121 C 26/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 624 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 624 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 624 Kč od 5. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, do poklady nebo na účet Okresního soudu v Teplicích, soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 624 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný byl dne 18. 2. 2018 v rámci silniční kontroly vyzván ke splnění povinnosti podrobit se odběru krve spojeného s odborným lékařským vyšetřením k prokázání přítomnosti jiných návykových látek v krvi než alkoholu a za tímto účelem byl služebním vozem žalobkyně dopraven do zdravotnického zařízení (Krajská zdravotní, a.s., [ulice] nemocnice v [obec], o. z.), kde byl proveden odběr krve a moči žalovaného a jeho klinické vyšetření. Z výsledku toxikologického vyšetření byl patrný pozitivní výsledek přítomnosti metamfetaminu v krvi žalovaného. Poskytovatelem zdravotnických služeb byla za provedení klinického a laboratorního vyšetření, odběru krve a rozboru moči žalovaného vystavena faktura [číslo] to na částku 2 522 Kč se splatností dne 26. 4. 2018. Vyúčtovanou částku žalobkyně uhradila dne 9. 5. 2018. S ohledem na skutečnost, že odborným vyšetřením byla prokázána přítomnost metamfetaminu v krvi žalovaného, vznikla mu podle § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, povinnost zaplatit žalobkyni náklady vynaložené na odborné lékařské vyšetření a dále náklady na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení v částce 102 Kč (doprava z Obvodního oddělení [obec] - [obec] do zdravotnického zařízení uvedeného výše, celkem 16 km). Žalobkyně vyúčtovala tyto náklady žalovanému fakturou [číslo] se splatností dne 4. 6. 2018. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, pročež se nejpozději dne 5. 6. 2018 dostal do prodlení se zaplacením celého svého dluhu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že pokud se účastníci k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.

4. Pokud se jedná o skutková zjištění, má soud za prokázané, že dne 18. 2. 2018 byl žalovaný v rámci silniční kontroly vyzván hlídkou Policie ČR, aby se podrobil kontrole přítomnosti návykových látek jiných než alkoholu v těle, přičemž výsledek testu byl pozitivní. Z tohoto důvodu žalovaný požádal, aby byl podroben lékařskému vyšetření spojeném s odběrem krve a moči za účelem ověření (zjištění) přítomnosti návykových látek v jeho těle, načež byl služebním vozem žalobkyně převezen z Obvodního oddělení v [obec] do zdravotnického zařízení Krajská zdravotní, a.s., [ulice] nemocnice v [obec], o. z. (dále jen„ zdravotnické zařízení“), kde se dne 19. 2. 2018 podrobil klinickému vyšetření, odběru krve a moči. Toxikologickým vyšetřením byla v odebraných biologických materiálech žalovaného prokázána přítomnost amfetaminových derivátů a metamfetaminu. Náklady na laboratorní a klinické vyšetření byly zdravotnickým zařízením vyúčtovány fakturou [číslo] v částce 2 522 Kč, přičemž tyto uhradila žalobkyně dne 9. 5. 2018. Následně žalobkyně předmětné náklady žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] vystavenou dne 14. 5. 2018, a to včetně nákladů na dopravu do zdravotnického zařízení v částce 102 Kč, kdy den splatnosti stanovila k 4. 6. 2018. Jelikož žalovaný vyúčtovanou částku ve lhůtě splatnosti nezaplatil, vyzvala jej žalobkyně dopisem ze dne 8. 8. 2018 opakovaně k její úhradě s tím, že jej současně upozornila na možnost soudního vymáhání dluhu.

5. Podle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 65/2017 Sb.“), náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

6. Podle ust. § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly.

7. Podle ust. § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.

8. Podle ust. § 24 odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb. toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly.

9. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dle shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně uhradila poskytovateli zdravotních služeb náklady na odborné lékařské a toxikologické vyšetření žalovaného provedené na základě výzvy dle ust. § 21 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. a žalovaného k vyšetření do zdravotnického zařízení dopravila, přičemž u žalovaného byla prokázána přítomnost návykové látky, a proto je žalovaný povinen nahradit žalobkyni vynaložené náklady na vyšetření (srov. § 24 odst. 2 a 5 zákona č. 65/2017 Sb.) a náklady na dopravu do zdravotnického zařízení (srov. § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb.).

10. Soud shledal žalobu důvodnou i v části týkající se žalobkyní uplatněného příslušenství, tj. úroku z prodlení, když je nepochybné, že žalovaný byl ke dni 5. 6. 2018 (den po marném uplynutí lhůty splatnosti dle vystavené faktury) v prodlení s úhradou celého svého dluhu. Žalobkyni tak v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, vzniklo právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. S ohledem k výše vyloženému uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 624 Kč, sestávající z náhrady nákladů na vyšetření ve výši 2 522 Kč a náhrady nákladů na dopravu do zdravotnického zařízení ve výši 102 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 2 624 Kč za dobu od 5. 6. 2018 do zaplacení.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, která představuje paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů provedených žalobkyní (tj. výzva k plnění a sepis žaloby) dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

13. Výrokem III. rozsudku pak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení ve výši 1 000 Kč dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když žalobkyně je od placení soudního poplatku osvobozena dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Výše soudního poplatku byla stanovena v souladu s Položkou 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.

14. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.