19 C 218/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 175 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 173 300 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně od 3. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se pro částku ve výši 2 500 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně od 3. 6. 2022 do zaplacení, zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 72 681,20 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 2. 6. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku ve výši 175 800 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne 16. 11. 2017 se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Smlouvu o úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. 2017 na základě, které jim byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 601 550 Kč, a to za účelem refinancování úvěrů ve smlouvě specifikovaných. Dne 18. 9. 2019 uzavřel žalobce s toutéž bankou Smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru č. 2019, jejímž účelem bylo refinancování úvěru č. 2017. Úvěr č. 2017 byl dne 30. 8. 2019 částkou ve výši 508 850,40 Kč doplacen. Tím došlo k zániku společného závazku účastníků. Žalovaná byla o této skutečnosti žalobcem vyrozuměna a zavázala se mu uhradit polovinu doplacené částky, tedy částku ve výši 254 425 Kč. Žalovaná dlužnou částku splácela a na předmětný závazek uhradila částku ve výši 78 880 Kč. Zbývající dlužnou částku ve výši 175 800 Kč ani přes výzvu žalobce neuhradila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že s žalobcem udržovala od roku 2001 dlouhodobý partnerský vztah. Z jejich soužití se mimo jiné narodily 2 nezletilé děti. Účastníci sdíleli společnou domácnost na adrese [obec a číslo] v rodinném domě, který za trvání soužití žalobce koupil. Přesto, že byl rodinný dům ve výlučné vlastnictví žalobce, byly ke koupi z části použity společné prostředky. Rodinný dům od okamžiku jeho koupě v roce 2015 procházel celkovou rekonstrukcí. Jednalo se o výměnu oken, nové elektroinstalace, výměnu podlahových krytin a nákup zařizovacích předmětů. Toto vše bylo financováno z prostředků získaných společným úvěrem. Žalovaná tedy tvrdí, že její podíl na společném úvěru byl použit výlučně na výlučný majetek žalobce, tedy výše uváděnou rekonstrukci. Historicky financování rekonstrukce domu žalobce totiž proběhlo tak, že tato byla financována z menších dílčích úvěrů, které byly následně refinancovány úvěrem„ [anonymizována dvě slova]“, o který v řízení jde. Žalobce se předmětnou rekonstrukcí obohatil na její úkor. Vzhledem ke všemu uvedenému žalovaná uplatňuje kompenzační námitku z titulu bezdůvodného obohacení žalobce, a to co do výše celé žalované částky.

3. V replice ze dne 24. 10. 2022 žalobce uvedl, že je tvrzení žalované, jde-li o kompenzační námitku, neurčité, když žalovaná by měla zcela konkrétně tvrdit, jaké její finanční prostředky měly být vynaloženy na rekonstrukci domu žalobce, jaká byla jejich výše, kdy konkrétně měly být tyto prostředky vynaloženy a na jaké konkrétní práce. K tomu by pak měla označit i důkazy. Ačkoliv je kompenzační námitka žalované formulována obecně, žalobce chápe, na co žalovaná svými tvrzeními cílí. K tomu uvedl, že její tvrzení se, vyjma tvrzení o soužití účastníků a narození nezletilých dětí, nezakládají na pravdě. Žalobce zakoupil předmětný dům na adrese [adresa žalované a žalobce], a to za částku 1 000 000 Kč. Tento dům byl zakoupen z výlučných prostředků žalobce, které mu na základě Smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne 29. 8. 2014 poskytla [právnická osoba] Jednalo se o účelový hypoteční úvěr na částku 1 525 000 Kč, kdy částka 1 000 000 Kč byla poskytnuta na koupi předmětného domu a částka 525 000 Kč na rekonstrukci předmětného domu. Rekonstrukce domu tedy byla financována právě z tohoto hypotečního úvěru a nikoliv, jak tvrdí žalovaná, z jiných menších úvěrů refinancovaných„ [anonymizována dvě slova]“. Touto„ [anonymizována dvě slova]“ pak byl refinancován 1 úvěr žalobce a 7 úvěrů žalované. V případě žalobce se jednalo o smlouvu o úvěru [číslo] [bankovní účet] ze dne 18. 5. 2016 na částku 286 000 Kč. Jednalo se o částečně účelový úvěr, kdy 191 000 Kč bylo určeno pro refinancování předchozích úvěrů žalobce a 95 000 Kč bylo poskytnuto bezúčelově. V případě žalované se vždy jednalo o bezúčelové spotřebitelské úvěry, které si žalovaná vzala u [anonymizováno]. Jednalo se o Smlouvu o používání platební karty [anonymizováno] č. [anonymizováno] [číslo] s limitem 10 000 Kč z roku 2016, Smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 7. 2016 na částku 132 000 Kč, Smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 20. 10. 2016 na částku 60 000 Kč, Smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 4. 9. 2016 na částku 61 000 Kč, Smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 23. 2. 2017 na částku 70 000 Kč, Smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 5. 2017 na částku 20 000 Kč a Smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 7. 2017 na částku 10 000 Kč. Žádný z uvedených spotřebitelských úvěrů nebyl použit na rekonstrukci domu žalobce. Žalobce je přesvědčen, že žaloba je podána po právu. Současně je však ochoten jednat o smírném řešení sporu, neboť účelem podané žaloby není se na úkor žalované obohatit nebo jí finančně zlikvidovat. Účelem žaloby je pouze vynucení splnění dohody, která byla mezi účastníky uzavřena a kterou žalovaná přestala plnit.

