124 C 1/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kamily Kocajové a přísedících Mgr. Věry Szmudové a Dany Pravdové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 30 480 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o částku 30 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 2. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 3. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 7. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 8. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 11. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 12. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 2. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 540 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 9 583,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou dne 8. 1. 2021 se žalobce domáhal částky 30 480 Kč s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnil tím, že byl od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2019 zaměstnancem žalované, a to na pracovní pozici řidič. Žalobce má za to, že jeho mzda měla být stanovena s přihlédnutím k tomu, že pro žalovanou fakticky vykonával i činnosti, které nejsou pro řidiče typické, jako např. převoz a nakládání zemřelých, vyřizování potřebných dokumentů, příprava těl zemřelých – jejich upravování, oblékání, atp., a proto jeho náplň práce odpovídala zařazení do 3. skupiny prací ve smyslu nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a jeho Přílohy. Protože mu však byla žalovanou vyplácena mzda ve výši odpovídající zařazení do 2. skupiny prací ve smyslu uvedeného nařízení, domáhá se doplatku. V roce 2018 byla žalobci vyplácena mzda ve výši 13 900 Kč a v roce 2019 ve výši 14 740 Kč. Zákonem zaručená minimální mzda při zařazení do 3. mzdové skupiny činila v roce 2018 14 900 Kč měsíčně a v roce 2019 16 280 Kč měsíčně. Z tohoto důvodu se žalobce domáhá celkem částky 30 480 Kč (1 000 Kč x 12 měsíců za rok 2018, 1 540 Kč x 12 měsíců za rok 2019).

2. Žalovaná s nárokem žalobce nesouhlasila, když k práci řidiče vždy patří i činnosti, které odpovídají tomu, co je řidičem převáženo (ať jde o zboží, převoz nemocných osob, dětí či převoz zesnulých) a k práci řidiče vždy patří jistá manipulace a vyřizování dokumentace. Žalobce od počátku věděl, že bude řidičem pohřební služby. Dle Národní soustavy povolání Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Odborný směr: Služby provozní a osobní, Odborný podsměr: Pohřební služby, pracovník pro přepravu lidských pozůstatků zajišťuje jejich převzetí, kosmetickou úpravu, uložení do rakve, přechodné uložení do chladícího prostoru a převozy spojené s pitvou a pohřbením. Rovněž z nabídek na pozici„ řidič pro pohřební službu“ vyplývá, že tato pozice zahrnuje převozy zesnulých, manipulaci se zesnulými, oblékání, úpravu, výjezdy, manipulace s rakví, přípravu rakví, atd. Žalovaná se tak domnívá, že žalobce pro žalovanou vykonával pouze činnosti, které spadají do pracovní činnosti řidiče pohřební služby jako její standartní součást, a tudíž při zařazení do druhé skupiny nijak nepochybila.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce pro žalovanou pracoval jako řidič pohřební služby od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2019 (viz rovněž pracovní smlouvu ze dne 1. 1. 2016).

5. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že faktický výkon práce žalobce pro žalovanou zahrnoval činnosti spočívající v převozu a nakládání zesnulých v rámci ČR, vyřizování potřebných dokumentů, přípravě těl zesnulých, jejich upravování, oblékání, umývání, kdy tato činnost zahrnovala i manipulaci s břemeny těžšími než 50 kg.

6. Z pracovní smlouvy vyplývá, že mzda byla žalobci stanovena ve výši 12 000 Kč měsíčně.

7. Z výplatnic za rok 2018 vyplývá, že žalobci byla v roce 2018 vyplácena mzda ve výši 13 900 Kč hrubého a z výplatnic za rok 2019 vyplývá, že žalobci byla v roce 2019 vyplácena mzda ve výši 14 740 Kč hrubého.

8. Předžalobní výzvou ze dne 17. 12. 2020 žalobce žalovanou vyzval k zaplacení částky 30 480 Kč nejpozději do 24. 12. 2020, dopis byl podán na poště téhož dne (viz dopis ze dne 17. 12. 2020 a podací lístek).

9. Z nabídky pracovního místa na internetových stránkách https://cz.jooble.org ze dne 4. 9. 2020 (Pohřební ústav [právnická osoba]) pro řidiče pohřební služby vyplývá, že náplní práce pro tuto pracovní pozici měly být tyto činnosti: převozy zesnulých, manipulace se zesnulými, oblékání, úprava, zajišťování obřadů a pohřbů, výjezdy.

