20 C 119/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného fakticky bytem adresa žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále v sazbě 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně není povinna hradit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení.

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně se žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 13. 10 2020, domáhala plnění z úvěrové smlouvy ze dne [datum], konkrétně [částka], [částka] na kapitalizovaném úroku z prodlení a úroku z prodlení z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Soud žalobkyni informoval, že dle výroku rozsudku zdejšího (trestního) soudu pod číslem jednacím 2 T 156/2020-378 byl v kontraktačním procesu pravomocně shledán přečin úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku a žalovanému již bylo dle § 228 odst. 1 trestního řádu uloženo nahradit škodu ve výši [částka] a právní zástupkyně žalobkyně podáním ze dne [datum] (soudu doručeno [datum]) uvedla, že na žalobě trvá, neboť to nemá vliv na platnost uzavření smlouvy, nikdo nesmí těžit ze svého protiprávního jednání, dovolává se náhrady škody, pouze v rozsahu jistiny vzala žalobu částečně zpět. Soud řízení v rozsahu jistiny [částka] zastavil usnesením č. l. 43, které nabylo právní moci dne [datum].

3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého bydliště by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil, soud ji však zjistil z trestního řízení.

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou, podepisovanou žalovaným pomocí SMS kódu, k níž byla přiložena fotografie žalovaného, držícího svůj občanský průkaz, bylo prokázáno, že účastníci usilovali o sjednání zápůjčky [částka] se splatností 28 dní, k níž měl být vybrán poplatek za poskytnutí úvěru [částka] s tím, že úrok je nulový, stejně jako RPSN. Podle výpočtu, provedeného soudem, by však RPSN měla při těchto parametrech zápůjčky činit 5 871,02 % (č. l. 46). Dle potvrzení č. l. 26 byla dne [datum] vyplacena částka [částka] na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Bylo doloženo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a tento dle přehledu řízení zdejšího soudu v roce 2019 ještě nečelil exekucím. Dle podstatné části rozsudku zdejšího soudu, číslo jednací 2 T 156/2020-378, byl žalovaný odsouzen pro přečin úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku, když skutek pod bodem 5 odpovídá sjednání předmětné zápůjčky dne 20 12. 2019 z bytu na adrese [ulice a číslo] v [obec], a dle § 228 odst. 1 trestního řádu mu již ve prospěch žalobkyně byla uložena povinnost k úhradě jistiny [částka]. Oproti tomu tato nebyla se zbytkem nároku odkazována dle § 229 odst. 2 tamtéž na občanskoprávní řízení, nesvědčí jí tak osvobození od soudního poplatku v tomto řízení.

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 1729 občanského zákoníku platí, že (1) Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. (2) [příjmení], která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Žalobkyni by tak svědčil nárok na přiměřenou odměnu, která by jí vznikla, pokud by žalovaný vůli ke sjednání závazku toliko nepředstíral, nejvýše by však vznikla do výše úrokové roční sazby, která byla v místě a čase poskytována bankami v obdobných případech (cca [částka] při trojnásobku sazby 8,28 % p. a. dle databáze [příjmení]), když sjednaný poplatek zjevně obchází vyjádření obchodního úroku, který sám o sobě zahrnuje vedle obchodního zisku i obchodní náklady a v takové výši by byl absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Současně však platí, že podle § 110 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o roční procentní sazbě nákladů, která je nižší, než odpovídá skutečnosti, snižuje se zápůjční úroková sazba a celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídaly roční procentní sazbě nákladů uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Pokud tedy žalobkyně neuvedla ve smlouvě poplatku odpovídající výši RPSN, nemá nárok na žádné navýšení jistiny zápůjčky. Soud proto výrokem II shora nárok na [částka] zamítnul. Podle ustanovení § 2991 a 2993 občanského zákoníku by však žalobkyně měla nárok na vrácení poskytnuté jistiny [částka], neboť se jednalo o bezdůvodné obohacení. Tato jí byla již přiznána v jiném (adhezním) řízení, nikoliv však současně náležející úrok z prodlení dle § 1970 tamtéž, na který má nárok nejpozději od splatnosti, vyjádřené v neplatné smlouvě. Soud proto výrokem I shora přiznal nárok na úrok z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále v sazbě 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť jde o relativně zanedbatelné plnění a základní třídenní lhůta je neprakticky krátká. Je však na žalovaném, zda pohledávku včas uhradí, aby eliminoval riziku, že proti němu bude zahájeno exekuční řízení a z takto banální platební povinnosti mu vznikne násobně vyšší pohledávka, tj. bude navýšena o náklady exekuce.

6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části neúspěšná, resp. ohledně [částka] zavinila zastavení řízení, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. měl přiznat k tíži žalobkyně právo na úhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení žalovanému. Tomu však dle obsahu spisu žádné takové náklady nevznikly, tomu odpovídá výrok III shora.