19 C 32/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 174,26 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 174,26 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 2. 11. 2019 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 14. 5. 2020 domáhala zaplacení částky 3 174,26 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému poskytla zdravotní péči v období od 9. do 10. 10. 2019 v odštěpném závodě žalobkyně v nemocnice, anonymizována dvě slova. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovanému byla ve dnech 9. - 10. 10. 2019 poskytnuta zdravotní péče – zdravotní vyšetření na žádost pacienta v nemocnice Náklady na vyšetření činily částku v celkové výši 3 174,26 Kč. Na tuto částku byla vystavena faktura číslo dne 18. 10. 2019 se splatností dne 1. 11. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 5. 5. 2020, kterou si žalovaný v úložní době nevyzvedl. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. Po právní stránce soud posoudil věc podle shora citovaného ustanovení. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil cenu poskytnuté péče, uložil mu soud povinnost ji zaplatit. Soud žalobkyni přiznal též úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů vzniklých v souvislosti s předžalobní výzvou a podáním žaloby ve výši 200 Kč určenou dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.