba] s. r. o. žalované vyúčtovala částku 70 000 Kč, se splatností určenou na [datum], za frézování živičného krytu na téže stavební akci, dále fakturou ze dne [datum] [číslo] kterou [jméno] [příjmení] – dlaždičské a kopáčské práce žalované vyúčtoval za práce na téže stavební akci částku 3 000 Kč a dvěma fakturami, které žalované vystavila [právnická osoba] s. r. o. – fakturou ze dne [datum] č. FV [číslo] 2017 na částku 158 108 Kč, splatnou dne [datum] (za opravy samonivelačních poklopů v ulici [ulice] v [obec]), a fakturou ze dne [datum] č. FV [číslo] 2017 na částku 211 653 Kč, splatnou dne [datum] (za osazení poklopů s finišerem). Z výpisů z bankovního účtu žalované vedeného u [právnická osoba], vyplývá, že žalovaná zaplatila částky, které jí vyúčtovali [právnická osoba], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] Dopisem ze dne [datum] žalovaná vůči žalobkyni uplatnila náhradu škody ve výši 637 424 Kč (70 000 Kč za frézování, 9 000 Kč za odvoz materiálu, 3 000 Kč„ dobourání“ po fréze, 24 690 Kč za spojovací postřik, 182 706 Kč za pokládku ložné vrstvy a 348 028 Kč za odbourání a opětovné osazení kanálových hrnků a poklopů), s tím, že v rozsahu 555 505 Kč dojde k započtení vzájemných pohledávek a zbylou částku (81 919 Kč) má žalobkyně žalované zaplatit; dopis byl – podle podacího archu – odeslán žalobkyni dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobkyni oznámila, že započítává na pohledávku žalované ve výši 555 505 Kč vlastní pohledávku ve výši 637 424 Kč.

20. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že [jméno] [příjmení], majitele žalobkyně, zná přibližně sedm let, neboť pro žalobkyni, jejímž zaměstnancem ale nikdy nebyl, zprostředkovával zakázky. Žalovanou také zná, zná její majitele i jednatele, zná [anonymizováno] [jméno] a také [anonymizováno] [jméno], který nastoupil po něm; s žalovanou spolupracuje od roku 2014 až dosud. Pro žalobkyni od žalované zajistil několik zakázek, vždy se jednalo o pronájem pokládkové čety se stroji - 8,5 tunového válce, malého 3,5 tunového válce a finišeru [příjmení] 350, což je stroj, který pokládá živičnou vrstvu, tj. asfalt, který následně upravují válce. [anonymizováno] [jméno], tehdy ředitel [anonymizována dvě slova] žalované, mu vždy zavolal, že potřebuje pokládkovou četu a stroje na určité časové rozmezí (např. dva měsíce), s tím, že v rámci té doby byly žalobkyni zasílány konkrétní objednávky na jednotlivé akce, kde byla pokládková četa potřeba po určitou dílčí dobu (např. jen několik dnů) a po odvedení práce byla dle dalších pokynů žalované přemístěna na jinou akci. Přepravu techniky (strojů) z jedné akce na druhou zajišťovala žalovaná, žalobkyně potřebovala vědět jen místo akce kvůli zajištění ubytování pro zaměstnance. To se většinou dozvěděla telefonicky, následovala objednávka písemná přes e-mail a někdy se dokonce stalo, že taková objednávka došla až po samotné realizaci. Žalovaná dodávala i materiál (živici). Pokud jde o sjednanou cenu, ta se vyvíjela, začínala asi na 40 000 Kč za den a postupně se zvýšila přibližně na 45 000 Kč za den. K zásadním problémům při spolupráci žalobkyně s žalovanou nedocházelo, občas došlo k poškození obrub od válců, což se ovšem vždy vyřešilo dohodou (např. slevou na přesčasových hodinách). V praxi někdy docházelo k překročení původně dohodnuté doby pronájmu pokládkové čety, což se následně doúčtovávalo. Svědek, jenž se v rámci své činnosti zabývá stavbami vozovky, potvrdil, že vozovka vypadá jako na nákresu, kterým soud provedl důkaz (a svědkovi předložil k nahlédnutí), s tím, že struktura v konkrétním případě může být do jisté míry odlišná, což záleží na projektové dokumentaci, která vychází z místních specifik. Pokládková četa poskytnutá žalobkyní se podílela jen na tvorbě horních dvou vrstev, tj. ložné a obrusné vrstvy. Spodní vrstvy zřejmě zhotovila žalovaná anebo jiný subdodavatel. To ale žalobkyni nezajímalo, ta poskytla pokládkovou četu se stroji, která podle pokynů žalované na stavbě položila živičné vrstvy, technické zkoušky spodních vrstev pro ně nebyly významné. Při pronájmu totiž platilo, že i kdyby žalovaná dala pokyn, ať se asfalt položí do bláta, tak ho tam položí. Pokládková četa neřešila ani počasí, vše záviselo pouze na rozhodnutí žalované. Stavba silnice začíná přípravou tzv. výstavbové pláně (podloží), které je třeba změřit z hlediska únosnosti a dle výsledku měření případně připravit zlepšené podloží, které se opět proměřuje. Následně se vytvoří ochranná vrstva, která se opět proměří. Stejně se postupuje i v dalších vrstvách, konkrétně ve spodní i horní podkladové vrstvě, vše musí být řádně proměřeno a výsledky musí odpovídat projektu. Až na takto připravený podklad lze položit živičné vrstvy (ložnou a obrusnou). V praxi někdy objednatel upřednostní zájem na včasném položení vrstev i s nějakým rizikem nad hrozbou placení smluvních sankcí v případě nedodržení termínu. Ze stavebního deníku z akce [anonymizováno] - [obec], ulice [ulice], svědek vyčetl např. poznámku, že se dne [datum] ráno čekalo na materiál, neboť byla zamrzlá obalovna. Možnost řádného zhutnění živičných vrstev je ovlivněna mnoha faktory, a to zejména kvalitou spodních vrstev a teplotou použitého materiálu (asfaltu), která bývá ovlivněna i časem dopravy na místo stavby. Pokud nejsou spodní vrstvy řádně připraveny, nemají potřebnou míru únosnosti, zásadně platí, že nelze hutnit adekvátně vrstvy živičné, neboť dochází k pružení a rozložení účinků hutnících rázů. Svědkovi je znám obsah reklamace žalované ve vztahu k akci [obec] – měřením byla zjištěna minimální odchylka míry zhutnění. Pro žalobkyni svědek zprostředkovával uzavření smluv s žalovanou, byl však pověřen i řešením případných problémů. Takto řešil např. právě občasné poškození obrub, jiný problém řešil pouze v případě akce v [obec], kdy po něm pan [příjmení] chtěl zpracovat reakci na reklamaci ze strany žalované. Svědek proto jel i do [obec], kde jednal s [anonymizováno] [jméno], který v tu dobu již nahradil [anonymizováno] [jméno]. Dle [anonymizováno] [obec] byl problém přibližně ve 100 m2 silnice, která se měla vlnit. Svědek mu tehdy oponoval, že to bylo možné očekávat, když podloží upravovali pomocí bagrů těsně před finišerem. Před svým výslechem si svědek celou záležitost musel osvěžit pomocí stavebního deníku, v němž je např. uvedeno, že dne [datum] není stavba připravena, tu následně realizovaly bagry. Jde-li o poškození obrubníků na této akci, zápis ze dne [datum] obsahuje poznámku, že budou opraveny žalovanou, na její náklad, neboť k poškození došlo při nakládání asfaltu do finišeru pomocí bagru. Svědek též uvedl, že kdyby žalobkyně prováděla dílo spočívající ve zhotovení horních živičných vrstev, postupovala by od počátku jinak a cena by byla sjednána za výkon (např. za 1 m2), požadovala by protokoly o únosnosti spodních vrstev, sama by provedla i měření rovnosti podkladu, hlídala by kvalitu a teplotu materiálu ve chvíli jeho zapracování, vyžadovala by písemný protokol o předání zhotoveného díla. To však nebyl případ akcí, kde si žalovaná objednala pouze denní pronájem strojů a jejich obsluhy, v takovém případě se o nic jiného žalobkyně nestarala, pouze zajistila stroje a obsluhu a dále už pokládková četa fungovala podle pokynů stavbyvedoucího žalované, jímž byl pan [celé jméno svědka]. Finišer má v zadní části tzv. tempry, které hutní živičné vrstvy, ty jsou nastaveny na 100% výkon, který je odvislý od výkonu celého stroje, dohutnění pak provedou válce. Pokud by měl finišer závadu na temprech, pracovníci to vyhodnotí jako závadu, která vylučuje další práci. Co se týče válců, míru zhutnění by mohlo ovlivnit, kdyby obsluha nezapnula vibrace válce, což je však patrné v okolí, protože může vibrovat zem i několik metrů od samotného válce. Pokud by vibrace nebyly zapnuty, muselo by se potřebné míry zhutnění dosáhnout vyšším počtem pojezdů válce. [jméno] zhutnění lze měřit v průběhu pokládky živičných vrstev, to je na rozhodnutí dodavatele stavby, který mohl vyžadovat kontrolní zkušební plán, jehož realizace spočívá v tom, že laboratoř provádí potřebná měření hned za finišerem a na jejich základě určuje, kolikrát musí povrch pojezdit válec. Práce žalobkyně předávala ve formě soupisu prací, což jsou listiny označené jako předávací protokoly. Žalovaná někdy pozastavila 10 % dohodnuté ceny s tím, že dílo ještě nepředala investorovi a nemá volné peníze k uhrazení celé faktury. [právnická osoba], která je uvedena v záhlaví předávacích protokolů, je společnost, jejímž byl jediným společníkem, a která jsme spolupracovala s panem [příjmení], resp. s žalobkyní. Žalobkyně vlastnila stroje, svědek poskytoval pracovníky do pokládkové čety. Tomu, že je v protokolech někdy zmíněna záruka, se vždy usmíval, to do nich vepisovala žalovaná a on vždycky říkal, že to je zbytečné, protože není, za co by měli ručit.

21. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že nezná pana [příjmení] ani jeho společnost, ví o ní pouze od svého zaměstnavatele, kterým je společnost [anonymizována tři slova], a jejíž vedení je stejné se [právnická osoba] [anonymizováno], u které dříve pracoval. Ve vedení je [celé jméno svědka] a pracuje zde i [celé jméno svědka]. Žalovanou společnost svědek zná, pracovali pro ni na několika akcích, např. v [obec], v [obec] anebo v [obec]. Svědek vždy pracoval jako předák pokládkové čety asfaltu, měl pod sebou strojníka finišeru, řidiče válců a pomocného dělníka. Vždycky dostal kontakt na nějakého stavbyvedoucího, dle jehož pokynů postupovali, a který zajistil materiál a řekl jim, kde a kdy mají pokládat. Ze stavbyvedoucích si svědek vzpomněl na pány [celé jméno svědka], [příjmení] a [anonymizováno]. Pokud jde o stavbu v [obec], šlo o pokládku silnice ve městě, stavba nebyla moc připravena, ještě před finišerem se prováděly výkopy kvůli poruchám. Stavbyvedoucím zde byl pan [celé jméno svědka]. Došlo i k poškození nesprávně (křivě) osazených obrubníků v důsledku použité vibrační desky. Na akci v [obec] byly prostoje, stavba nebyla řádně připravena, kopalo se, vysypávalo se. Ani klimatické podmínky nebyly dobré, při pokládce asfaltu se teplota vzduchu pohybovala kolem nuly, občas i pod ní, což není dobré. Nicméně stavbyvedoucí pan [celé jméno svědka] dal pokládkové četě pokyn, ať i přes to pokládá. Materiál zajišťoval pan [celé jméno svědka], žádné listiny o jeho teplotě, ať již při nakládce, tak při dodání na stavbu, svědkovi nepředkládal. Neviděl, že by někdo prováděl měření únosnosti vrstev, ani jim v tomto směru nikdo žádné doklady nepředkládal. Výkopy, které se prováděly před finišerem, nebyly zasypávány správně. Řádný zásyp se realizuje po vrstvách (např. 20 cm), které se ihned hutní, a poté se nasype a zhutní další vrstva. Zde však bylo nasypáno najednou velké množství materiálu, třeba najela tatrovka a zasypala celý výkop, hutnilo se až poté. Býval u toho přítomen stavbyvedoucí pan [celé jméno svědka], nic na to neříkal. Svědek ho na to upozorňoval, on ale odpověděl, že není čas a dal mu pokyn, ať pokládají dál. Na takto nesprávně provedeném podkladě samozřejmě nelze zhutnit asfalt tak, aby to bylo zcela v pořádku. Na strojích byla intenzita hutnění nastavena na maximum, válec používal vibrace, žádnou poruchu neměl. Vyjma pana [celé jméno svědka] si nevzpomněl na nikoho, kdo by je na té stavbě úkoloval. Pan [celé jméno svědka] byl většinou přítomen po celou dobu, stavbu procházel, a když se mu něco nelíbilo, hned to řešil. Svědek vedl ohledně prací pokládkové čety stavební deník, zápisy v něm vždy odsouhlasil pan [celé jméno svědka], který rozhodoval i o tom, že jsou práce dokončeny. [ulice] deník má k dispozici pan [celé jméno svědka].

22. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že žalobkyni zná, jde o stejné lidi jako u [právnická osoba] [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení]. Žalovaná je jeho zaměstnavatelem přibližně 15 let, zařazen je na pozici stavbyvedoucího. Pan [celé jméno svědka] jednal zpravidla s obchodními zástupci a vedením, svědek byl v kontaktu zejména s panem [celé jméno svědka], s nímž se potkal na několika stavbách. S žalobkyní spolupracovali asi na pěti akcích, šlo o pokládku živice, a to většinou ke konci roku, kdy bylo hodně práce a vlastní pokládková četa žalované nestíhala. Firma přijela, řekl jim, co mají udělat, objednal materiál a jeho dopravu. Pokud jde o finišer a válce, dopravu na konkrétní stavbu zajišťovala na svůj náklad žalovaná, ostatní stroje a materiál si vozili sami pracovníci žalobkyně (např. hutnící desky, pilu na asfalt). Pokyny pokládkové četě dával v podstatě jenom svědek. Klimatické podmínky na akci v [obec] hodnotil jako dobré. Byl sice listopad, ale zem nebyla promrzlá. Došlo zde k problémům na hutnění horní vrstvy, která je na nákresu vozovky označena jako ložná, také byly poškozeny obrubníky, nejspíše když válec najížděl na chodník. Žalobkyně dělala horní vrstvu podkladu a ložnou vrstvu, nedělala obrusnou vrstvu, která se dělala až zjara, kdy se pokládal speciální protihlukový asfalt. Spodní vrstvy (pod horní vrstvou podkladu) dělala žalovaná. V těchto vrstvách se dělaly nějaké výkopy, prováděly se zkoušky únosnosti, na tom investor trval. Dodatečně totiž žádal dvě kanálové vpusti. Svědek si nevzpomněl, jestli na této akci bylo třeba dělat nějaký výkop kvůli poruše, ani na to, kdy přesně před prací finišeru byly zásypy provedeny. Mohlo to být pár dnů předem, nemyslí si ale, že by kvůli tomu pokládková četa stála, protože mezitím pokládala chodníky. Na stavbě v [obec] nebyl požadavek na měření míry zhutnění ani rovinatosti a žádné problémy zjevné nebyly. Investor si však před pokládkou speciálního asfaltu nechal změřit míru zhutnění a na ložné vrstvě to těsně nevyšlo. Žalovaná oslovila spolupracující laboratoř, znovu byla provedena měření za účasti investora. Zjistilo se, že většina stavby je v pořádku, nicméně problém byl v práci odvedené v posledních dvou dnech, a to výhradně na ložné vrstvě. Svědek si ty vzniklé problémy vysvětluje tím, že se pracovníci žalobkyně již mohli vidět doma, proto nemuseli provést potřebný počet pojezdů válcem. To je však jen jedno z možných vysvětlení. Na stavbě byl každý den, ale ne od sedmi ráno do pěti odpoledne, z titulu funkce stavbyvedoucího totiž řešil i některé záležitosti mimo stavbu. Pokládkové četě předal staveniště, zajistil materiál a jeho dopravu, ale její činnost konkrétně neřídil, aby jim říkal, jak mají nastavit finišer, jak mají práce provádět, to si řídil pan [celé jméno svědka]. S žalobkyní takto žalovaná spolupracovala několikrát, vždy to fungovalo, nikdy jindy s ní takový problém nebyl. Pro svědka byla žalobkyně subdodavatel, který prováděl odbornou práci a zodpovídal za její výsledek, včetně míry zhutnění, kterou ovlivňuje mnoho faktorů – zejména teplota směsi, doba, kdy se začne hutnit po finišeru (nesmí to být příliš brzy ani příliš pozdě) a počet pojezdů válce. Vlastní pokládková četa žalované má vždy k dispozici teploměr, kterým měří teplotu směsi před použitím. Kdyby teplota neodpovídala, odvezla by se živice zpět na obalovnu a přivezla nová. Nesprávně ložená štěrkodrť by podle svědka mohla mít vliv na nesprávnou míru zhutnění podkladní vrstvy, ale již ne na míru zhutnění ložné vrstvy. Staveniště panu [celé jméno svědka] předával ústně a stejně tak mu uděloval i pokyny, co je třeba provést (např. mu řekl, že teď položí 4 cm podkladní vrstvy z jednoho do druhého místa a poté 4 cm ložné vrstvy). Svědek vedl stavební deník pro žalovanou a investora, pan [celé jméno svědka] souběžně vedl stavební deník pro žalobkyni. Sepisovaly se ve své podstatě cenové protokoly, které sloužily pro fakturaci, byla dohoda o ceně za den. Pokud by však byly nějaké zjevné vady, protokol by žalovaná, za kterou protokoly podepisoval pan [jméno], nepotvrdila. Vady prací v [obec] žalovaná oznámila žalobkyni písemně, reakce však nepřišla, a žalovaná tudíž zajistila opravu. Dle výsledků měření se odfrézovala ložní vrstva, prostor kolem kanálů bylo třeba vybourat bez frézy, kanály byly vyjmuty a zakryty, pak se ložná vrstva znovu položila, kanály osadily zpět a povrch bylo třeba zamést a opatřit spojovacím postřikem, bylo třeba opravit oštípané kostičky přídlažby, neboť při těchto prací je běžné, že jsou poškozeny. K listům ze stavebního deníku (denní záznamy stavby) [číslo] svědek uvedl, že se jedná o stavební deník, který vedl pan [celé jméno svědka], jehož je většina podpisů, svědkův podpis je ten, který je na listu [číslo] uveden u posledního zápisu. Směs ACP je podkladní vrstva vozovky, směs ACL je ložná vrstva vozovky. Při teplotách pod nulou se jednalo pouze o pokládku na chodnících, teplota kolem nuly je podle svědka pro pokládku silnice hraniční. Přesně si nevzpomněl, proč je v zápisu ze dne [datum] zmíněna nepřipravenost stavby, zřejmě se ještě připravovala štěrkodrť. Zápis ze dne [datum] se rovněž týká prací na silnici, pokládala se i ložná vrstva, avšak v těchto místech nevznikl žádný problém, ten vznikl až při pokládce ke konci. Zápis ze dne [datum], že byl materiál nakládán do finišeru bagrem, připojil pan [celé jméno svědka] asi proto, že mohlo dojít k částečnému zchladnutí materiálu v důsledku tohoto způsobu nákladu. Zápis o poškození obrubníků svědek podepsal, opravu obrubníků provedla žalovaná, ale pravděpodobně bylo domluveno, že na náklady žalobkyně. Nerovnosti na štěrkodrti, které jsou zmíněny v zápisu ze dne [datum], se vyrovnávaly tloušťkou živičné vrstvy. Dne [datum] se pracovalo na pokládce silnice, u zápisu je svědkův podpis. Je možné, že prostoje strojů a nepřipravenost spočívala v potřebě dokončení prací v důsledku instalace kanálových vpustí a úpravy štěrkodrtě. Dne [datum] se naposledy pracovalo na silnici (v dalších dnech se již pracovalo pouze na chodnících). Svědek si nevzpomněl, proč je v zápisu z tohoto dne zmínka o provádění přípravy a o nerovných obrubnících. Neví o tom, že by se na stavbě nesprávně hutnilo, naopak je přesvědčen, že k tomu nedocházelo, neboť jinak by se silnice propadla, zároveň by nevyšla měření, na jejichž provedení investor trval u kanálových vpustí. Pokud subdodavatel svědka upozorní, že nejsou vhodné podmínky nebo povrch, práci zpravidla neodvede, a kdyby na tom svědek i přesto trval, zaznamenalo by se vše ve stavebním deníku.

23. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že žalobkyni zná ze své podnikatelské činnosti, on sám ale byl společníkem a zaměstnancem společnosti [právnická osoba], která spolupracovala s žalobkyní, jež vlastnila stroje. Žalovanou svědek rovněž zná, spolupracuje s ní i v současné době ve svém novém působišti, kterým je společnost [anonymizována tři slova]. Pracoval na pozici výrobního ředitele a byl přímým nadřízeným pracovníků na stavbě, tzn. pokládkové čety a pokladačů obrubníků a dlažeb. Před jednáním nahlédl do stavebního deníku a prohlédl si fotografie, které mu tehdy ze stavby posílali. Spolupráce ve vztahu k pokládce silnic dle svědka mohla mít dvojí podobu. Mohlo jít buď o klasické dílo, anebo o nájem pokládkové čety. V druhém případě nemělo smysl, aby se stavby nějak účastnil. Ve vztahu k žalované to byla forma nájmu pokládkové čety, [anonymizováno] poskytla lidi, pan [příjmení] stroje a posléze fakturoval. V [obec] měla silnice tři asfaltové vrstvy – podkladovou a ložnou, kterou pokládala četa žalobkyně, a obrusnou, kterou pokládal někdo jiný. Ve stavebnictví v tomto oboru svědek dělá přes 20 let, formální vzdělání ohledně staveb silnic nemá, má však četné praktické zkušenosti a problematice rozumí. Varianta nájmu pokládkové čety je vždy jednodušší, znamená méně starostí, a to zejména na konci roku, kdy finišují stavby silnic a nejsou vhodné klimatické podmínky. Zásadně je třeba asfalt pokládat při teplotách nad 6 stupňů. V případě nájmu tyto starosti odpadají, vše řeší stavbyvedoucí namístě, případně nějaký jeho nadřízený pracovník ve firmě, která si četu pronajala. Jednodušší je tato varianta i z hlediska organizačního - je řečeno místo, na které se má dopravit technika a lidi a dále si dopravu a související organizaci zajišťuje objednatel, neřeší se ani dodávky materiály atp. K nákresu vozovky svědek uvedl, že je skutečně obecný, konkrétní vozovku vždy řeší projektová dokumentace. Pokládková četa pro žalovanou pokládala pouze ložnou vrstvu - asfalt, což je kryt. [ulice] vrstva podkladu by měla být nějaká štěrkodrť, kterou žalobkyně nedělala. V případě poskytnutí pokládkové čety do nájmu ani žalobkyně neobdržela projektovou dokumentaci, četa se chová v podstatě jako zaměstnanci firmy, která si ji pronajala. Přijde stavbyvedoucí, řekne, kde a co konkrétně se položí, v jaké tloušťce, četa musí jen udržet kontinuitu pokládky, a pokud toho není schopna, musí se to zaznamenat do stavebního deníku. Musí totiž fungovat dodávka materiálu, chod strojů, nemohou tam být prostoje, zvláště při pokládce nejvíce náchylné obrusné vrstvy. Zde tedy organizaci přebírá firma, která si četu pronajala, zatímco v případě klasického díla by bylo vše na žalobkyni. Předmětná stavba byla do značné míry nepřipravená, což bývá časté, když se koncem roku finišuje se stavbou silnic. Tehdy svědkovi pracovníci pokládkové čety, nejspíše pan [celé jméno svědka], poslali několik fotografií, které to dokládaly. K tomu svědek podotkl, že při vší úctě k žalované, se kterou má jinak korektní vztahy, by na základě těch fotografií staveniště ihned opustil, pokud by prováděli dílo jako takové a měli za něj ručit, protože záruku by nebylo možné převzít. Byly tam velké výškové rozdíly chodníků, těsně před finišerem je na jedné fotce zachycena cca 3 metrová jáma, ve které stál člověk, nebyly dokončené ani některé betonové prvky. Žalovaná zřejmě upřednostnila zájem na dokončení díla. Teplota směsi při naložení do vozidla při přepravě na stavbu se pohybu někde v rozmezí 170 – 180 oC, v průběhu přepravy klesne, což záleží na její délce, způsobu a kvalitě zakrytí směsi a použitém automobilu, měla by být zapracována co nejdříve. V případě nájmu čety však žalobkyně teplotu neřešila, to musel řešit stavbyvedoucí anebo technický dozor. Pokud by žalobkyně prováděla stavbu (dílo), tak by samozřejmě teplotu kontrolovala sama. Nesprávná teplota směsi totiž může mít vliv na výsledek, stejně jako další faktory. Výškové nuance na podloží také mohou mít vliv na kvalitu zhutnění a především také na rovinatost. Společnost [anonymizováno] žalobkyni pronajala lidi, posádku těch pokládacích strojů, kteří u ní fungovali podobně jako agenturní zaměstnanci, fakturovala žalobkyně. [příjmení] moc od žalobkyně svědek neměl. Dále svědek uvedl, že na některých předávacích protokolech skutečně je uvedena záruční doba, což je standardní postup. Při nájmu pokládkové čety jsou v postavení zaměstnanců objednatele, který si hlídá kvalitu. Nicméně kdyby udělal chybu pracovník poskytnutý žalobkyní, zřejmě by svědek nějakou odpovědnost cítil, např. na obrusné vrstvě, pokud by nebyla rovná nebo začištěná, pak by totiž bylo jasné, že půjde o chybu konkrétního pracovníka. Jinak tomu ale je u dolních asfaltových vrstev, tam vstupuje do hry mnoho faktorů, které v takové formě vztahu nejsou schopni nijak ovlivnit, tudíž tam žádnou odpovědnost ani cítit nemůže. Pokud tedy byla uvedena záruční doba, v případě prací pro žalovanou, to tam být spíše nemělo, to byla zřejmě chyba. S žalovanou ale vztahy vždy fungovaly bez problémů, vždy se nějak dohodli. Jestliže se realizuje stavba v režimu klasické smlouvy o dílo, postupuje se odlišně, a to především v té přípravné fázi, před započetím pokládky. To svědek jede na místo stavby několikrát předem, zjišťuje, zda je vše řádně připraveno a má k dispozici relevantní podklady. Pokud zjistí nějaký nedostatek, z něhož by mohl vzejít problém, typicky nepřipravenou stavbu, buď stavební práce nezahájí, anebo objednatele na nedostatky výslovně upozorní, a kdyby na provedení prací trval, provedou je, avšak bez záruky. Technický dozor je nezávislý, ten by měl kvalitu prací kontrolovat. Jde-li o stavbyvedoucího, toho by měl jak hlavní dodavatel, tak žalobkyně by měla svého vlastního. Stavbyvedoucí hlavního zhotovitele by jim i v režimu smlouvy o dílo mohl udílet nějaké pokyny, avšak bylo by na jejich rozhodnutí, zda je akceptují. Na předmětné stavbě svědek nikdy nebyl, o nedostatcích ví od pokládkové čety, z fotografií, které mu zaslali a ze stavebního deníku.

24. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně doručila žalované„ Výzvu k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínku dle § 142a o. s. ř.“ dne [datum]. Jinak žalovaná potvrdila v podstatě jen to, že pro ni pokládková četa žalobkyně pracovala na stavební akci v [obec] a že jí k tomu materiál dodávala žalovaná.

25. Na základě dílčích skutečností zjištěných z provedeného dokazování, s přihlédnutím k tomu, co mezi účastníky nebylo sporné, soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

