17 C 218/2021
č. j. 17 C 218/2021-25
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 9 720 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10% p. a., se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení ve výši 10% p. a., se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 2. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% p. a. a se zákonným úrokem z prodlení z částky 720 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% p. a. a na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit mu celkem částku 9 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení jednak z titulu nezaplacené zdravotní péče nebo služby nehrazené ze zdravotního pojištění – pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodu žalobce – [nemocnice], o. z. účtované [anonymizována dvě slova], a. s. fakturami [číslo] po 3 000 Kč a dále nezaplacených regulačních poplatků účtovaných na základě zákona č. 48/1997 Sb. za období od 13. 9. 2016 – 31. 8. 2020 v celkové výši 720 Kč.
3. Žalovaná se k žalobě meritorně nevyjádřila.
4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) (o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízené jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Daňovým dokladem [číslo] bylo doloženo, že žalované byla dne 7. 1. 2020 vyúčtována platba za pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodu žalobce – [nemocnice], [anonymizována dvě slova]., kde cena za provedené výkony nebo poskytnuté služby dle vnitropodnikového ceníku činí 3 000 Kč se splatností do 7 dnů ode dne vystavení daňového dokladu. Dále bylo daňovým dokladem [číslo] doloženo, že žalované byla dne 11. 6. 2020 vyúčtována platba se splatností do 7 dnů ode dne vystavení daňového dokladu za tentýž pobyt ve stejném zařízení žalobce ve výši 3 000 Kč. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že žalované byla dne 31. 8. 2020 vyúčtována platba ve výši 3 000 Kč se splatností do 7 dnů ode dne vystavení daňového dokladu opět za pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodu žalobce – [nemocnice], [anonymizována dvě slova]. Dne 7. 1. 2020, 11. 6. 2020 a 31. 8. 2020 uznala žalovaná svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše. Konečně daňovými doklady ze dne 13. 9. 2016, 22. 7. 2017, 16. 9. 2018, 27. 9. 2018, 9. 1. 2019, 6. 1. 2020, 11. 6. 2020 a 31. 8. 2020 bylo doloženo, že žalované byly vyúčtovány regulační poplatky za využití lékařské pohotovostní služby, kde regulační poplatek činil ve všech případech 90 Kč.
6. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo písemně svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Dle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. žalovaný hradí náklady dopravy a pobytu na záchytné stanici (kterému se podrobil dle ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb.). Prokáže-li se přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, je dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici v souladu s ustanovením § 16 odst. 8 a § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., v tehdy platném znění, povinna uhradit vyšetřovaná osoba, v daném případě žalovaná.
7. Dle ustanovení § 16a odst. 1 písm. a), e), f) zák. č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek ve výši 30 Kč za návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči, ve výši 90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím, a ve výši 60 Kč (od 1. 12. 2011 ve výši 100 Kč) za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče (§ 23), komplexní lázeňská péče (§ 33 odst. 4) nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách (§ 34), přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 hrazen ze zdravotního pojištění. Povinnosti vyplývající z jiných zákonů tím nejsou dotčeny.
8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Žalované se nepodařilo prokázat, že přes zaslanou upomínku platby zdravotní péče nebo služby nehrazené ze zdravotního pojištění – pobyty na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodu žalobce a dále regulační poplatky za využití lékařské pohotovostní služby zaplatila a soudu proto nezbylo, než žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení v zákonné výši od dat splatnosti jednotlivých vyúčtování.
10. Nákladový výrok se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci zcela úspěšný žalobce žádal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále paušální náhradu ve výši 200 Kč za provedení 2 úkonů (zpracování dat a zaslání výzvy k plnění a zpracování žaloby) dle vyhl. č. 254/2015 Sb.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.