19 C 179/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 342,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 099,90 Kč s 9 % úrokem z prodlení ročně od 15. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se pro úrok z prodlení ve výši 242,64 Kč zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 9. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 342,54 Kč s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušení povinností vyplývajících mu ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 27. 11. 2017, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] zřídila a vedla žalovanému bankovní účet a současně mu umožnila čerpat kontokorentní úvěr. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 14. 8. 2018 zesplatnila. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 3 099 Kč a úroky z prodlení částečně kapitalizované částkou 242,64 Kč. Žalovaný přes výzvu dlužnou částku neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 16. 6. 2020, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Žalobkyně svým podáním ze dne 1. 7. 2021 vzala žalobu částečně zpět, pokud jde o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 242,64 Kč. Soud proto v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu zastavil. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 27. 11. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o vedení běžného účtu č. [bankovní účet]. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 27. 11. 2017 bylo zjištěno, že k běžnému účtu byl žalovanému poskytnut Flexikredit - kontokorent s výší povoleného limitu 5 000 Kč, přičemž úroková sazba činila 21,99 % ročně. Ve smlouvě byly sjednány poplatky. Z ukončení poskytování produktu Flexikredit k běžnému účtu ze dne 9. 4. 2018 a z oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení Flexikreditu ze dne 11. 4. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně pro opakované porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného zrušila povolený limit Flexikreditu u běžného účtu a oznámila žalovanému výši přečerpání účtu. Následně mu sdělila, že jeho dluh ve výši 8 676,24 Kč byl převeden na nově otevřený úvěrový účet. Z oznámení o vyčíslení dluhu ze dne 14. 8. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění dluhu ke dni 14. 8. 2018 a sdělila mu výši dlužné částky. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 17. 6. 2020 představuje dlužnou jistinu ve výši 3 099,90 Kč a úrok z prodlení ve výši 242,64 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 6. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, přičemž tuto skutečnost mu oznámila dopisem ze dne 25. 6. 2020. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému ke smlouvě o běžném účtu úvěr ve formě kontokorentu. Po čerpání úvěru žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 14. 8. 2018 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však dluh nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a žalovanému byla tato skutečnost oznámena. Podle ust. § 2665 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru (§ 2395 a násl.). Soud posoudil shora uvedená skutková zjištění po právní stránce podle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o běžném účtu a rovněž smlouva o poskytnutí úvěru formou kontokorentu s tím, že žalobkyně umožní žalovanému provedení plateb, i když k nim nebude dostatek peněžních prostředků na účtu (povolené přečerpání do výše úvěrového limitu 5 000 Kč). Žalobkyně splnila tuto svou povinnost, ale žalovaný své ze smlouvy vyplývající povinnosti nedostál, když poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácel. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 3 099,90 Kč. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením částky, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení od 15. 8. 2018 (den následující po zesplatnění pohledávky) do zaplacení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě jde o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.