19 C 22/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 99 551,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 16. 11. 2019 do zaplacení, částku ve výši 19 297 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 1. 2. 2020 do zaplacení, částku ve výši 33 576,80 Kč, částku ve výši 2 000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 16. 5. 2020 do zaplacení, částku ve výši 19 837 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 1. 9. 2020 do zaplacení, částku ve výši 21 840,50 Kč a částku ve výši 2 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 25. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 47 427 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 2. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí ve výroku I. specifikovanou částku. Svou žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 18. 2. 2018 Smlouvu o studiu. V souladu s touto smlouvou a Sazebníkem poplatků spojených se studiem pro zimní semestr akademického roku 2019 2020 byl žalovaný povinen uhradit poplatek za opakovaný zápis předmětu ve výši 1 000 Kč. Žalovaný byl dále povinen uhradit školné za letní semestr akademického roku 2019 2020 ve výši 19 297 Kč. V případě prodlení s úhradou školného má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,3% denně z dlužné částky. Smluvní pokuta odpovídá částce ve výši 33 576,80 Kč. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o úhradu školného, přičemž druhá upomínka byla žalovanému zaslána dne 6. 5. 2020. V souladu se Sazebníkem poplatků spojených se studiem pro letní semestr akademického roku 2019 2020 byl žalovaný povinen uhradit poplatek za druhou upomínku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný byl dále povinen uhradit školné za zimní semestr akademického roku 2020 /2021 ve výši 19 834 Kč. V případě prodlení s úhradou školného má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,3% denně z dlužné částky. Smluvní pokuta odpovídá částce ve výši 21 840,50 Kč. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o úhradu školného, přičemž druhá upomínka byla žalovanému zaslána dne 15. 9. 2020. V souladu se Sazebníkem poplatků spojených se studiem pro letní semestr akademického roku 2020 /2021 byl žalovaný povinen uhradit poplatek za druhou upomínku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný však žalobkyni vyúčtované částky nezaplatil.

2. V doplnění skutkových tvrzení ze dne 9. 5. 2022 žalobkyně uvedla, že vztah mezi účastníky není ani dle stávající judikatury ani dle České obchodní inspekce vztahem spotřebitelským. Žalobkyně ve vztahu k žalovanému nejedná v postavení podnikatele, ale jako součást vzdělávací soustavy v postavení poskytovatele veřejného vzdělávání. Žalobkyně je soukromou vysokou školou a při své činnosti se řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Při uzavření smlouvy o studiu se nejedná o typický vztah prodejce zboží a neobeznámeného kupujícího, na jehož ochranu jako spotřebitele mají ustanovení o spotřebitelské smlouvě především sloužit. Ani další typický znak soukromoprávního vztahu obdobného charakteru, tedy vzájemné protiplnění není dán. Žalobkyně je oprávněna stanovit a vybírat poplatky spojené se studiem, které stanoví ve svém vnitřním předpisu, tedy i školné. Poplatky (školné) nepředstavují přímé protiplnění za poskytnuté služby (zprostředkovanou výuku), nýbrž vyjadřují podíl studenta na nákladech na vysokoškolské studium. Školné tak není platbou za vzdělání. Odkázala při tom na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 33 Cdo 4532/2014. Dále uvedla, že zájmem žalovaného bylo studovat soukromou vysokou školu a lze tedy předpokládat, že si řádně prostuduje smlouvu, kterou uzavírá. Má tedy za to, že se jednalo o osobu ve smyslu ust. § 4 občanského zákoníku, která má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to od ní může v právním styku každý důvodně očekávat. Pokud jde o smluvní pokuty, pak žalobkyně konstatuje, že i tyto odpovídají ustálené judikatuře. Odkázala při tom na obsáhlou judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Pokud jde o uplatněné poplatky, žalobkyně poukázala na to, že se žalovaný ve Smlouvě o studiu zavázal hradit ve stanovených termínech a v předepsané výši nejen školné, ale i další poplatky spojené se studiem. Ve smlouvě se žalovaný rovněž zavázal průběžně se seznamovat s aktuálním zněním vnitřních předpisů vysoké školy směrnicemi, opatřenými a rozhodnutími vedení vysoké školy a rektora. Mezi tyto předpisy pak patří i Sazebník poplatků spojených se studiem. Veškeré vnitřní předpisy jsou všem uchazečům/studentům veřejně dostupné. V neposlední řadě je povinnost hradit poplatky spojené se studiem stanovena i ve Studijním a zkušebním řádu ze dne 2. 8. 2017 a ve Statutu žalobkyně, které jsou opět veřejně dostupné na webových stránkách žalobkyně. Závěrem tedy žalobkyně uvedla, že žalovaný podepsal jako plně svéprávná osoba Smlouvu o studiu a je jako smluvní strana povinen ji dodržovat ve smyslu zásady„ pacta sunt servanda“. Smlouva o studiu byla sjednána platně, nejedná se o spotřebitelský vztah a rovněž smluvní pokuta ve výši 0,3% z dlužné částky denně byla sjednána platně a nejedná se o nepřiměřenou smluvní pokutu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci nařídil jednání. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil, soud proto jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.