4. Žalovaná ke kompenzační námitce po poučení soudu ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. uvedla, že dne 9. 9. 2016 zakoupila stavební materiál v prodejně OBI za částku 2 290 Kč, dne 10. 9. 2016 zakoupila nový koberec v prodejně Koberce Breno za částku 4 881 Kč, dne 15. 9. 2016 zakoupila vybavení domácnosti v prodejně JYSK za částku 1 025 Kč a dne 28. 9. 2016 zakoupila stavební materiál v prodejně OBI za částku 864 Kč. Dále dne 10. 3. 2017 zaslala ze svého účtu řemeslníkovi za instalační materiál částku 3 400 Kč, dne 20. 6. 2017 zaslala ze svého účtu řemeslníkovi za provedené práce částku 1 450 Kč, dne 20. 6. 2017 pak částku 2 743 Kč a dne 30. 8. 2017 částku v celkové výši 7 600 Kč. Dne 19. 12. 2017 zaplatila pečící troubu s vybavením za částku 5 160 Kč. Žalovaná tedy vynaložila na výlučný majetek žalobce částku v celkové výši 29 413 Kč, kterou uplatňuje jako kompenzační námitku vůči žalované částce. Ke svému tvrzení rovněž soudu doložila listinné důkazy.

5. K doplněným tvrzením žalované žalobce uvedl, že z nich nevyplývá, že by žalovaná investovala do domu žalobce takovým způsobem, aby tento zhodnotila, resp. že by vůbec do domu žalobce investovala. Žalovaná nerozlišuje mezi investicemi, které by měly dům ve vlastnictví žalobce zhodnotit, a platbami na výdaje společné domácnosti. Účastníci spolu žili ve společné domácnosti od roku 2002 do března roku 2020. Účastníci žijící ve družném společenství společně uhrazovali náklady spojené s výživou jejich nezletilých dětí a náklady související s bydlením, tedy náklady společné domácnosti. Tak jako žalobce hradil v rámci společného soužití některé výdaje společné domácnosti, včetně výdajů na vybavení domácnosti, tak i žalovaná tyto výdaje hradila. I kdyby tomu tak bylo, nelze tyto náklady„ započítávat“ oproti nároku žalobce, neboť byly vesměs hrazeny v roce 2016 a 2017 a především je nelze nárokovat s ohledem na jejich povahu, kdy se právě jednalo o realizaci spotřebního společenství. Žalobce je toho názoru, že nárok na vzájemné finanční vypořádání nezakládá skutečnost, že např. některý z členů domácnosti na základě domluvy mezi jednotlivými členy domácnosti zakoupí dílčí vybavení domácnosti. Žalobce se domnívá, že i kdyby žalovaná prokázala, že vložila nějaké své prostředky do vybavení domu žalobce, tak se tento vůči ní bezdůvodně neobohatil, neboť se v takovém případě jednalo o finanční prostředky žalované vynaložené na společné bydlení. K jednotlivým tvrzením a důkazům pak uvedl, že výpis z účtu žalované neprokazuje, co žalovaná kupovala dne 9. 