18 C 48/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Škodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení platnosti závěti

I. Určuje se, že žalobce je dědicem zůstavitele ze závěti podřízené dne [datum], tedy že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelý dne [datum] v [obec], vlastnoručně podepsal závěť označenou datem [datum], podle níž žalovaný obdržel v červenci roku 2017 od zůstavitele částku [částka] a žalobci zůstavitel odkazuje jednu čtvrtinu pozemku [parcelní číslo], jejíž součástí je jedna čtvrtina domu [adresa], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro [územní celek] a [anonymizována dvě slova] Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], LL. M., do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je dědicem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelého dne [datum] v [obec], a to ze závěti pořízené dne [datum]. Svou žalobu odůvodnil tím, že zůstavitel sice pořídil pro případ svého úmrtí listinu nazvanou„ Závěť“ sepsanou a podepsanou zůstavitelem s dvěma svědky, ale žalovaný při jednání před notářem pravost závěti popřel s tím, že neobsahuje svobodnou vůli zůstavitele.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování spisem zdejšího soudu pod sp. zn. 36 D 1089/2021, listinou označenou„ Závěť“ ze dne [datum], výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědkyně] a výslechem žalobce.

4. Ze spisu zdejšího soudu pod sp. zn. 36 D 1089/2021, a to ze závěti ze dne [datum], bylo zjištěno, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného], otec účastníků, ustanovil dědicem veškerého svého majetku, a to jedné čtvrtiny pozemku [parcelní číslo], jejíž součástí je jedna čtvrtina domu [adresa], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec Dubí a k.ú. Běhánky Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, žalobce s tím, že žalovanému v červenci roku 2017 již předal osobně částku [částka]. Tato listina nazvaná„ Závěť“ byla podepsána zůstavitelem a dvěma svědky [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení]. Z protokolu o jednání o pozůstalosti ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný neuznává závěť zůstavitele za pravou a platnou, a to z důvodu, že neobsahuje svobodnou vůli zůstavitele. Z usnesení ze dne 14. 1. 2022, č.j. 36 D 1089/2021-34, bylo zjištěno, že žalobci bylo uloženo, aby se ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci rozhodnutí uplatnil u soudu žalobou své dědické právo ze závěti sepsané zůstavitelem dne [datum]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

5. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že jako známá žalobce jím byla požádána, abych svědčila podpisu závěti jeho otce, souhlasila s tím, žalobce pro ni přijel, odvezl ji k němu do bytu, kde už byl otec žalobce a další pán, seděli v obyváku, dostali kafe a na stole ležela na počítači sepsaná závěť, otec žalobce na svědkyni působil normálně, nebyl nemocný ani rozrušený, určitě to byla jeho svobodná vůle, říkal, že to chce mít vyřešené, kdyby se s ním něco stalo, svědkyně tam byla asi půl nebo tři čtvrtě hodiny, otce žalobce rozhodně nikdo nenutil, aby závěť podepsal, o žalovaném tvrdil, že to je jeho syn, že s ním nebydlí a že ho vyplácí penězi.

6. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jako známý žalobce byl požádán asi před 4 nebo 5 lety, aby jeho otci dosvědčil podpis závěti, v ten den byl pozván do bytu žalobce, seděli u stolu v obýváku, byl tam žalobce, jeho otec a ještě jedna paní, závěť již byla sepsaná na papíře, otec žalobce mu osobně vysvětlil, že se takhle rozhodl sám, že jednomu synovi daruje jednu část nemovitosti a druhého syna z této části vyplatí adekvátní částkou, myslí si, že to bylo asi [anonymizována tři slova], v té době byl otec žalobce zcela fit, neměl žádné viditelné zdravotní problémy, zcela určitě to byla jeho svobodná vůle, nebyl k ničemu nucen.

7. Z výslechu žalobce soud zjistil, že žalobu podal na výzvu notáře, protože žalovaný jako jeho bratr nesouhlasil se závětí, závěť napsal jeho otec asi pět let před smrtí, kdy byl zcela zdravotně v pořádku (měl pouze občasné stavy úzkosti), bratr v domě naposledy bydlel před 40 lety, odstěhoval se, když mu bylo 24 let a od té doby se o dům a o rodiče nestaral, otec proto rozhodl, že ho vyplatí určitou finanční částkou a žalobci nechá svojí čtvrtinu domu, přičemž žalobce v domě bydlí od nepaměti a spolu s rodiči se o něj staral a stará, když jeho bratr se o dům nezajímá, neví, proč nesouhlasil se závětí. Doplnil, že svědci podpisu závěti nepatří do rodiny, jsou to rodinní známí, pana [příjmení] zná 15 let, s otcem měli společný zájem o akvarijní rybičky, otce tedy navštěvoval, druhá svědkyně je také známá, chodila za žalobcem do obchodu, který provozoval, nakupovat a tam se potkávala i s otcem, otec žalobce pověřil s tím, aby svědky vybral, on je tedy vybral a oslovil je.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci jsou bratři, synové zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelého dne [datum]. Otec účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného] ustanovil závětí dne [datum] dědicem veškerého svého majetku žalobce s tím, že žalovanému vyplatit částku [částka]. Závěť byla vlastnoručně podepsána zůstavitelem a svědky [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení], kteří potvrdili, že obsahovala svobodnou vůli zůstavitele. Dědické řízení bylo přerušeno, aby žalobce mohl uplatnit své dědické právo ze závěti žalobou u soudu.