5. Ze Smlouvy o studiu včetně přílohy č. 1 ze dne 18. 2. 2018 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, která upravuje práva a povinnosti stran při zabezpečení výuky v bakalářském studijním programu Ekonomika a management, obor„ Ekonomika a management podniku“ se standardní dobou studia 3 roky, s místem výuky [obec] a se zahájením studia v kombinované formě v akademickém roce 2018 2019. Žalovaný se mimo jiné zavázal hradit ve stanovených termínech, v předepsané výši a způsobem uvedeným v čl. IV a čl. VI této smlouvy školné a další poplatky spojené se studiem a seznamovat se průběžně s aktuálním zněním vnitřních předpisů vysoké školy, směrnicemi, opatřeními a rozhodnutími vedení vysoké školy a rektora. Žalovaný současně prohlásil, že se před uzavřením smlouvy seznámil s těmito předpisy vysoké školy. Ve smlouvě bylo sjednáno školné za první dva semestry studia ve výši 37 800 Kč, přičemž nárok vysoké školy na toto školné vzniká okamžikem uzavření smlouvy, a to bez ohledu na to, zda žalovaný dokončí celý první ročník studia či nikoliv, jakož i tehdy pokud ke studiu do prvního ročníku vůbec nenastoupí. Bylo ujednáno, že školné se může po dobu účinnosti smlouvy zvýšit z důvodu inflace, a to o tolik procent, kolik procent činila inflace v předcházejícím kalendářním roce. Aktuální výše školného bude vysokou školou zveřejněna na úřední desce vysoké školy, či oznámena studentu. Školné zvýšené v důsledku inflace se považuje za sjednané školné dle této smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou školného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,3% z dlužné částky denně.

6. Z faktury [číslo] ze dne 6. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za opakovaný zápis předmětu ve výši 1 000 Kč. Splatnost faktury byla stanovena dnem 15. 11. 2019.

7. Z faktury [číslo] ze dne 10. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému školné za semestr ve výši 19 297 Kč. Splatnost faktury byla stanovena dnem 31. 1. 2020.

8. Z faktury [číslo] ze dne 6. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za zaslání druhé upomínky úhrady školného ve výši 2 000 Kč. Splatnost faktury byla stanovena dnem 15. 5. 2020.

9. Z faktury [číslo] ze dne 13. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému školné za semestr ve výši 19 837 Kč. Splatnost faktury byla stanovena dnem 31. 8. 2020.

10. Z faktury [číslo] ze dne 15. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za zaslání druhé upomínky úhrady školného ve výši 2 000 Kč. Splatnost faktury byla stanovena dnem 24. 9. 2020.

11. Ze Sazebníku poplatků spojených se studiem pro zimní semestr akademického roku 2019 2020 (Opatření rektorky č. 8/ 2019) bylo zjištěno, že poplatek za opakovaný zápis předmětu činí 1 000 Kč za jeden předmět.

12. Ze Sazebníku poplatků spojených se studiem pro letní semestr akademického roku 2019 2020 (Opatření rektorky č. 17/ 2019) bylo zjištěno, že poplatek za odeslání 2. upomínky úhrady školného činí 2 000 Kč.

13. Ze Sazebníku poplatků spojených se studiem pro zimní semestr akademického roku 2020 /2021 (Opatření rektorky č. 26/ 2020) bylo zjištěno, že poplatek za odeslání 2. upomínky úhrady školného činí 2 000 Kč.

14. Z upomínky ze dne 6. 5. 2020 a ze dne 15. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně elektronicky upomínala žalovaného o úhradu školného za letní semestr akademického roku 2019 2020 a o úhradu školného za zimní semestr akademického roku 2020 /2021, přičemž se v obou případech jednalo již o 2. upomínku.

