Okresní soud v Teplicích · Rozsudek

20 C 1/2022

č. j. 20 C 1/2022-72

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTP:2022:20.C.1.2022.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 42 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení následujících částek, když se žalovaným od roku 2014 do [datum] udržovala družský poměr (v řízení nesporná skutečnost, viz č. l. 62 p. v.). Částky [částka] s úrokem z prodlení (vždy v sazbě 8,5 % ročně a vždy od [datum] do zaplacení) se domáhala z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, za kterého doplatila po ukončení soužití prostředky, které byly zapůjčeny formou úvěru (nejprve u [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), posléze refinancovaného úvěrem u [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) na pořízení vozidla [anonymizováno], [registrační značka], a které žalobkyně uhradila po ukončení soužití i přes skutečnost, že vozidlo v této době již výhradně užíval a vlastnil žalovaný. [příjmení] [částka] s úrokem z prodlení představovala v rozsahu [částka] nárok na bezdůvodné obohacení žalovaného, který nehradil zálohy za služby (dodávky elektřiny, plynu a vodného/stočného) za užívání nemovitosti na adrese [adresa] (3x [částka]). Dále se účastníci dohodli, že do doby, než žalovaný od žalobkyně odkoupí tento rodinný dům, který mu zůstal ve výhradním užívání, bude hradit měsíční nájemné [částka] ve výši měsíční splátky hypotečního úvěru žalobkyně, což neučinil ve shodném období tří měsíců. Odtud pak nárok na dalších [částka], když žalobkyně k tomuto nároku později upřesnila (č. l. 44 p. v.), že žalovaný nabyl dům až účinkem vkladu vlastnického práva dnem [datum]. Zbylých [částka] s úrokem z prodlení pak představovalo poskytnutí prostředků na rekonstrukci domu, které žalobkyně žalovanému poskytla v měsících únor a březen 2019, které však žalovaný nevyužil sjednaným způsobem ani prostředky nevrátil, když žalovaný včas nedoložil způsob spotřebování těchto prostředků a žalobkyně tak musela hradit sankci vůči věřiteli (viz doplnění skutkových tvrzení podáním ze dne [datum] na č. l. 50).

2. Žalovaný se k nároku stavěl nesouhlasně, ve včasném odporu (č. l. 12) proti vydanému platebnímu rozkazu zpochybnil nárok v celém rozsahu. Ve vztahu k částce [částka] uvedl, že účastníci jsou ve vzájemném poměru vypořádáni, vozidlo žalovaného je zcela zaplaceno. Nárok na [částka] je rovněž nedůvodný v důsledku nesjednání nájemní smlouvy, účastníci řešili pouze otázku převodu nemovitosti (rodinného domu). Ohledně částky [částka] uvedl, že se nejedná o bezdůvodné obohacení, ale o vypořádání vzájemných majetkových poměrů partnerů, spojených s převodem nemovitosti. Navrhnul vyslechnout dva svědky, předložil svazek nákupních dokladů a navrhnul svůj účastnický výslech.

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům:

4. Úvěrovou smlouvou č. l. 16 žalobkyně prokázala, že v listopadu 2014 sjednala úvěr s jistinou [částka] bez uvedení účelu čerpání, který se zavázala splácet 60 měsíčními splátkami. Úvěr byl veden na účtu č. [bankovní účet]. Úvěrovou smlouvou s [právnická osoba], ze dne [datum] (č. l. 40) žalobkyně prokázala, že čerpala zástavním právem zajištěných [anonymizována dvě slova] tis. Kč na koupi předmětné nemovitosti s měsíční splátkou [částka] [právnická osoba], ze dne [datum] (č. l. 22) žalobkyně prokázala, že sjednala úvěr, částku [částka] poukázala na výše uvedený úvěrový účet u [právnická osoba], částku [částka] čerpala bez uvedení účelu čerpání.

