17 C 213/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Novotnou ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované ; 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalovaného t. č. anonymizována dvě slova obec anonymizována dvě slova ; 3. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalovaného ; 4. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného ; 5. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa ; 6. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem – pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro toto katastrální území v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitostí uvedených ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi dosavadní spoluvlastníky těmito podíly: žalobci 1/4, žalované ad 1) 1/8, žalovanému ad 2) 1/12, žalovanému ad 3) 1/12, žalovanému ad 4) 1/12, žalovanému ad 5) 1/4 a žalované ad 6) 1/8.

III. Žalovaní ad 2), 3), 4) a 5) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 39 666 Kč do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

IV. Žalobce a žalované ad 1) a 6) vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem - pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro toto katastrální území v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobu odůvodnil tak, že účastníci jsou spoluvlastníky uvedených nemovitostí s těmito podíly – žalobce a žalovaný ad 5) každý jednou čtvrtinou, žalované ad 1), 6) každá jednou osminou a žalovaní ad 2), 3) a 4) každý jednou dvanáctinou. Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl ke dni 24. 4. 2019 usnesením o příklepu v nedobrovolné dražbě vedené mj. proti žalovanému ad 4) vydané Exekutorským úřadem [okres]. Zbylí spoluvlastníci nabyli své spoluvlastnické podíly dědictvím po [jméno] [celé jméno žalované]. V den udělení příklepu byla jednou spoluvlastnicí nemovitosti [jméno] [celé jméno žalované], s níž však žalobce nestačil za jejího života dojednat vztahy týkající se hospodaření s nemovitostmi, a proto se po skončení dědického řízení obrátil na všechny nové spoluvlastníky. O nemovitosti projevily zájem žalované ad 1) a 6), avšak ke konkrétní dohodě o dalším hospodaření, příp. o dalším způsobu spoluvlastnictví, nedošlo a ani není pravděpodobná, protože podíly jsou dotčeny dosud nevyřešenými exekucemi. Další spoluvlastníci na výzvu k jednání se žalobcem nereagovali. Dle spoluvlastnických podílů nemovitosti nijak nelze reálně rozdělit a to ani pro účely samostatného užívání. Ze spoluvlastníků (žalovaných) nemá nikdo v domě bydliště a dům není dlouhodobě nikým využíván a rovněž žalobce jej využívat nehodlá. Jako způsob vypořádání žalobce navrhl nařízení prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky dle výše spoluvlastnických podílů.

2. Žalovaní ad 1), 2) a 6) se žalobou vyslovili souhlas, tedy souhlasili se zrušením spoluvlastnictví k nemovitostem s tím, že jediný možný a rozumný způsob vypořádání je jejich prodej, neboť o nemovitosti nemají zájem a nedisponují dostatečným množstvím finančních prostředků na vyplacení náhrady za spoluvlastnické podíly. Žalovaný ad 5) se žalobou původně nesouhlasil s tím, že bydlí vedle souzené nemovitosti, ta je nyní prázdná. On sám měl mít již na svůj podíl kupce (nikoho ze zbylých spoluvlastníků). V průběhu řízení však změnil své stanovisko a rovněž souhlasil ze zrušením spoluvlastnictví k věci a jejím následným prodejem ve veřejné dražbě. Žalovaní ad 3), 4) se k žalobě meritorně nevyjádřili, k nařízeným jednáním se opakovaně, ač řádně a včas obesláni, bez předchozí omluvy nedostavili, soud proto věc projednal v jejich nepřítomnosti.

3. Ze souhlasného stanoviska účastníků a z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky souzených nemovitostí a to žalobce (podíl 1/4) na základě usnesení soudního exekutora [titul] [titul] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres] ze dne 24. 4. 2019, právní moc ke dni 14. 5. 2019, sp. zn. [číslo jednací], jímž byl udělen vydražiteli - žalobci příklep na vydražené nemovitosti, žalovaná ad 1) (podíl 1/8), žalovaný ad 2) (podíl 1/12), žalovaný ad 3) (podíl 1/12), žalovaný ad 4) (podíl 1/12), žalovaný ad 5) (podíl 1/4) a žalovaná ad 6) (podíl 1/8) na základě usnesení zdejší soudu o dědictví ze dne 15. 4. 2020, právní moc ke dni 17. 6. 2020, č. j [anonymizováno] [spisová značka]. Z výpisu z katastru nemovitostí je dále zřejmé omezení převodu nemovitosti (ustanovení § 58 zák. č. 40/1964 Sb.) v souvislosti s exekucemi vedenými na žalované. Žalobce a žalovaní ad 1), 2), 5) a 6) dále učinili nesporným, že nemovitost (dům) nelze reálně rozdělit.

4. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] zpracovaného v souvislosti s exekučním řízením vedeném soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] (č. j. [číslo jednací]) soud zjistil, že obvyklá cena domu a pozemků ve vlastnictví účastníků činila v daném místě a v době zpracování posudku, tedy dne 12. 2. 2018, částku 1 300 000 Kč. Dům má 2 nadzemní podlaží a je v něm 1 byt, poslední 2 roky není využíván.

5. Dopisem ze dne 28. 7. 2019 se žalobce obrátil na [jméno] [celé jméno žalované], bývalou spolumajitelku souzených nemovitostí za účelem budoucí dohody na dalším naložení s nemovitostmi.

6. Z potvrzení notářky [titul] [jméno] [příjmení] vyplývá, že byla jako soudní komisař pověřena zdejším soudem projednáním pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalované], zemřelé dne [datum].

