19 C 292/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení spoluvlastnictví k nemovitosti, o odkladu zrušení spoluvlastnictví, částečným rozsudkem

I. Návrh žalované na odklad zrušení spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to k pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zahrada, pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zahrada a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, zapsaným u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví], se zamítá.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení o odklad zrušení spoluvlastnictví nepřiznává.

III. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to k pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zahrada, pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zahrada a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, zapsaným u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví], se přerušuje do pravomocného skončení řízení o odkladu zrušení spoluvlastnictví.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 16. 11. 2020 a opravenou dne 13. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem ve výroku I. specifikovaným a nařídil prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude mezi účastníky rozdělen podle výše jejich spoluvlastnických podílů, t.j. 2/3 žalované a 1/3 žalobci. Svou žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, když žalobce nabyl vlastnictví od předchozích spoluvlastníků - [právnická osoba] 441 [anonymizováno] a Ing. [jméno] [příjmení], kupní smlouvou ze dne 5. 3. 2020. Oba vydražili své podíly v nedobrovolné dražbě od povinných [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná svůj podíl nabyla postupně kupní smlouvou z roku 1972, dědictvím v roce 1995 a darem od své dcery paní [příjmení] z prosince 2019. Žalobce zaslal žalované dne 2. 9. 2020 a dne 5. 10. 2020 dopisy s informací o změně ve spoluvlastnictví, s informací o tom, že nechce trvale ve spoluvlastnictví setrvat a s požadavkem na úhradu za užívání nemovitosti žalovanou nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. Již právní předchůdci žalobce nabídli žalované své podíly za 250 000 Kč (celkově tedy za 500 000 Kč), když vycházeli z odhadu ceny za celou nemovitost 1 500 000 Kč. Žalobce proto žádá za svůj podíl ve výši 1/3 nemovitosti částku ve výši 500 000 Kč. Žalobce také žádal žalovanou o úhradu za to, že sama užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu celou nemovitost. Na výzvy reagoval zástupce žalované negativně s tím, že žalobce může nemovitost sám také užívat. Nikoliv byt s příslušenstvím, ale pozemek, vedlejší stavby nebo podkroví, vše bez příslušenství. Klíče žalovaná ovšem žalobci předat nemůže, protože sama má jen klíče od bytu, který zabírá celé přízemí domu. Prozatím žalovaná neplatí za užívání nic, žaloba však podána nebyla. Žalobce si je vědom vysokého věku žalované, avšak ve spoluvlastnictví setrvávat nechce a ani jej k tomu nemůže nikdo nutit. Potřebuje právní řešení vztahů za současné situace. Následný návrh na výkon rozhodnutí či exekuci podle vydaného rozsudku může být podán až s časovým odstupem. S odkladem zrušení spoluvlastnictví žalobce nesouhlasí. Společné užívání žalobce a žalované není možné. Nemovitost není možné rozdělit podle spoluvlastnických podílů ani pro účely společného užívání, natož pak pro změnu vlastnictví. Žalobce nehodlá převzít vlastnictví celé nemovitosti. Podle informací žalobce o převzetí vlastnictví celé nemovitosti nemá zájem ani žalovaná. Proto zbývá poslední zákonem uvedený způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, a to nařízení prodeje celé nemovitosti v dražbě s rozdělením výtěžku dražby mezi spoluvlastníky.

