120 C 22/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po nejméně [částka], splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně není povinna hradit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení.

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum] zaplacení smluvní pokuty [částka] a [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení za nevrácení pronajatých zařízení přístupové karty [číslo] set-top-boxu sériového čísla [anonymizováno] dle smlouvy ze dne [datum], která byla ukončena.

3. Soud vyzval žalobkyni k doplnění důkazních návrhů ke smluvní pokutě [částka], žalobkyně podáním ze dne [datum] odkázala soud na část ustanovení smlouvy a dále uvedla, že žalobě trvá v plném rozsahu, zařízení set-top-box mělo pořizovací hodnotu [částka] a přístupová karta [částka], ale pro žalobkyni měly hodnotu vyšší, neboť životnost obou zařízení dovoluje poskytnout je dalším 3 až 5 zákazníkům.

4. Soud k projednání věci musel nařídit jednání, neboť pro jiný postup nebyly splněny podmínky a nároku nebylo možno vyhovět v plném rozsahu. Právně zastoupená žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy, na adrese trvalého bydliště mu bylo doručeno náhradním způsobem a po uplynutí úložní doby mu byla písemnost vhozena do označené domovní schránky. Soud tak jednal v nepřítomnosti obou účastníků.

5. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně prokázala, že předmětnou pohledávkou disponuje oprávněně. Smlouvou č. l. 8 p. v. a formulářem o provedení montáže a instalace z téhož dne (č. l. 11) na adrese [ulice a číslo] v [obec] bylo prokázáno, že žalovaný převzal do nájmu shora uvedené zařízení (satelitní set-top-box sériového č. jak shora) k příjmu služby [anonymizována dvě slova] [číslo] dne [datum] a dle smlouvy byl povinen hradit smluvní pokutu [částka] za koncové zařízení, pokud jej nevrátí, přemístí, poškodí, nebo ztratí. K zatržení jsou zde 4 kolonky k různě označeným zařízením, kolonka„ [právnická osoba]“ byla zatržena, kolonky ostatní, včetně„ [právnická osoba]“ nikoliv. Ve vysvětlivkách se uvádí, že„ [příjmení]“ značí„ zasouvací dekódovací modul pro [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova])“. Níže se drobným písmem uvádí, že zákazník je povinen uhradit smluvní pokutu [částka], pokud nevrátí, zničí nebo poškodí„ Kartu“. Ve smlouvě je uvedeno, že byla přijata hotovost [částka] za instalaci jedné sady zařízení. Ve formuláři je vyznačeno převzetí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [příjmení] karty, paraboly, kabeláže, držáku a několika konektorů. Formulářem ze dne [datum] bylo prokázáno, že došlo k vypálení„ boxu“ přepětím v elektroinstalaci, což bylo přičteno k tíži žalovaného, byla provedena výměna zařízení sériového čísla [příjmení] [anonymizována dvě slova] (a QR kódu) a bylo avizováno vystavení faktury na [částka] za„ materiál a práce“. Výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno upomínání a vypracování i zaslání (č. l. 12 p. v.) jednoduché předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného (adresa dle smlouvy). Fakturou č. l. 23 p. v. ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že od [právnická osoba], zakoupila [anonymizována dvě slova] kusů [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za [anonymizována dvě slova] amerických dolarů, čímž prokázala své tvrzení, že pořizovací cena zařízení činila [částka]. Fakturou č. l. 24 ze dne [datum] (přeškrtnuto) žalobkyně prokázala, že od [právnická osoba], zakoupila [anonymizována dvě slova] kusů [anonymizována dvě slova] [příjmení] za [anonymizována dvě slova] amerických dolarů, čímž prokázala své tvrzení, že pořizovací cena zařízení činila [částka].

6. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku (tj. ohledně nevrácení obou přijímacích zařízení) ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyla řádně vrácena) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Smluvní pokuta pro případ nevrácení pronajatého zařízení set-top-boxu byla platně a srozumitelně sjednána v rámci samotné smlouvy, přičemž nevrácení zařízení žalovaný ani nezpochybňoval. Nárok žalobkyně tak v případě částky [částka] co do základu nepochybně je po právu. Podle § 588 tamtéž však dále platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 577 tamtéž platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, per analogiam platí, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].

