19 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 315 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 110 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 5 000 Kč od 19. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 1 205 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 23. 12. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 7 315 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 19. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovaná vyplnila a podala žádost o zápůjčku na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně, kde zadala informace o své osobě. Dále zaslala na účet právní předchůdkyně žalobkyně 1 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná projevila zájem o poskytnutí úvěru, byla žalované poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí částky ve výši 1 100 Kč zaplatit nejpozději do 18. 4. 2020. Žalovaná svůj závazek nesplnila. Stejně tak je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle článku 1 písm. I a článku 6.4 Všeobecných obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] ve výši 0,1% denně celkové dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] postoupena dne 21. 10. 2020 žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci, ač řádně a včas obesláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředku komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 5 000 Kč na její bankovní účet, ze kterého spolu se žádostí zaslala ověřovací poplatek ve výši 1 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit do 18. 4. 2020 spolu se smluvním poplatkem ve výši 110 Kč a ve výši 1 100 Kč za poskytnutí úvěru. Žalovaná poskytnutou částku ve sjednané lhůtě neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je, pokud jde o jistinu a sjednané poplatky, důvodná, když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru uzavřená distančním způsobem, žalobkyně splnila svou povinnost a poskytla žalované na její účet částku 5 000 Kč, ale žalovaná své povinnosti vrátit tuto částku spolu se sjednanými poplatky v dohodnuté lhůtě nedostála. Proto soud žalobě v tomto rozsahu jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku v celkové výši 6 110 Kč. Odlišně soud posoudil žalobu, jde-li o smluvní pokutu ve výši 1 205 Kč. Soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/2011 ze dne 11. 11. 2013, kdy ujednání o smluvní pokutě považuje soud za neplatné, když povinnost k jejímu zaplacení byla zakotvena pouze ve Všeobecných obchodních podmínkách právní předchůdkyně žalobkyně a nebyla obsahem samotné smlouvy uzavřené s žalovanou.

5. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti poskytnuté částky, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze částečně.

7. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.