19 C 352/2022
č. j. 19 C 352/2022-20
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích rozhodl ve prospěch žalobkyně o výši nároku 1 520 Kč za nezaplacené jízdné a přirážku za jízdu bez platného jízdního dokladu. Soud se opřel o § 2550 občanského zákoníku a ustanovení zákona o drahách, která upravují povinnost zaplatit přirážku v případě nezaplacené jízdného. Rozsudek zahrnuje i úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 25. dne po dobu tří měsíců a náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Povinnost zaplatit byla uložena do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 520 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 520 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 25. 8. 2021 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 19. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 1 520 Kč z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky za jízdu bez platného jízdního dokladu dne 9. 8. 2021 dopravním prostředkem, který provozuje žalobkyně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se dne 9. 8. 2021 neprokázal ve veřejném dopravním prostředku (na trase linky číslo) platným jízdním dokladem, přičemž výše jízdného v době této jízdy činila 20 Kč a výše přirážky v případě, že se cestující nemůže prokázat platným jízdním dokladem, činila 1 500 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, § 37 odst. 5 písm. b), c) odst. 6 a 7 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, a podle ustanovení § 7 odst. 3, 5 a 6 a § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu, a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 8. 2021 do zaplacení, a to podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dvou režijních paušálů po 100 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.