17 C 264/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Novotnou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 46 130,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka a částku částka, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, pokud se týká zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 % p. a., úroku 14,75 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % p. a. a úroku 15 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobce se v řízení domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost uhradit mu: 1.) částku částka s příslušenstvím představující dlužnou jistinu ve výši částka, dlužnou část poplatku ve výši částka, dlužný kapitalizovaný úrok ve výši částka, dlužný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 14,75 % p. a. z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % p. a. z dlužné jistiny od datum do zaplacení, které byla žalovaná povinna zaplatit původnímu věřiteli společnosti právnická osoba (dále jen „právní předchůdce žalobce“) z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum. Žalovaná dle tvrzení žalobce porušila povinnost z uvedené smlouvy, neboť včas a řádně nesplatila úvěr ve výši částka, který jí původní věřitel na základě shora uvedené smlouvy poskytl. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % p. a., částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Ke dni datum provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku částka a dlužný poplatek částku částka. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka dále úrokem ve výši 14,75 % p. a. od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Uvedená pohledávka byla původním věřitelem (právnická osoba) postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradila ničeho; 2.) částku částka s příslušenstvím představující dlužnou jistinu ve výši částka, dlužnou část poplatku ve výši částka, dlužný kapitalizovaný úrok ve výši částka, dlužný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 15 % p. a. z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p. a. z dlužné jistiny od datum do zaplacení, které byla žalovaná povinna zaplatit původnímu věřiteli společnosti právnická osoba (dále jen „právní předchůdce žalobce“) z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum. Žalovaná dle tvrzení žalobce porušila povinnost z uvedené smlouvy, neboť včas a řádně nesplatila úvěr ve výši částka, který jí původní věřitel na základě shora uvedené smlouvy poskytl. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 15 % p. a., částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 65týdenních (sedmidenních) po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Ke dni datum provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku částka a dlužný poplatek částku částka. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka dále úrokem ve výši 15 % p. a. od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Uvedená pohledávka byla původním věřitelem (právnická osoba) postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku částka.

2. Žalovaná se k žalobě meritorně nevyjádřila, k nařízenému jednání, ač řádně a včas obeslána, se bez předchozí omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobcem a rekapitulované v bodě 1. rozsudku (důkazy: zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum, smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum – mimo jiné s potvrzením o přijetí hotovosti částka téhož dne, zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum, smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum - mimo jiné s potvrzením o přijetí hotovosti částka téhož dne, zařazení zákazníka do pojistného programu, tabulky umoření, smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností právnická osoba a žalobcem ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum s podacím lístkem ze dne datum).

4. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 obč. zákoníku je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 obč. zákoníku platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 588 obč. zákoníku určuje, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž v § 2999 odst. 1 cit. zák. ustanovení je uvedeno, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

5. Ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění změn a doplňků (dále jen„ zákon“), stanoví, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 cit. zák. ustanovení poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Ustanovení § 2 odst. 1 zákona potom definuje spotřebitelský úvěr takto: spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Dle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen „směrnice“) platí, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. V čl. 23 této směrnice je uvedeno, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

7. Na základě skutečností uvedených v bodě 3. rozsudku vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce žalované poskytl dne datum peněžní prostředky v celkové výši částka, a jak zjistil na tento dluh žalovaná neuhradila ničeho. Dále vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce žalované poskytl dne datum peněžní prostředky v celkové výši částka, a jak zjistil na tento dluh žalovaná uhradila toliko částku částka. Dále se však soud musel zabývat těmito otázkami: může-li bez aktivity žalované hodnotit, zda byly při uzavření smlouvy o úvěru splněny podmínky zákona o spotřebitelskému úvěru, zda podmínky splněny byly a na jakou částku má žalobce vůči žalované nárok.

8. Soud má za to, že neplatnost při nedostatečném posuzování úvěruschopnosti je neplatností absolutní dle ustanovení § 588 obč. zákoníku.

9. Proto zkoumal, zda právní předchůdce žalobce jako věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z pohledu soudu právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované dostatečně nezkoumal. Soud má za to, že věřitel může dostát své povinnosti pouze tehdy, pokud objektivně zjistí příjmy a výdaje dlužníka, např. prostřednictvím výplatních pásek, výpisů z bankovních účtů apod., a následně takto zjištěné informace vyhodnotí, kdy na jedné straně posoudí příjmy, na straně druhé výdaje, přičemž z rozdílu těchto hodnot zjistí, zda dlužník má dostatek finančních prostředků na splácení úvěru. Jen tímto způsobem věřitel dostojí své povinnosti dle zákona posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr.

10. V daném případě žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce posoudil před poskytnutím obou zápůjček s odbornou péčí schopnost žalované tyto splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od ní před uzavřením předmětných smluv. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Pravdivost a úplnost poskytnutých informací žalovaná potvrdila v žádostech o úvěr a posléze rovněž v samotných smlouvách. Konkrétně měla žalovaná předložit u obou smluv listinu, jenž se měla týkat výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, toto tvrzení však žalobce soudu nedoložil, stejně tak jako údajné výpisy z účtu. Právní předchůdce žalobce konečně ověřil, že žalovaná neprochází insolvencí. Toto tvrzení však samo o sobě je z pohledu soudu nedostatečné. Na rozdíl od právního předchůdce žalobce tak soud měl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, proto žalobce vyzval k doplnění tvrzení týkající se posuzování úvěruschopnosti žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od ní získaných a k prokázání těchto tvrzení, aby navrhl důkazy. Na výzvu soudu žalobce zareagoval tak, že k prověření úvěruschopnosti žalované nebude doplňovat žádná skutková tvrzení, když navíc podotkl, že žalovaná si byla vědoma svých povinností, po určitou dobu hradila sjednané splátky a není jasné, z jakého důvodu obě zápůjčky přestala hradit.

11. Soud tedy dospěl k závěru, že se právní předchůdce žalobce schopností žalované splácet úvěr nezabýval dostatečně a s odbornou péčí, když se nezabýval tím, zda žalovaná disponuje dostatečnými zdroji pro splácení úvěru, tj. jak jejími příjmy, tak i jejími výdaji a spokojil se toliko s údaji sdělenými jí samotnou. Soud je proto přesvědčen o tom, že úvěruschopnost žalované právní předchůdce žalobce nehodnotil s odbornou péčí, a že obě smlouvy jsou tak neplatné pro rozpor se zákonem.

12. Jsou-li smlouvy o úvěru neplatné, je žalovaná povinna žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří částky, které právní předchůdce žalobce poskytl žalované jako zápůjčku, tedy v prvním případě částka částka, a v druhém případě částka Anonymizováno Anonymizováno, z níž byla odečtena již uhrazená částka částka. K úhradě tak žalované zbývají částky ve výši částka a částka. Soud proto žalobci tyto částku přiznal a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalobce byl procesně neúspěšnější a žalované žádné náklady nevznikly.

14. Standardní lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.