17 C 303/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobce počínaje dnem 1. 9. 2023 částku 6 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem.

II. Nedoplatek výživného vzniklý jeho zvýšením za období od 1. 9. 2023 do 30. 11. 2023 v celkové výši 9 600 Kč je žalovaný povinen zaplatit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

III. Tím se mění rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zvýšení výživného, které by byl žalovaný povinen mu hradit z titulu zletilého dítěte ve výši 6 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 9. 2023, s tím, že po dosažení zletilosti se i nadále připravuje na své budoucí povolání studiem na anonymizována čtyři slova v obec v prezenční formě studia a částka 2 800 Kč měsíčně, kterou na jeho výživu žalovaný přispívá dle posledního soudního rozhodnutí ze dne 12. 3. 2012, je nedostatečná. Výživné tehdy bylo stanoveno v době, kdy žalobci bylo 8 let, rozsah jeho potřeb od té doby značně stoupl, a to nejen s přibývajícím věkem, ale právě také se studiem. Kromě příležitostných brigád a výživného 2 800 Kč veškeré žalobcovy náklady nese jeho matka.

2. Žalovaný se k žalobě meritorně vyjádřil tak, že s ní souhlasí, nikoliv však s výší požadovaného výživného s ohledem na své osobní a majetkové poměry. Byl by ochoten hradit žalobci výživné maximálně 3 500 – 4 000 Kč měsíčně.

3. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 28. 4. 2012, bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím byla žalovanému stanovena povinnost přispívat na výživu tehdy nezletilého žalobce částkou ve výši 2 800 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 9. 2010. V té době neměli matka žalobce ani žalovaný žádnou další vyživovací povinnost, oba byli zaměstnáni, průměrný čistý měsíční příjem matky žalobce činil 7 000 Kč, žalovaného 26 997 Kč.

4. Výslechem žalobce jako účastníka řízení soud zjistil, že žalovaný si řádně a včas plní svou vyživovací povinnost ve výši 2 800 Kč, byť ve dvou případech došlo na základě dohody rodičů ke změnám. Konkrétně v období od května 2019 do března 2021 přispíval žalovaný částkou 4 000 Kč měsíčně, od dubna 2021 do února 2023 částkou 3 000 Kč měsíčně, od března 2023 dosud pak opět hradí soudem stanovené výživné. Nad rámec stanoveného výživného žalovaný žalobce obdarovává dárky k Vánocům a narozeninám, ve styku však spolu nejsou. Žalobce v letošním roce odmaturoval a byl ihned přijat ke studiu na vysoké škole, konkrétně na anonymizována čtyři slova v obec, a to k dennímu studiu. Se studiem má zvýšené výdaje, které spočívají v nákupu skript a studijních pomůcek, kdy s ohledem na zatímní finanční situaci si zakoupil a soudu dokladoval nákup učebnic pouze ve výši 1 370 Kč. Žalobce žije u matky, v obec bydlí na koleji, kolejné činí 3 590 Kč měsíčně, stravuje se v menze, na jídlo mu přispívá matka částkou 3 500 Kč a dále dostává stravenkovou kartu. Do obec dojíždí každý týden vlakem za částku 246 Kč. V obec se pak přepravuje prostředky veřejné hromadné dopravy, půlroční jízdenka stojí 1 250 Kč. Má jednu volnočasovou aktivitu, a to fitness posilovnu na část obce, kdy tato aktivita spadá pod organizaci anonymizována dvě slova obec, za permanentku platí 885 Kč na 3 měsíce. Na jídlo a dopravu mu přispívá matka, která mu hradí taktéž ošacení a veškeré nákupy spojené se studijními pomůckami. Matka žalobce je rozvedená, zaměstnaná ve firmě právnická osoba s vlastním příjmem, jinou další vyživovací povinnost nemá. Žalobce brigádnicky vypomáhá firmě právnická osoba v obchodě s oblečením, kde si vydělá kolem 3 000 Kč měsíčně.

5. Výslechem žalovaného jako účastníka řízení bylo zjištěno, že je ženatý, jeho manželka pracuje na zkrácený úvazek v anonymizována dvě slova v právnická osoba od 1. 10. 2023. Žalovaný je zaměstnán jako obsluha anonymizováno ve firmě právnická osoba, jiný příjem, než z pracovního poměru nemá. Z manželství se narodil dne 20. 6. 2020 nezl. jméno a dne 18. 1. 2014 nezl. jméno, které vychovává spolu s manželkou. příjmení nemají žádné zvýšené potřeby než děti jejich věku. Žalovaný je vlastníkem 11 let starého auta tov. zn. příjmení jméno a s manželkou má v SJM rodinný dům, na který hradí hypotéku ve výši 9 000 Kč měsíčně.

6. Z rozhodnutí děkana anonymizováno právnické anonymizováno univerzity v obec ze dne 1. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobce byl přijat k vysokoškolskému studiu na tamní fakultě do magisterského studijního programu anonymizováno a právní anonymizováno, a to od akademického roku 2023 číslo.