9. Podle § 3069 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Protože otec účastníků zemřel dne [datum] a závěť byla sepsána dne [datum], posuzoval soud podanou žalobu podle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen obč. zák.).

10. Podle § 1534 obč. zák. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Podle § [číslo] obč. zák,. svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť, k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit. Podle § 1672 věta první obč. zák. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou.

11. Podle § 565 věty první obč. zák. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

12. Podle § 168 z.ř.s. soud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží. Nemohou-li všechna dědická práva vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.

13. Podle § 170 odst. 1 z.ř.s. v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

14. Soud po zjištění, že žaloba na určení byla podána včas, když rozhodnutí soudního komisaře ze dne 14. 1. 2022, č.j. 36 D 1089/2021-34, kterým byla žalobci uložena povinnost uplatnit ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci rozhodnutí žalobou své dědické právo ze závěti sepsané zůstavitelem dne [datum], bylo doručeno žalobci dne [datum] a žaloba na určení došla soudu dne [datum], dospěl po provedeném řízení a dokazování k závěru, že žalobě je třeba vyhovět. Je nepochybné, že před Okresním soudem v Teplicích probíhá řízení o pozůstalosti po otci účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného], v jehož průběhu došlo ke sporu o dědické právo ve smyslu § 168 z.ř.s., neboť žalobce předložil soudnímu komisaři listinu označenou jako„ Závěť“ sepsanou dne [datum] ne vlastní rukou zůstavitele, za účasti dvou svědků, [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení], s podpisy svědků a zůstavitele, kterou považuje žalovaný za neplatnou. V závěti zůstavitel uvedl, že žalovanému v červenci 2017 předal osobně finanční částku [částka] a žalobci odkázal veškerý zůstávající majetek, a to podíl na nemovitostech shora uvedených. Při jednání dne [datum] žalobce závěť uznal za pravou a platnou, při jednání dne [datum] žalovaný závěť neuznal za pravou a platnou, a to z důvodu, že neobsahuje svobodnou vůli zůstavitele. Protože žalobce své právo dědice ze závěti uplatnil ze soukromé listiny, je podle § 565 obč. zák, na něm, aby dokázal její pravost a platnost. Soud proto provedl důkazy žalobcem navržené, z nichž má za prokázané, že závěť ze dne [datum] je pravá a platná, když výpovědi žalobce a slyšených svědků se v podstatných okolnostech shodují a soud nemá důvod jim nevěřit. Z výpovědí žalobce a svědků si soud vytvořil představu o podobě rodinných vztahů mezi účastníky a zůstavitelem. Pokud jde o svědecké výpovědi, soud je považuje za věrohodné, neboť je zcela logické, že v tomto typu řízení jsou svědci v blízkém vztahu k některému z účastníků, ať již jde o kamarády či blízké známé. Pouze takovéto osoby totiž mohou mít povědomí o vztazích v rodině účastníků. V řízení bylo prokázáno, že sepsanou závěť otec účastníků podepsal dobrovolně a bez nátlaku, byla to jeho svobodná vůle, byl v té době v dobré zdravotní kondici. Z pohledu soudu se jeví nepravděpodobným tvrzení žalovaného, který se o otce ani o dům, ve kterém otec bydlel, dlouhodobě nezajímal, že závěť otce nebyla jeho svobodná vůle. Soud byl připraven ve smyslu § 118a odst. 1,3 o.s.ř. žalovaného poučit, aby doplnil své tvrzení a aby současně označil k tomuto tvrzení potřebné důkazy, žalovaný se však svou neúčastí u jednání této možnosti vzdal.

15. Dle názoru soudu tak k okamžiku sepisu listiny označené jako„ Závěť“ byly splněny veškeré podmínky stanovené zákonem k tomu, aby tuto listinu bylo možno považovat za pravou a platnou, která obsahuje poslední svobodnou vůli zůstavitele. Z těchto důvodů soud určil, že žalobce je dědicem zůstavitele ze závěti podřízené dne [datum].

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu plně úspěšný. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta v celkové výši [částka] určenou dle § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bodu 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast při jednání, a tří režijních paušálů po [částka] přiznaných dle § 11, § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., když advokát není plátcem DPH. Protože žalobce byl v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

17. Lhůtu k plnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.