124 C 22/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně bytem adresa žalobkyně obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 50 160 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním částku 50 160 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 50 160 Kč od 29. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení v částce 12 828 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyní [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 24. 8. 2020 domáhaly zaplacení částky 50 160 Kč s příslušenstvím po žalovaném s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému na nájemném za měsíce březen, duben, květen a červen 2020, když na základě dohody o užívání bytu uzavřené dne 15. 7. 2019 byl žalovaný nájemcem bytu [číslo] ve 2 patře domu [adresa] na adrese [adresa žalobkyně], který je ve vlastnictví žalobkyň. Nájemné činilo 11 000 Kč měsíčně a paušální poplatek spojený s užíváním bytu 1 400 Kč měsíčně, celkově tedy 12 400 Kč měsíčně. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak žalovaný dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil.

4. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobce a učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně jako pronajímatelky a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 15. 7. 2019 Dohodu o užívání bytu, jejímž předmětem je byt [číslo] ve 2 patře domu [adresa], na adrese [adresa žalobkyně] (viz Dohoda o užívání bytu ze dne 15. 7. 2019). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 15. 7. 2019 do 31. 7. 2020 a žalovaný se v ní zavázal platit žalobkyním nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně a paušální poplatky spojené s užíváním bytu ve výši 700 Kč měsíčně na osobu. Splatnost nájemného a poplatků byla sjednána měsíčně, nejpozději do posledního dne běžného měsíce. Z příjmových platebních dokladů ze dne 2. 9. 2019, 1. 10. 2019, 1. 11. 2019, 3. 12. 2019, 3. 1. 2020 a 3. 2. 2020 vyplývá, že žalovaný bydlel v bytě se spolubydlící [jméno] [příjmení]. Z dopisu ze dne 20. 2. 2020 vyplývá, že žalovaný nájem bytu vypověděl. Dopisem ze dne 29. 7. 2020 byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyň k úhradě dluhu ve výši 50 160 Kč do 14. 8. 2020. Ze sledování zásilek vyplývá, že předžalobní výzva byla podána na poště dne 29. 7. 2020.

5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyněmi a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, v níž se žalobce zavázal přenechat žalovanému byt do užívání a žalovaný se zavázal za to platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 12 400 Kč měsíčně, když byt užíval se spolubydlící a k nájemnému ve výši 10 000 Kč měsíčně mu vznikla povinnost platit paušální poplatek spojený s užíváním bytu ve výši 2x 700 Kč měsíčně. Žalovaný nezaplatil nájemné za měsíce březen, duben, květen a červen 2020, když nájem byl sice ukončen výpovědí žalovaného ze dne 20. 2. 2020, výpovědní doba však počala plynout až doručením výpovědi žalobkyním, což bylo v březnu 2020, a nájem tak skončil až k 30. 6. 2020.

6. Podle § 2201 obč. zák. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 2246 odst. 1 obč. zák. strany ujednají nájemné pevnou částkou; má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

8. Podle § 2251 odst. 1 obč. zák. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější; společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.

9. Podle § 2286 odst. 1 obč. zák. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně; výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

10. Podle § 1970 obč. zák. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Právně soud věc posoudil dle citovaných zákonných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyněmi a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, v níž se žalovaný zavázal platit žalobkyním nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně a zároveň paušální poplatek za služby spojené s nájmem bytu ve výši 700 Kč za osobu měsíčně. Žalovaný byt užíval se spolubydlící a měl tak platit 1 400 Kč měsíčně na službách a 10 000 Kč měsíčně na nájemném. Nájem byl ukončen výpovědí žalovaného ze dne 20. 2. 2020, výpovědní doba uplynula dne 30. 6. 2020. Žalovaný tak dluží žalobkyní celkem částku 50 160 Kč (4x 12 400 Kč).

12. Žalobkyně mají rovněž právo na úrok z prodlení z dlužné částky, a to od splatnosti jednotlivých dlužných plateb za každý měsíc (splatnost nájemného byla sjednána vždy do konce kalendářního měsíce, za který je nájemné placeno), žalobkyně však požadují úrok z prodlení z celkové dlužné částky od 29. 7. 2020, a proto jim soud v souladu s ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. vyhověl. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyním, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 828 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 508 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 160 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.