26. Žalobkyně, vždy na předchozí žádost žalované, pro žalovanou v několika případech zajistila stavební stroje sloužící k pokládce živičných vrstev (asfaltu), tj. zejména finišer a válce, a jejich obsluhu (pokládkovou četu), aby je žalovaná mohla využít při stavbě nebo opravě vozovek a chodníků, které realizovala na základě smluv uzavřených s investory (objednateli), jestliže práci z kapacitních důvodů nezvládala její vlastní pokládková četa, s tím, že dodávat materiál (živici) a řídit práci pokládkové čety žalobkyně bude žalovaná - její stavbyvedoucí, a žalovaná se za to zavázala zaplatit žalobkyni dohodnutou úplatu (cenu), se splatností příslušné faktury 35 dnů. Takto žalobkyně pro žalovanou zajistila pokládkovou četu k provedení prací na stavební akci [obec] s termínem realizace ve dnech [anonymizováno] až [datum], za což – po vzájemné dohodě – žalované vyúčtovala částku 176 700 Kč, se splatností určenou na [datum] (fakturou [číslo]), k provedení prací na stavební akci v [obec] s termínem realizace ve dnech [anonymizováno] až [datum], za což – po vzájemné dohodě – žalované vyúčtovala částku 408 850 Kč, se splatností určenou na [datum] (fakturou [číslo]), k provedení prací na stavební akci„ [ulice] přejezd [obec] - [obec] km 19,86“, resp. [obec] – [anonymizována dvě slova] s termínem realizace dne [datum], za což – po vzájemné dohodě – žalované vyúčtovala částku 35 000 Kč se splatností určenou na [datum] (fakturou [číslo]) a částku 10 350 Kč se splatností určenou na [datum] (fakturou [číslo]), a nakonec k provedení prací na stavební akci„ [anonymizováno] [obec], 1. stavba – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ s termínem realizace ve dnech [anonymizováno] až [datum], za což – po vzájemné dohodě – žalované vyúčtovala částku 215 000 Kč se splatností určenou na [datum] (fakturou [číslo]) a částku 336 600 Kč se splatností určenou na [datum] (fakturou [číslo]). Žalovaná však žalobkyni dosud neuhradila ani zčásti částku 336 600 Kč (dle faktury [číslo]), částku 35 000 Kč (dle faktury [číslo]) a částku 10 350 Kč (dle faktury [číslo]) a dále dluží částku 17 670 Kč (nezaplacený zůstatek dle faktury [číslo]), částku 40 885 Kč (nezaplacený zůstatek dle faktury [číslo]) a částku 115 000 Kč (nezaplacený zůstatek dle faktury [číslo]), tj. celkem 555 505 Kč. Existenci těchto svých závazků vůči žalobkyni žalovaná písemně potvrdila v „ Odsouhlasení závazků k [datum]“. Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobkyni oznámila, že byla zjištěna nedostatečná míra zhutnění na části ložné vrstvy položené pokládkovou četou žalobkyně při stavbě silnice v [obec], a jelikož žalobkyně odpovědnost za vadu odmítla, zajistila žalovaná opravu (odstranění vady) svým nákladem, za což jiným osobám ([právnická osoba], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]) zaplatila celkem 442 761 Kč, a v té souvislosti uplatnila proti žalobkyni právo na náhradu škody ve výši 637 424 Kč (struktury uvedené v dopise ze dne [datum]), přičemž následně (dopisem ze dne [datum]) vzájemné pohledávky započetla. Dopisem (předžalobní výzvou) ze dne [datum], který byl žalované doručen dne [datum], žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši 555 505 Kč ve lhůtě do [datum], což však žalovaná doposud ani zčásti neučinila.

27. Ve vztahu k formě (právního) jednání mezi účastníky je namístě poznamenat, že žalobkyně pro žalovanou plnila na základě ústně dohodnutých podmínek (smluv), které byly až následně stvrzeny písemnými objednávkami, které byly ve vztahu k akcím [obec], [obec] a [obec] sepsány až po ukončení plnění ze strany žalobkyně a ve vztahu k akci [obec] v průběhu tohoto plnění.

28. Svědek [celé jméno svědka] ve vztahu k akci v [obec] nepřesně konkretizoval dvě asfaltové vrstvy, na jejichž pokládce se měla podílet pokládková četa žalobkyně, když vypověděl, že se jednalo o ložnou a obrusnou vrstvu. Soud má nicméně za prokázané, že se ve skutečnosti jednalo o horní vrstvu podkladu a ložnou vrstvu, což vypověděli svědci [jméno] [celé jméno svědka] zároveň to odpovídá také listinným důkazům (zejména denním záznamům stavby, v nichž jsou uvedeny použité směsi).

29. Shora popsané skutečnosti (a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr) soud považuje za plně dostačující pro rozhodnutí ve věci samé, na jehož obsahu by nic nezměnilo ani případné provedení dalších, účastníky označených důkazů; proto je soud - při respektování zásady procesní ekonomie – neprovedl. Takto soud neprovedl zejména důkazy označené žalovanou, které se týkaly okolností zjišťování nedostatečné míry zhutnění ložné vrstvy na části silnice v [obec], již pokládala četa poskytnutá žalobkyní, tj. výslechy svědků [příjmení], [příjmení], [jméno] a [anonymizováno] [příjmení]. Skutečnosti, které z nich mohly vyplynout, dostatečně prokazují i jiné důkazy (zejména protokoly o zkouškách provedených [právnická osoba]) a navíc, jak bude dále zdůvodněno, soud neshledal, že by žalobkyni tížila právní odpovědnost za zjištěnou (nedostatečnou) míru zhutnění.

30. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z následujících zákonných ustanovení:

31. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen„ OZ“), se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odstavce 2 téhož ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

32. Podle § 1757 odst. 1 OZ je po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí.

33. Podle § 2201 OZ se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

34. Podle § 2586 odst. 1 OZ se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

35. Podle § 2587 OZ se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

36. Podle § 2615 odst. 1 věty první OZ má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odstavce 2 téhož ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

37. Podle § 1982 odst. 1 OZ, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

38. Podle § 1958 odst. 1 OZ, je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

39. Podle § 1968 věty první OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.

40. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

42. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč.

43. Podle § 2053 OZ, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

44. Podle § 2913 odst. 1 OZ, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

45. Na základě zjištěného skutkového stavu věci, jakož i citovaných zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

46. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že účastníci – vždy na (ústní) návrh žalované, který žalobkyně přijala – postupně (v [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok]) uzavřeli smlouvy, jež se týkaly stavebních akcí realizovaných žalovanou (hlavním dodavatelem stavby) na základě smluv o dílo uzavřených s investory (objednateli). Těmito smlouvami se žalobkyně zavázala pro žalovanou zajistit a na určitou dobu jí přenechat pokládkovou četu, tj. stavební stroje a obslužné pracovníky, a to k využití za účelem pokládky živičných (asfaltových) vrstev při stavbě anebo rekonstrukci silnic či chodníků. Přepravu strojů na místo stavby zajišťovala žalovaná a stejně tak zajišťovala dodávku materiálu (asfaltu). Pokládková četa poskytnutá žalobkyní, kterou zastřešoval svědek [celé jméno svědka], podléhala řízení ze strany odpovědného zaměstnance žalované (stavbyvedoucího) a řídila se jeho pokyny. Na tom se v podstatě shodli všichni vyslechnutí svědci ([celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [jméno] [celé jméno svědka]). Byť svědek [celé jméno svědka] ve vztahu ke stavební akci v [obec] uvedl, že konkrétní práci pokládkové čety řídil svědek [celé jméno svědka], skutečností je, že ten pouze zajistil vykonání pokynů svědka [celé jméno svědka] pokládkovou četou, který vůči němu na stavbě vystupoval jako„ nadřízený“ pracovník, neboť mu byl oprávněn udělovat závazné pokyny (což také činil). Na tom nic nemění ani fakt, že ponechal na svědku [celé jméno svědka], jak nastaví stroje. V tomto ohledu totiž, jak vyplynulo z výpovědi svědků, nebyl prostor pro úvahu, neboť finišer byl (již z výroby) nastaven na maximální výkon a u silničních válců bylo třeba jen zapnout vibrační desku.

47. Žalovaná žalobkyni nepředala projektovou dokumentaci, popř. její příslušnou část, a nebyly dohodnuty žádné konkrétní podmínky (parametry, vlastnosti) pokládky živičných vrstev. To vyplynulo zejména z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [jméno] a také žalovaná v řízení připustila, že nebyla sjednána konkrétní kvalita, což podle ní ale nebylo potřeba, protože ta vyplývala z příslušné ČSN.

