18 C 114/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Škodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 10 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úroky z prodlení z titulu náhrady pojistného plnění, které plnila žalobkyně za žalovaného vlastníku poškozeného vozidla [značka automobilu] [registrační značka], sestávající z věcné škody způsobené úmyslně žalovaným dopravní nehodou dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud vyzval žalobkyni a žalovaného k tomu, nechť se vyjádří ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil účastníky o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, když výše uvedená výzva soudu jim byla doručena ve dnech [datum] a [datum], soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání. Z obsahu oznámení škodné události a detailu relace o dopravní nehodě bylo zjištěno, že dne [datum] způsobil žalovaný dopravní nehodu v [obec], kdy řídil vozidlo s neočištěným předním a bočím sklem od námrazy [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], nedal přednost na příkaz dopravní značky„ Stůj, dej přednost v jízdě“ vozidlu [značka automobilu], [registrační značka] řidičky [jméno] [příjmení] a z místa nehody ujel. Z obsahu zápisu o poškození vozidla [značka automobilu], [registrační značka] a z fotodokumentace soud zjistil výši věcné škody na vozidle v částce [částka]. Z obsahu oznámení o poskytnutí pojistného plnění vyplývá, že náhradu způsobené škody uhradila poškozenému žalobkyně. Z dopisu ze dne [datum] je zřejmé, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, neboť žalovaný svým jednáním nesplnil povinnost vyplývající z § 47 zák. č. 361/2000 Sb. sepsat společný záznam o dopravní nehodě. Dle § 1 odst. 2 zákona č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle § 10 odst. 1, písm. b, c) cit. zákona pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, a dále bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaný úmyslně poškodil vozidlo zn. Škoda Octavia, [registrační značka], tím způsobil poškozenému škodu na tomto vozidle, a to vozidlem, které bylo pojištěno u žalobkyně. Náhradu způsobené škody ve výši [částka] uhradila žalobkyně držiteli poškozeného vozidla. Na výzvu žalobkyně žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. Soud má za prokázané, že žalovaný úmyslně poškodil cizí věc (předmětné vozidlo) a způsobil na majetku poškozeného škodu. Žalobkyni tak vznikla povinnost uhradit poškozenému v plné výši způsobenou škodu, za kterou nese odpovědnost žalovaný. Žalobkyně tudíž požadovala po žalovaném správně náhradu ve výši [částka]. Jelikož žalovaný náhradu žalobkyni nezaplatil, uložil soud žalovanému povinnost k zaplacení této částky podle § 1908 odst. 2 obč. zák., který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Jak vyplývá z výzvy k úhradě, žalovaný se do prodlení se zaplacením dlužné částky dostal dne [datum], tudíž soud žalobci přiznal též úrok z prodlení od prvního dne prodlení podle ust. § 1970 obč. zák. ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši [částka] za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení, sepis upomínky a žaloby) po [částka] stanovenými podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Uvedené náklady řízení v celkové výši [částka] je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobkyni přiznaný dluh včetně příslušenství ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.