5. Výpisy z účtu č. [bankovní účet] č. l. 23 až 33 žalobkyně prokázala, že na účet č. [bankovní účet] zaslala dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], celkem tedy [částka] bez uvedení účelu platby. Současně těmito výpisy prokázala, že hradila zálohy za elektřinu ([částka]), vodné/stočné ([částka]) a plyn ([částka]) od ledna 2019 až do července 2019 (část výpisů za přelomové dny poloviny únor 2019 absentují, soud však má kontinuitu plateb za prokázanou jinak souvislým obdobím ostatních měsíců), přičemž ve dnech [datum] a [datum] došlo k vyrovnání konečných vyúčtování elektřiny a plynu. Žalovaný zaslal žalobkyni v květnu 2019 částku [částka], v červnu 2019 částku [částka] a v červnu 2019 částku [částka] a soud tak má za prokázané, že tak neučinil v únoru až dubnu 2019 (k proměnlivé výši těchto plateb žalobkyně vysvětlila na č. l. 44 p. v. a 45 další součásti a redukce těchto částek a skutková tvrzení žalovaného tomu neodporovala, o náhradu za hypoteční splátku se dle výše zcela zjevně jednat nemohlo). Splácení úvěrů [anonymizována tři slova] bylo prokázáno odchozími platbami [částka] od ledna 2019 a platbami [částka] od března 2019. Výpisy č. l. 51 až 53 žalobkyně prokázala své tvrzení, že od června 2020 hradila místo splátky [částka] nadále [částka] coby rozúčtovanou smluvní pokutu. Výše splátky hypotečního úvěru na koupi domu byla prokázána měsíčními úhradami vždy do 15. dne v měsíci á [částka] až do dubna 2019.

6. Kupní smlouvou ze dne [datum] (č. l. 55) bylo prokázáno, že žalobkyně prodala žalovanému dům [adresa] ve [obec] na stavební parcele [číslo] za 3,1 mil. Kč, nezahrnující daň z převodu nemovitostí, kterou hradí žalovaný, který má i povinnost podat katastru nemovitostí návrh na vklad svého vlastnického práva. Jiné vzájemné pohledávky účastníků, nesouvisející s převodem nemovitosti, smlouva neřeší.