7. Ze zprávy o výdělku soud zjistil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ve právnická osoba s. r.o. za období duben 2023 až září 2023 ve výši 32 548,17 Kč. Konkrétně v měsíci dubnu 2023 činila čistá mzda částku 1 274 Kč, v květnu 2023 částku 42 398 Kč, v červnu 2023 částku 47 667 Kč, v červenci 2023 částku 35 676 Kč, v srpnu 2023 částku 41 725 Kč a v září 2023 částku 26 549 Kč – od 26. 9. 2023 do 2. 10. 2023 však měl vystavené ošetřovné člena rodiny a tato dávka byla vyplácena přímo OSSZ Teplice, nikoli zaměstnavatelem.

8. Ze zpráv o výdělku soud zjistil průměrný čistý měsíční příjem matky žalobce jméno příjmení ve právnická osoba s.r.o. za období leden 2023 až září 2023 ve výši 22 138 Kč, v knihovně spadající pod územní celek za období květen 2023 až říjen 2023 ve výši 2 026 Kč a ve společnosti právnická osoba za období 2. 1. 2023 až 31. 10. 2023 činila čistá měsíční mzda 3 936,52 Kč.

9. Ze zprávy o výdělku soud zjistil průměrný čistý měsíční příjem manželky žalovaného jméno příjmení ve právnická osoba lázně právnická osoba za období srpen 2023 až září 2023 ve výši 6 671 Kč a čistá měsíční mzda v říjnu 2023 ve výši 13 835 Kč a v listopadu 2023 ve výši 13 106 Kč.

10. Z potvrzení společnosti právnická osoba byl zjištěn příjem žalobce za období 2. 1. 2023 až 31. 10. 2023 ve výši 3 094 Kč měsíčně.

11. Z výpisu z KN soud dále zjistil, že žalovaný a jméno příjmení mají v SJM nemovitosti – pozemek parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa rodinný dům stojící na pozemku p. č. st. anonymizováno, dále pozemek parc. číslo ostatní plocha, pozemek parc. číslo ostatní plocha, pozemek parc. číslo zahrada a pozemek parc. číslo zahrada, vše zapsané na list vlastnictví pro územní celek, k. ú. anonymizováno u stát. instituce, stát. instituce.

12. Ze sdělení stát. instituce – odbor správních činností soud konečně zjistil, že žalovaný je dle centrální evidence vlastníkem vozidel registrační značka tov. zn. anonymizováno rok výroby rok (vyřazeno z provozu) a registrační značka tov. zn. příjmení jméno, rok výroby 2011.

13. Dle ustanovení § 910 odst. 1 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

14. Dle ustanovení § 911 o. z., lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

15. Dle ustanovení § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

16. Dle ustanovení § 922 odst. 1 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

17. Na základě provedeného dokazování a právního posouzení dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro zvýšení výživného na zletilé dítě, a to vzhledem k evidentní zjištěné změně poměrů na straně obou účastníků. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobci stále trvá, neboť žalobce s ohledem na kvalifikovanou přípravu na budoucí povolání denním studiem vysoké školy, když nutno dodat, že jeho vysokoškolská studia bezprostředně navázala na středoškolská studia, není zatím schopen sám se živit, příjem z brigády logicky pokrývá jen zlomek jeho potřeb. O výživném bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 12. 3. 2012, tedy před 11 lety a výživné žalovaného na tehdy nezletilého žalobce bylo stanoveno v částce 2 800 Kč měsíčně. V době rozhodnutí bylo žalobci 8 let, žalovaný dosahoval příjmu zhruba 26 997 Kč měsíčně a neměl jinou další vyživovací povinnost. Od té doby došlo k podstatné změně okolností, a to nejen vlivem společenského a ekonomického vývoje a vlivem inflace, ale zvláště v oblasti příjmů žalovaného, přibylých dvou dalších vyživovací povinností na jeho straně a odůvodněných potřeb žalobce. V současné době má žalovaný další dvě vyživovací povinnosti k nezletilým dětem narozeným z nynějšího manželství ve věku 9 a 3 roky, jeho příjem v průměru vzrostl o 10 000 až 15 000 Kč měsíčně, jeho manželka je zaměstnaná s vlastním příjmem. Majetek žalovaného větší hodnoty představují zmíněné nemovitosti, které má v SJM a vozidla, byť staršího data výroby. Co se týče žalobce, ten v mezidobí dospěl a s ohledem na jeho studium a mimoškolní sportovní aktivitu, se jeho potřeby neomezují jen na samotnou obživu, ošacení a náklady na bydlení, ale zahrnují také veškeré náklady na studium. Je tak logické, že s vysokoškolským studiem a školními aktivitami jsou spojené nemalé výdaje, které jsou převážně hrazeny matkou žalobce. Požadované výživné v částce 6 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2023 je tak dle názoru soudu plně důvodné, či spíše minimální a je v možnostech žalovaného takto zvýšené výživné hradit.

18. Žalovanému vznikl nedoplatek na výživném v důsledku jeho zvýšení za období od 1. 9. 2023 do 30. 11. 2023 v celkové výši 9 600 Kč s tím, že v uvedeném období žalovaný nadále hradil žalobci výživné v původní výši 2 800 Kč měsíčně. Nedoplatek na výživném tak představuje rozdíl mezi původní výší a výživným zvýšeným v důsledku rozhodnutí soudu. Soud povolil žalovanému tento nedoplatek žalobci zaplatit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným.

19. Nákladový výrok se opírá o skutečnost, že ve věci úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nežádal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.