121 C 17/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 675 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 601,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 6. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 675 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne 6. 8. 2018 uzavřela smlouvu o obstarání záležitosti, jíž se zavázala obstarat pravidelný odvoz odpadu z nemovitosti žalovaného, za což se žalovaný zavázal platit žalobkyni částku 1 350 Kč ročně, a to s pololetní splatností vždy k 31. 5. (za první pololetí) a k 30. 10. (za druhé pololetí) příslušného kalendářního roku. Ačkoli žalobkyně pravidelný odvoz odpadu zajistila, porušil žalovaný své smluvní povinnosti, neboť zůstal žalobkyni dlužen částku ve výši 675 Kč za období červenec až prosinec 2019, splatnou dne 31. 10. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakovanou výzvu k její úhradě ze strany právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že pokud se účastníci k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 6. 8. 2018 Smlouvu o obstarání záležitosti, v níž se žalobkyně zavázala obstarat žalovanému vlastním jménem na jeho účet odvoz odpadu z nemovitosti na adrese [adresa], kterou žalovaný jako nájemce užíval, a to jedenkrát týdně v rozsahu jedné popelové nádoby o obsahu 120 litrů, a žalovaný se zavázal platit žalobkyni za obstarání předmětné záležitosti částku ve výši 1 350 Kč ročně, splatnou v pololetních splátkách ve výši 675 Kč, za první pololetí příslušného kalendářního roku k datu 31. 5. a za druhé pololetí příslušného kalendářního roku k datu 30.

10. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností ke dni 9. 8. 2018. Jelikož žalovaný nezaplatil žalobkyni sjednanou úplatu za obstarání odvozu komunálního odpadu za 2. kalendářní pololetí roku 2019 (tj. za červenec až prosinec 2019) v částce 675 Kč, která byla splatná 30. 10. 2019, vyzvala ho žalobkyně dopisem ze dne 4. 3. 2020 k její úhradě ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu. Z důvodu trvajícího prodlení žalovaného vyzval jej k úhradě dlužné částky rovněž právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 6. 5. 2020 s tím, že nebude-li platba provedena k 20. 5. 2020, bude věc řešena soudní cestou; dopis byl k poštovní přepravě předán dne 6. 5. 2020.

5. Po právní stránce posoudil soud žalobou uplatněný nárok zejména podle ust. § 2455 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena komisionářská smlouva, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému obstarat na jeho účet vlastním jménem odvoz odpadu v ujednaném rozsahu a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za obstarání odměnu (úplatu) v částce 1 350 Kč ročně s pololetní splatností. Žalobkyně svým povinnostem ze smlouvy dostála, avšak žalovaný nikoli, když zůstal žalobkyni dlužen za obstarání předmětné záležitosti odměnu ve výši 675 Kč za 2. pololetí roku 2019, jejíž splatnost nastala dne 30. 10. 2019. S ohledem k prodlení žalovaného se zaplacením peněžité částky, vznikl žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů – ačkoli je žalovaný v prodlení se zaplacením částky ve výši 675 Kč od 31. 10. 2019 (tj. od dne následujícího po lhůtě splatnosti dle uzavřené komisionářské smlouvy) doposud, přičemž k 1. 7. 2019 (tj. k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení) byla Českou národní bankou vyhlášena repo sazba ve výši 2 %, uložil soud žalovanému, aby žalobkyni zaplatil kromě jistiny ve výši 675 Kč úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 1. 11. 2019 do zaplacení, když takto žalobkyně úrok z prodlení požadovala žalobou, čímž byl soud při svém rozhodování vázán (srov. § 153 odst. 2 o. s. ř.).

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 3 601,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 7 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen„ a. t.”), ve výši 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé – žaloba), resp. ve výši 250 Kč za úkon právní služby dle ust. § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (tj. jednoduchá výzva k plnění), tedy celkem ve výši 1 250 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 a. t. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem ve výši 900 Kč, a jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, i náhrada za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částka 451,50 Kč /podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., počítáno ze základu 2 150 Kč 7. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

8. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil žalovanému podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.