18 C 210/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Škodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným: 1) Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2) Jméno advokáta B , narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B 3) Jméno advokáta C , narozená Datum narození advokáta C , Anonymizováno 4) Jméno advokáta D , narozený Datum narození advokáta D bytem Adresa advokáta D o určení způsobilosti dědit ze zákona

I. Určuje se, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, je dědičkou a účastnicí dědického řízení po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , posledně bytem , adresa, .

II. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, k rukám , Jméno advokátky, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobkyně a žalovaní 2),3),4) nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná 1) je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Teplicích na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Vůči žalovaným 2),3),4) se České republice nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je způsobilá dědit ze zákona v III. dědické třídě (soud ve výroku I. petit formulačně upravil, aby byl v souladu se zákonem, soudní praxí a obvyklou formulací rozsudečných výroků podle výkladu rozhodnutí NS sp.zn. , spisová značka, , tedy že žalobkyně je dědičkou a účastnicí dědického řízení, když odkaz na dědickou třídu se soudu nejeví jako podstatný) po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , posledně bytem , adresa, . Svou žalobu odůvodnila tím, že zůstavitelka pořídila pro případ svého úmrtí formou notářského zápisu listinu nazvanou „závěť a dovětek“, kterou žalobkyně považuje za neplatnou, když je přesvědčena, že zůstavitelka v době jejího pořízení (necelé tři týdny před smrtí) byla stižena duševní poruchou, která ji činila nezpůsobilou jednat.

2. Žalovaná 1) tvrzení žalobkyně popřela. Uvedla, že zkušenost žalované 1) se zůstavitelkou je odlišná od toho, co uvádí žalobkyně, přičemž se s obsahem závěti seznámila až po jejím předložení soudní komisařkou.

3. Žalovaní 2), 3) a 4) s žalobou vyslovili souhlas s tím, že žalobkyně je jejich sestra, která jediná udržovala s tetou , jméno FO, 65 let kontakt a zařizovala věci, které byly potřebné (výmalba bytu, úklid, pořízení televize, vyřizování úředních záležitostí, dárky z jmeninám, narozeninám, pečení cukroví na Vánoce, starost o hrob manžela pozůstalé a zařízení pohřbu). Žalovaná 3) doplnila, že souhlasí se zneplatněním závěti, kterou si „nechala podepsat“ žalovaná 1) v nemocnici, když teta byla vážně nemocná a nebyla schopná o sobě rozhodovat, přičemž žalobkyně se jí nikdy nezmínila, že by jejich teta mluvila o paní , jméno FO, , která by se o ní starala či ji navštěvovala.

4. Soud provedl dokazování spisem zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, , notářským zápisem ze dne , datum, , úmrtním listem zůstavitelky , jméno FO, , zdravotní dokumentací , právnická osoba, , o.z. a Nemocnice , adresa, , s.r.o., záznamem notáře na CD, výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, Mrvaně, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, a znaleckým posudkem. Ve věci byl zamítnut návrh žalované 1) na provedení revizního znaleckého posudku pro jeho nadbytečnost, když závěr znaleckého posudku znalce ustanoveného soudem je plně dostačující, srozumitelný a úplný.Ze spisu zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , a to z notářského zápisu o závěti a dovětku ze dne , datum, bylo zjištěno, že zůstavitelka , jméno FO, , teta žalobkyně, ustanovila dědicem veškerého svého majetku žalovanou 1) a jako náhradního dědice ohledně celého jejího dědického podílu jejího syna , jméno FO, včetně dovětku obsahujícího příkaz žalované 1) vyplatit prasynovci , jméno FO, částku , částka, za podmínky, že tento uzavře sňatek. Jako důvod pro ustanovení žalované 1) jako dědice uvedla, že tato se o ní stará, pečuje o ni, pomáhá ji s domácností v bytě č. , hodnota, v domě, kde bydlí, má ji ráda, a i když není příbuzná, tak ji bere jako takovou svou vnučku, považuje ji tedy za osobu blízkou. Tato listina byla podepsána zůstavitelkou a notářem , tituly před jménem, , jméno FO, s jeho dovětkem, že pořizovatelka je dle svého prohlášení pravák, přičemž pravou ruku má v sádře, a proto se podepsala levou rukou. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že zůstavitelka , jméno FO, zemřela v , adresa, dne , datum, . Z protokolu ze dne , datum, pořízeného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že k předběžnému šetření ve věci pozůstalosti po , jméno FO, se dostavila žalovaná 1), která prohlásila, že zůstavitelka pořídila závěť ve formě notářského zápisu č. 54/2023 sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, . Z vyjádření žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně neuznala závěť za pravou a platnou, a to mimo jiné z toho důvodu, že zůstavitelka nebyla dne , datum, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu způsobilá právně jednat – pořídit pro případ smrti a současně žalobkyně uplatnila své dědické právo. Z usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobkyni bylo uloženo, aby se ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci rozhodnutí domáhala u soudu určení, že je způsobilá dědit ze zákona v III. dědické třídě po zůstavitelce , jméno FO, . Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, pod č.j. , spisová značka, bylo dědické řízení přerušeno do skončení řízení o určení.Ze spisu zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , a to z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že byla přijata do ústavní péče na oddělení neurologie , právnická osoba, , o.z. bez písemného souhlasu , jméno FO, pro zmatenost a dezorientaci. Z usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vyplývá, že soud zahájil řízení o vyslovení souhlasu s převzetím umístěného člověka , jméno FO, do zdravotního ústavu, vyslovil s jejím umístěním do zdravotního ústavu souhlas a jmenoval jejím opatrovníkem žalobkyni. Z oznámení , právnická osoba, , o.z. bylo zjištěno, že od , datum, do , datum, byl u pacientky , jméno FO, použit pro zmatenost a agresivitu omezovací prostředek. Z usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byl zjištěn souhlas soudu s omezením umístěného člověka ve volném pohybu.Ze spisu zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , a to z návrhu ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo zjištěno, že praneteř zůstavitelky a dcera žalobkyně podala návrh na omezení svéprávnosti , jméno FO, , která v té době byla v Nemocnici , adresa, , s.r.o. na oddělení následné ošetřovatelské péče, kde byl zjištěn těžký kognitivní deficit posuzované, který odpovídá demenci středního až těžkého stupně, pro kterou není schopna samostatného fungování a potřebuje péči třetí osoby 24 hodin denně, kdy by mohla posuzované vzniknout závažná újma, a to zejména po sérii událostí, které se odehrály po hospitalizaci posuzované počínáním žalované 1), která odmítla vydat klíče od bytu posuzované, přesto, že jí nesvědčí žádné právo je u sebe mít, přičemž v bytě se nachází věci, které by posuzovaná potřebovala mít v nemocnici a zejména značná finanční hotovost přes , částka, , kdy navrhovatelka má obavu o osud těchto prostředků. Z písemného vyjádření žalované 1) vyplývá, že jako její sousedka má s paní , jméno FO, blízký a vřelý vztah, stará se o ní, vozí ji k lékaři, zajistila jí domácí péči a po její hospitalizaci se postarala o vše potřebné včetně zajištění a uzamčení jejího bytu.Z lékařské dokumentace , právnická osoba, , o.z. a Nemocnice , adresa, , s.r.o. bylo zjištěno, že zůstavitelka , jméno FO, byla od , datum, nepřetržitě hospitalizována, přičemž do , datum, byla v péči , právnická osoba, , o.z. na oddělení neurologie a následně až do své smrti dne , datum, v Nemocnici , adresa, , s.r.o. na oddělení následné ošetřovatelské péče, kdy při přijetí byla zůstavitelka dezorientovaná a ošetřující lékařka měla podezření na demenci, když byla přivezena na oddělení neurologie pro zmatečnost z chirurgie pro opakované pády a následně byla přeložena po rehabilitaci ve stabilizovaném stavu na oddělení následné péče do , adresa, , přičemž žalobkyně měla zájem o překlad na LDN , adresa, . Z MMSE testu (Mini.Mental State Examination) a závěrečného hodnocení z ergoterapeutického vyšetření provedeného , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, v , právnická osoba, , o.z. a podepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že v průběhu hospitalizace (dne , datum, , když dne , datum, nemohl být proveden pro nespolupráci pacientky a její neschopnosti odpovídat na otázky) byl u , jméno FO, zjištěn těžký kognitivní deficit, neboť v testu dosáhla skóre 9 bodů, kdy lékaři konstatovali vaskulární demenci a těžké omezení kognitivních funkcí. Při překladu do Nemocnice , adresa, , s.r.o. byla posuzovaná při vědomí, měla jednoslovní latentní řeč, kolísavé emoční ladění a byla nutná vysoká dopomoc při ADL ve všech složkách.Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že jako lékařka v , právnická osoba, , o.z. si nevzpomíná na pacientku , jméno FO, , po předložení lékařské dokumentace uvedla, že podle propouštěcí zprávy, kterou vyhotovila, se u této pacientky jednalo o těžkou demenci podle testu MMSE provedeného ergoterapeutkou na jejím oddělení. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , primářky v Nemocnici , adresa, , s.r.o., bylo zjištěno, že pacientku , jméno FO, viděla jednou týdně na vizitě, když byla hospitalizována pro opakované pády, zmatenost, dezorientaci, nesoběstačnost a inkontinenci, bylo o ní postaráno v plné ošetřovatelské péči, postupně byla chodící, bloudící po oddělení, zmatená, ale v rámci oddělení klidná, neagresivní a neutíkající, postupně se její stav zhoršoval, 7. a , datum, měla částečnou poruchu vědomí, byla dehydrovaná a měla špatné laboratorní testy ukazující septický stav, byla léčena infuzí s antibiotiky a , datum, zemřela. Doplnila, že pacientku viděla už ve stavu, kdy nekomunikovala, neprojevila před ní žádné přání, na oddělení neurologie byla přijata, aniž by předtím brala nějaké léky omezující myšlení, neví o tom, že by během hospitalizace pacientky byla pořízena závěť. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že jako ošetřující lékař na následné péči v Nemocnici , adresa, , s.r.o. přijímal k hospitalizaci , jméno FO, , která měla projevy demence a zmatečnosti, nemohla chodit sama, muselo se jí se vším pomáhat, např. dát lžíci do ruky, popř. nakrmit a dát léky rovnou do pusy, v průběhu hospitalizace nebyla klidná, komunikovala, ale zapomínala, co říkala, nepamatuje si, že by něco chtěla nebo projevovala nějaké přání ani zda pacientku v průběhu hospitalizace někdo navštívil a jestli se někdo o ní telefonicky zajímal, neví, zda pacientku navštívil na oddělení notář. Z výslechu , jméno FO, , zdravotní sestry na oddělení následné péče v Nemocnici , adresa, , s.r.o., bylo zjištěno, že se starala o paní , jméno FO, , podávala ji medikaci, dělala ji převez u zlomené ruky, pacientka s ní vůbec nekomunikovala, jednou kývala hlavou, byla dezorientovaná a dementní, netroufá si říct, zda by byla vědomě schopna podepsat závěť, ale ví, že byla schopna podepsat souhlas s hospitalizací, nezaznamenala, že by pacientka v nemocnici závěť podepsala ani si nepamatuje, že by se někdo zajímal o stav pacientky.Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že tato sdílela nemocniční pokoj s , jméno FO, v Teplicích, kdy ona tam byla přivezena po operaci až jako druhá. Uvedla, že psychický stav „babičky“ byl dobrý, povídala si s ní, nalívala ji vodu a pomáhala, neboť nechodila, přelézala postel, volala sestru, bála se, že spadne, sestry byly na pokoji každou chvíli, když svědkyni propustili, byla za „babičkou“ v , adresa, na návštěvě, nepamatuje si kdy, mohla tam už chodit, mluvila s ní o tom, že se o ni stará paní , jméno FO, , měla ráda jejího synka. Z výslechu svědka , jméno FO, , Anonymizováno, , pacienta v , adresa, , bylo zjištěno, že tento znal , jméno FO, z nemocnice, staral se o ni, když ležel na vedlejším pokoji, byla čilá, chodila bez hole, ale ke konci už nevěděla nic, jen ležela, byla sama, bylo to tak týden před smrtí, předtím ji navštěvovala paní , jméno FO, . Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že jako zdravotní sestra z domácí péče na základě žádosti paní , jméno FO, chodila od , datum, do , datum, domů 2x denně k paní , jméno FO, , kontrolovala její zdravotní stav, dohlížela na užívání léků a cvičila s ní s tím, že její zdravotní stav byl dobrý, věděla, co dělá, byla schopna si ohřát oběd, snažila se chodit, odpovídala, ale nebyla hovorná.Z výslechu , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, soud zjistil, že byli sousedi , jméno FO, . , jméno FO, ji jako domovník navštěvoval, viděl ji několikrát týdně, prohodil s ní pár vět, její psychický stav byl podle něho k jejímu věku normální. , jméno FO, pomáhal „babičce“ , jméno FO, po celou dobu jejího pobytu v domě, dával jí obědy, nakupoval jí, vynášel pleny, které nosila, byla živá a pohyblivá, pak zjistil, že ji paní , jméno FO, , o které se „babička“ nikdy nezmiňovala, že by ji navštěvovala, dala do LDN, šel se za ní podívat, byla na samostatném pokoji, o ničem nevěděla a druhý den zemřela. Uvedl, že o tom, o čem má u soudu vypovídat, mu řekla paní , jméno FO, . , jméno FO, sousedce , jméno FO, pomáhala od roku 2006, poté, kdy se do domu nastěhovala, prala jí, myla okna, v roce 2021 se hodně zhoršila, trpěla stihomamem, nechtěla být v bytě sama, bála se, začala jí vařit a objednávat vložky do postele, a to až do září 2022, kdy po incidentu s ní ji přestala navštěvovat, neboť