15. Z vyjádření České obchodní inspekce ze dne 26. 3. 2021 bylo zjištěno, že dle jejího názoru nevystupuje student ve vztahu k vysoké škole v pozici spotřebitele.

16. Ze Studijního a zkušebního řádu žalobkyně ze dne 2. 8. 2017 z článku 14 a jeho změny ze dne 6. 12. 2017 bylo zjištěno, že student vysoké školy je povinen uhradit příspěvek na pokrytí nákladů souvisejících se studiem (školné) v souladu s § 59 zákona, v souladu se smlouvou o studiu, v souladu s tímto vnitřním předpisem vysoké školy a předpisem rektora o poplatcích. Dále je tímto vnitřním předpisem a předpisem rektora stanovena povinnost hradit administrativní poplatky související se studiem (např. poplatek za opakovaný zápis předmětu, poplatek za zkoušku v prodlouženém zkouškovém období).

17. Ze Statutu žalobkyně z článku XIV bod 6. písm. a) bylo zjištěno, že student je mimo jiné povinen hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši.

18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl na základě Smlouvy o studiu uzavřené s žalobkyní dne 18. 2. 2018 studentem bakalářského studijního programu Ekonomika a management, obor Ekonomika a management podniku se standartní dobou studia 3 roky, s místem výuky [obec] a se zahájením studia v kombinované formě v akademickém roce 2018 2019. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal hradit školné a další poplatky spojené se studiem a seznamovat se průběžně s aktuálním zněním vnitřních předpisů vysoké školy, směrnicemi, opatřeními a rozhodnutími vedení vysoké školy a rektora. Ve smlouvě byla sjednána výše školného za první dva semestry studia ve výši 37 800 Kč. Školné bylo následně v souladu se Smlouvou o studiu zvýšeno z důvodu inflace a činilo za letní semestr akademického roku 2019 2020 částku ve výši 19 297 Kč a za zimní semestr akademického roku 2020 /2021 částku ve výši 19 837 Kč. Školné bylo žalovanému vyúčtováno fakturami [číslo] ze dne 10. 1. 2020 se splatností dne 31. 1. 2020 a [číslo] ze dne 13. 7. 2020 se splatností dne 31. 8. 2020. Žalovaný školné řádně neuhradil, proto ho žalobkyně k úhradě opakovaně upomínala. Druhé upomínky k úhradě školného mu zaslala dne 6. 5. 2020 a dne 15. 9. 2020. Za tyto druhé upomínky mu vyúčtovala poplatek v celkové výši 4 000 Kč (2x 2 000 Kč), a to fakturami [číslo] ze dne 6. 5. 2020 se splatností 15. 5. 2020 a [číslo] ze dne 15. 9. 2020 se splatností dne 24. 9. 2020. Pro případ prodlení s úhradou školného si účastníci ve smlouvě sjednali smluvní pokutu ve výši 0,3% z dlužné částky denně. Tato smluvní pokuta z částek neuhrazeného školného za letní semestr akademického roku 2019 2020 a za zimní semestr akademického roku 2020 /2021 odpovídá částce v celkové výši 55 417,30 Kč. Stejně tak žalovaný neuhradil žalobkyni poplatek za opakovaný zápis předmětu ve výši 1 000 Kč, který mu žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 6. 11. 2019 splatnou dne 15. 11. 2019.

19. Podle § 1746 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 téhož ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

20. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Podle § 2 odst. 7 zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, je vysoká škola veřejná, soukromá nebo státní.

