13 C 304/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Dvořákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 67 041 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 4 013 Kč s úrokem z prodlení od 29. 7. 2021 zastavuje.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 63 028 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 29. 7. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 637,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky, sídlem adresa. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 67 041 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 29. 7. 2021 do zaplacení. Tvrdil, že žalovaná byla členem bytového družstva žalobce a zároveň nájemcem družstevního bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 13. 7. 1999 na dobu neurčitou od 13. 7. 1999. Předmětem nájemní smlouvy byla bytová jednotka číslo v 1. podlaží objektu bydlení adresa v ulici ulice, obec - část obce. příjmení a pronajímatelem tohoto bytu je žalobce. Žalovaná byla dne 30. 1. 2020 vyloučena z členství v bytovém družstvu žalobce na základě rozhodnutí představenstva žalobce. Rozhodnutí o vyloučení z členství bylo žalované doručeno dne 10. 2. 2020, proti kterému nepodala námitky. Členství tak zaniklo marným uplynutím lhůty pro podání námitek. Žalovaná předmětný byt neodevzdala a užívá jej bez právního důvodu. Žalovaná dluží platby za nájemné a služby za rok 2020, kdy předpis plateb činil od 1. 5. 2020 částku 9 004 Kč, neuhrazen byl částečně měsíc říjen ve výši 4 013 Kč a celý měsíc listopad ve výši 9 004 Kč. Dále dluží nájemné a platby za rok 2021, kde předpis plateb činí od 1. 1. 2021 částku 9 004 Kč, neuhrazeny byly měsíce leden až červenec, tj. 6 měsíců, po 9 004 Kč. Celkem žalovaná dluží částku 67 004 Kč. Zákonný úrok požaduje žalobce od doručení výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení, tedy ode dne 29. 7. 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobcem. Ze zápisu o nájemní smlouvě ze dne 13. 7. 1999 má soud za prokázané, že žalované vzniklo právo užívání k bytu číslo v 1. podlaží objektu bydlení adresa v ulici ulice, obec - část obce. Dle předpisu plateb účinných od 1. 5. 2020 byly žalované předepsány k úhradě měsíční platby celkem ve výši 9 004 Kč, s účinností od 1. 1. 2021 měsíční platby ve výši 9 004 Kč. Z evidence plateb nájemného vedené žalobcem soud zjistil, že žalobce vede dlužné platby za měsíce uvedené v žalobě. Z rozhodnutí o vyloučení z členství v bytovém družstvu ze dne 30. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyloučena z členství z důvodu neplacení úhrady spojené s užíváním družstevního bytu včetně zálohových plateb na plnění spojená s užíváním družstevního bytu a dalšími předepsanými platbami. Rozhodnutí bylo žalované doručeno dne 10. 2. 2020. Ze žaloby podané žalobcem dne 26. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce se po žalované domáhal úhrady mimo jiné i dlužné platby za měsíc říjen 2020 ve výši 9 004 Kč, rozsudkem č. j. číslo jednací ze dne 25. 2. 2021, který nabyl právní moci dne 20. 3. 2021, soud zjistil, že žalované bylo uloženo uhradit žalobci dlužnou měsíční platbu ve výši 9 004 Kč i za měsíc říjen 2020. Dle ustanovení § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Právní vztah účastníků, tj. skončení nájemní vztahu a úhrada plateb za užívání bytu se tedy řídí právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014. Dle ustanovení § 734 odst. 1, odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., člena bytového družstva nebo společné členy bytového družstva, s jejichž členstvím je spojen nájem družstevního bytu nebo společný nájem družstevní bytu, lze vyloučit z družstva, poruší-li nájemce hrubě povinnost vyplývající z nájmu bytu. Zánikem členství v bytovém družstvu zaniká také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, nebo nájem družstevního bytu. Dle ustanovení § 741 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového prostoru. Dle ustanovení § 744 zákona č. 90/2012 Sb., členové, kteří jsou nájemci družstevních bytů, hradí v nájemném bytovému družstvu účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce, ve kterých se nacházejí, a příspěvku na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů. Dle ustanovení § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšeno o 8 procentních bodů. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na úhradu stanovených měsíčních plateb za období od října 2020 do července 2021 je po právu. Žalobce prokázal, že žalované zaniklo právo nájmu k předmětnému bytu vyloučením z členství, rozhodnutí bylo žalované doručeno dne 10. 2. 2020. Zánikem členství zanikl žalované i nájem bytu. Žalovaná netvrdila, že předmětný byt neužívá i po skončení nájemního vztahu, proto je povinna hradit pronajímateli, tj. žalobci, náhradu za užívání bytu ve výši nájemného, protože se jednalo o družstevní byt, součástí nájemného jsou účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce, ve kterých se nacházejí, a příspěvku na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů, tedy stanovenou měsíční platbu ve výši 9 004 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, pokud jde o období listopad 2020 až červenec 2021 a uložil žalované uhradit dlužné platby za užívání bytu a platby za poskytnuté služby spojené s užíváním bytu, včetně příslušenství, které představuje v případě plateb za užívání bytu úrok z prodlení stanovený vládním nařízením číslo Sb. Řízení, co do částky 4 013 Kč, představující část stanovených plateb za měsíc říjen 2020, soud zastavil, neboť o tomto nároku bylo již rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 25. 2. 2020, č. j. číslo jednací (res iudicata). O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci neúspěch pouze v nepatrné části, v řízení byla zastoupena advokátem, proto jí soud přiznal náhradu za 3 úkony právní služby ve výši 11 460 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 rež. paušály po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., včetně 21 % DPH ve výši 2 595,60 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. a náhradu za soudní poplatek ve výši 2 682 Kč, celkem 17 637,60 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.