7. Žalobkyně prokázala, že pořizovací cena satelitního přijímače činila [částka]. Z kontextu poskytovaných služeb a z charakteru zařízení je zřejmé, že smluvní pokuta [částka] v sobě zahrnuje vedle preventivní a reparační funkce i funkci ryze sankční, neboť takto stanovená smluvní pokuta dosahuje téměř 5 násobku hodnoty reálného protiplnění (odhlédne-li soud od ztráty hodnoty v důsledku běžného užívání a obecného morálně-technického zastarávání zařízení, které je však již kompenzováno nárokem na nájemné, které není předmětem tohoto řízení a jeho výše ani ze smlouvy nevyplývá). Jelikož se současně jedná o spotřebitelský závazek, shledal soud, že takto koncipovaný nárok ve formulářové (adhezní) spotřebitelské smlouvě je svou hodnotou již v rozporu s dobrými mravy, čemuž je třeba dát přednost před zásadou autonomie vůle stran. Pokud je u spotřebitelských úvěrů výše smluvní pokuty shora citovaným ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. omezena do výše poloviny poskytnuté úvěrové jistiny, soud shledal, že toto kritérium lze analogicky užít i na projednávaný případ, má-li být nalezena přijatelná míra sankce smluvní pokutou i pro jinou oblast podnikání. Jak v případě spotřebitelských úvěrů, tak v případě poskytování služeb elektronických komunikací a s tím spojeným pronajímáním technických zařízení pro příjem, dekódování a reprodukci signálu, je předmětem podnikání věřitele zisk. Lze připustit, že pronájem zařízení představuje odlišnou oblast podnikání, spojenou s vyššími transakčními náklady (fyzické předávání zařízení), proto za přijatelnou míru sankce lze považovat až jednonásobek skutečné hodnoty. V této souvislosti není bez významu, že žalovaný zřejmě již v den prvotní montáže uhradil [částka], což lze považovat za náklady montáže, nicméně jde o poměrně vysokou úvodní platbu v oblasti, kde je obvyklé zřízení připojení zdarma. Žalobkyně tak zřejmě již dosáhla částečné kompenzace za pronajatá zařízení. Do výše [částka] se jedná o ryze reparační funkci smluvní pokuty, soud proto shledal nárok důvodným v rozsahu nejvýše [částka] nevrácené koncové přijímací zařízení. Žalobě proto mohl vyhovět v rozsahu celkových [částka], včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, když sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V rozsahu [částka] s odpovídající částí úroku z prodlení tak výrokem II shora žalobu pro nedůvodnost zamítnul, neboť nad tuto výši považuje ujednání smluvní pokuty za zjevně rozporné s dobrými mravy. Argument žalobkyně o poskytnutí zařízení dalším 3 až 5 zákazníkům soud vzal na vědomí, avšak nepovažuje jej za validní, neboť nezohledňuje časový aspekt, když žalovaná odpovídá za zaplacení dvojnásobku pořizovací hodnoty již na počátku této hypotetické životnosti zařízení a žalobkyni tak nic nebrání zařízení nahradit nově zakoupeným a pokračovat s ním v dosahování zisku, který by jinak po žalované ve formě částky [částka] požadovala předem, aniž by zařízení musela poskytnout oněm 2 až 4 dalším zákazníkům. Výměna poškozeného zařízení [datum] byla v těchto souvislostech bez významu (nadto byla zřejmě spojena s další, samostatnou platební povinností, blížící se ceně zařízení satelitního přijímače).

8. Pokud se týká částky [částka], zde soud žalobu rovněž zamítnul (včetně úroku z prodlení). Podle § 1800 o. z. platí, že (1) Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. (2) Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577. Soud shledal, že ze smlouvy jednoznačně nevyplývá, že žalovanému jsou svěřována dvě zařízení, z nichž každého se týká jiná smluvní pokuta, uplatní se tedy již odst. 1 citovaného ustanovení. Je nerozhodné, že pro žalobkyni (z předmětu jejího podnikání) i soud (z předchozích řízení žalobkyně) je taková skutečnost triviální notorietou, právní jednání vůči jednotlivému spotřebiteli však musí být jednoznačné a srozumitelné a takto zásadní následky nelze spojovat s nutností současného pochopení návaznosti s jiným dokumentem (formulářem), v němž je samostatně karta vyznačena. Podle § [číslo] tamtéž dále platí, že doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát. Z podpisu žalovaného na smlouvě a formuláři však nelze dovodit, že si mohl či musel být vědom, že součástí satelitního přijímače není karta a že tato karta představuje samostatné zařízení, spojené se samostatnou smluvní pokutou. Žalobkyni nic nebránilo, aby ve smlouvě uváděla i kolonku pro samotnou kartu tam, kde se sjednává, zda a jaké zařízení bude spotřebiteli pronajímáno, jinak nelze předpokládat srozumění spotřebitele, že konkrétně k zařízení„ [právnická osoba]“ je třeba dalšího zařízení, které smlouva považuje za samostatný předmět nájmu (či přinejmenším smluvní sankce). Uvedení položky„ smart karta“ na výčtu předaných zařízení, zahrnujících další položky (parabola, konektory, kabeláž, držák) na tomto závěru nemůže ničeho změnit, neboť z tohoto výčtu„ technikálií“ není průměrnému spotřebiteli zřejmé, o jaké technické zařízení se jedná, natož jak po právní stránce souvisí s textem (a povinnostmi) dle smlouvy. Nadto (obiter dictum), i pokud by soud žalobě v této části vyhověl, redukoval by plnění na dvojnásobek pořizovací ceny s odkazem na důvody, uvedené v předchozím odstavci.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o nezanedbatelné plnění, jeho výše závisela na rozhodnutí soudu (tj. původně bylo po žalovaném požadováno podstatně více) a žalovaný zřejmě čelí (nebo přinejmenším donedávna čelil) několika exekucím pro jistiny v souhrnu přes [anonymizována dvě slova] Kč, proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného (před následky jeho vlastní pasivity) přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce – z nezabavitelných částek svého příjmu, má-li nějaký (dle OSSZ Teplice nikoliv). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být jeho zájem upřednostněn na úkor žalobkyně ještě více. Platební údaje žalobkyně uvedla v předžalobní výzvě ([bankovní účet], [variabilní symbol]), soud však nenese žádnou odpovědnost za případnou neaktuálnost těchto údajů (jak z hlediska plynutí času, tak skutečnosti, že takový údaj pochází z doby před podáním žaloby k soudu).

10. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části neúspěšná, soud by tedy dle výsledku řízení měl nárok na poměrnou část náhrady nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznat žalovanému. Tomu však dle obsahu spisu s řízením žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly, tomu pak odpovídá výrok III shora.

11. Žalovaný by se však navzdory relativnímu procesnímu úspěchu měl ve svém zájmu zamyslet nad dalšími hrozícími následky pro případ, že si zařízení žalobkyně, jemu toliko pronajatá, skutečně ponechal, resp. jí jej nevydal, a nehodlá to v co nejkratší době napravit. Ostatně předžalobní výzva obsahovala i výzvu k vrácení těchto zařízení, může tak čelit další žalobě prakticky kdykoliv. Podle § 2049 občanského zákoníku totiž platí, že zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.