20 C 124/2024
č. j. 20 C 124/2024-60
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 11 522,90 Kč s úroky z prodlení a náhradě nákladů řízení. Soud uznal nárok na základě platné spotřebitelské smlouvy o dodávce elektřiny a řádně vyúčtovaných faktur. Rozsudek stanovil splátkový kalendář s měsíčními splátkami a sankcí ztráty výhody splátek při nesplnění. Soud uplatnil § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: Anonymizováno, s. r. o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem tamtéž proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, dříve Danko Datum narození zainteresované osoby 0/0 evidenčně Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro zaplacení 11 522,90 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a dále v sazbách: 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po nejméně částka, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení plnění za dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese adresa v Anonymizováno žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a to za elektřinu částka dle faktury č. hodnota se splatností datum za období od datum do datum (původně na částka, ale žalovaný již uhradil částka na zálohách a částka dodatečně), částka dle faktury č. hodnota se splatností datum za období od datum do datum a částka dle faktury č. hodnota se splatností datum za období od datum do datum. Dále se domáhala úroků z prodlení jak v I. výroku shora (soud však formulaci příslušenství zjednodušil).
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud v plném rozsahu vyhovět a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud však po něm pátral, obeslal jej i na zjištěnou emailovou adresu a do jeho podnikatelské datové schránky, bez odezvy. Na adrese trvalého pobytu mu bylo doručeno náhradním způsobem a obálka se poté vrátila soudu, neboť doručující orgán (právnická osoba.) nenalezl označenou domovní schránku.
3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. spisová značka). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného evidenční adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud takovou adresu vůbec soud z vlastní iniciativy zjistí, zkusí obesílat (což při ceně přes částka za každou takovou písemnost nelze považovat za samozřejmé) a dojde na ní k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v tomto řízení nedošlo). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením (neboť ani doručovací adresa jak výše bohužel není v některých řízeních spolehlivým řešením) je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce).
4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Již samotným oznámením původní věřitelky na č. l. 18 žalobkyně prokázala, že na ni přešla předmětná pohledávka za žalovaným. Smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny (č. l. 17) žalobkyně prokázala závazek žalovaného (tehdy příjmením Danko) hradit vyúčtovanou cenu za dodávku elektřiny v tarifu D02d s měsíční zálohou částka do předmětného odběrného místa. Jako doručovací adresa byla ujednána evidenční adresa (což pravděpodobně distributor ani žalovaný nedomysleli). Řádnou fakturou č. l. 31, 34 a konečnou fakturou č. l. 39 jak v odst. 1 shora žalobkyně prokázala řádné vyúčtování spotřeby se splatností jak v I. výroku shora. Byla prokázána upomínka č. l. 41, 42 a 43, zaslaná na odběrné místo (není vyloučeno, že došlo k pozdější korekci adresy pro doručování). Obchodní podmínky a další listiny již pro výsledek řízení význam neměly. Právní zástupce žalobkyně prokázal dopisem č. l. 44 vypracování kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., rovněž zaslané na odběrné místo.
5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud shledal žalobu plně důvodnou, neboť byla uzavřena platná spotřebitelská smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 energetického zákona, na které se podpůrně užijí ustanovení o koupi dle občanského zákoníku, a žalovaná je povinna platit za řádně vyúčtované dodávky elektřiny a s tím spojená plnění (distribuční poplatky). Proto soud žalobě vyhověl v rozsahu jistiny, včetně důvodně požadovaných úroků z prodlení (§ 1970 o. z.), stanovených sazbou v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení byl rovněž stanoven korektně dle splatnosti faktur. Soud běh úroků z prodlení ze společné sazby 11,75 % ročně zjednodušil, část kapitalizoval a od datum již běží do zaplacení ze společného základu- 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Ostatně předžalobní výzvu zasílá i sám žalobce, právní zástupce tak jeho úsilí duplikuje a dokládá vlastní doručení takové výzvy. Vyúčtování a upomínání těchto plnění včetně posouzení jejich splatnosti představuje rutinní činnost již pro samotnou žalobkyni, z hlediska poskytování kvalifikovaných právních služeb zde nebylo ničeho, co by se z rámce takové běžné fakturační činnosti vymykalo, bez ohledu na to, kolik variant vyplnění jednotlivých nároků v návrhu na vydání elektronického platební rozkazu již bylo tímto právním zástupcem použito (lze je ostatně v rámci téhož soudu porovnávat fulltextovým vyhledáváním). Žalobkyní případně uváděná rozhodnutí jiných soudů soud považuje toliko za excesy z jinak ustálené rozhodovací činnosti dalších soudů, dle které lze formulářově zpracovaný návrh spatřovat i ve skutkově komplikovanějších typech žalobních návrhů (např. neoprávněné odběry energetických komodit, pojistné, nájemné apod.).
7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, s přihlédnutím k tomu, že žalovaný má vyživovací povinnost (2020) a je aktuálně rozvedený. Soud proto žalovanému umožnil plnit dluh přibližně v 6 splátkách (náklady řízení představují splátku „nultou“), aby nemusel dosáhnout téhož se zapojením soudního exekutora, což pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem postoupení pohledávky a vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Vlastníkem žalobkyně je jiná osoba, než právní zástupce, proto soud náhradu za zastoupení přiznal, majetkové propojení s advokátem zde nezjistil. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije.
8. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaný nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Pro usnadnění je zde soud přejímá: číslo účtu č. účtu, variabilní symbol var. symbol. Dále je již výlučně na žalovaném, zda doručení tohoto rozsudku a z jeho strany nezasloužené navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv. Soudní exekutor již po povinném z úřední povinnosti a na náklady povinného pátrat musí a na rozdíl od soudu k tomu má čas mnoha let. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.