17 C 40/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 9,75 % p.a. a na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Předmětem řízení byl nárok žalobce na úhradu shora uvedené částky představující náklady, jež mu vznikly v souvislosti s dopravou a pobytem žalovaného na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě žalobce v nemocnice, o. z. dne datum. Žalovanému byl k úhradě nákladů vystaven daňový doklad číslo ze dne datum, znějící na částku 3 000 Kč a to se splatností dne datum. Dne datum si žalovaný uvedený doklad převzal a svůj dluh vůči žalobci současně co do důvodu a výše uznal. K úhradě dluhu byl následně upomínán, avšak bezvýsledně.

4. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil.

5. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo písemně svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Dle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických anonymizováno službách, je žalovaný povinen hradit poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu i náklady na dopravu do záchytné stanice.

6. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek vůči žalobci uznal, avšak dlužnou částku dosud neuhradil, uložil mu soud povinnost vedle dlužné částky hradit i úroky z prodlení, když žalobce uplatnil úroky z prodlení v souladu se shora uvedeným nařízením ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti.

8. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

9. V daném případě soud ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč, spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále v paušální náhradě ve výši 200 Kč za provedení 2 úkonů (zpracování dat a zaslání výzvy k plnění a zpracování žaloby) dle vyhl. č. 254/2015 Sb. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci exekuce či výkonu rozhodnutí u soudu.