2. Žalovaná k žalobě sdělila, že je jí 86 let a žije v předmětném domě v podstatě celý svůj život. Její zdravotní stav je výrazně nepříznivý, neboť se špatně pohybuje, je téměř slepá na 1 oko, trpí motolicemi a velkými bolestmi. Zrušení spoluvlastnictví a prodej předmětných nemovitých věcí by pro žalovanou představovalo tak tíživou životní situaci, která by pro ní v jejím stavu byla situací nezvládnutelnou. Oproti tomu žalobce nabyl předmětné nemovité věci v dražbě prováděné v exekučním řízení vedeném k vymožení dluhů, se kterými žalovaná neměla nic společného a s cílem svého ekonomického profitu. Žalobce v žalobě sice poukazuje, že předmětné nemovité věci nabyl kupní smlouvou od [právnická osoba] [anonymizováno] s. r. o. a Ing. [jméno] [příjmení], ale z údajů obchodního rejstříku vyplývá, že tyto subjekty jsou fakticky spojeny jedinou osobou Ing. [jméno] [příjmení], a takto je třeba podle žalované nahlížet i na skutková tvrzení žalobce ohledně způsobu jeho nabytí předmětných nemovitých věcí. Žalovaná má proto za to, že jsou dány důvody pro zamítnutí žaloby o zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem ve smyslu ustanovení § 1140 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku, podle kterého nelze žádat zrušení spoluvlastnictví jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Žalovaná má rovněž za to, že by žaloba měla být zamítnuta pro zjevné zneužití práva žalobce podle § 8 občanského zákoníku. Zájem žalované na zachování spoluvlastnictví z důvodu jejího výrazně vysokého věku v souvislosti s jejím výrazně nepříznivým zdravotním stavem nepochybně převažuje nad toliko ekonomickými zájmy žalobce. Pro případ, že by nedošlo k zamítnutí žaloby, má žalovaná za to, že lze nemovité věci rozdělit tak, že by žalobci připadl pozemek parc. [číslo] žalované pak pozemek parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa]. Tímto rozdělením by byla žalované i nadále zachována možnost bydlení v domě a žalobci by se současně dostalo hodnoty odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu. Případné korekce hodnot by bylo možné provést i rozdělením pozemku parc. [číslo] jehož zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mezi účastníky se však žalobce nedomáhá. Pokud jde o užívání předmětných nemovitých věcí, žalovaná uvedla, že užívala a užívá pouze přízemí domu, a tak rozsah tohoto užívání odpovídá i velikosti jejího spoluvlastnického podílu a rozhodně tak společné nemovité věci neužívá nad rámec svého podílu. Společné nemovité věci neužívá ani nikdo jiný se souhlasem žalované. Žalovaná v užívání společných nemovitých věcí žalobci nikdy nebránila.

3. Toto vyjádření obsahovalo, a to ze stejných důvodů, vzájemný návrh žalované na odklad zrušení spoluvlastnictví o 2 roky.

4. Žalobce k vyjádření žalované a ke vzájemnému návrhu žalované uvedl, že akceptuje zdravotní stav žalované. Žalobce nemá v úmyslu rychle prodat nemovitost a žalovanou zbavit jejího obydlí, potřebuje však rozhodnutí soudu, aby vůbec mohl ve věci hospodaření s nemovitostmi nějak postoupit. K zamítnutí žaloby podle něj nemůže dojít, když na zrušení spoluvlastnictví má žalobce zákonné právo. Odvolání žalované na ustanovení § 1140 odst. 2 občanského zákoníku není postačující. Toto ustanovení je vykládáno tak, že nesmí jít o adresnou šikanu žalovaného. Rozhodnutí o odkladu by muselo navazovat buď na objektivní, nebo i subjektivní situaci žalovaného účastníka, která by ale byla dočasná a soud by předpokládal vyřešení nevýhody pro žalovaného účastníka v krátké době, to zde ale nepřipadá v úvahu. Pokud jde o reálné rozdělení nemovitostí, musel by soud vycházet z jejich charakteru, z možnosti skutečně rozdělit nemovitosti podle spoluvlastnických podílů, a to tak, aby jednotlivé části neztratily na hodnotě. Podle popisu domu ve znaleckém posudku jde o dům s jediným bytem v přízemí a dvěma blíže nepopsanými místnosti v podkroví bez příslušenství, přístupnými vnějším železným schodištěm. Dům k samostatnému užívání rozdělit nelze. Řešit rozdělení tím, že některému spoluvlastníkovi budou přiřčeny pozemky, částečně zastavěné vedlejšími stavbami a určené užívání společně s domem jako celek, by znamenalo znehodnocení domu i pozemků. Oddělené pozemky by podle žalobce nebyly využitelné. Totéž platí pro užívání části nemovitosti, když nadto žalovaná odmítla poskytnout žalobci klíče a nabídnout určité části domu a se společným užíváním nesouhlasila. Žalobce ani žalovaná o nemovitosti jako celek zájem nemají. Žalobce od žaloby neustoupí, nabízí však možnost dočasné dohody o hospodaření s nemovitostí, kdy žalovaná bude hradit menší měsíční úhradu odpovídající 1/3 nájemného ve výši 2 500 Kč. Po tuto dobu by byl žalobce nakloněn odkladu návrhu na výkon rozhodnutí. Žalovaná však ničeho neplatí a na úkor žalobce se obohacuje. Žalobce nemůže se svým podílem nijak hospodařit a nemůže z něj mít žádný prospěch. Žalobce současně navrhl změnu žaloby v tom smyslu, že by nadále byl předmětem vypořádání i pozemek parc. [číslo] zahrada v k. ú. [obec].