9. 2016 za částku 2 290 Kč v obchodě OBI v Mostě, jestli se jednalo o stavební materiál a příp. jaký, stejně tak jako z něj není patrno, jak s tímto nákupem žalovaná naložila, co žalovaná kupovala dne 10. 9. 2016 za částku 4 481 Kč v obchodě Koberce Breno, jestli se jednalo o koberec a pokud ano, o jaký a kde tento koberec skončil, co žalovaná kupovala dne 15. 9. 2016 za částku 1 025 Kč v obchodě JYSK a jestli se jednalo o vybavení domácnosti, co žalovaná kupovala dne 28. 9. 2016 za částku 864 Kč v obchodě OBI v Mostě, jestli se jednalo o stavební materiál a příp. jaký, stejně tak jako z něj není patrno, jak s tímto nákupem žalovaná naložila. Výpis z účtu žalované rovněž neprokazuje, jakému řemeslníkovi měla údajně žalovaná dne 10. 3. 2017 poukázat částku 3 400 Kč a dne 20. 6. 2017 částku 1 450 Kč, o jaký instalační materiál, či o jaké konkrétní práce se mělo jednat. Pokud jde o platby, které měla žalovaná uskutečnit dne 20. 6. 2017 v částce 2 743 Kč a dne 30. 8. 2017 v částce 5 000 Kč a 2 600 Kč, tak tyto platby nejsou v uvedených dnech ve výpise vůbec realizovány. Pokud by i realizovány byly, opět by z výpisu z účtu nevyplývalo, jakému řemeslníkovi měla údajně tyto peníze žalovaná poukázat a za jaké konkrétní práce. Jde-li o platbu pečící trouby s vybavením dne 19. 12. 2017 v částce 5 160 Kč, tak z dokladů doložených žalovanou vyplývá, že částka byla hrazena v hotovosti při převzetí trouby. Doklady neprokazují skutečnost, z jakých prostředků byla trouba hrazena. Žalobce si již nevybavuje, zda žalované na zaplacení trouby nechával peníze, či zda byla trouba hrazena z prostředků žalované. I kdyby tomu tak bylo, jednalo se právě o spotřební výdaj, kterým nedošlo k zhodnocení výlučného majetku žalobce. Trouba byla po dobu společného soužití účastníků užívána a v okamžiku odchodu žalované ze společné domácnosti, po více než 3 letech užívání jistě neměla tu hodnotu, za kterou byla pořízena. V současné době pak tato trouba již žádnou reálnou hodnotu nemá. Ze všech důvodů má žalobce za to, že kompenzační námitka žalovaná je nedůvodná a nároky v ní uvedené se nedají považovat za bezdůvodné obohacení žalobce.

6. V průběhu řízení vzal žalobce svou žalobu zpět, jde-li o částku 2 500 Kč včetně příslušných úroků z prodlení, s čímž žalovaná souhlasila, proto soud ve smyslu ustanovení § 96 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok II. rozsudku).

