20 C 103/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, a. s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, 170 00 Praha proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 fakticky Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 82 859,37 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky částka s úrokem z prodlení v sazbě 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na plné náhradě nákladů řízení částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum zaplacení vyúčtování dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese adresa, dle faktury č. hodnota na částka, č. hodnota na částka, Anonymizováno na částka poplatku za odpojení odběrného místa a 5x částka na poplatku za upomínku k nezaplaceným zálohám.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem předem souhlasila a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého bydliště by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděla, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila. Soudu se však podařilo její bydliště zjistit a doručil jí tam do vlastních rukou dne datum. Žalovaná se nevyjádřila.

3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. spisová značka). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud takovou adresu vůbec soud z vlastní iniciativy opět zkusí obesílat (což při ceně přes částka za každou takovou písemnost nelze považovat za samozřejmé) a dojde na ní k převzetí do vlastních rukou. Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením (neboť ani doručovací adresa jak výše bohužel není v některých řízeních spolehlivým řešením) je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce).

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 10 bylo prokázáno ujednání dodávek elektřiny do odběrného místa jak výše v sazbě D02d s jednofázovým jističem 25A s první stanovenou zálohou částka měsíčně. Ve smlouvě je pro případ porušení smluvních povinností upravena pokuta částka za každý měsíc neuskutečněného odběru, neboť smlouva je dohodnuta s trváním tři roky. Jako korespondenční adresa je uvedena tatáž adresa. Byl předložen ceník, z něhož nevyplývá poplatek částka za odpojení odběrného místa. Ze všeobecných podmínek vyplývá poplatek částka za upomínku k jakékoliv splatné platbě, podmínky nejsou podepsány žalovanou. Vyúčtováním č. l. 15 je prokázáno řádné vyúčtování spotřeby elektřiny ve shora uvedeném období v celkové výši 42 782,36 se splatností datum Kč, na č. l. 18 ve výši částka se splatností datum. Zálohy byly dle č. l. 17 navýšeny od července 2022 na částka. Fakturou č. l. 20 je prokázáno vyúčtování poplatku částka se splatností datum. Byla doložena upomínka ze dne datum, datum, datum, datum a datum s vyúčtováním poplatku částka za neuhrazenou platbu. Dopisem č. l. 26 bylo doloženo odstoupení od smlouvy a další upomínka. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 28) vypracování i zaslání (č. l. 30) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného.

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali spotřebitelský závazek z dodávek elektřiny ve smyslu § 50 energetického zákona č. 458/2000 Sb., na který se podpůrně použijí ustanovení o koupi dle občanského zákoníku. Z tohoto závazku žalobkyně řádně plnila, žalovaná však neuhrazením řádně vyúčtovaného plnění nikoliv. Žalobkyni tak platně vznikl nárok na zaplacení řádně vyúčtovaných dodávek elektřiny, v důsledku prodlení a odstoupení od smlouvy spojené s ukončením odběru. Proto soud přiznal nárok na požadované plnění v tomto rozsahu a na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku dle požadavku žalobkyně (žádala u obou od splatnosti pozdější), když sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Pokud se však týká poplatku za odpojení a poplatků za upomínky, platí následující. Takový poplatek nebyl sjednán v textu samotné odběrní smlouvy, ačkoliv tomu nic nebránilo, žalobkyně může situaci předčasného ukončení smlouvy předvídat a tomu uzpůsobit obsahovou stránku smlouvy. Ostatně ve vztahu k pokutě za předčasně ukončený odběr, sjednaný na dobu určitou, tak ve smlouvě učinila (i když tohoto plnění se paradoxně na rozdíl od konkurence vůbec nedomáhá) a není tak důvodu, aby do poměrně stručné smlouvy (končící pěti řádky na druhém listu) nevčlenila i tato plnění. Případné odůvodnění jejich včleněním do samostatného ceníku, který lze takto v průběhu trvání smluv měnit (s tímto argumentem se soud v minulosti setkal), by byla zjevně nepřiléhavá argumentace, neboť za posledních několik let došlo pouze k jediné změně v poplatku za upomínku (kterou soud zaregistroval) z částka na částka a poplatek za odpojení částka bez daně je dlouhodobě neměnný. Nelze tedy spatřovat žádnou potřebu urgence v situaci, kdy by poplatky bylo možno změnit jen u aktuálně sjednávaných smluv. I tyto poplatky jsou nepochybně často vybírány a není tak důvodu je neuvádět ve smlouvě, než pouze v samostatném ceníku a v obchodních podmínkách, u kterých nebylo prokázáno, že by s nimi byla žalovaná seznámena.

7. V této souvislosti i nadále platí závěry, vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3512/11, dle jehož odůvodnění je absolutně neplatné ujednání ohledně povinnosti, svou povahou blízké smluvní pokutě, která je sjednána toliko v rámci obecných obchodních podmínek, k nimž žalovaný nepřipojuje svůj podpis, a jako běžný spotřebitel očekává, že ujednání obsahují toliko technické smluvní klauzule, nikoliv podstatnou platební povinnost, resp. v případě sazebníku není zajištěno ani to, že s ním byl žalovaný při kontraktaci seznámen. adresa Kč neodpovídá minimálním nákladům na vzorovou upomínku, generovanou hybridní poštou, ani za cenu takové poštovní služby, aby ji bylo možno považovat za pouhé příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 občanského zákoníku. Má zjevně i charakter sankční, případně uhrazovací ve vztahu k nákladům agendy vymáhání. Dále je třeba přihlédnout k odůvodnění (a právní větě) rozsudku Nejvyššího soudu ve sp. zn. spisová značka ze dne datum či spisová značka ze dne datum, dle kterých je uvádění takových smluvních povinností v navazujících dokumentech nepřípustnou překážkou pro to, aby se s povinnostmi spotřebitel mohl seznámit. Nepodepsaným obchodními podmínkami ani ceníkem nebylo prokázáno, že by se spotřebitel s touto povinností při kontraktaci seznámil. adresa,50 Kč je pak zjevně uváděna ještě v dalším, samostatném ceníku, než samotném ceníku elektřiny, což činí dokumentaci ještě méně přehlednou. Absolutní neplatnost takového ujednání dle aktuálně platné úpravy vyplývá z ustanovení §§ 1813, 1815 a 1817 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalovaná se platnosti ujednání o poplatcích v řízení nedovolala.

8. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná nad 90 % plnění, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s kvalifikovanou předžalobní výzvou a podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.

9. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro jinou, než základní (třídenní) lhůtu k plnění, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty. Ostatně žalovaný je zjevně masivně předlužena, je zjevně nemajetná, čerpá rodičovský příspěvek a oddalování splatnosti by tak pouze poškozovalo zájmy žalobkyně a jejího právního zástupce ve vztahu k pořadí pohledávek ostatních věřitelů žalované. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.