7. Zákonnost úředního záznamu ze dne [datum] z jiného řízení jako důkazu žalovaný zpochybňoval, soud však neshledal důvodu, proč nepřihlížet k protokolovanému vyjádření žalovaného, který mohl dle vlastního uvážení vypovídat jak pod tíží sděleného obvinění, stejně jako může nyní (shodně či odlišně a bez hrozícího postihu) vypovídat před soudem jako účastník pod tíží uplatněné žaloby. Občanský soudní řád nikterak nezapovídá, aby soud v civilním řízení zohledňoval i vyjádření učiněná v rámci trestního řízení, k nimž by soudu v řízení trestním nebylo umožněno přihlédnout. Je na soudu, aby v rámci volného hodnocení důkazů posoudil, jakou mají tato vyjádření vypovídací hodnotu a nakolik se v kontextu jiných v řízení provedených důkazů jeví jako přesvědčivá (citováno z právní věci usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 28 Cdo 3258/2014). Úředním záznamem ze dne [datum] (č. l. 34), dle kterého žalovaný vypovídal před policejním orgánem ve věci trestního oznámení od žalobkyně, tedy bylo prokázáno, že účastníci si pořizovali v roce 2016 společně k bydlení dům, úvěr u [anonymizována dvě slova] sjednala svým jménem žalobkyně a ta byla i zapsána v katastru nemovitostí jako jediný vlastník, žalovaný byl tehdy ve zkušební době podmíněného odsouzení a nebyl úvěruschopný. Na koupi bylo sjednáno [anonymizována dvě slova]. Kč, dalších [anonymizována dvě slova]. Kč bylo čerpáno na rekonstrukce a bylo zcela spotřebováno, poté si museli na výměnu oken u rodičů žalobkyně půjčovat dalších [anonymizována dvě slova]. Kč. Dále si v průběhu soužití pořizovali na úvěr s jistinou [anonymizováno] tis. Kč vozidlo [anonymizováno], půjčka byla opět na žalobkyni, ale hradil ji žalovaný, dával na to žalobkyni hotovost. Své další vozidlo [značka automobilu] postupem času prodal, prostředky spotřebovali. V prosince 2018 si žalobkyně brala další úvěr na dokončení fasády domu, jistina činila [anonymizována dvě slova]. Kč, nicméně již v únoru 2019 se rozešli, rozdělili si movité věci, žalobkyně dům opustila a k žalovanému se tak dostalo jen [anonymizována dvě slova]. Kč, což utratil za uskladněný materiál. Pak mu ještě žalobkyně nějaké peníze posílala, asi je utratil za poplatky spojené s domem, na nic jinému mu žalobkyně prostředky nedávala, zejména ne na nějaké další rekonstrukce. Hradila i nadále zálohy služeb, spojených s provozem domu (elektřina, voda, plyn) a úvěry, celkem asi [anonymizována dvě slova]. Kč, z toho [anonymizována dvě slova]. Kč splátka hypotéky, ale dohodli se, že jí to bude doplácet do doby, než na něj bude převeden dům, když na jeho převodu se shodli. Může prokázat čtyři převody těchto částek, ostatní mohly být hotovostně, ale má za to, že jí nic nedluží. Někdy v září jeho banka z hypotečního úvěru doplatila úvěr žalobkyně, žalovanému z něj přišlo na účet dalších [anonymizována dvě slova]. Kč. Po rozchodu účastníků do doby, než žalovaný„ vše převedl na sebe“, dával žalobkyni náhradu za zálohy služeb a splátku hypotéky. Žalovaný měl za to, že částky [částka] (květen 2019), [částka] (červen 2019) a [částka] (červenec 2019) představovaly platbu hypotéky pro žalobkyni. Současně si však byl vědom, že energie začal hradit vůči svým dodavatelům sám až od srpna 2019.

8. Účastnickým výslechem žalovaného (č. l. 62) soud zjistil následující. Správu financí v průběhu soužití vedla žalobkyně, žalovaný ji svěřoval svůj příjem. Vyúčtování energií po odstěhování žalobkyně nikdy neobdržel. Svůj tehdejší příjem připouštěl v rozsahu [anonymizováno] až [anonymizována dvě slova]. Kč čistého měsíčně. Uvedl, že vozidlo [anonymizováno] v průběhu soužití užívala převážně žalobkyně. Dohodu ohledně užívání domu po odstěhování žalobkyně žalovaný popřel, současně však připustil, že se dohodli, že do nabytí svého vlastnického práva, k čemuž došlo někdy v červnu nebo červenci 2019, k domu bude hradit žalobkyni žalovaný splátku hypotečního úvěru i služby a byl si vědom i jejich výše ([částka] a 5 až 6 tis. Kč na službách). K platbám nájemného za měsíce únor, březen a duben 2019 uvedl, že je předával hotově, když projížděl kolem pracoviště žalobkyně, nikdo to nemůže dosvědčit, byli u toho sami. Výplatu dostával v hotovosti v polovině měsíce, předával jednou měsíčně, mohlo jít o částku okolo [anonymizována dvě slova]. Kč. Vozidlo [anonymizováno] si ponechal, neboť vozidlo [anonymizována dvě slova] již bylo starší a vozidlo [příjmení] mělo přílišnou spotřebu benzinu. Přesné určení prostředků [částka], které mu ve třech platbách zaslala žalobkyně, nedokázal sdělit, snad to byla nějaká odměna poradkyni, ale nevěděl ani, kdo připravil kupní smlouvu, nebo odměna za odhad ceny nemovitosti pro banku, ale neví, kolik za to platil. K předloženým dokladům uvedl, že [anonymizováno] z února 2019 za [částka] byl určen do chodby, rolety za [částka] kuchyňská okna, ostatní výdaje v této době nemůže doložit, neboť nakupoval převážně z druhé ruky nebo přes zaměstnavatele kvůli odpisu DPH (pozn. soudu: takové jednání by zřejmě představovalo krácení daňové povinnosti a nejedná se ani procesně o skutkové tvrzení, k němuž by byl soud povinen účastníka poučovat o povinnosti nést důkazní břemeno). Žalovaný potvrdil, že úvěr od rodičů žalobkyně na okna není předmětem neshod a sám se zavázal jej rodičům žalobkyně doplatit, což učinil.