48. Svědek [jméno] podrobně popsal, kterak žalobkyně, ve spolupráci se společností [právnická osoba], ve své obchodní praxi postupovala stran obdobných zakázek, jež se týkaly pokládky živičných vrstev. Buď se jednalo o běžnou smlouvu o dílo, anebo šlo o pronájem pokládkové čety. V případě běžného díla žalobkyně postupovala diametrálně odlišně, neboť vyžadovala předložení projektové dokumentace, dopředu ověřovala připravenost staveniště, zajišťovala dodávku (a kontrolu kvality i teploty) materiálu a na průběh stavebních prací dohlížel též její vlastní stavbyvedoucí. V takové případě přebírala i plnou odpovědnost za jí provedené práce, čemuž by odpovídala i sjednaná cena. Zatímco v případě pronájmu pokládkové čety, což byl právě případ obchodní spolupráce s žalovanou, se jednalo pouze přenechání strojů a jejich obsluhy k využití žalovanou, přičemž pokládková četa se chovala v podstatě tak, jako by jejím zaměstnavatelem byla žalovaná a po dobu nájmu podléhala jen jejímu organizačnímu zajištění (včetně dodávky a kontroly kvality materiálu) řízení a kontrole. Z těchto důvodů žalobkyně při pronájmu pokládkové čety ani nepřebírala odpovědnost za výsledek (svědek si dovedl představit toliko případnou odpovědnost za zjevnou chybu pracovníka poskytnutého žalobkyní, kupř. za nerovnosti či absence začištění na obrusné vrstvě, nikoliv však za případné nedostatky na spodních asfaltových vrstvách, kde výsledek může být ovlivněn mnoha faktory). V podstatě shodně v tomto ohledu vypovídal i svědek [celé jméno svědka], který rovněž zdůraznil význam projektu a zkoušek spodních vrstev vozovky, s tím, v případě pronájmu pokládkové čety toto neřešila žalobkyně, stejně jako neřešila např. vhodnost počasí atp. Pokud žalobkyně zhotovovala dílo, sjednávala odměnu za výkon.

49. Úplata (cena) za poskytnutí pokládkové čety byla dohodnuta jako časová, nikoliv výkonová (např. za určitý silniční úsek či za 1 m2 pokládky atp.) a v předávacích protokolech je výslovně specifikována jako úplata za„ denní nájem“. Obdobně v objednávce č. OB [číslo] ze dne [datum], která se týká právě (sporné) stavební akce v [obec], je výslovně zmíněno, že jde o pronájem pokládkové čety včetně techniky. V této objednávce (ani v objednávkách ostatních) není uvedeno, že by byly objednány stavební práce s konkrétním výsledkem – např. položení horní vrstvy podkladu a ložné vrstvy na konkrétní silnici a na určitém jejím úseku (dle konkrétní projektové dokumentace). Bylo žádáno výhradně zajištění pokládkové čety (včetně příslušných stavebních strojů) za obecně vymezeným účelem jejich činnosti – pokládky živičných vrstev (na určité stavební akci).

50. Výpovědi svědků [celé jméno svědka] a [jméno], jakož i svědka [celé jméno svědka], soud hodnotí jako věrohodné a neměl důvod jim nevěřit. Jejich výpovědi jsou logické, prosté vnitřních rozporů, vzájemně na sebe navazují a odpovídají i provedeným listinným důkazům (např. obsahům objednávek a předávacích protokolů, denním záznamům stavby). Skutečnost, že si svědek [celé jméno svědka] správně nevybavil, které konkrétní asfaltové vrstvy pokládala četa žalobkyně na akci v [obec], soud nevnímá jako významnou. Soud nezjistil ani žádnou zvláštní motivaci těchto svědků, pro niž by měli vypovídat tendenčně. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že s žalovanou spolupracuje od roku 2014 až dosud a zná její významné představitele. Rovněž svědek [jméno] s žalovanou dosud v rámci své obchodní činnosti spolupracuje (na rozdíl od žalobkyně, s níž spolupráci ukončil). A svědek [celé jméno svědka] má o žalobkyni povědomí jen od svého zaměstnavatele, u něhož působí svědci [celé jméno svědka] i [jméno]. Výpovědi těchto svědků v podstatných bodech nejsou v rozporu ani s výpovědí svědka [celé jméno svědka], který ovšem nebyl schopen (s jistotou) vysvětlit, jak to bylo s (ne) připraveností stavby, když např. zprvu uváděl, že výkopy byly zasypány již několik dnů před pracemi finišeru, ale po konfrontaci s obsahem stavebního deníku připustil, že to tak nemuselo být a tyto práce mohly být příčinou prostojů, a odmítal odpovědnost svého zaměstnavatele s tím, že pro něj žalovaná byla běžným subdodavatelem (což však neodpovídá soudem zjištěnému obsahu poměru mezi účastníky a skutečnému postupu na stavbě – řízení práce a dodávka materiálu ze strany žalované).

51. Na základě smluv, jež žalobkyně uzavřela s žalovanou, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení sjednané odměny v celkové výši 1 182 500 Kč (tj. částku 176 700 Kč (za akci [obec]), částku 408 850 Kč za akci [obec], částku 35 000 Kč a částku 10 350 Kč za akci [obec] a částku 215 000 Kč a částku 336 600 Kč za akci [obec]), žalovaná jí však z těchto vyúčtovaných dílčích nároků neuhradila a dosud dluží celkem částku 555 505 Kč (struktura viz závěr o skutkovém stavu). To ostatně žalovaná vůči žalobkyni nejméně dvakrát písemně uznala co do důvodu (odkazem na příslušné faktury) i výše, a to jednak písemným odsouhlasením závazků ke dni [datum], jednak dopisem ze dne [datum], jakož i následným prohlášením o započtení proti této pohledávce.

52. S ohledem na popsaná specifika poměru (uzavřených smluv) mezi účastníky, s přihlédnutím k jejich argumentaci uplatněné v průběhu řízení, soud zkoumal, zda – jak původně v žalobě uvedla žalobkyně a jak dovozuje žalovaná – předmětné smlouvy vykazují typické znaky díla podle § 2586 a násl. OZ, anebo – jak dovozuje žalobkyně po upřesnění svých tvrzení – jde o smlouvu jinou, např. nájem dle § 2201 a násl. OZ.

53. Při právní posouzení věci se tudíž soud zaměřil na primární obsah předmětných smluv. Byť je zřejmé, že pokládková četa žalobkyně pro žalovanou vyvíjela činnost spočívající ve zhotovení stavby, resp. její část, tedy v konečném důsledku – formálně vzato – se jednalo o dílo ve smyslu § 2587 věty druhé OZ, soud dospěl k závěru, že hlavním obsahem smluv uzavřených mezi účastníky nebylo konkrétně vymezené dílo dle § 2587 věty druhé OZ, tj. zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (činnost s konkrétním výsledkem). Tímto hlavním závazkem žalobkyně totiž bylo dočasné přenechání (stavebními stroji vybavené) pokládkové čety k použití podle uvážení (potřeby) žalované na konkrétní stavební akci, přičemž žalobkyni by vzniklo právo na sjednanou úplatu, i kdyby žalovaná zajištěnou pokládkovou četu fakticky nevyužila vůbec anebo ji využila jen nepatrně (ledaže by se poté s žalobkyní dohodla jinak). Takový právní poměr má vskutku některé znaky nájmu, avšak o nájem podle § 2201 a násl. OZ jít nemůže s ohledem na lidský prvek, neboť nešlo o pouhý pronájem stavební techniky, ale též o její personální (kvalifikované) zajištění, přičemž materiální i personální rozměr tohoto závazku byly v zásadě rovnocenné.