5. Usnesením ze dne 26. 8. 2021, č. j. 19 C 292/2020-83 soud změnu žaloby připustil.

6. O návrhu na odklad zrušení spoluvlastnictví je vždy třeba rozhodnout samostatným výrokem a v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je takový návrh třeba posuzovat jako vzájemnou žalobu, o níž je nutné rozhodnout před rozhodnutím o žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu, že soud tuto vzájemnou žalobu nevyloučil k samostatnému řízení, rozhodl o tomto nároku v rámci jednoho řízení částečným rozsudkem. K tomuto nároku žalované současně činil veškeré dokazování a procesní postupy.

7. Ze shodných tvrzení účastníků a z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zahrada, pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zahrada a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, zapsaným u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví], žalobce v rozsahu podílu 1/3 a žalovaná v rozsahu podílu 2/3. Žalovaná nabyla nemovité věci kupní smlouvou ze dne 4. 4. 1972 a ze dne 30. 8. 1982, usnesením soudu ve věci projednání dědictví ze dne 30. 1. 1996 pod sp. zn. [spisová značka] a darovací smlouvou ze dne 17. 12. 2019. Žalobce nabyl nemovité věci kupní smlouvou ze dne 5. 3. 2020.

8. Z lékařských zpráv Krajské zdravotní, a. s., [nemocnice], o. z. - neurologie ze dne 24. 9. 2020 a ze dne 20. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná trpí chronickými závratěmi a šelestem v uších a dochází pravidelně na kontroly.

9. Z lékařských zpráv Krajské zdravotní, a. s., [nemocnice], o. z. - oční ze dne 21. 8. 2020 a ze dne 22. 7. 2021, ze dne 18. 8. 2021 a ze dne 9. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná má zelený zákal a dochází pravidelně na kontroly. Při poslední pravidelné kontrole v únoru 2022 byla domluvena operace levého oka, ovšem bez konkrétního termínu. Další kontrola žalované je naplánovaná na červen 2022.

10. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 7. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná trpí závratěmi, ztrátou sluchu a absolvuje pravidelně kontroly.

11. Z lékařské zprávy Krajské zdravotní, a. s., [nemocnice], o. z. - RDG ze dne 21. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná absolvovala rentgen kyčelních kloubů a kolenních kloubů.

12. Z lékařské zprávy praktické lékařsky pro dospělé MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 5. 1. 2022 bylo zjištěno, že onemocnění žalované mají charakter chronických onemocnění a s ohledem na věk pacientky, lze předpokládat nejistou prognózu. Výrazné zlepšení zdravotního stavu pacientky je málo pravděpodobné.

13. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR - Krajské pobočky v [obec], kontaktního pracoviště [obec] ze dne 6. 4. 2020 [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalované byl přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem„ ZTP“ ode dne 1. 2. 2020 trvale, s odůvodněním, že žalovaná má těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích. Dle posudkového závěru byl typ postižení označen jako„ Podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace“.

14. Z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaná má evidovaný trvalý pobyt na adrese [ulice a číslo], [obec] od 15. 12. 1972.