7. Dopisy ze dne 22. 4. 2020 se žalobce obrátil na žalované ad 1) – ad 6) jako dědice po [jméno] [celé jméno žalované] za účelem budoucí dohody na dalším naložení s nemovitostmi.

8. Soud vzal za zjištěné, že účastníci, kteří jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí žalobce a žalovaný ad 5) každý jednou čtvrtinou, žalované ad 1), 6) každá jednou osminou a žalovaní ad 2), 3) a 4) každý jednou dvanáctinou, nemají zájem na dalším trvání spoluvlastnického vztahu. Cena těchto nemovitostí činila v roce 2018 1 300 000 Kč. V současnosti je dům neobydlený a s ohledem na spoluvlastnické podíly není dům reálně dělitelný. Nikdo z účastníků, byť se žalovaní ad 3), 4) výslovně nevyjádřili, nechce nemovitost užívat, žalovaní pak nejsou schopni vyplatit náhradu za spoluvlastnické podíly. Navíc podíly žalovaných jsou dotčeny exekucemi.

9. Dle ustanovení § 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

10. Dle ustanovení § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

11. Dle ustanovení § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

12. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali na spoluvlastnickém vztahu, a že žalobce nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Je tak namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat.

13. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. V daném případě je již s ohledem na velikost spoluvlastnických podílů zřejmé, že rozdělení nemovitostí není možné.

14. Dalším v zákoně citovaným způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Ani tento způsob vypořádání však v předmětné věci nepřipadá v úvahu s ohledem na nezájem většiny spoluvlastníků nemovitost užívat a rovněž neschopnost žalovaných vyplatit zbylým spoluvlastníkům náhradu za spoluvlastnické podíly.

15. Za této situace soud se souhlasem většiny spoluvlastníků přistoupil k nařízení prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi spoluvlastníky dle jejich podílů, které ve výroku ad II. specifikoval. V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že rozsudkem o zrušení spoluvlastnictví ke společné věci a o nařízení jejího prodeje vzniká pouze exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se domáhal jeho výkonu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2016, sp. zn. 22 Cdo 326/2016). Při využití této varianty zrušení spoluvlastnictví tak spoluvlastnictví zaniká až prodejem věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 21 Cdo 2145/2009 ze dne 23. září 2010).

16. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými ad 2), 3), 4) a 5) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě se jedná o řízení sporné, na které dopadá základní zásada rozhodování o náhradě nákladů řízení, a to dle jeho úspěchu. Ostatně i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 10. prosince 2013, sp. zn. 22 Cdo 1795/2013 judikoval, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodný procesní úspěch v řízení. Jestliže soud žalobě vyhověl a vypořádal spoluvlastnictví způsobem, který žalobce navrhoval, je na místě postup dle ustanovení § 142 odst. l o. s. ř. Obdobně pak dovodil Nejvyšší soud také ve svém usnesení ze dne 24. listopadu 2015, sp. zn. 22 Cdo 2550/2015.

17. V projednávané věci soud žalobě vyhověl, když podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádal žalobcem navrhovaným způsobem – spoluvlastnictví zrušil a nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky dle jejich podílu. Tomuto vypořádání se žalovaní ad 2), 3), 4) a 5) před podáním žaloby svým nečiněním de facto bránili, v samotném řízení žalovaný ad 2) a 5) s touto alternativou souhlasili. Ve vztahu ke všem těmto žalovaným měl tedy žalobce plný procesní úspěch a má právo na plnou náhradu nákladů řízení. V řízení před soudem mu vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč, za cestovné osobním vozem na trase [obec] [obec] a zpět k soudním jednáním dne 23. 10. 2020 ve výši 2 546 Kč a dne 12. 3. 2021 ve výši 2 520 Kč a za právní zastoupení advokátem v celkové výši 27 600 Kč dle vyhl. č. 177/96 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právním služeb, ve znění změn a doplňků (dále jen„ advokátní tarif“). Výše mimosmluvní odměny se stanoví dle sazby mimosoudní odměny za jeden úkon právní služby a dle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal (ustanovení § 6 odst. 1 advokátního tarifu). Při stanovení sazby odměny zástupce je třeba vycházet z tarifní hodnoty upravené v ustanovení § 8 odst. 5 věty první advokátního tarifu, přičemž soud vyšel z ceny nemovitosti ve výši 1 300 000 Kč, kterou uvedl žalobce při jednání soudu dne 12. 3. 2021 Náklady za zastoupení žalobce advokátem se dle advokátního tarifu skládají z odměny advokáta dle ustanovení § 7 bodu 6 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby), tj. ve výši 27 000 Kč (2 x 13 500 Kč) a dvou režijních paušálů 600 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem tedy náklady řízení dosáhly výše 39 666 Kč.

18. Vůči žalovaným ad 1) a 6) žalobce náhradu nákladů řízení nežádal s ohledem na jejich postoj před podáním žaloby, kdy na výzvu žalobce k jednáním o dalším nakládání s nemovitostmi reagovaly pozitivně; tomu odpovídá výrok ad IV. rozsudku.

19. U lhůty k plnění nákladů řízení soud shledal důvody pro její stanovení v delší, než obecné třídenní lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1, věta za středníkem o. s. ř.). Jako přiměřenou a zároveň umožňující žalovaným ad 2), 3), 4) a 5) společně a nerozdílně přisouzenou částku žalobci zaplatit, soud považuje lhůtu 2 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Určením této delší lhůty k plnění v tomto případě nedojde dle jeho názoru k neúměrnému zvýhodnění uvedených žalovaných oproti žalobci.