20 C 107/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného naposledy ulice a číslo u jméno příjmení , PSČ obec pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále v sazbě 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše v měsíčních splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 35 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení vyúčtované dodávky elektřiny do odběrného místa žalovaného na adrese [ulice a číslo] v [obec] za období od [datum] do [datum] ([částka]) a smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou za měsíce březen 2020 až srpen 2021 á [částka] (po zohlednění částečné úhrady [částka]), tj. [částka]. Soud žalobkyni vyzval, aby doplnila obvyklá tvrzení k přiměřenosti smluvní pokuty ve vztahu k nákladům žalobkyně na rezervaci ceny/objemu energetických komodit, žalobkyně podáním ze dne [datum] uvedla, že vyčíslení takových nákladů není možné, poučila soud o povaze smluvní pokuty (aniž by k tomu byla vyzvána) a uvedla, že ceny komodit zajišťuje forwardovými nákupy, zajišťuje se proti výkyvům směnných kurzů cizích měn, konstatuje, že jí může vzniknout ztráta, pokud nakoupený objem energie musí odprodat v době, kdy je cena nižší (opačnou situaci nerozepisuje) a rozvádí i další náklady, které žalobkyně coby podnikatel v daném oboru má.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl vyhovět v celém rozsahu a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud nicméně zjistil pravděpodobné bydliště žalovaného, doručil mu tak nejen na adresu trvalého bydliště (náhradním způsobem), ale i do vlastních rukou v [obec]. K vyslovení místní nepříslušnosti však soud ani tak neměl dostatek podkladů, i na adrese trvalého bydliště má žalovaný dosud označenou schránku. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012).

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně smlouvou č. l. 14 ze dne [datum] prokázala závazek žalovaného hradit řádně dodanou a vyúčtovanou elektřinu v tarifu D02d v odběrném místě jak shora, se shodnou adresou pro doručování, zálohy byly původně stanoveny na [částka] Smlouva je koncipována značně nestandardně (resp. soudce se za celý svůj gramotný život s takovouto formální podobou jakékoliv spotřebitelské smlouvy nesetkal, až teprve u této žalobkyně), neboť pod označením„ smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny“ je drobnějším fontem uvedeno„ (strana 2/2)“, přičemž následuje označení smluvních stran včetně všech individualizovaných údajů, ujednání o doručovací adrese, o platebních podmínkách, o smluvních podmínkách dodávky, specifikace odběrného místa, datum zahájení dodávky ([datum]), nevyplněná kolonka pro zvláštní ujednání, následně drobnějším písmem vyjádřená deklarace, že se zákazník seznámil se smluvním textem na obou stranách smlouvy, a podpisy stran s datem právního jednání. Na této straně je v záhlaví vyvedeno firemní logo„ [anonymizováno]“ s dominující grafickou složkou. Druhou stranu smlouvy pak v záhlaví tvoří čárový kód technického charakteru, shodné uvození„ smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny“ a drobnějším fontem pak„ (dále jen Smlouva - strana 1/2)“. Grafické logo žalobkyně zde chybí. [příjmení] postrádá odlišení barevného pozadí textových polí, jakékoliv kolonky k vyplnění či vyznačení volby. Následují tolika dva sloupce textu na stránku (tzn. s relativně krátkými řádky), graficky dále nečleněného, zprava nezarovnaného, když velikost fontu odpovídá zhruba 80 řádkům textu na listu A4, členěného toliko do odstavců s názvy, provedenými velkými písmeny (tj. verzálkami): předmět smlouvy, sdružené služby dodávky elektřiny, trvání smlouvy, cenové podmínky, ostatní ujednání a prohlášení zákazníka. Zápatí tohoto listu tvoří noticka„ Smlouva pokračuje na další straně“. Uprostřed masy textu odstavce s názvem trvání smlouvy je obsažena věta:„ Smlouva je uzavřena na dobu určitou 30 měsíců („ Základní doba“) ode dne její účinnosti a nelze ji předčasně vypovědět.“. Uprostřed masy textu odstavce s názvem ostatní ujednání je obsaženo následující souvětí (sic!): 4. „ V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoliv právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona dojde k přerušení dodávky a odstoupení od Smlouvy ze strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání Smlouvy (vč. případné Prolongace).“ 5. Součástí téhož odstavce je ujednání o smluvní pokutě [částka] za každé prodlení delší deseti dnů, rozsahem textu jen mírně přesahující dva řádky. K formální podobě smlouvy lze dále poznamenat, že číslování stran není vyvedeno žádným dalším způsobem (např. v záhlaví či v zápatí, odděleně od dalšího textu). Soud si tak není vědom jiného obsahového či formálního způsobu naznačení, že strana„ 2/2“ představuje zadní, pokračující stranu smlouvy. Dále žalobkyně doložila na č. l. 15 oboustranně vyvedený informativní leták s obdobným grafickým členěním textu. Pořadí stran zde není nijak vyjádřeno, záhlaví první strany tvoří opět (jen částečně čitelný) čárový kód technického charakteru, grafické logo žalobkyně, nadpis ve verzálkách„ informace pro zákazníka – spotřebitele“, graficky odlišené identifikační údaje žalobkyně a technické informace, včetně graficky provedených informací v polovině titulní stránky, vyjadřujících skutečnost, že se jedná o smlouvu na dobu určitou v trvání 30 měsíců s automatickým prodlužováním platnosti - ovšem již bez informace o smluvních pokutách. Leták pokračuje informativním textem do poloviny druhé strany, kde je datum ([datum]) a podpis žalovaného.

