17 C 172/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Novotnou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství uzavřené mezi [celé jméno manželky], rozenou [příjmení] a [celé jméno manžela] dne 1. 4. 2017 před [stát. instituce] se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství s manželem s tím, že mezi nimi v důsledku neustálých neshod došlo k naprostému odcizení, manžel manželku opakovaně podváděl.

2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil.

3. Z výslechu účastníků, obsahem návrhu, oddacího listu a dále z osobních průkazů účastníků má soud prokázáno, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 1. 4. 2017 před [stát. instituce]. U manželky se jedná o manželství druhé, u manžela o první manželství, oba jsou státními občany České republiky. Manželství zůstalo bezdětné. Poslední společné bydliště měli účastníci v obvodu Okresního soudu v Teplicích.

4. Z výpovědi manželky soud dále zjistil, že sňatek uzavírala zhruba po desetileté známosti, kdy se však pár měsíců před svatbou s manželem, pro jeho sklon k navazování známostí s jinými ženami, rozešli, avšak na jeho naléhání se k sobě vrátili a vzali se. Manželství považovala za šťastné a spokojené asi rok a půl, kdy manželovi mohla důvěřovat, avšak poté znovu nabyla přesvědčení, že ji manžela podvádí, problémem byl i nesoulad v jejich intimní sféře. V srpnu 2020 se manžel odstěhoval ze společné ložnice do jiné části společného bytu, kam si vodil i svou novou známost. Manželovi, přestože ji opakovaně ujišťoval, že miluje pouze ji i přes porušení manželské věrnosti a nechce o ni přijít, přestala věřit a definitivně se rozhodla ukončit manželství. Manželé od června 2021 společně nehospodaří, k poslednímu intimnímu styku došlo v lednu 2021. Manželka žádný nový partnerský vztah nenavázala, zcela určitě však vyloučila možnost obnovení soužití s manželem, chce být rozvedená.

5. Z výpovědi manžela soud zjistil, že v průběhu desetileté známosti a osmiletého společného bydlení měl hodně známých kamarádek, se kterými si dopisoval a po telefonu flirtoval, ale žádné nevěry se nikdy nedopustil, navíc i manželka si také dopisovala s jinými muži s intimními podtexty, takže v tomto směru si nemohli nic vyčítat. Připustil, že jejich intimní život nebyl bezproblémový, frekvence intimních styků byla různá, z jeho strany to bývalo zapříčiněno psychickou nepohodou v důsledku neshod s manželkou. To vše dospělo do fáze, kdy se s manželkou skutečně rozešli, respektive byla to manželka, která se s ním rozešla na základě jejích nějakých indicií, že má manžel milenky, ale on kromě flirtování v písemném styku, v reálném světe žádnou ženu neměl. Po tuto dobu však manželka udržovala vztah se svým kolegou z práce, ač mu nikdy tuto skutečnost nepotvrdila a snažila se vyvracet. Posléze se s tímto mužem přestala stýkat, on jí začal i obtěžovat, naopak manžel se snažil manželku získat zpět, protože ji nadále miloval a miluje dodnes. Po pár měsících se mu to podařilo a vztah obnovili a zanedlouho se vzali. Manžel považoval manželství za spokojené asi dva a půl roku od jeho uzavření, občas tam sice byly nějaké„ mráčky“, ale zásadní rozepře podle něj neměli. Nicméně na jejich intimní život tyto neshody vliv opět měly. Před více než rokem potkal jinou ženu, které se svěřoval, že není v manželství úplně spokojený, od toho vztahu si sice vůbec nic nesliboval, nakonec však této ženě podlehl, avšak pouze ze sexuálního hlediska. Manželka se vztahu s touto ženou dozvěděla, pro ní to byl moment, kdy manžela nechala odstěhovat ze společného bytu. Přes svou opakovanou snahu manželce vše vysvětlit, jej ona odmítá. On sám si další manželské soužití představuje tak, že i přes jednu nevěru by rád vztah s manželkou obnovil a nadále s ní žil, neboť ji miluje a ví, že kdyby mu dala ještě šanci, jejich soužit by bylo úplně jiné.

6. Dle ustanovení § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 cit. zák. ustanovení soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny.

7. V daném případě soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že manželství účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Manželství účastníci uzavřeli po dlouholeté známosti v roce 2017, byť již několik měsíců před sňatkem čelili vážné krizi vztahu. Soud sice nezjistil konkrétní nevěru jednoho či druhého partnera v průběhu známosti, ale i virtuální komunikace v mobilních přístrojích se sexuálním podtextem svědčí o nesouladu v intimní oblasti účastníků, což ostatně oba manželé nepopřeli. Tyto problémy účastníci po odborné stránce neřešili a i v manželství se s touto realitou museli vyrovnávat. Byl to pak manžel, který navázal intimní vztah s jinou ženou a přesto, že tento, pro něj neperspektivní, vztah již ukončil a manželku se snaží přesvědčit, aby mu odpustila, ta k manželovi již ztratila citové pouto a odmítá další soužití. Za stavu, kdy tedy manželka jednoznačně a nekompromisně preferuje rozvod manželství, kdy manželé společně nehospodaří, intimně se nestýkají a nyní již žijí odděleně, je jeho rozvod v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje na straně obou účastníků, kteří nedokázali vyřešit neshody v intimní oblasti, což se projevilo zmíněným porušením manželské věrnosti ze strany manžela, byť v průběhu soudního řízení měl snahu napravit své jednání. Soud sice vedl manžele k odstranění příčin rozvratu a usiloval o jejich usmíření (ustanovení § 389 z. ř. s.), avšak neúspěšně, neboť manželku, která naprosto odmítá možnost obnovení soužití s manželem, ani nelze nutit v setrvání v takovém svazku.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z. ř.s., dle kterého v řízení o rozvod manželství zásadně nemá žádný z účastníků právo na jejich náhradu; náhradu lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, takové okolnosti však nebyly shledány.