125 C 11/2022
č. j. 125 C 11/2022-42
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích rozhodl ve věci o náhradě škody způsobené správcem domu, když žalovaná přebrala odpovědnost za svěřené hotovostní prostředky. Soud potvrdil povinnost žalované zaplatit částku 154 725 Kč, která vznikla z inventarizačního rozdílu, a to s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Úrok ve výši 0,25 % ročně byl zamítnut jako převyšující zákonnou sazbu. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 599,6 Kč.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Hackerové a přísedících Ing. Milana Fábery a Mgr. Zbyňka Šimbery ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 154 725 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 154 725 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 154 725 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,25 % p. a. z částky 154 725 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 37 599,6 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 154 725 Kč spolu s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaná na základě dohody o provedení práce ze dne datum pracovala pro žalobce jako správce rodinného domu obec a číslo a odpovídala za jeho provoz. Účastníci dále uzavřeli dne datum dohodu o hmotné odpovědnosti při správě rodinného domu obec a číslo, když žalovaná z titulu své funkce mohla hospodařit s finančními prostředky na pracovišti. Mimořádnou inventarizací zůstatků hotovosti v příručních pokladnách byl zjištěn na pracovišti obec inventarizační rozdíl ve výši 83 408 Kč a na pracovišti anonymizováno ve výši 71 317 Kč Celkem tedy inventarizační rozdíl činil 154 725 Kč. Dne datum žalovaná uzavřela s žalobcem dohodu o uznání dluhu, kterou svůj dluh vůči žalobci uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit nejpozději do datum. Žalovaná přes výzvu žalobce ničeho nezaplatila.
2. Soud ve věci nařídil na den datum jednání, ke kterému se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.
3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.
4. Z dohody o provedení práce soud zjistil, že žalobce jako zaměstnavatel a žalovaná jako zaměstnanec uzavřeli dne datum dohodu, kterou se žalovaná zavázala provádět pro žalobce práce spočívající ve správě a zajištění provozu objektu v obec a číslo počínaje dnem datum, a to v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce.
5. Dne datum uzavřeli účastníci dohodu, kterou žalovaná přebrala odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování na základě inventury (mimo jiné za hotovost v pokladnách) s tím, že odpovídá za případný schodek takto zjištěný (dohoda o hmotné odpovědnosti ze dne datum).
6. Ze zápisu o provedení inventarizace pokladní hotovosti ke dni datum vyplývá, že provedenou inventurou byl zjištěn záporný inventarizační rozdíl na pokladnách žalobce ve výši 71 317 Kč a 83 408 Kč.
7. Z dohody o uznání dluhu a jeho splátkách bylo zjištěno, že žalovaná dne datum písmeně uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 154 725 Kč z důvodu inventurního rozdílu zjištěného při mimořádné inventuře dne datum. Účastníci se dohodli, že žalovaná uhradí tento svůj dluh nejpozději do datum.
8. Přípisem ze dne datum žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 154 725 Kč.
9. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná na základě dohody ze dne datum vykonávala pro žalobce práce spočívající ve správě a zajištění provozu objektu v obec. Dne datum dále účastníci uzavřeli dohodu, kterou žalovaná přebrala odpovědnost za schodek na svěřené hotovosti. Inventurou provedenou dne datum žalobce zjistil schodek na žalované svěřené pokladní hotovosti v částce 154 725 Kč. Dne datum žalovaná písemně uznala svůj dluh v uvedené výši z důvodu zjištěného inventurního rozdílu a zavázala se jej uhradit do datum. Přes výzvu žalobce žalovaná ničeho nezaplatila.
10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil zejména podle ust. § 252 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), které upravuje odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, jež je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Žalovaná pracovala pro žalobce na základě dohody o provedení práce ve smyslu ust. § 75 zákoníku práce, přičemž uzavřela s žalobcem písemnou dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených žalované k vyúčtování. Inventurou byl zjištěn schodek na těchto hodnotách a žalované tak vznikla povinnost nahradit žalobci zjištěný schodek v celkové výši 154 725 Kč. Žalovaná dále ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „občanský zákoník“) uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, soud proto vycházel z vyvratitelné právní domněnky, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval, když žalovaná netvrdila opak. Protože je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, je rovněž povinna zaplatit podle § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž výše úroku z prodlení činila k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (tj. k datum), 8,5 % ročně.
11. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, jde-li o zaplacení částky 154 725 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, tj. ve výši 8,5 % ročně, a proto jí ve výroku I. rozsudku v tomto rozsahu vyhověl. Ve zbylé části soud uzavřel, že podaná žaloba není důvodná, když žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 8,75 %, tj. v sazbě převyšující zákonný úrok z prodlení. Soud proto žalobu v rozsahu zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně ve výroku II. žaloby zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci neúspěch jen v nepatrné části. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí celkem 37 599,6 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 7 737 Kč, odměnu za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání dne datum) v celkové výši 21 900 Kč (3 x 7 300 Kč) vypočtenou podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 300 Kč podle 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, cestovné za cestu k ústnímu jednání na trase obec – obec a zpět (celkem 202 km) v celkové výši 1 479,8 Kč (podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 20. 8. 2022 činila náhrada za pohonné hmoty částku 530,4 Kč při kombinované spotřebě vozu 5,9 l benzínu 95 oktanů na 100 km a ceně 44,5 Kč; náhrada za použití vozu činila 949,4 Kč), náhradu za promeškaný čas strávený cestou k ústnímu jednání v celkové výši 400 Kč, tj. 100 Kč za každou započatou půlhodinu podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, a 21 % DPH ve výši 5 182,8 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatila podle § 149 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta.
13. Lhůta k plnění uložených povinností v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.