se ostatní sousedé dohodli, že se o ní bude starat paní , jméno FO, , je pravda, že tato byla ochotná, koupila ji set box, ale svědkyně neví, zda ji paní , jméno FO, navštěvovala.Z výslechu , jméno FO, a , jméno FO, , rodičů žalované 1), bylo zjištěno, že „babičku“ , jméno FO, poznali, když chodili k dceři domů do paneláku, potkávali ji a když byla nemocná, tak ji navštěvovali, nosili ji jídlo, normálně komunikovala, nebyla zmatená, navštěvovali ji i v nemocnici v Teplicích i v , adresa, , chodila po chodbě, povídali si, přes den hodně spala, naposledy ji viděli , datum, , kdy byla dehydratovaná, nechodila a nekomunikovala.Z výslechu , jméno FO, soud zjistil, že jako notář sepisoval závěť s , jméno FO, . Uvedl, že žalobkyni neznal, žalovanou paní , jméno FO, zná z práce z insolvenčního řízení. Kontaktovala ho paní , jméno FO, , že pro svoji babičku by potřebovala sepsat závěť, zajímalo ho, kdo to je, co přesně potřebuje, ptal se na zdravotní stav, říkala, že je schopna se podepisovat, obsahem měl být přepis veškerého majetku na jediného dědice. Požádal o dodání osobních údajů jak na pořizovatelku, tak na osoby, které budou dědit. Je zvyklý na to, že ho kontaktuje někdo z rodiny, na základě toho udělá prvotní návrh, když věděl co je obsahem a kde se účastník nachází, volal paní , jméno FO, , jestli by mu mohla domluvit termín. Požádal ji o víkend, byla mu nabídnuta neděle ve 13:00h. Dostavil se do nemocnice do , adresa, , jel se svou plnou kancelářskou výbavou v autě. S paní , jméno FO, se setkali vzadu v traktu nemocnice, požádal ji, aby ho zavedla k pořizovatelce závěti, byly to asi předposlední dveře nalevo, požádal pořizovatelku, jestli má občanský průkaz u sebe, bylo mu sděleno, že je na sesterně, občanský průkaz paní , jméno FO, nevydali, vyzvedla pořizovatelku a společně pro průkaz došli, on počkal na pokoji, přišlo mu to nedůstojné. Vnímal všemi svými smysly chování pořizovatelky, šla dobrovolně pro občanský průkaz, byla schopna pohybu i s drobnou pomocí, ze sesterny se vrátily s průkazem, on vešel s paní pořizovatelkou do pokoje, kde zůstali jen oni dva. Posadila se na postel, on si zkontroloval osobní údaje, které měl napsané dopředu, procházeli to spolu ústně, obsah toho, co nachystal, hovořili spolu přibližně 15-20 minut, nebavili se jen o tom pořízení, ale připomněla mu jeho babičku, stejný rok narození, udivila ho na svůj věk svojí vnímavostí a čiperností. Za dobu té konverzace nabyl přesvědčení, že je při smyslech, že ví, co dělá a že tomu rozumí. Po celou dobu průběhu pořizoval fotodokumentaci a pořizoval zvukový záznam, dělal to z profesní opatrnosti, protože bohužel k soudu občas musí. Jako notář vyhotovuje dva dokumenty, prvním jsou technické věci, jedná se o záznam, ten účastník podepisuje, potom je to samotný notářský zápis, který musí mít od účastníka přečtený, odsouhlasený a podepsaný. Předložil pořizovatelce záznam, ta si jej přečetla, pozoroval ji, jak si očima text čte, bylo vidět, že podle pohybu úst opravdu předříkává, co čte. Pak záznam podepsala a přistoupil k předložení a přečtení závěti a paní , jméno FO, si ji vzala do ruky, seděla na posteli a před sebou měla stoleček, kde byla závět položena, začala číst. Trvalo ji čtení 7-, právnická osoba, min. Opět pozoroval z úst, co čte, byly to i úsměvné momenty, měla před sebou misku malin a ty během čtení jedla. Neměl ani jediný náznak dojmů, že by nevěděla, co dělá, proto se sepisováním pokračoval až do konce, když pořizovatelka dočetla, zeptal se jí, zda vyjádřil její myšlenky v plném rozsahu, odpověděla, že naprosto přesně, že takto to paní , jméno FO, tlumočila, poté požádal paní pořizovatelku, aby se podepsala, což učinila, byť s technickými komplikacemi, neboť pravou ruku měla v sádře. Proto si tou pravou rukou se sádrou přimáčkla dokument a levou se podepsala. On ještě do textu vepsal tuto skutečnost, kdyby umřel nebo se mu něco stalo. Rozloučil se s ní, vzal si závěť a pokoj opustil, rovnou šel k autu a odjel.Z fotodokumentace a videozáznamu pořízeného notářem , jméno FO, bylo zjištěno, že CD nosič obsahuje 1x fotografii mladšího muže s ženou vysokého věku, sedící na posteli na nemocničním pokoji a 3x krátký videozáznam, kdy na 1. a 2. záznamu je vidět stejná žena jako na fotografii s nasazenými brýlemi, mající před sebou listinu formátu A4, kdy tato pohybuje v části textu v rozsahu maximálně 1-2 řádků prstem ruky a něco nesrozumitelně polohlasem přeříkává, na 3. záznamu pak tato podepisuje listinu velmi neobratně levou rukou, když má pravou ruku v sádrové fixaci, na všech videozáznamech přitom