54. Dle smlouvy o dílo zhotovitel vykonává činnost (dílo) samostatně, podle vlastního rozvrhu, s vlastními prostředky, na vlastní riziko, nepodléhá soustavnému dozoru ani řízení objednatele (srov. zejména § 2586 odst. 1 OZ). Plnění žalobkyně dle smluv, které uzavřela s žalovanou, však tyto základní atributy smlouvy o dílo nenaplňovalo. Přestože činnost pokládkové čety žalobkyně formálně vykazovala znaky díla, plně podléhala organizaci, řízení a dohledu, jakož i materiálovému zajištění ze strany žalované. Zjevně tedy nebylo vůlí smluvních stran, aby žalovaná na žalobkyni (subdodavatele) přenesla část své vlastní smluvní povinnosti zhotovit stavbu, a proto žalobkyně od žalované neobdržela ani část projektové dokumentace, ani nebyly dohodnuty podrobnosti o rozsahu a kvalitě prací, jež měla pokládková četa pro žalovanou vykonat. To ostatně zdůrazňovali svědci [jméno] [celé jméno svědka] a je možné to dovodit i z obsahu listinných důkazů, na čemž nic nemění ani fakt, že následnou písemnou objednávku žalovaná vždy učinila na předtisku (formuláři), který se v obecně vymezených obchodních podmínkách o díle zmiňuje (podstata vztahu však je zřejmá).

55. Soud tudíž předmětné smlouvy posoudil jako – platně uzavřené - nepojmenované smlouvy podle § 1746 odst. 2 OZ.

56. Na platnost smluv nemá vliv ani fakt, že – jak vyplynulo zejména z výpovědi svědka [jméno] – se na plnění závazku žalobkyně fakticky podílela i jiná osoba, resp. společnost [právnická osoba], která zaměstnávala pracovníky, které žalobkyně (po dohodě s touto společností) využila jako obsluhu strojů při plnění závazků vůči žalované.

57. Skutečnost, že žalovaná žalobkyni, na základě těchto smluv, dosud dluží dohodnutou úplatu v celkové výši 555 505 Kč, žalovaná uznala ve smyslu § 2053 OZ. Soud tedy v tomto ohledu mohl vycházet z domněnky existence dluhu (v rozsahu uznání v době uznání), s tím, že nebyla prokázána a v řízení ani jinak nevyšla najevo žádná právní skutečnost, jejímž důsledkem by byl zánik (byť jen částečný) uplatněné pohledávky žalobkyně. Sluší se nicméně podotknout, že žalobkyně své nároky zároveň i jinak spolehlivě prokázala.

58. Soud se tudíž dále zabýval kompenzační námitkou, kterou v řízení uplatnila žalovaná.

59. Žalovaná původně tvrdila nejenom vadu spočívající v nedostatečném zhutnění ložné vrstvy, ale obecně též zmínila i poškození obrubníků na akci v [obec]. V tomto ohledu nicméně své nároky nijak nekonkretizovala, resp. žádné neuplatnila. Poté, co ji soud podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně vad, které měla žalobkyně způsobit, se již omezila na (tvrzené) nároky stran řešení nápravy nedostatečného zhutnění asfaltu.

60. V tomto ohledu má soud za prokázané, že průměrná míra zhutnění asfaltové směsi (ložní vrstvy) na části silnice v [obec], ulice [ulice], kterou fakticky pokládala četa žalobkyně, byla zjištěna ve výši 95,5 %, což je o 0,5 % méně, než požaduje příslušná ČSN. Obsah této normy, jíž se dovolávala žalovaná, žalobkyně nezpochybnila, a tato skutečnost vyplynula též z výpovědi svědků (zejména svědka [celé jméno svědka]). Ostatně žalobkyně v předžalobní komunikaci s žalovanou ani v průběhu řízení před soudem nezpochybnila ani zjištěnou nižší míru zhutnění a toliko konstatovala, že za ni neodpovídá.

61. Soud má za prokázané i to, že předmětná stavební akce v [obec] neprobíhala bez problémů s přípravou staveniště před pokládkou živičných vrstev. Svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] i [jméno] vypovídali o zásadních problémech s připraveností staveniště, které mohly potenciálně založit problémy na asfaltových vrstvách, a které byly narychlo řešeny těsně před pokládkou asfaltu, přičemž posledně jmenovaný svědek zdůraznil, že kdyby žalobkyně měla za těchto podmínek provádět stavební práce na základě smlouvy o dílo, plnění smlouvy by raději ukončil a stavbu opustil. Ani svědek [celé jméno svědka] problémy s připraveností staveniště nakonec nevyloučil, trval však na tom, že před faktickým zahájením prací pokládkové čety již vše bylo řádně připraveno. Z denních záznamů stavby, které vedl svědek [celé jméno svědka], a proti jejichž obsahu se nevymezil ani svědek [celé jméno svědka], který s ním byl seznámen (ostatně některé záznamy tehdy i podepsal – např. záznam ze dne [datum]), je zřejmé, že stavba nebyla řádně připravena (došlo k prostojům) ve dnech [anonymizována tři slova] a [datum], kdy se pokládaly živičné vrstvy na silnici. Přitom poslední dva uvedené dny jsou podle svědka [celé jméno svědka] těmi dny, v nichž mělo dojít k nedostatečnému zhutnění položené asfaltové (ložní) vrstvy.

62. Svědci se shodovali, že na míru zhutnění asfaltu má vliv několik faktorů, zejména kvalita a teplota použité směsi, okolní teplota (klimatické podmínky), počet pojezdů silničního válce a kvalita spodních vrstev vozovky.

63. Žalobkyně – jak soud dovodil – nezhotovovala pro žalovanou dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 OZ, nýbrž saturovala aktuální nedostatek jejích vlastních sil tím, že jí přenechala k využití svou pokládkovou četu na základě nepojmenované smlouvy dle § 1746 odst. 2 OZ, která do jisté míry vykazuje znaky nájmu. Žalovaná se tudíž nemůže dovolávat odpovědnosti žalobkyně za vady díla podle § 2615 OZ.

64. Soud tudíž zkoumal, zda zde není jiná právní skutečnost, jež by založila právní odpovědnost žalobkyně za vadné (nedostatečné) zhutnění ložné asfaltové vrstvy. Dospěl však k závěru, že žádná taková nenastala.

65. Žalobkyně neznala podrobnosti ohledně stavby a pracovníci, které použila k plnění svého závazku, vskutku byli odkázáni výhradně na pokyny stavbyvedoucího žalované, které dostávali ústně a plnili je v podmínkách založených žalovanou (jako zhotovitelem stavby), přičemž tyto podmínky zjevně nebyly ideální. Stejně tak byli plně odkázáni na dodávku materiálu ze strany žalované a z ničeho nevyplynulo, že by se žalobkyně zavázala ke kontrole tohoto materiálu. Naopak, to vyloučili svědci [celé jméno svědka] i [jméno], kteří trvali na tom, že v případě„ pronájmu“ pokládkové čety žalobkyně nic takového neřešila a odpovědnost za materiál (a kontrolu jeho kvality) nesla žalovaná. Nepřipravenost stavby v [obec], která musela být narychlo řešena bezprostředně před započetím prací pokládkové čety, byla zmíněna ve stavebním deníku mj. v posledních dvou dnech stavby silnice, kdy bylo dle svědka [celé jméno svědka] provedeno nedostatečné zhutnění. Ten vyslovil domněnku, že pracovníci pokládkové čety mohli práci odvést nedbale, aby byli dříve doma.