9. Žalovaný předložil pokladní doklady a faktury (přílohová obálka), konkrétně v únoru 2019 zakoupil (jak výše) radiátor, dvě okenní rolety, dále brusku a tlakovou myčku, ostatní účetní doklady pocházejí z doby od [datum], netýkají se opravy fasády domu a nejsou tak způsobilé konkurovat tvrzení žalobkyně, že měly být použity k nákupu materiálu k rekonstrukci domu ještě před nabytím vlastnického práva žalovaného.

10. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] (č. l. 61 p. v.) soud nezjistil žádnou konkrétní skutečnost, která by přispěla k objasnění skutkového stavu. Svědek znal okolnosti soužití a rekonstrukce domu jen povrchně, informace čerpal od žalovaného, nebyl svědkem žádné konkrétní debaty účastníků ke konkrétní záležitosti. Potvrdil, že žalovaný měl svůj příjem z [anonymizována tři slova], že účastníci užívali v průběhu vztahu vozidlo [anonymizováno] oba a že žalovaný na domě část prací vykonával svépomocí.

11. Ani výslechem svědka [jméno] [příjmení] (č. l. 65) soud nezjistil žádnou konkrétní skutečnost, která by přispěla k objasnění skutkového stavu. Svědek znal okolnosti soužití a rekonstrukce domu jen povrchně a z doby po rozchodu účastníků, věděl jen obecně o úvěru, který si na rekonstrukci domu oba brali.

12. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 36) vypracování kvalifikované předžalobní výzvy ze dne [datum] ve smyslu § 142a o. s. ř. žalovanému.

13. Po skutkové stránce lze tedy zjištění shrnout tak, že žalovaný dle úředního záznamu č. l. 34 hradil úvěr za automobil i v době trvání vztahu účastníků, který však musel být napsán na žalobkyni, když sám své původní vozidlo [anonymizováno] prodával, po ukončení vztahu si vozidlo [anonymizováno] ponechal. Tvrzení žalovaného, že vozidlo v době soužití užívala převážně ona, je bezpředmětné, neboť žalobkyně se domáhá doplacení úvěru za dobu po ukončení soužití, kdy již vozidlo výlučně užíval žalovaný. Pokud žalovaný tvrdil, že k hospodaření žalobkyni svěřoval své prostředky, je tato okolnost rovněž bez zásadního významu, neboť i žalobkyně měla příjem ve výši průměrné mzdy (jak vyplývá z výpisů účtů) a nic tak nenasvědčuje tomu, že by se na nákladech podílel některý z nich výlučně. Pokud pořizovací cena vozidla činila pouze [anonymizována dvě slova]. Kč a dále bylo (dle účastnické výpovědi žalovaného) třeba hradit jen poplatky za evidenční kontrolu a přepis, neukázal se významným ani rozdíl [částka] tis. Kč z celkem načerpané jistiny [anonymizována dvě slova]. Kč, o jehož určení žalovanému nebylo nic známo, neboť tyto prostředky by byly logicky spotřebovány ještě v průběhu soužití účastníků a nebylo tvrzeno nic, pro co by je bylo možno k tíži žalobkyně zohledňovat ještě v době doplácení zbytku úvěru.

