13 C 27/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Dvořákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 78 300 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do úroku z prodlení z částky 33 650 Kč od 13. 5. 2020 do 16. 11. 2020 zastavuje.

II. Řízení se co do částky 300 Kč zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 78 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 44 650 Kč od 13. 5. 2020 do 16. 11. 2020, z částky 78 000 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 032 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 78 300 Kč s úrokem z prodlení od 13. 5. 2020 do zaplacení. Tvrdila, že je příspěvková organizace zřízená [anonymizováno] [územní celek], která je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 20. 1. 2020 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka], jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní, kde se stále nachází. Odtah byl proveden podle ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Žalobkyně se pokusila písemně kontaktovat žalovaného, zaslala mu oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informovala jej o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobkyně a vyzývala jej k úhradě částky za odtah a parkovné. Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za 1. až 3. den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za 4. až maximálně 180. den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po 180. dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky činí 78 300 Kč. Po zahájení řízení žalobkyně doplnila, že provozovatelem předmětného vozidla je dle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. ke dni provedení odtahu žalovaný, jak vyplývá z karty vozidla. Odtah byl proveden na pokyn strážníka [anonymizována dvě slova] [územní celek]. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 300 Kč. Dále žalobkyně doplnila, že ke dni výzvy k odtahu předmětného vozidla činila pohledávka 44 650 Kč, a to za odtah vozidla částka 1 900 Kč, parkovné za první tři dny částka 750 Kč, za 4. až 180. den parkování, tj. 105 dní, částka 42 000 Kč. Žalobkyně vzala proto žalobu částečně zpět co do požadovaného úroku z prodlení z částky 33 650 Kč od 13. 5. 2020 do dne doručení žaloby žalovanému. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí, tj. co do částky 300 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 33 650 Kč od 13. 5. 2020 do 16. 11. 2020, kdy byla žalovanému doručena žaloba, zastavil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Ze zřizovací listiny žalobkyně ve znění účinném od 1. 7. 2018 soud zjistil, že předmětem činnosti žalobkyně je mimo jiné i provádění odtahu vozidel na příkaz strážníků [anonymizována dvě slova] [územní celek] a policistů Policie ČR, včetně jejich hlídání. Z nařízení [číslo] [anonymizováno] [územní celek] s účinností od [datum] soud zjistil, že maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla byla stanovena ve výši 1 900 Kč, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí započatý den 250 Kč, od čtvrtého dne za každý jen započatý den, maximálně však 180 dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč, 50 Kč denně od 181. dne. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] soud zjistil, že dne 20. 1. 2020 v 11:26 hodin v místě [obec a číslo], [ulice a číslo], bylo odtaženo vozidlo značky Opel, [registrační značka], na pokyn strážníka městské policie, na základě ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. Z karty vozidla/CRV soud zjistil, že provozovatelem odtaženého vozidla je od 13. 3. 2017 žalovaný, vozidlo bylo poprvé zaevidováno dne 9. 7. 1996, v ČR dne 7. 9. 2007. Z centrální evidence vozidel soud zjistil, že odtažené vozidlo je stále evidováno na žalovaného. Z přípisu ze dne 20. 2. 2020 zaslaného žalovanému na adresu v ISZR, tj. [obec], [ulice a číslo], soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému odtah vozidla, vyzvala jej k převzetí vozidla a upozornila jej na povinnost uhradit cenu za odtah ve výši 1 900 Kč a střežení vozidla na parkovišti za 1. až 3. den ve výši 250 Kč, za 4. a každý další i započatý den do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště ve výši 400 Kč, za každý další i započatý den od 181. dne až po vyzvednutí vozidla ve výši 50 Kč. Přípis nebyl žalovanému vhozen do schránky, neboť dle sdělení pošty schránku nemá. Stejný přípis zaslala žalobkyně žalovanému dne 6. 5. 2020, doručení bylo opět neúspěšné. Mezinárodní příslušnost českého soudu je dána dle § 6 zákona č. 91/2012 Sb., kolizním právem je české právo na základě článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. ES/864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (ŘÍM II). Dle ustanovení § 1723 odst. 1 občanského zákoníku, závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je tomu podle právního řádu způsobilá. Dle ustanovení § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Dle ustanovení § 2953 odst. 1 občanského zákoníku, z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. Dle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. V posuzované věci žalobkyně uplatnila specifický nárok, který se kvalifikuje analogicky jako náhrada škody (Nález Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 150/03), což současně zakládá oprávnění soudu použít moderaci dle ustanovení § 2953 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně prokázala, že vozidlo zn. Opel, [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný, bylo na pokyn [anonymizováno] odtaženo z místa, kde se nacházelo, tj. [ulice a číslo], [obec a číslo]. Na základě zřizovací listiny žalobkyně a nařízení Rady hlavního města Prahy ze dne 12. 2. 2013 byla žalovanému vyúčtována cena za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč, parkovné za 1. až 3. den, tj. 20. 1. 2020 až 22. 1. 2020, ve výši 750 Kč, parkovné za 4. až 180. den parkování, tj. od 23. 1. 2020 do 16. 10. 2020, ve výši 70 800 Kč (177 dní x parkovné 400 Kč), parkovné od 181. dne parkování (od 17. 10. 2020 do 6. 5. 2020, tj. 91 dní po 500 Kč, celkem 4 550 Kč. Žalovanému bylo přípisem ze dne 20. 2. 2020 a 6. 5. 2020 oznámeno odtažení vozidla a výzva k úhradě žalovaných částek. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu včetně požadovaného úroku z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému na adresu dle ISZR. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v celém rozsahu úspěšná, soud přiznal žalobkyni dle vyhlášky č. 254/2005 Sb. paušální náhradu za 3 úkony celkem ve výši 900 Kč a náhradu za soudní poplatek ve výši 3 132 Kč, celkem 4 032 Kč.