66. Byla to však žalovaná, kdo měl v podmínkách právního vztahu s žalobkyní zajistit jak řádnou kontrolu materiálu (živičných směsí) včetně jejich teploty, tak případně nastavit a zkontrolovat postup a průběh hutnění živičných směsí, zvláště když v důsledku úprav prováděných před finišerem existovalo minimálně zvýšené riziko nedostatků a žalobkyně - s ohledem na povahu vztahu s žalovanou („ pronájem“) – na místě ani neměla vlastního stavbyvedoucího. Zejména svědek [celé jméno svědka] popisoval, jak přímo viděl výkopy (nekvalitně) zasypávané bezprostředně před finišerem, zmiňoval nevhodné klimatické podmínky (kolísavé teploty kolem nuly, někdy i pod nulou) a celkovou nepřipravenost staveniště. Svědek [celé jméno svědka] oproti tomu uvedl, že výkopy byly řádně zasypány a že proběhlo i kontrolní laboratorní měření. Za daných okolností žalovaná mohla (či spíše měla) – byť to dle svědka [celé jméno svědka] nepožadoval investor – přistoupit ke zvýšené kontrole realizace podstatné části stavby silnice, tj. pokládky živičných vrstev a jejich hutnění.

67. Nedostatek ve zhutnění ložné vrstvy byl nepatrný a nikdo ze svědků nebyl schopen s jistotou říct, co jej zapříčinilo, resp. zpětně to ani nelze spolehlivě zjistit.

68. Odpovědnost žalobkyně za nedostatečné zhutnění by v intencích vztahu s žalovanou mohlo založit porušení mezi nimi uzavřené smlouvy spočívající kupř. v tom, že by žalobkyně žalované přenechala k využití nezpůsobilé (vadné) stroje anebo nekvalifikovanou či jinak nezpůsobilou obsluhu strojů, jestliže by toto porušení smluvní povinnosti bylo příčinou tohoto nedostatku (srov. zejména § 2913 odst. 1 OZ). Nic takového však v řízení nebylo prokázáno ani jinak nevyšlo najevo. Naopak, i svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že pokládková četa poskytnutá žalobkyní byla kvalitní a žalovaná s ní měla dobré zkušenosti.

69. Nadto soud podotýká, že na jeho závěrech nic nemění ani fakt, že do některých předávacích protokolů (k akci [obec] a [obec]) žalovaná vepsala poznámku o záruce na provedené práce, resp. na pokládku a zhutnění směsi. Svědci [celé jméno svědka] a [jméno] se k těmto poznámkám vyjádřili odmítavě s tím, že šlo o jednostranné prohlášení žalované, a z obsahu protokolů nevyplývá, že by měnily či doplňovaly obsah již dříve uzavřených smluv. Ve vztahu k předmětné akci v [obec] ovšem ani předávací protokol žádné takové prohlášení žalované či jiný obdobný text neobsahuje.

70. Soud tudíž kompenzační námitku žalované vyhodnotil jako nedůvodnou.

71. Ve vztahu k výtce žalované, že soud nerozhodl o případném připuštění změny žaloby, kterou dle jejího názoru žalobkyně učinila v souvislosti se změnou původních tvrzení o uzavřených smlouvách o dílo na nová tvrzení o pronájmu pokládkové čety, soud uvádí, že se podle jeho názoru nejednalo o změnu žaloby co do skutkového základu ve smyslu § 95 odst. 1 o. s. ř., nýbrž o upřesnění žalobních tvrzení. Skutek, který byl předmětem žaloby, nedoznal změny co do místa ani času a žalobkyně v žalobě tvrdila, že pro žalovanou na základě uzavřených smluv zajistila práce prováděné pokládkovou četou se stroji žalobkyně při pokládce živičné vrstvy na konkrétních stavbách realizovaných žalovanou, přičemž tato svá (stručná) tvrzení v průběhu řízení rozvinula (upřesnila). Zda se jedná o smlouvu o dílo, popř. o jiný smluvní typ anebo o smlouvu nepojmenovanou, je záležitostí právního posouzení.

72. Z výše vyložených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni (v součtu) částku 555 505 Kč (17 670 Kč + 40 885 Kč + 45 350 Kč + 451 600 Kč).

73. Byť se žalovaná dostávala do prodlení s plněním svých (dílčích) závazků vůči žalobkyni již prvního dne po marném uplynutí 35 denní lhůty splatnosti uvedené na příslušné faktuře (srov. § 1958 odst. 1 věta první OZ), tj. co do částky 17 670 Kč dne [datum], co do částky 40 885 Kč dne [datum], co do částek 35 000 Kč a 115 000 Kč dne [datum] a co do částek 10 350 Kč a 336 600 Kč dne [datum], žalobkyně uplatnila právo na úrok z prodlení až ode dne [datum], tj. v návaznosti na marné uplynutí (dodatečné) lhůty k plnění, kterou stanovila žalované v předžalobní výzvě, a to v sazbě 8,05 % ročně, která odpovídá počátku prodlení žalované.

74. Současně žalobkyně, v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., uplatnila náklady spojené s uplatněním každé pohledávky dílčí pohledávky v minimální výši 1200 Kč, tj. celkem – ve vztahu k pohledávkám ze čtyř uzavřených smluv – ve výši 4 800 Kč.

75. Soud tudíž žalobkyni – vedle jistiny – přiznal, resp. žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni příslušenství pohledávek, tj. zákonný úrok z prodlení (v sazbě 8,05 % ročně) z částky 555 505 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávek v celkové výši 4 800 Kč.

76. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve vztahu k § 146 odst. 2 věta první o. s. ř.; žalobkyně – aniž by to odůvodnilo chování žalované - vzala žalobu zpět a tím zavinila zastavení řízení co do částky 90 Kč, tj. v nepatrné části předmětu řízení, a ve zbylé části byla úspěšná. Proto jí soud proti žalované přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož ke dni [datum] - nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 25/12 - byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., soud výši náhrady odměny advokáta určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, neboť dosud neexistuje jiný právní předpis, na jehož základě by výše odměny mohla být určena (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Celkem soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 225 535 Kč, jež sestává z náhrady za soudní poplatek ve výši 22 224 Kč, odměny advokáta ve výši 137 020 Kč (celkem za 13 úkonů právní služby, tj. 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, 3. sepis návrhu na zahájení řízení a 4. vyjádření k procesnímu stanovisku žalované, 5. vyjádření k odvolání proti rozsudku pro uznání, [číslo]. účast u jednání před soudem dne [datum] od 12:30 hod. do 14:30 hod. a od 14:30 do 16:00 hod., 8. podání (vyjádření) ve věci ze dne [datum], [číslo]. účast u jednání před soudem dne [datum] od 12:00 hod. do 14:00 hod., od 14:00 do 16:00 hod. a od 16:00 do 17:30 hod. a [číslo]. účast u jednání před soudem dne [datum] od 12:00 hod. do 14:00 hod. a od 14:00 do 15:10 hod.), při sazbě odměny 10 540 Kč dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu), paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu celkem ve výši 3 900 Kč (tj. 13 x 300 Kč), náhrady cestovních výdajů za cesty zástupce žalobce ze [obec] (jeho sídla) do [obec] na jednání před soudem a zpět v celkové výši 22 306 Kč /ve vztahu k jednání dne [datum] ve výši 6 762 Kč, na jednání dne [datum] ve výši 7 460 Kč a na jednání dne [datum] ve výši 8 084 Kč, vypočteno podle předpisů o cestovních náhradách účinných v příslušném roce či jeho části – viz § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, vždy za 802 km jízdy (ze [obec] do [obec] a zpět), při použití osobního automobilu s průměrnou spotřebou 14,5 l benzinu BA 95 na 100 km jízdy, náhrady za čas promeškaný těmito cestami ve výši 4 800 Kč (vždy za 16 započatých půlhodin, tj. celkem za 48 půlhodin, podle § 14 odst. 1 advokátního tarifu), a dále - jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty - z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 35 285 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., počítáno ze základu 168 026 Kč, po zaokrouhlení/.

77. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

78. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.