15. Z komunikace ze dne 11. 9. 2019, ze dne 6. 12. 2019, ze dne 20. 1. 2020, ze dne 5. 3. 2020, ze dne 17. 4. 2020, ze dne 2. 9. 2020, ze dne 26. 10. 2020, ze dne 17. 12. 2019, ze dne 10. 2. 2020 a ze dne 12. 5. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně i žalobce oznamovali žalované, že jsou vlastníky nemovitosti, vyzývali žalovanou k součinnosti při předání nemovitosti, k úhradě náhrady za užívání nemovitosti, nabízeli podíl na nemovitosti k odprodeji, vyzývali k určení způsobu prodeje nemovitosti, následně k uplatnění předkupního práva k nemovitosti, přičemž žalovaná žalobci sdělila, že nemovité věci neužívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, užívá pouze přízemí společného domu [adresa] a od zbývajících částí domu klíče nemá, v užívání společných nemovitých věcí žalobci nebrání, tedy požadavek na úhradu za užívání nemovitostí považuje za bezdůvodný. Pokud jde o odkup podílu žalobce, o tento zájem nemá, neboť je dosud zatížen mnohými zástavními právy. Žalovaná navrhla uzavření dohody o odkladu zrušení spoluvlastnictví, aby mohla v domě dožít.

16. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci jsou spoluvlastníky shora specifikovaných nemovitých věcí. Tyto užívá pouze žalovaná, která v nich žije minimálně od roku 1972, ve kterém se stala spoluvlastníkem nemovitých věcí. Žalobce se stal spoluvlastníkem nemovitých věcí v roce 2020. Žalované je necelých 87 let. Její zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, přičemž výrazné zlepšení zdravotního stavu žalované je málo pravděpodobné. Mezi účastníky nedošlo na základě vzájemné komunikace k jakékoliv dohodě o užívání nemovitých věcí, či o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem.

17. Podle § 1155 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, může soud na návrh spoluvlastníka zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

18. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4755/2015 vyložil, že odklad zrušení spoluvlastnictví může být podle § 1155 odst. 1 o. z., odůvodněn a) požadavkem na zabránění majetkové ztráty některého spoluvlastníka, nebo b) požadavkem na předejití vážného ohrožení oprávněného zájmu některého ze spoluvlastníků, k jehož ohrožení by došlo likvidací spoluvlastnického vztahu. Oprávněným zájmem některého ze spoluvlastníků je třeba rozumět jiný než majetkový zájem spoluvlastníka, který bude objektivně schopen ospravedlnit zásah do práva ostatních spoluvlastníků na zrušení spoluvlastnictví. Musí se jednat o zájem podstatný, přičemž zrušením spoluvlastnictví by došlo k jeho vážnému ohrožení. Lze uvažovat o důvodech dočasného charakteru (například závažné přechodné zdravotní problémy). V obecné rovině lze připustit, že se může jednat i o důvody charakteru trvalého, například dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav bez reálné možnosti jeho zlepšení, vysoký věk spojený s potřebou obživy a bydlení apod. Jelikož se však tyto dlouhodobé okolnosti mohou vyskytovat v řadě případů zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je nutno zdůraznit, že důvody trvalého charakteru zpravidla nebudou samy o sobě dostačující, nýbrž by k nim měla přistoupit určitá další okolnost, která ospravedlní zásah do práva ostatních spoluvlastníků domáhat se kdykoliv zrušení spoluvlastnictví. Může jít zejména o naplnění předpokladu, že ve lhůtě pro odklad zrušení spoluvlastnictví může objektivně dojít k vyřešení ochrany oprávněného zájmu spoluvlastníka. Odklad vypořádání spoluvlastnictví by totiž neměl sloužit k zachování a pokračování stavu trvajícího spoluvlastnictví bez dalšího, nýbrž by měl především chránit oprávněné zájmy dotčeného spoluvlastníka, které převáží nad právem spoluvlastníka domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

19. Na závěry tohoto rozhodnutí pak navázal Nejvyšší soud České republiky i v rozhodnutích pod sp. zn. 22 Cdo 661/2016 a sp. zn. 22 Cdo 880/2020.