působí zpomaleně, vyjma nesrozumitelného přeříkávání v zaznamenané době verbálně nekomunikuje.Z obsahu znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru zdravotnictví, specializace psychiatrie, č. 315/2024 ze dne , datum, a jeho dodatku ze dne , datum, vyplývá, že posuzovaná , jméno FO, nebyla schopna v době podpisu závěti v dostatečné míře posoudit důsledky pořízení této, kdy konkrétně byla schopnost této posoudit důsledky svého jednání, tedy příslušného právního úkonu, podstatně omezená (snížená) až vymizelá, a to v důsledku přítomné duševní poruchy, tedy středně těžké demence, event. nasedajícího deliria, znamenající podstatné snížení až vymizení rozpoznávacích a ovládacích schopností. Ohledně informací o využívání testu MMSE (Mini-Mental State Examination, nebo-li krátký test kognitivních funkcí) znalec uvedl, že se jedná o standardizovaný test používaný k vyšetření kognitivních, tedy poznávacích funkcí, jedná se přitom o pomocnou metodu, nikoliv metodu stoprocentně diagnostickou, kdy výsledek je nutné vždy hodnotit v kontextu celkového klinického obrazu, používá se zejména v psychiatrii a neurologii při stanovování diagnózy demence. V případě provádění testu nelékařem by měla být osoba test provádějící řádně edukována lékařem, přičemž odpovědnost za provedení a interpretaci výsledku by měl nést lékař. Lze se setkat s více variantami formulářů testu, lišícími se jak vizuálně, tak v některých detailech, základní položky jsou však vždy stejné, stejně tak bodové hodnocení, s maximálním skóre 30, kdy za normu je u nás v současné době považováno skóre 30-27, skóre 25-26 je považováno za hraniční, svědčící pro tzv. mírnou kognitivní poruchu, tedy jakýsi předstupeň demence, skóre pod 25 pak již svědčí pro demenci, v rozmezí 24-18 lehkou, 17-6 středně těžkou a 5-0 těžkou. U posuzované byl test MMSE proveden, a to dne , datum, , v průběhu hospitalizace na neurologickém oddělení , právnická osoba, , o.z., s výsledným skóre 9, což bylo interpretováno jako těžká kognitivní porucha, za kterou se však považuje jak uvedeno výše zpravidla až skóre nižší než 6, zatímco skóre 9 se zpravidla hodnotí jako středně těžká kognitivní porucha, což však není z hlediska posouzení schopnosti posuzované právně jednat podstatné, neboť i středně těžká kognitivní porucha, navíc v dolním pásu příslušného rozmezí, tedy blížící se těžké kognitivní poruše, tuto schopnost podstatně omezuje. Konkrétně pak z testu vyplývá porucha tzv. alopsychické orientace, tedy orientace časem a místem, porucha výbavnosti paměti, neschopnost počítat či udržet pozornost, omezená schopnost porozumění a reprodukce řeči ve slovní a písemné podobě a narušené konstrukční schopnosti. K námitce žalované 1) při výslechu znalec doplnil, že nemá důvod své závěry měnit, když posudek sice prováděl posmrtně, což je vždy komplikované, neboť nemohl provést vyšetření posuzované, ale vycházel z kompletní zdravotnické dokumentace, kdy jednoznačně byla u posuzované prokázána základní kognitivní porucha potvrzená navíc i psychiatrickým konziliem vedeným , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož závěrem byla diagnóza demence. Pokud by tedy měl podle žalované 1) znalec diagnózu zpochybňovat, musel by zpochybňovat postup všech lékařů, kteří v rámci hospitalizace měli posuzovanou v péči. Ohledně záznamu pořízeného notářem při podpisu závěti znalec uvedl, že z jedné fotografie a tří velmi krátkých videozáznamů není schopen stanovit diagnózu, ale určitě tyto záběry neobsahují nic, co by vylučovalo jeho posudkový závěr. Ze záznamů je vidět, že paní je při vědomí, tzn. že netrpí kvantitativní poruchou vědomí, tj. není v bezvědomí a není ani spavá, nebylo však slyšet, co si přeříkává, takže není jasné, zda byla schopná komunikace, resp. zda byla schopná ten text, který ukazuje rukou, číst, a i kdyby ho byla schopna číst, tak samozřejmě by z toho nevyplývalo, jestli byla schopná tomu textu porozumět. Stejně tak nelze z videozáznamu odvozovat, jak byla orientovaná, v podstatě neřekla za celou nic, co by bylo nějak prokazovalo možnou domněnku notáře, že demencí netrpěla, že by byla při plných smyslech, že by byla prostě orientovaná.