7. Ze Smlouvy o úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [rok] ze dne 16. 11. 2017 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu s [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] na základě, které jim byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 601 550 Kč. Částka úvěru byla poukázána ve prospěch účtu č. [bankovní účet] [právnická osoba] s [variabilní symbol] v částce 238 259 Kč na spotřebitelský úvěr, ve prospěch účtu č. [bankovní účet] [anonymizována dvě slova] s [variabilní symbol] v částce 119 373 Kč na osobní úvěr, ve prospěch účtu č. [bankovní účet] [anonymizována dvě slova] s [variabilní symbol] v částce 19 602 Kč na osobní úvěr, ve prospěch účtu č. [bankovní účet] [anonymizována dvě slova] s [variabilní symbol] v částce 67 771 Kč na osobní úvěr, ve prospěch účtu č. [bankovní účet] [anonymizována dvě slova] s [variabilní symbol] v částce 50 361 Kč na osobní úvěr, ve prospěch účtu č. [bankovní účet] [anonymizována dvě slova] s [variabilní symbol] v částce 55 735 Kč na osobní úvěr, ve prospěch účtu č. [bankovní účet] [anonymizována dvě slova] s [variabilní symbol] v částce 9 949 Kč na osobní úvěr, ve prospěch účtu č. [bankovní účet] [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] v částce 0 Kč na kreditní kartu splátkovou a ve prospěch účtu klienta [číslo] [bankovní účet] [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] v částce 39 000 Kč.

8. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. 2019 ze dne 16. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel smlouvu s [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] na základě, které mu byl poskytnut hypoteční úvěr v celkové výši 1 889 051 Kč, jímž došlo k refinancování úvěru č. [rok] poskytnutého [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a [číslo] poskytnutého [právnická osoba]

9. Z výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] za období od srpna 2019 do března 2022 soud zjistil jednotlivé platby žalované v celkové výši 81 300 Kč.

10. Z potvrzení o doplacení„ [anonymizována dvě slova]“ č. 2017 ze dne 19. 4. 2022 bylo zjištěno, že tato půjčka v částce 508 850,40 Kč byla dne 30. 8. 2019 doplacena refinancováním hypotečního úvěru, který byl poskytnut žalobci.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 5. 2022, z podacího lístku ze dne 6. 5. 2022 a z e-mailu ze dne 12. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobce odeslal žalované písemně i elektronicky předžalobní výzvu k plnění, přičemž jí stanovil lhůtu k zaplacení dlužné částky do 15. 5. 2022, resp. do 25. 5. 2022.

12. Z kupní smlouvy ze dne 10. 11. 2014 bylo zjištěno, že žalobce koupil od [jméno] [příjmení] nemovité věci, mimo jiné parcelu [číslo] zastavěnou plochu a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, zapsanou u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k. ú. [část obce] a [územní celek] za kupní cenu v celkové částce 1 000 000 Kč, přičemž kupní cena byla uhrazena z úvěru poskytnutého [právnická osoba]

13. Ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ze dne 29. 8. 2014 bylo zjištěno, že žalobce a [právnická osoba] uzavřeli smlouvu na základě, které byl žalobci poskytnut úvěr ve výši 1 525 000 Kč Tyto prostředky byly účelově vázány na zaplacení kupní ceny nemovitých věcí, mimo jiné parcely [číslo] zastavěné plochy a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k. ú. [část obce] a [územní celek] podle kupní smlouvy a uhrazení nákladů na rekonstrukci financovaných nemovitých věcí.

14. Ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] ze dne 18. 5. 2016 bylo zjištěno, že žalobce a [právnická osoba] uzavřeli smlouvu na základě, které byl žalobci poskytnut úvěr ve výši 286 000 Kč, přičemž tyto prostředky v částce 191 000 Kč byly účelově vázány na konsolidaci dluhů žalovaného (osobní úvěr ve výši 91 000 Kč u [právnická osoba] č. účtu [anonymizováno] [bankovní účet] a spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet]).

15. Ze smlouvy o používání kreditní karty č. [anonymizováno] č. [anonymizováno] [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaná a [anonymizována dvě slova] uzavřely smlouvu na základě, které byla žalované poskytnuta kreditní karta s úvěrovým limitem 10 000 Kč.

16. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná a [anonymizována dvě slova] uzavřely smlouvu na základě, které byl žalované poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 132 000 Kč.

17. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 20. 10. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná a [anonymizována dvě slova] uzavřely smlouvu na základě, které byl žalované poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 60 000 Kč.

18. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 4. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná a [anonymizována dvě slova] uzavřely smlouvu na základě, které byl žalované poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 61 000 Kč.

19. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 23. 2. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná a [anonymizována dvě slova] uzavřely smlouvu na základě, které byl žalované poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 70 000 Kč.

20. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná a [anonymizována dvě slova] uzavřely smlouvu na základě, které byl žalované poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč.

21. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná a [anonymizována dvě slova] uzavřely smlouvu na základě, které byl žalované poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč.

22. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že spolu žili v družském soužití do roku 2020. Dne 16. 11. 2017 si vzali společně úvěr„ [anonymizována dvě slova]“, který sloužil k refinancování dílčích úvěrů účastníků, a to jednoho úvěru žalobce a sedmi úvěrů žalované. V případě žalobce se jednalo o Smlouvu o úvěru [číslo] [bankovní účet] ze dne 18. 5. 2016 na částku 286 000 Kč. Jednalo se o částečně účelový úvěr, kdy 191 000 Kč bylo určeno pro refinancování předchozích úvěrů žalobce a 95 000 Kč bylo poskytnuto bezúčelově. V případě žalované se vždy jednalo o bezúčelové spotřebitelské úvěry, které si žalovaná vzala [anonymizována dvě slova]. Jednalo se o Smlouvu o používání platební karty [anonymizováno] č. [anonymizováno] [číslo] s limitem 10 000 Kč z roku 2016, Smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 7. 2016 na částku 132 000 Kč,„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 20. 10. 2016 na částku 60 000 Kč,„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 4. 9. 2016 na částku 61 000 Kč,„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 23. 2. 2017 na částku 70 000 Kč,„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 5. 2017 na částku 20 000 Kč a„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 7. 2017 na částku 10 000 Kč.

23. Z výpisu z účtu žalované za období září 2016 bylo zjištěno, že dne 9. 9. 2016 byla v prodejně OBI Most uhrazena kartou částka 2 290 Kč, dne 10. 9. 2016 byla v prodejně Koberce Breno Most uhrazena kartou částka 4 881 Kč, dne 15. 9. 2016 byla v prodejně JYSK Most uhrazena kartou částka 1 025 Kč a dne 28. 9. 2016 byla v prodejně OBI Most uhrazena kartou částka 864 Kč.

24. Z výpisu z účtu žalované za období března až srpna 2017 bylo zjištěno, že dne 10. 3. 2017 odešla z účtu žalované částka 3 400 Kč (odchozí platba do [anonymizováno], [příjmení] [jméno] hlavní účet, od [příjmení] na trubky). Dne 20. 6. 2017 odešla z účtu žalované částka 1 450 Kč (odchozí platba do jiné banky, [anonymizováno], od [jméno]). Dne 20. 6. 2017 a dne 30. 8. 2017 nebyly z účtu žalované realizovány platby ve výši 2 743 Kč, ve výši 5 000 Kč a ve výši 2 600 Kč. Platba ve výši 2 743 Kč byla z účtu žalované odeslána dne 30. 6. 2017 (odchozí platba do [anonymizována dvě slova]), platby ve výši 5 000 Kč a 2 600 Kč byly z účtu žalované odeslány dne 22. 8. 2017 (odchozí platba do [anonymizována dvě slova], finance od [příjmení]).

25. Z faktury [číslo] ze dne 19. 12. 2017 a z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 20. 12. 2017 bylo zjištěno, že žalované byla dodána trouba TAF 1632 AA s vybavením za částku 5 160 Kč, přičemž tato byla uhrazena v hotovosti společnosti Geis CZ, s. r. o.