20. Po provedeném dokazování, právním posouzení věci a s přihlédnutím ke shora citované judikatuře Nejvyššího soudu České republiky dospěl soud v posuzovaném případě k závěru, že nejsou splněny zákonné důvody pro odklad vypořádání spoluvlastnictví podle ust. § 1155 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, a to především podmínka dočasnosti. Žalovaná svůj návrh odůvodňuje svým věkem, vztahem k nemovitým věcem, ve kterých dlouhodobě žije, a dále rovněž svým nepříznivým zdravotním stavem. O tomto ani sama netvrdí, že jeho zhoršení je dočasného charakteru a že předpokládá, že v budoucnu bude opět zcela zdráva. Naopak je z lékařských zpráv nepochybné, že zdravotní stav žalované je dlouhodobě nepříznivý a je málo pravděpodobné, že by se v budoucnu výrazně zlepšil. Ani z lékařské zprávy z očního oddělení Krajské zdravotní, a. s., [nemocnice] ze dne 9. 2. 2022 není zřejmé, že by po případné operaci levého oka žalované, jejíž termín navíc nebyl ani stanoven, došlo k takovému zlepšení jejího zdravotního stavu, které by mohlo mít vliv na vyřešení situace mezi účastníky. Naopak lze předpokládat, že za dva roky, po které žalovaná navrhuje odložení vypořádání spoluvlastnictví, bude situace na straně žalované naprosto shodná, ne-li zhoršená. Žalovaná bude o dva roky starší a její vztah k dlouhodobě užívaným nemovitým věcem se ještě upevní, takže podmínky a skutkový stav zůstanou shodné. Sama žalovaná pro případné zrušení a vypořádání spoluvlastnictví navrhuje ponechat jí ve výlučném vlastnictví pozemek, jehož součástí je dům, ve kterém žije a ve kterém by mohla tzv. dožít. Nelze proto reálně předpokládat, že by povolením odkladu došlo ve lhůtě dvou let k vyřešení ochrany oprávněného zájmu žalované, a proto nemůže být zrušení spoluvlastnictví odloženo ani z těchto důvodů trvalého charakteru. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou zamítl, když důvody vedoucí k odkladu zrušení spoluvlastnictví musejí být dočasné a aktuální, nikoli dlouhodobé a v zásadě objektivně téměř neměnné.

21. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za užití § 150 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal. Soud zkoumal všechny konkrétní okolnosti případu a zjistil, že žalované je téměř 87 let, její zdravotní stav je dlouhodobě velice nepříznivý a je držitelkou průkazu„ ZTP“. S ohledem na tyto skutečnosti a rovněž její majetkové poměry jí ostatně soud v řízení přiznal osvobození od placení soudních poplatků. Žalovaná se ocitla v situaci, kterou sama nezavinila. Jedná se o situaci pro ni novou, vzhledem k jejímu věku a zdravotnímu stavu zatěžující, když v nemovitých věcech, které jsou předmětem tohoto řízení, žila po většinu svého života, a kterou se nyní snaží vyřešit všemi dostupnými způsoby, které jí zákon nabízí. Soud přihlédl rovněž k postoji žalované, která se nebrání vyřešení sporu smírnou cestou, respektive dohodou účastníků, když žalobci předkládá návrh možného řešení vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem, který by odpovídal velikosti podílů účastníků a mohl by uspokojit jak její požadavky na dožití v nemovité věci, tak i požadavky žalobce, jenž by mohl s nemovitou věcí dále sám hospodařit. Rozhodnutí o nepřiznání náhrady nákladů řízení se dle názoru soudu současně zatěžujícím způsobem nedotkne majetkových poměrů žalobce.

22. Protože o samotném zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem lze rozhodnout až po pravomocném skončení řízení o odkladu zrušení spoluvlastnictví, soud řízení v tomto rozsahu ve smyslu ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušil.