120 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právní zástupkyně žalobce na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Teplicích na soudním poplatku [částka], a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhal žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ode dne podání žaloby z titulu plnění dle dohody o vypořádání společného jmění manželů účastníků, jejichž manželství zaniklo rozsudkem o rozvodu manželství ke dni právní moci dne [datum]. Dle dohody ze dne [datum] se účastníci pod sankcí ztráty výhody splátek dohodli, že na vypořádacím podílu uhradí žalovaná [částka] v měsíčních splátkách, počínaje dnem [datum], když uhradila toliko 7 z nich, splátky za listopad a prosinec 2020 již nikoliv. V průběhu řízení právní zástupkyně žalobce soudu sdělila, že dne [datum] žalovaná uhradila [částka], dne [datum] další [částka]. Žalobce byl usnesením ze dne [datum] osvobozen od povinnosti platit soudní poplatek z návrhu z důvodu skromných majetkových a osobních poměrů.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobce s takovým postupem souhlasil a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila, soud jí doručil na adresu trvalého bydliště (v dohodě je uvedena její adresa se zřejmou tiskovou chybou – číslo popisné [číslo] neexistuje, dle registru obyvatel je správná kombinace čísla popisného a orientačního [číslo] a tam soud doručoval) náhradním způsobem, po uplynutí úložní doby byla písemnost vhozena do domovní schránky.

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Rozvod manželství účastníků byl prokázán rozsudkem č. l. 15 s doložkou právní moci ke dni [datum] Dohodou č. l. 12 žalobce prokázal, že dne [datum] se s úředním ověřením podpisů účastníků téhož dne žalovaná zavázala na vypořádacím podílu žalobci uhradit celkem [částka] v měsíčních splátkách [částka], splatných od 20. dne dubna 2020, pod sankcí ztráty výhody splátek, nedojde-li k zániku členství žalované v bytovém družstvu [anonymizováno] [obec] (tehdy nastane splatnost do 30 dnů od zániku jejího členství). Právní zástupkyně žalobce doložila dopisem (č. l. 16) vypracování jednoduché předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované. Dle rozhodnutí Úřadu práce č. l. 10 má žalovaný od roku 2018 nárok na příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně. Dle oznámení ČSSZ [obec] č. l. 11 činí jeho starobní důchod [částka] měsíčně od ledna 2021. Dle výpisu z registru obyvatel vyplývá, že okamžik rozvodu manželství byl oběma účastníkům (nesprávně) vyznačen dnem [datum].

4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 736 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platí, že je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. V řízení bylo prokázáno, že účastníci po rozvodu manželství platně sjednali dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, a to dokonce písemně a s ověřením svých podpisů. Pokud žalovaná platební povinnost, kterou přijala ve splátkách pod hrozbou předčasného zesplatnění celé jistiny při jakémkoliv (tj. blíže nespecifikovaném) nedodržení sjednaného splátkového kalendáře, nedodržela, nastala splatnost celého závazku [částka]. Jelikož žalobce tvrdil úhradu 7 splátek, žádal důvodně projednat toliko [částka]. V průběhu řízení uvedl, že mu již byly po splatnosti uhrazeny další dvě splátky (žaloba však v takovém rozsahu nebyla vzata zpět). Soud tak mohl žalobě vyhovět v rozsahu [částka], neboť soud rozhoduje ke stavu, který je tu ke dni vyhlášení rozsudku (a který je mu znám). S odkazem na § 1970 tamtéž pak mohl přiznat i nárok na úrok z prodlení ode dne podání žaloby z této částky.

5. Ohledně úhrady dvou splátek ve dnech [datum] a [datum] pak soud přiznal nárok na úrok z prodlení od [datum] do těchto dvou termínů (a kapitalizoval jej částkou [částka]). Výrokem I však nárok na [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení nutně zamítnul, neboť částky byly uhrazeny (z jejich výše je zřejmé, že představují splátku jistiny) a úrok z prodlení ode dne jejich úhrady již neběží.

6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byl žalobce v řízení zcela úspěšný, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tomuto přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou a půl mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a čtyř paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s jednoduchou předžalobní výzvou (polovina tarifní odměny), s podáním žaloby k soudu a dále za písemné oznámení dílčí splátky a souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání jednu další paušální náhradu hotových výdajů (nejedná se však o úkon právní služby, neboť souhlas byl zaslán po lhůtě, kdy již účinek nastal fikcí, a informace o úhradě byla pouhou faktickou informací bez zformulování jakéhokoliv právního hodnocení či procesního požadavku). Náhrada nákladů řízení účastníka je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta. Za doplnění návrhu na osvobození žalobce od placení soudního poplatku podáním ze dne [datum] náhrada nepřísluší, neboť nejde o účelně vynaložený úkon – jde toliko o odstranění vady původního návrhu (absence potřebných skutkových tvrzení a důkazních návrhů) na osvobození žalobce, zformulovaného již v žalobě.

7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění v krátké základní třídenní lhůtě. Je zřejmé, že přiznání práva splátek by popřelo smysl podané žaloby, když tato byla podána právě pro nedodržování splátkového kalendáře. Přesto soud z důvodu patřičné ochrany žalované poskytl prodloužené lhůty splatnosti, aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor žalobce a jeho právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Pokud má někdo nést tíži případného mírnějšího splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaná sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobci to již vzhledem k věku a majetkovým poměrům nelze spravedlivě požadovat.

8. Výrok IV je důsledkem ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, který stanoví, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Takovou povinnost pak soud ukládá v rozhodnutí, kterým se řízení věcně končí (§ 4 odst. 1 písm. j) tamtéž) a její výše vyplývá z položky 1 odst. 1 písm. b) přílohového sazebníku téhož zákona (5 % z jistiny). Lhůtu k plnění soud i zde oproti třídenní lhůtě prodloužil, neboť stát nebude odkladem této platební povinnosti ohrožen.