26. Na základě shora popsaných skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci spolu dlouhodobě žili jako druh a družka. V průběhu jejich soužití jim byl jako spoludlužníkům dne 16. 11. 2017 [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] poskytnut úvěr ve výši 601 550 Kč. Tento úvěr složil k refinancování předchozích úvěrů účastníků, a to 1 úvěru žalobce a 7 úvěrů žalované. V případě žalobce se jednalo o Smlouvu o úvěru [číslo] [bankovní účet] ze dne 18. 5. 2016 na částku 286 000 Kč. Jednalo se o částečně účelový úvěr, kdy 191 000 Kč bylo určeno pro refinancování předchozích úvěrů žalobce a 95 000 Kč bylo poskytnuto bez účelu. V případě žalované šlo vždy o bezúčelové spotřebitelské úvěry, které si žalovaná vzala u [anonymizováno]. Jednalo se o Smlouvu o používání platební karty [anonymizováno] č. [anonymizováno] [číslo] s limitem 10 000 Kč z roku 2016, Smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 7. 2016 na částku 132 000 Kč,„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 20. 10. 2016 na částku 60 000 Kč,„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 4. 9. 2016 na částku 61 000 Kč,„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 23. 2. 2017 na částku 70 000 Kč,„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 5. 2017 na částku 20 000 Kč a„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 25. 7. 2017 na částku 10 000 Kč. Tento společný úvěr účastníků byl doplacen žalobcem dne 30. 8. 2019 částkou 508 850,40 Kč. Žalovaná na společný úvěr v průběhu let 2019 až 2022 uhradila žalobci dílčími platbami částku v celkové výši 81 300 Kč. Jinou částku mu ani přes výzvy neuhradila. Žalobce se stal za trvání soužití účastníků v roce 2014 výlučným vlastníkem nemovitých věcí, mimo jiné parcely [číslo] zastavěné plochy a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k. ú. [část obce] a [územní celek], ve kterých účastníci společně žili. Kupní cena nemovitých věcí ve výši 1 000 000 Kč byla uhrazena z finančních prostředků poskytnutých žalobci na základě smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] dne 29. 8. 2014 (celková výše úvěru činila 1 525 000 Kč). Zbývající poskytnuté finanční prostředky ve výši 525 000 Kč byly účelově vázány na rekonstrukci předmětných nemovitých věcí. Z účtu žalované byly v průběhu soužití účastníků učiněny v září roku 2016 platby kartou v prodejně OBI Most, v prodejně Koberce Breno Most a v prodejně JYSK Most v celkové výši 9 060 Kč. Během měsíců března až srpna 2017 odešly z účtu žalované platby do jiných bank v celkové výši 15 193 Kč, a to s označením„ [příjmení] [jméno] hlavní účet, od [příjmení] na trubky“,„ [anonymizováno], od [jméno]“,„ [anonymizováno], finance od [příjmení]“. Dne 20. 12. 2017 žalovaná převzala od společnosti [právnická osoba] troubu TAF 1632 AA s vybavením a v hotovosti uhradila částku 5 160 Kč.

