19 C 290/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 549 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 549 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 11. 4. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 21. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 2 549 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, když tato poskytla žalované dne 11. 3. 2016 na její účet částku ve výši 2 000 Kč, ovšem žalovaná tuto částku v okamžiku splatnosti dne 10. 4. 2016 nevrátila. Žalovaná se rovněž zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 549 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředku komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované dne 11. 3. 2016 poskytnuta částka 2 000 Kč na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 549 Kč vrátit do 10. 4. 2016. Žalovaná poskytnutou částku ve sjednané lhůtě neuhradila. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru uzavřená distančním způsobem, žalobkyně splnila svou povinnost a poskytla žalované na její účet částku 2 000 Kč, ale žalovaná své povinnosti vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v dohodnuté lhůtě nedostála. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku ve výši 2 549 Kč odpovídající dlužné jistině a poplatku za poskytnutí úvěru. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti poskytnuté částky, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.