6. Bylo předloženo řádné vyúčtování elektřiny (č. l. 22) za dobu od [datum] až [datum], z něhož vyplývá nedoplatek [částka] po zohlednění spotřeby a zaplacených záloh ([částka]). Bylo prokázáno písemné upomínání ze dne [datum] (č. l. 29) žalobkyní a jeho doručení do dispoziční sféry žalovaného podacím archem (č. l. 30). Bylo prokázáno vyúčtování smluvní pokuty [částka] za období 17 měsíců (č. l. 26), odstoupení od smlouvy ze dne [datum] (č. l. 27) s podacím archem (č. l. 28) a oznámení o přerušení dodávek (č. l. 24).

7. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci spolu platně sjednali závazek ze sdružených dodávek elektřiny dle § 50 energetického zákona, s podpůrným uplatněním ustanovení o koupi dle občanského zákoníku [číslo] Sb. (dále jen„ o. z.“), s charakterem spotřebitelského závazku. Ze závazků žalobkyně dodávkami elektřiny plnila řádně, plnění řádně vyúčtovala, žalovaný však cenu plnění neuhradil, stejně jako neuhradil ani vyúčtované smluvní pokuty. Stejně tak soud shledal důvodnou i smluvní pokutu ve výši [částka], byť i ta je na samotné hraně akceptovatelnosti platného ujednání se spotřebitelem, není však (v měsíční výši) nepřiměřená s ohledem na výši předpokládané i reálné spotřeby. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Soud tak mohl žalobě vyhovět v plném rozsahu výroku I shora, včetně úroků z prodlení, důvodně požadovaných dle § 1970 o. z., když počátek prodlení odpovídá splatnosti původních faktur a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. V rámci obiter dictum soud konstatuje k nároku na [částka] následující. Přestože je požadováno plnění za měsíce v budoucnu, je zřejmé, že žalovaný již vzniku těchto budoucích částí nároků již nemůže svým chováním (za absence nevynutitelné dobré vůle žalobkyně k novaci závazku) zabránit, jejich„ předčasné“ vyúčtování tak nelze považovat za důvod neexistence nároku. Stejně tak výše pokuty, kterou si žalobkyně jistí zisk za odběrné místo bez ohledu na to, kdo jej v budoucnu zásobuje a kdo zde odebírá, je (notorieta) kompenzováno výhodnějším cenovým tarifem a při výši předpokládané měsíční spotřeby (v případě zálohy za dodávky elektřiny ve výši [částka]) by se jednalo o vzájemně souměřitelné plnění. Ujednání o smluvní pokutě ve výši [částka] za celé sjednané období do budoucna je však na samotné hranici akceptovatelnosti, a to zejména z důvodu absolutní neplatnosti případných porušení zákazů dle § 1811 a 1812 odst. 2 o. z. Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Podle § 1811 odst. 1 o. z. platí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle § [číslo] tamtéž platí, že (1) lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. (2) K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § [číslo] tamtéž dále platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. platí také to, že k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá, k čemuž v projednávané věci nedošlo. Podle § 1753 o. z. dále platí, že ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření. Pokud však soud prvního stupně v minulosti tento nárok nepřiznal (např. z důvodů, podrobně rozvedených ve sp. zn. 20 C 230/2020, dostupného v anonymizované podobě v databázi Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů), žalobkyně byl úspěšná s odvoláním proti takovému zamítnutí, soud prvního stupně se tak cítí být vázán tímto právním názorem v obdobných případech i do budoucna a nemíní zatěžovat dlužníky náklady neúčelně vedených odvolacích řízení, pokud tito proti rozhodnutí soudu (zpravidla) rovněž nebrojí.

9. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Pokud se týká podřazení těchto dvou úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Ostatně předžalobní výzvu zasílá sama žalobkyně, která tato plnění vlastními zaměstnanci (či automatizovaně) zcela rutinně účtuje desítkám či stovkám tisíc svých klientů. Dále náhrada sestává z mimosmluvní odměny dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] a paušální částky náhrady hotových výdajů [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídající nákladům, spojeným s vyjádřením k věci samé ze dne [datum], vyžádaného soudem. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.

10. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalovanému povolil v letech 2021 již 3 exekuce se souhrnnou jistinou okolo 29 tis. Kč. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně půlroční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Žalovaný by měl nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což tato výše splátek zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).