14. Pokud se týká plateb nájemného, resp. kompenzace za splátku hypotečního úvěru žalobkyni, soud neuvěřil výpovědi žalovaného, který měl v měsících únor až duben 2019 tyto prostředky žalobkyni předat hotově na parkovišti. Žalovaný popsal situace, které nelze jiným dalším způsobem (zejména pro časový odstup) prokázat, jeho výpověď je však v mnoha dalších pro řízení významných okolnostech nekonzistentní, uvedl, že až v dalším období hradil žalobkyni vše bezhotovostně, neboť mu odcizila psa. Tvrdil, že jej zaměstnavatel vyplácel hotově, svůj účet využíval jen pro jiné transakce. To však nekoresponduje s výpisy z účtu žalobkyně, dle kterých mu v těchto měsících zasílala prostředky na účet č. [bankovní účet], a ani v dalších měsících žalovaný částku, odpovídající splátce [částka], nehradil převodem na účet a bezhotovostně hradil pouze zálohy za služby. Pokud by ve shodném období docházelo dle tvrzení žalovaného k hotovostním transakcím, není zřejmé, proč by tak účastníci činili, když by bylo možno jednoduše přistoupit k zápočtu (v únoru a březnu žalovaný obdržel [částka] a přitom měl sám dle svého tvrzení hradit žalobkyni 2x [částka]). Nebylo tedy prokázáno, že by žalobkyni uhradil v měsících únor až duben 2019 sjednanou náhradu za zálohy na služby ani hypoteční splátku. Pokud se týká vyúčtování služeb, spojených s nemovitostí, soud neshledal, že by bylo podstatné zabývat se touto okolností, žalovaný v této souvislosti žádný nárok neuplatnil (pouze k této otázce vedl svou účastnickou výpověď, kde sám uvedl, jak bylo s přeplatkem konsenzuálně naloženo – č l. 62 in fine). Žalovaný naopak připustil, že na způsobu užívání nemovitosti po rozchodu účastníků [datum] se shodli takřka ihned.

15. Pokud se týká poskytnutých [částka] ve třech platbách, soud neuvěřil výpovědi žalovaného, že prostředky byly určeny na nespecifikované výdaje, které měl s převodem vlastnického práva k domu. Žalovaný nebyl schopen specifikovat, jaké konkrétní výdaje to měly být, ačkoliv se nepochybně na jednání mohl (jsa nadto právně zastoupen) dobře připravit, a soud tedy ani neměl důvod (a možnost) nechat účastníky doplnit skutková tvrzení k obsahu případné dohody, dle které by takové poplatky měla žalovanému hradit žalobkyně. Současně žalovaný tuto svou skutkovou verzi zpochybnil již tím, že v řízení sám předkládal nákupní doklady ke stavebnímu materiálu (přílohová obálka), které měly tuto transakci rovněž (alternativně?) zdůvodnit. Žalovaný tedy neprokázal jiný, konkurující důvod k přijetí těchto prostředků, než jaký v žalobě uvedla žalobkyně, která nadto prokázala smluvní sankci z této úvěrové smlouvy, kterou spojila právě s okolností nedoložení způsobu čerpání úvěru ze strany kteréhokoliv z účastníků. Přitom právě tato smluvní povinnost k věřiteli věrohodně zdůvodňuje, proč žalobkyně navzdory ostatním transakcím zasílala prostředky naopak žalovanému, tedy aby je dle smluvní povinnosti k čerpání účelově vázaného úvěru tento vynaložil na rekonstrukci domu dříve, než se stane jeho vlastníkem.

16. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Ohledně částek [částka] a [částka] platí, že žalobkyně prokázala, že žalovaný na tato plnění neměl, resp. ani dodatečně nezískal právní nárok. Podle § 2991 občanského zákoníku platí, že (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobkyně tak má nárok na vydání těchto částek a s odkazem na § 1970 tamtéž i na úrok z prodlení, když počátek prodlení odpovídá předžalobní výzvě a sazba úroku odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se týká částek [částka] (za zálohy na služby) a [částka] (za kompenzaci splátek hypotečního úvěru), soud shledal, že účastníci sjednali dle svého obsahu nájem domu v ústní formě, když byl dohodnut účel (bydlení žalovaného do doby, než získá sám vlastnické právo k nemovitosti) i výše nájemného ([částka] v návaznosti na výši splátky hypotečního úvěru, hrazeného žalobkyní). Přestože zákon vyžaduje písemnou formu takové smlouvy (§ 2237 o. z.), dle smlouvy bylo účastníky plněno (§ 582 odst. 2 tamtéž) a neplatnosti účastníci nedomáhali. Tím je dán nárok žalobkyně na [částka] za každý měsíc trvání nájmu, 2. únorem 2019 počínaje, [datum] konče. Podle § [číslo] odst. 1 tamtéž dále platí, že strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Strany se přitom nesporně shodly na tom, že elektřinu, plyn a vodné/stočné bude i nadále zajišťovat žalobkyně, dokud nebude možno tyto služby přepsat u dodavatelů na žalovaného (k čemuž došlo až v srpnu 2019). Žalobkyně tak prokázala i nárok na zálohy [částka] měsíčně, když povinnost konečného vyúčtování vůči žalovanému byla nesporně narovnána jinak (přeplatku se žalovaný vzdal formou započtení na zápůjčku od rodičů žalobkyně, nedoplatku se žalobkyně nedomáhala, ohledně vodného/stočného se účastníci navzájem ničeho nedomáhali). Žalovanému tak svědčí povinnost k hrazení [částka] měsíčně (2. únorem 2019 počínaje, [datum] konče). I ohledně [částka] pak platí, že s odkazem na § 1970 tamtéž i vznikl žalobkyni nárok i na úrok z prodlení, když počátek prodlení odpovídá předžalobní výzvě a sazba úroku odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. S jejich písemným vyúčtováním ze strany právní zástupkyně žalobkyně se však nelze zcela ztotožnit. Počet úkonů„ 9“ je třeba považovat za pouhou chybu v psaní, ostatně vyúčtování již kalkuluje jen s 8 úkony. Soud však nepovažuje zaslání listinných důkazů podáním ze dne [datum] za úkon právní služby, který by bylo možno honorovat mimosmluvní odměnou advokáta. Žalobkyně zde toliko splnila soudem v protokole z jednání dne [datum] instruktivně formulovanou procesní povinnost předložení označených důkazů, a průvodní dopis, který opakuje skutková tvrzení, na základě kterých soud žalobkyni splnění důkazního břemene uložil, již nelze považovat za (nekráceně) honorovatelný úkon právní služby. A i pokud by snad schopnost zopakování již jednou formulovaného byla úkonem, za který by si advokát zasloužil mimosmluvní odměnu, pak jde - se shodným výsledkem - nepochybně o úkon přinejmenším procesně neúčelný, neboť soud žádal toliko zaslání specifikovaných listin. Ta toto podání nicméně soud žalobkyni přiznal paušální částku náhrady hotových výdajů, když splnění povinnosti bylo soudem skutečně uloženo se lhůtou 7 dnů a toto bylo splněno. Celková výše těchto nákladů tak sestává ze sedmi mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a osmi paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním kvalifikované předžalobní výzvy, s podáním žalobního návrhu, s účastí na jednání dne [datum], dne [datum] (které přesáhlo 2 hodiny trvání) a [datum]. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.

18. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o nezanedbatelné částky, proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřeně navýšil obě lhůty k plnění tak, aby to neohrozilo zájmy strany žalující, ale aby současně měl žalovaný reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný soudu žádné argumenty neposkytl.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.