27. Podle § 1872 odst. 1 věta prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho.

28. Podle § 1875 o. z., se má za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné.

29. Podle § 1876 odst. 2 o. z., vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada.

30. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobě je třeba vyhovět. Soud má za prokázané, když vychází jak ze shodných tvrzení účastníků, tak i z provedených listinných důkazů, že účastníkům, kteří byli dlouholetými životními partnery sdílejícími společnou domácnost, byl jako spoludlužníkům dne 16. 11. 2017 poskytnut úvěr„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 601 550 Kč. Tento úvěr byl účelově vázán a sloužil k refinancování dřívějších úvěrů účastníků. Jednalo se o jeden úvěr žalobce a sedm úvěrů žalované.„ [anonymizována dvě slova]“ byla následně doplacena žalobcem dne 30. 8. 2019 částkou 508 850,40 Kč. Žalovaná žalobci na úhradu společného dluhu poskytla jednotlivými platbami v průběhu let 2019 až 2022 pouze částku v celkové výši 81 300 Kč a další platby již neučinila. Obrana žalované v podobě kompenzační námitky, že částky z jednotlivých úvěrů čerpaných žalovanou, následně refinancovaných„ [anonymizována dvě slova]“, byly zčásti použity na koupi a rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví žalobce, který jej získal za trvání soužití účastníků, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalobce, nebyla v řízení prokázána. Kupní smlouvou ze dne 10. 11. 2014 a smlouvou o hypotečním úvěru [číslo] ze dne 29. 8. 2014 bylo naopak prokázáno, že žalobci byl poskytnut úvěr ve výši 1 525 000 Kč, a to na úhradu kupní ceny nemovitých věcí v k. ú. [část obce] a obci [obec] ve výši 1 000 000 Kč dle kupní smlouvy a zbývající prostředky pak byly účelově poskytnuty na rekonstrukci těchto nemovitých věcí. I když náklady na rekonstrukci nemovitých věcí žalobce mohly přesáhnout částku 525 000 Kč, výpisy z účtu žalované, které ke svým tvrzením soudu doložila, neprokazují, že by platby, jež učinila v září roku 2016 kartou v prodejnách OBI, JYSK či Koberce Breno v Mostě, či platby odeslané v průběhu měsíců března až srpna 2017 z jejího účtu na účty v jiných bankách, byly investicemi do výlučného majetku (nemovitých věcí) žalobce. Z těchto listin není možné zjistit, co žalovaná v předmětných prodejnách pořizovala a jak s tímto nákupem naložila. Stejně tak není možné určit, z jakého důvodu žalovaná odeslala platby na uvedené účty. Pokud jde o zaplacení částky 5 160 Kč při převzetí trouby TAF 1632 AA s vybavením dne 20. 12. 2017, pak je soud toho názoru, že ani z doloženého příjmového dokladu nelze dovodit, že platba byla uskutečněna z výlučných prostředků žalované. Pokud by tomu i tak bylo, sdílí soud názor žalobce, že se nejedná o investici do jeho výlučného majetku, ale jde o úhradu vybavení domácnosti, na kterém se ti, kteří spolu sdílí společnou domácnost, běžně dle svých možností spolupodílejí. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 173 300 Kč odpovídající podílu žalované na společném dluhu účastníků, který žalobce za oba uhradil.

32. Jde-li o tvrzení žalované učiněné při jednání dne 17. 10. 2023, že kromě částek uplatněných k započtení uvedených v podání ze dne 20. 7. 2023, ještě nezmínila k započtení částku 27 000 Kč, kterou odeslala dne 13. 2. 2018 ze svého účtu na účet žalobce u [právnická osoba] k úhradě jeho úvěru, soud uvádí, že se jedná o tvrzení učiněné žalovanou po koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118b o. s. ř., a proto k němu nepřihlížel.

33. Soud dále neprovedl důkaz informačním přehledem o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta za rok 2019 - 2021 a účastnickým výslechem žalované, neboť tyto důkazy považuje s ohledem na ostatní ve věci provedené dokazování a s ohledem na shodná tvrzení účastníků za nadbytečné. V případě přehledů o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta za rok 2019 - 2021 se nadto jedná o důkaz, který žalobce předložil soudu bez souvislosti k žalobou uplatněnému nároku, jak sám soudu v průběhu řízení sdělil.

34. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobce vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud mu tedy přiznal zákonné úroky z prodlení v rozsahu požadovaném žalobcem, když lhůta k plnění stanovená ve výzvě k zaplacení uplynula již dnem 15. 5. 2022, resp. dnem 25. 5. 2022, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

35. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 za užití § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., neboť žalobce sice svým chováním zavinil částečné zastavení řízení, ale přesto byl ve sporu neúspěšný pouze v poměrně nepatrné části. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 032 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za šest v řízení učiněných úkonů, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění, repliku ze dne 24. 10. 2022, účast při jednání dne 13. 7. 2023 a dne 17.10. 2023 v celkové výši 48 840 Kč určených dle § 7 bod 5., šest režijních paušálů po 300 Kč přiznaných dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestového z [obec] do [obec] a zpět (178 km) dne 13. 7. 2023 a dne 17. 10. 2023 osobním vozidlem [značka automobilu], reg. č. [anonymizováno] [číslo] při spotřebě 4,6 l na 100 km, ceně motorové nafty 34,40 Kč na 1 l pohonné hmoty a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 5,20 Kč za 1 km, v celkové výši 2 415,20 Kč (2x 1 207,60 Kč), náhrady za promeškaný čas za dvanáct započatých půlhodin ve výši 1 200 Kč a 21% DPH ve výši 11 394 Kč přiznané dle § 137 odst. 3 o. s. ř., když zástupce žalobce je plátcem této daně.

36. Protože žalobce byl v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

37. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.