22. Podle § 59 poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.

23. Podle § 63 odst. 3 písm. a) je student dále povinen hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši.

24. Po provedeném dokazování a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žalobě je třeba vyhovět. Účastníci uzavřeli platně dne 18. 2. 2018 smlouvu o studiu, jejímž předmětem bylo zabezpečení výuky žalovaného v bakalářském studijním programu Ekonomika a management, obor„ Ekonomika a management podniku“ se standartní dobou studia 3 roky, s místem výuky [obec] a se zahájením studia v kombinované formě v akademickém roce 2018 2019. Výše školného byla stanovena ve smlouvě dohodou účastníků za první dva semestry studia ve výši 37 800 Kč a bylo sjednáno, že se výše školeného může s ohledem na inflaci zvýšit. K tomu následně došlo a školné za letní semestr akademického roku 2019 2020 a za zimní semestr akademického roku 2020 /2021 bylo zvýšeno. Žalovaný jako student vysoké školy po uzavření smlouvy o studiu neuhradil řádně školné za letní semestr akademického roku 2019 2020 a zimní semestr akademického roku 2020 /2021, ač jej žalobkyně o zaplacení opakovaně upomínala. Ze smlouvy a rovněž z dalších vnitřních předpisů žalobkyně vyplývá povinnost žalovaného hradit i další poplatky spojené se studiem. Při uzavření smluvního vztahu soukromá vysoká škola a zájemce o studium vystupují v zcela rovnoprávném postavení, kdy je na zájemci o studiu, aby zvážil své finanční, časové či jiné možnosti a následné plnění svých smluvních povinností. Smlouva byla uzavřena svobodně, vážně, určitě i srozumitelně. V daném případě se jedná o nepojmenovanou smlouvu, která není spotřebitelskou smlouvou. V souladu s konstantní judikaturou (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 33 Cdo 4532/2014, Ústavního soudu ČR pod sp. zn. I. ÚS 523/07, či sp. zn. I. ÚS 728/10) nevystupuje soukromá vysoká škola jako„ dodavatel služeb“, nejedná se výlučně o podnikatele, který by soustavně prováděl samostatnou činnost vlastním jménem a na svoji odpovědnost za účelem dosažení zisku. Vysoká škola zabezpečuje přístup k vysokoškolskému vzdělání a získání vysokoškolské kvalifikace v akreditovaných studijních oborech a specializacích, stejně tak činí i soukromá vysoká škola jako nedílný článek nejvyššího stupně české vzdělávací soustavy. Prostřednictvím studia na vysoké škole, ať již veřejné nebo soukromé, občané realizují ústavně garantované právo na vzdělání dle čl. 33 odst. 1 věty prvé Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993, kdy dle § 58 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, lze stanovit poplatky, které může požadovat jak veřejná vysoká škola v průběhu studia, tak i soukromá škola. Výši, formu placení a splatnost určuje vnitřní předpis vysoké školy, kdy tyto poplatky nepodléhají žádné regulaci. Tyto poplatky nepředstavují adresné protiplnění za poskytnutou službu (zprostředkovanou výuku), vyjadřují pouze podíl studenta na nákladech na vysokoškolské studium a na jeho administraci, kdy smyslem poplatku není založit sociální překážku v přístupu ke vzdělání. Ve smlouvě si účastníci sjednali pro případ prodlení s úhradou školného smluvní pokutu ve výši 0,3% z dlužné částky denně. Pokud jde o tuto smluvní pokutu nelze užít určitou paralelu v maximální možné výši smluvní pokuty přípustné podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (nejde o spotřebitelský vztah, jak uvedeno výše) a limitovat tak výši maximální smluvní pokuty částkou 0,1% denně z dlužné částky. Protože vztah ze smlouvy o studiu má jiný charakter, uplatní se dle názoru soudu limitace maximální výší smluvní pokuty částkou 0,5% denně z dlužné částky (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 435/2015). Soud tedy neshledává požadovanou smluvní pokutu v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný uzavřel smlouvu zcela svobodně a vážně a s ohledem na zásadu„ pacta sunt servanda“ je povinen respektovat její obsah a smluvní ujednání. Z těchto důvodu soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 99 551,30 Kč představující nezaplacené školné, poplatky a smluvní pokutu.

25. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení od splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 983 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za šest v řízení učiněných úkonů, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění, účast při jednání dne 26. 4. 2022 a dne 7. 6. 2022, písemné podání ze dne 9. 5. 2022 v celkové výši 30 600 Kč určené dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., šest režijních paušálů po 300 Kč přiznaných dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestové z [obec] do [obec] a zpět (186 km) osobním vozidlem zn. Škoda, reg. č. [anonymizováno] [číslo] při kombinované spotřebě 3,6 l na 100 km, ceně motorové nafty 36,10 Kč, resp. 47,10 Kč na 1 l pohonné hmoty a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč za 1 km, v celkové výši 2 304 Kč (k jednání dne 26. 4. 2022 ve výši 1 115 Kč a k jednání dne 7. 6. 2022 ve výši 1 189 Kč), náhradu za promeškaný čas v celkové výši 1 200 Kč za 12 započatých půlhodin a 21 % DPH ve výši 7 540 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne 23. 5. 2022, neboť tvrzení v něm obsažená mohla být součástí již písemného podání ze dne 9. 5. 2022, případně mohla být uvedena při jednání dne 7. 6. 2022.

27. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

28. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.