10. Z nabídky pracovního místa na internetových stránkách https://cz.jooble.org ze dne 4. 9. 2020 (Kostyuk-stav Srov. o.) pro řidiče pohřební služby vyplývá, že náplní práce pro tuto pracovní pozici měly být tyto činnosti: manipulace s rakví, příprava rakví, manipulace se zemřelým.

11. Z nabídky pracovního místa na internetových stránkách www.uradprace.cz ze dne 7. 9. 2021 ([právnická osoba]) na pracovníka v pohřebnictví vyplývá, že v rámci této nabídky je nabízena mzda ve výši od 22 000 Kč měsíčně.

12. Z nabídky pracovního místa na internetových stránkách www.uradprace.cz ze dne 7. 9. 2021 ([jméno] Makový- [právnická osoba]) na pracovníka v pohřebnictví vyplývá, že v rámci této nabídky je nabízena mzda ve výši od 27 000 Kč do 33 000 Kč měsíčně.

13. Ze spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. 125 C 10/2020 vyplývá, že u zdejšího soudu bylo vedeno řízení mezi [jméno] [příjmení] jako žalobcem a žalovanou, v němž se [jméno] [příjmení] jako bývalý zaměstnanec žalované domáhal stejně jako žalobce doplatku mzdy ve výši 59 580 Kč s příslušenstvím, na základě stejného titulu jako žalobce a se stejným odůvodněním. Věc byla rozhodnuta rozsudkem pro uznání č. j. 125 C 10/2020-45 ze dne 26. 10. 2020 na základě fikce dle § 114b odst. 5 o. s. ř., když žalovaná se včas nevyjádřila ve smyslu § 114b o. s. ř., a žalobě tedy bylo vyhověno.

14. Důkaz účastnickým výslechem a výslechem svědka [příjmení] soud neprovedl, neboť oba tyto důkazy byly navrženy za účelem zjištění náplně práce žalobce, avšak žalovaná žalobcem tvrzenou náplň práce nerozporovala. Ze stejného důvodu soud shledal nadbytečným výslech jednatele žalované.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen„ zák. práce“) a podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy a o práci ve ztíženém pracovním prostředí (dále jen„ nařízení“).

16. Podle § 109 odst. 4 zák. práce mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

17. Podle § 110 odst. 3 zák. práce složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.

18. Podle § 112 odst. 1 zák. práce zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru (§ 113 odst. 4 a § 136).

19. Podle odstavce druhého téhož ustanovení nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy. Podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance může vláda stanovit nejnižší úroveň zaručené mzdy podle věty druhé a třetí až o 50 % nižší.

20. Podle třetího odstavce téhož ustanovení nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy; pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy, nebo b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.

21. Podle čl. I Přílohy nařízení - Obecné charakteristiky skupin – 2. skupina prací představuje stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a s rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen "jednoduché odborné práce"). Práce s celky a sestavami několika jednotlivých prvků (předmětů) s logickým (účelovým) uspořádáním s dílčími vazbami na jiné celky (sestavy). Práce předpokládající jednoduché pracovní vztahy. Dlouhodobé a jednostranné zatížení větších svalových skupin. Mírně zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených pracovních operací podle daných postupů. Třetí skupina prací zahrnuje různorodé, rámcově vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a vazbami na další procesy (dále jen "odborné práce"). Práce s ucelenými systémy složenými z mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů. Koordinace prací v proměnlivých skupinách. Usměrňování jednoduchých rutinních a manipulačních prací a procesů v proměnlivých skupinách, týmech a jiných nestálých organizačních celcích a bez podřízenosti skupiny zaměstnanců spojené s odpovědností za škody, které nelze odstranit vlastními silami a v krátké době. Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost. Značná zátěž velkých svalových skupin ve velmi ztížených pracovních podmínkách.