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaní 2),3),4) jsou neteře a synovci zůstavitelky , jméno FO, , která zemřela dne , datum, v Nemocnici v , adresa, , s.r.o., kde dne , datum, pořídila před notářem formou notářského zápisu závěť ustanovující dědicem veškerého svého majetku žalovanou 1). , jméno FO, byla dne , datum, se souhlasem soudu hospitalizována s psychiatrickou diagnózou na neurologickém oddělení , právnická osoba, , o.z. s omezením do , datum, ve volném pohybu pro zmatenost a agresivitu, odkud byla dne , datum, přeložena na oddělení následné ošetřovatelské péče Nemocnice , adresa, , s.r.o., kde byla dne , datum, konziliárně psychiatricky vyšetřena , tituly před jménem, , jméno FO, a , datum, tam zemřela. V průběhu hospitalizace na neurologickém oddělení byl dne , datum, proveden test MMSE s výsledným skóre 9, což bylo interpretováno jako těžká kognitivní porucha, která podstatně ovlivňuje schopnost jedince jednat. Praneteř zůstavitelky, dcera žalobkyně , jméno FO, podala dne , datum, , tedy před datem pořízení závěti, návrh na zahájení řízení o omezení svéprávnosti zůstavitelky, které bylo pro úmrtí posuzované zastaveno. Dědické řízení bylo přerušeno, aby se žalobkyně, která závěť , jméno FO, neuznala za platnou, mohla domáhat určení, že je dědičkou.Podle § 581 věty druhé o.z. je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.Podle § 1494 odst. 1 věty první o.z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, popřípadě i odkaz.Podle § 1537 o.z. zůstavitel může projevit poslední vůli ve veřejné listině s tím, že kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.Podle § 170 odst. 1 z.ř.s.v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou. K podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce.Soud po zjištění, že žaloba na určení byla podána včas, když rozhodnutí soudní komisařky ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým byla žalobkyni uložena povinnost podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci rozhodnutí žalobu na určení, že je způsobilá dědit ze zákona v III. dědické třídě po zůstavitelce , jméno FO, , nabylo právní moci dne , datum, (vůči žalobkyni , datum, ) a žaloba na určení došla soudu dne , datum, , dospěl po provedeném dokazování a právním posouzení věci k závěru, že žalobě je třeba vyhovět.

6. Je nepochybné, že žalobkyně jako neteř přichází v úvahu jako dědička ze zákona III. dědické třídy a žalovaná 1) je jedinou závětní dědičkou, a že dědické řízení bylo přerušeno proto, aby se žalobkyně mohla domáhat určení, že je dědičkou zůstavitelky. Soud má za prokázané a mezi účastníky je nesporné, že zůstavitelka před smrtí zanechala závěť, spornou se stala předběžná otázka, zda je tato závět platná. Z provedeného dokazování lze učinit závěr, že zůstavitelka v době pořizování závěti trpěla středně těžkou kognitivní poruchou, tedy poruchou poznávacích funkcí charakteru demence, s největší pravděpodobností vaskulární, která podstatně ovlivňuje schopnost jedince právně jednat, tedy v posuzované době byla schopnost zůstavitelky posoudit důsledky svého jednání, tedy pořízení závěti, v důsledku přítomné kognitivní poruchy, která tuto její schopnost bezpochyby negativně ovlivňovala, podstatně omezená až vymizelá. Z ustálené judikatury NS ČR (srov. rozhodnutí sp.zn. , spisová značka, ) se podává, že k závěru o neplatnosti právního úkonu (závěti) učiněného v duševní poruše přitom není třeba, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly zcela vymizelé, ale postačí, byly-li podstatně sníženy, kdy při skóre 19 a nižším MMSE testu je i dle odborné literatury a forenzního výzkumu v zahraničí zřejmé, že vyšetřovaná osoba není schopna činit právní jednání. V projednávané věci dosáhla zůstavitelka skóre 9 bodů, a zcela nepochybně tak nebyla dne , datum, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopna právně jednat. Pokud jde o svědecké výpovědi, soud je považuje za věrohodné, neboť je zcela logické, že v tomto typu řízení je většina svědků ve vztahu k zůstavitelce buď z lékařského prostředí (lékaři a sestry pečující o zůstavitelku v době hospitalizace a její spolupacienti) nebo se jedná o blízké známé z řad sousedů. Pouze takovéto osoby totiž mohou mít povědomí o zdravotním stavu zůstavitelky. Soud nepřihlížel pouze ke svědecké výpovědi pana , jméno FO, , jejíž obsah potvrzoval tvrzení žalované 1) o tom, že zůstavitelka byla „živá a pohyblivá“, neboť tento k dotazu soudu sdělil, že o tom, o čem má vypovídat, mu řekla svědkyně , jméno FO, . V řízení bylo prokázáno, že se o zůstavitelku do září 2022 starali sousedé, pak se dohodli s žalovanou 1), že o ní bude pečovat žalovaná 1), což dle tvrzení jejích rodičů žalovaná 1) dělala. Sousedé a zdravotní sestra z domácí péče potvrdili, že v té době zůstavitelka věděla, co dělá, odpovídala adekvátně na dotazy její zdravotní stav byl dobrý, i když potřebovala s některými denními věcmi pomoci a obecně nebyla hovorná. Skutečnost, že zdravotní stav zůstavitelky po dobu hospitalizace se zhoršil (zmatenost, dezorientace, nesoběstačnost, inkontinence, zapomnětlivost při řídké komunikaci, nutnost jí se vším pomáhat včetně krmení a podávání léků) potvrzuje jak zdravotní dokumentace, tak i řada svědků (svědkyně , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , svědek , jméno FO, ), svědek Mrvaň jako spolupacient zdůraznil, že týden před smrtí už zůstavitelka nevěděla nic. Ostatní části svědeckých výpovědí nejsou pro posouzení nároku žalobkyně relevantní, pouze dokreslují situaci zůstavitelky a její vztahy se sousedy. Svědecké výslechy sice mohou být podstatné při zkoumání stavu zůstavitelky, avšak posouzení tohoto stavu je otázkou odbornou, k níž je třeba odborných vědomostí a znalostí, tedy svou podstatou mohou být jen jedním z podkladů pro odborné hodnocení, jež je však způsobilý věrohodně a přesvědčivě podat jen znalec v příslušném oboru. V daném případě byla k dispozici lékařská dokumentace ze dvou zdravotnických zařízení, z oboru psychiatrie a neurologie, což pro posouzení znalce představovalo spolehlivý odborný podklad. Znalecký posudek soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o.s.ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení podle tohoto ustanovení nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení. V posuzovaném případě měla žalovaná 1) pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku a jeho dodatku včetně závěru testu MMSE, soud proto vyzval znalce, aby podal v rámci doplňujícího výslechu potřebná vysvětlení, čímž byla pochybnost o nejasnosti posudku odstraněna s tím, že znalec potvrdil závěr o nezpůsobilosti zůstavitelky pořídit závěť s tím, že k tomuto závěru by postačovala i mnohem menší míra poškození duševních funkcí, a to i kdyby test MMSE nebyl vůbec proveden, přičemž s odkazem na nepochybně zjištěnou diagnózu demence v daném stupni závažnosti znalec konstatoval, že podle dřívější právní úpravy by v takovém případě bylo dokonce na místě zbavení způsobilosti k právním úkonům. V této souvislosti je na místě se pozastavit nad postupem notáře, který, povolán k zůstavitelce na základě žádosti žalované 1), na jedné straně pořídil několik krátkých videí nepochybně s cílem, aby následně nečelil jakýmkoliv problémům s tím, že závěť skutečně pořídila zůstavitelka, a na straně druhé tuto pečlivost nevyvážil tím, že by oslovil zdravotnický personál (což tento svědecky potvrdil), a informoval se o zdravotním stavu zůstavitelky, aby si alespoň v minimální míře ověřil, že přistupuje k pořízení takto závažného právního jednání s osobou, která vzhledem ke svému věku, umístění a stavu, který byl z videí patrný, může takto právně jednat. Znalec potvrdil, že z fotografie a videodokumentace pořízené notářem vyplývá, že zůstavitelka sice byla v době podpisu závěti při vědomí, tedy netrpěla kvantitativní poruchou vědomí, byla však psychomotoricky zpomalená, přičemž nebyla zachycena žádná verbální komunikace s touto, na základě které by bylo možné posoudit další psychické funkce, jako kvalitu vědomí, orientaci, paměťové funkce, kvalitu myšlení, schopnost úsudku, ale i samotné komunikační schopnosti, stejně jako nelze posoudit, zda byla zůstavitelka schopná vůbec text přečíst a pokud ano, zda byla schopná tomuto porozumět. Lze tedy uzavřít, že doložené záznamy nemají z hlediska posouzení duševního stavu zůstavitelky žádnou relevanci. K námitce žalované 1) týkající se nedostatků MMSE testu založeného ve zdravotní dokumentaci zůstavitelky soud podotýká, že test byl proveden v průběhu hospitalizace na neurologickém oddělení , právnická osoba, , o.z. až s odstupem několika dní po přijetí zůstavitelky k hospitalizaci, když v prvních dnech nemohl být proveden pro nekvalitní spolupráci ze strany zůstavitelky a byl proveden až po částečném zlepšení spolupráce, což zvyšuje validitu testu, který tak nebyl ovlivněn aktuálními okolnostmi, tedy akutním stavem zůstavitelky, a navíc byl tímto poskytnut zůstavitelce čas potřebný k adaptaci na změnu prostředí. Znalec neshledal z formálního hlediska na testovém formuláři nic neobvyklého, tento obsahuje položky, které má standardně obsahovat, tyto jsou jednotlivě obodované a celkové skóre odpovídá tomuto obodování, kdy test provedený dne , datum, je opatřen razítkem (jmenovkou) , tituly před jménem, , jméno FO, s parafou, přičemž není běžnou praxí, že by se do zdravotnické dokumentace blíže zaznamenávaly další okolnosti provedení testu a je v kompetenci vyšetřujícího, aby pro toto vytvořil optimální podmínky, tedy aby nebyl výsledek testu ovlivněn např. stresovou zátěží.

