19 C 182/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 051,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 051,61 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 000 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 915,49 Kč, úrok ve výši 1 925 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2021 domáhala zaplacení částky v celkové výši 8 051,61 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne 14.10.2017 smlouvu o úvěru [číslo] to prostřednictvím internetových stránek uvedené společnosti [webová adresa]. Při uzavírání smlouvy došlo k ověření identity žalovaného tak, že žalovaný se nejprve zaregistroval zadáním osobních a kontaktních údajů, dále pak číslo svého bankovního účtu. Po procesu odsouhlasení všech dokumentů byl žalovanému zaslán unikátní kód, kterým dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím odeslal žádost o poskytnutí úvěru. Žalovanému byla následně poskytnuta částka 7 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 925 Kč zaplatit do 14. 11. 2017. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, a proto vznikl žalobkyni rovněž nárok na smluvní pokutu ve výši 1 051,61 Kč Náklady za inkasní vymáhání žalobkyně nepožaduje. Dne 22. 7. 2019 byla pohledávka postoupena žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřeli prostřednictvím prostředku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč, když tuto částku společnost [právnická osoba] odeslala dne 16. 10. 2017 na účet žalovaného a tentýž den byla částka na účet připsána. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit do 14. 11. 2017 spolu s poplatkem za poskytnutí částky ve výši 1 925 Kč. Pro případ prodlení s úhradou si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu. Žalovaný poskytnutou částku ve sjednané lhůtě přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně neuhradil. Dlužná částka představuje jistinu úvěru ve výši 7 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 925 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 051,61 Kč. Pohledávka za žalovaným byla dále postoupena smlouvou ze dne 22. 7. 2019 žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dne 19. 8. 2019.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl., § 2048 a § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru uzavřená distančním způsobem, žalobkyně splnila svou povinnost a poskytla žalovanému na jeho účet částku 7 000 Kč, ale žalovaný své povinnosti vrátit tuto částku v dohodnuté lhůtě spolu se sjednanými poplatky nedostál. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 8 051,61 Kč odpovídající jistině úvěru (7 000 Kč), poplatku za poskytnutí úvěru (1 925 Kč) a sjednané smluvní pokutě (1 051,61 Kč).

6. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po účinnosti postoupení pohledávky, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., částečně kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

8. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

9. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.