22. Podle čl. II Přílohy nařízení – Příklady prací ve skupinách podle oborů – v oboru Doprava do 2. skupiny patří: 1) Řízení a běžná údržba akumulátorových vozíků s provozem mimo veřejné komunikace včetně manipulace s náklady; 2) Řízení silničních motorových vozidel s celkovou hmotností do 3,5 t; 3) Přeprava cestujících na určeném přívozu na převozní lodi bez vlastního strojního pohonu s dodržováním všech bezpečnostních předpisů včetně inkasa a vyúčtováním tržeb. Provádění drobné údržby lodi a přistávacích míst; do 3. skupiny pak patří 1) Řízení, údržba a opravy silničních motorových vozidel s více než 9 místy k sezení včetně řidiče nebo vozidel o celkové hmotnosti nad 3,5 t, 2) Provádění středních a generálních oprav automobilů včetně seřízení chodu motoru, opravy a seřízení vzduchových, hydraulických a elektrických systémů; 3) Řízení a obsluha souprav vlaků metra při přepravě osob, 4) Montáž a opravy funkčních částí motorových vozidel, například karburátorů, převodovek, rozdělovačů, startérů a náprav včetně seřízení geometrie, 5) Přeprava cestujících na převozních lodích na vodních cestách s dodržováním všech bezpečnostních předpisů včetně inkasa a vyúčtováním tržeb. Provádění údržby lodi a zajišťování provozuschopnosti a údržby motoru. V oboru Zdravotnictví patří do 2. skupiny vykonávání povolání sanitáře, v oboru Sociální péče patří do 2. skupiny 1) poskytování přímé obslužné péče o klienty, podpora jejich soběstačnosti, nácvik jednoduchých denních činností a poskytování pomoci při osobní hygieně a oblékání klientů, manipulace s přístroji, pomůckami a prádlem a udržování čistoty a hygieny u klientů; 2) provádění úkonů pečovatelské služby. Výdej a rozvoz jídla klientům. Provádění dílčích sociálně pečovatelských úkonů pro klienty; do 3. skupiny pak patří vykonávání povolání ošetřovatele, zubní instrumentářky nebo dezinfektora.

23. Právně soud věc posoudil podle citovaných zákonných a podzákonných ustanovení a rovněž podle závěrů vyplývajících z rozsudku Nejvyššího správního soudu České republiky sp. zn. 3 Ads 273/2019-27 ze dne 14. 1. 2021, když faktická náplň práce žalobce byla zjištěna ze shodných tvrzení účastníků a jejím obsahem byl převoz a nakládání zesnulých v rámci ČR, vyřizování potřebných dokumentů, příprava těl zesnulých, jejich upravování, oblékání, umývání, kdy tato činnost zahrnovala i manipulaci s břemeny těžšími než 50 kg. Takto zjištěnou pracovní náplň žalobce soud porovnal jednak s obecnými charakteristikami druhé a třetí skupiny prací, obsaženými v první části nařízení a následně s příklady prací uvedenými v části druhé přílohy nařízení. Na základě tohoto porovnání dospěl soud k závěru, že práce žalobce pro žalovanou obnášela jednak práci řidiče, která jednoznačně spadá do 2. skupiny prací, ale nesla v sobě i některé prvky práce sanitáře (manipulace s těly zesnulých, jejich oblékání, úprava, mytí), která však také spadá do 2. skupiny prací. Aniž by soud práci žalobce jako řidiče pohřební služby zlehčoval, nenašel ve zjištěné náplni práce žalobce žádné činnosti, které by spadaly do vyšší skupiny prací. Pokud jde o argumentaci žalobce inzeráty úřadu práce, podle nichž je pracovníkům v pohřebnictví nabízena mnohem vyšší mzda, než za jakou pracoval žalobce u žalované, je třeba přihlédnout jednak k tomu, že se jedná o nabídky z jiného časového období a zejména ze zcela jiného kraje ([obec], [obec]), a jednak jde o nabídky na pozici pracovníka pohřební služby a nikoliv na řidiče pohřební služby. Hlavně však z těchto nabídek nelze vyvozovat, že práce žalobce pro žalovanou měla být mzdově zařazena do 3. skupiny prací dle nařízení. Pokud jde o argumentaci žalobce, že zdejším soudem již bylo v obdobné věci rozhodnuto tak, že žalobě na doplatek mzdy bylo vyhověno, a soud má tedy v souladu s ust. § 13 občanského zákoníku rozhodnout stejně, je třeba zdůraznit, že rozsudek zdejšího soudu č. j. 125 C 10/2020-45 byl vydán na základě procesního postupu dle § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 o. s. ř., tedy šlo o rozsudek pro uznání na základě tzv. fikce, aniž by se soud zabýval meritem věci, proto se soud v nyní projednávané věci necítil být tímto rozsudkem vázán. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 583,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 480 Kč sestávající z částky 2 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 920 Kč ve výši 1 663,20 Kč.