7. Z uvedených důvodů soud po zjištění neplatnosti právního jednání zůstavitelky při pořizování závěti určil, že žalobkyně je dědičkou a účastnicí dědického řízení po své zemřelé tetě.

8. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výjimku z uvedeného pravidla představuje § 150 o.s.ř., umožňující soudu, aby ve výjimečných případech z důvodů hodných zvláštního zřetele účastníkům, kteří by jinak měli právo na náhradu nákladů řízení, tuto náhradu zcela nebo zčásti nepřiznat. Ustanovení § 150 o.s.ř. slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s předprocesním stádiem sporu, s chováním účastníkům v tomto stádiu a s okolnostmi uplatnění nároku (srov. nález Ústavního soudu č.j. I.ÚS 1030/08).

9. V posuzované věci se jedná o nárok žalobkyně vůči žalovaným z titulu sporu o dědické právo, kdy žalovaní 2), 3), 4) zahájení předmětného řízení nezavinili, neboť v pozůstalostním řízení patří do okruhu účastníků jako nerozluční společníci, a musí tak být s ohledem na § 91 odst. 2 o.s.ř. ke dni úmrtí zůstavitele účastníky tohoto sporného řízení. Uložení povinnosti těmto žalovaným uhradit žalobkyni náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku a odměně advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval, by se tak jevilo jako zjevně neadekvátní a nepřiměřené zjištěné situaci dotčených účastníků, to vše při zohlednění poměrů a možných důsledků ve sféře úspěšné protistrany. Nadto tito žalovaní s žalobou od počátku souhlasili a jejich účast v řízení tak byla vynucena tím, že spadali do okruhu dědiců, přičemž skutečný spor o právo tak vznikl a existoval pouze ve vztahu žalobkyně a žalované 1).

10. O nákladech řízení tedy soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. pouze vůči žalované 1), když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Celkové náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou advokáta, jenž ji v řízení zastupoval, ve výši , částka, za osm úkonů (za převzetí zastoupení, sepis žaloby a vyjádření ke znaleckému posudku, 3x účast na jednání, 2x účast při výslechu mimo jednání) a dva poloviční úkony (sepis sdělení s důkazním návrhem na výzvu soudu dne , datum, a , datum, ) právní pomoci, stanovenou podle § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (požadovaný úkon za sepis doplnění žaloby nebyl jako neúčelný uznán, když žalobní petit mohl být upřesněn již v podané žalobě), dále deseti režijními paušály po , částka, stanovenými podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhradou za ztrátu času, který zástupce žalobkyně strávil na cestě ze sídla kanceláře v , adresa, k jednání a k výslechu u soudu a zpět, ve výši , částka, (, částka, za každou započatou půlhodinu v délce 30 půlhodin)), a to podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dalším nákladem řízení žalobkyně je náhrada jízdních výdajů ve výši , částka, za použití osobního automobilu zástupcem žalobkyně na cestu k soudnímu jednání a výslechu z , adresa, do Teplic a zpět v celkové délce 5x 144 km, a to dle § 157 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce; při ceně benzinu , částka, za jeden litr vyplývající z § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb. a průměrné spotřebě použitého vozidla 5,70 litrů paliva na 100 km zjištěné z velkého technického průkazu a při ceně benzinu , částka, za jeden litr vyplývající z § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 a stejné průměrné spotřebě, tvoří náhrada za použité palivo a náhrada (sazba) za použití vozidla ve výši , částka, za rok 2023 a , částka, za rok 2024 za každý ujetý kilometr dle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce, částku , částka, . Konečně mezi náklady řízení žalobkyně patří také 21% daň z přidané hodnoty počítaná z odměny, režijních paušálů, náhrady za ztrátu času a cestovného ve výši , částka, , neboť zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Uvedené náklady řízení je žalovaná 1) povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

11. Ve věci byl vypracován znalecký posudek a přiznáno znalečné, kdy soud na odměně a hotových výdajích a za čas strávený u soudu zaplatil znalci z rozpočtových prostředků částky , částka, a , částka, . Stát má s ohledem na výsledek řízení podle § 148 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu svých nákladů řízení vůči účastníkům řízení vyjma případu, že jsou u nich dány podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož u žádného z účastníků řízení nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a výsledek sporu hovoří ve prospěch žalující strany, dospěl soud k závěru, že náklady řízení státu v celkové výši , částka, uhradí žalovaná 1) s odkazem výše ohledně nepřiznání práva na náhradu těchto nákladů vůči žalovaným 2),3),4).

12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalované 1) zaplatit žalobkyni náklady řízení a náklady řízení státu ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.