19 C 141/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 23. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 14. 12. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 8 000 Kč s tím, že uvedená částka představuje doúčtovanou slevu za koncová zařízení poskytnutá žalované, na základě Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovanou dne 20. 11. 2017. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované koncová zařízení s podmíněnou slevou, kterou byla žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně při porušení smluvních povinností povinna vrátit. Tuto však nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.

4. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 20. 11. 2017 smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] na základě kterých se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby platit. Dále si žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně koupila koncové zařízení Huawei Y6 2017 - šedý a Huawei Y6 2017 - bílý. Právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované tato koncová zařízení s podmíněnou slevou ve výši 4 000 Kč za každé zařízení s tím, že žalovaná jí uhradila pouze část kupní ceny ve výši 1 Kč. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, proto jí právní předchůdkyně žalobkyně doúčtovala slevu za poskytnutá zařízení. Žalovaná nevrátila slevu poskytnutou na koncová zařízení, kterou byla povinna vrátit v případě porušení smluvních povinností a kterou jí právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala vrubopisy [číslo] [číslo] ze dne 8. 5. 2018, splatnými dne 22. 5. 2018. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 24. 6. 2020, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ust. § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako poskytovatel služeb elektronických komunikací a jako prodávající a žalovaná jako příjemce poskytovaných služeb a kupující uzavřely účastnickou smlouvu spolu s kupní smlouvou. Žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalované zboží (koncové zařízení Huawei Y6 2017 - šedý a Huawei Y6 2017 - bílý) s podmíněnou slevou, ale žalovaná své povinnosti řádně plnit smluvní podmínky nedostála. Proto žalobkyně žalované doúčtovala podmíněnou slevu koncových zařízení. Tuto žalovaná žalobkyni nevrátila. Soud tedy žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku v celkové výši 8 000 Kč odpovídající součtu podmíněných slev poskytnutých žalované.

6. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti dobropisů, kterými byla žalované doúčtována poskytnutá sleva, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V daném případě jde o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

8. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

9. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.