Okresní soud v Teplicích · Rozsudek

20 C 127/2022

č. j. 20 C 127/2022-33

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTP:2022:20.C.127.2022.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 8 322 Kč s příslušenstvím, Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 322 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a na náhradě nákladů řízení dále částku 1 126 Kč, a to vše do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení nákladů s ošetřením [jméno] [příjmení] (4 017 Kč) a [jméno] [příjmení] (4 305 Kč) v důsledku jejich fyzického napadení žalovaným, který se k takovému skutku ze dne [datum] v 1:19 hodin v [anonymizována dvě slova] v ulici [ulice a číslo] v [obec] doznal a jehož trestní stíhání bylo v důsledku toho usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 1. 2021, číslo jednací 63 T 134/2020-98, které nabylo právní moci dne [datum], podmíněně zastaveno. Dále se domáhala úroku z prodlení jak v I. výroku shora.

3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl plně vyhovět a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na pouhé evidenční adrese se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud mu doručil na trvalé bydliště náhradním způsobem, písemnost poté byla vhozena do domovní schránky (jde o hotelový objekt). Soud (nepovinně) zjistil i zaměstnavatele žalovaného a tím bylo potvrzeno, že žalovaný se na [obec] skutečně nachází a pracuje v [příjmení] [jméno] pro zaměstnavatele [IČO] (jinak se totiž jedná o lokalitu, k níž je soudu z úřední činnosti známo, že je často pouze formálním bydlištěm osob, jimž je obtížné doručovat nebo je vůbec vypátrat).

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně je dle výpisu z obchodního rejstříku zdravotní pojišťovnou. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem jak shora (č. l. 14) bylo prokázáno, že žalovaný fyzicky napadl obě ženy jak shora, a to údery pěstí do oblasti hlavy, taháním za vlasy poškozené [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] také shodil na zem, a u obou bylo následně třeba převozu do nemocnice k lékařskému ošetření. Náklady péče v rozsahu jak shora byly prokázány vyúčtováním č. l.

16. Z oznámení policejního orgánu č. l. 18 a 19 a z oznámení zdravotnického zařízení č. l. 20 a 21 vyplývá potřeba lékařského ošetření obou žen v důsledku násilí žalovaného. Žalobkyně doložila dopisem (č. l. 22) vypracování i zaslání (č. l. p. v.) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného.

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Podle § 55 zákonač. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, platí, že příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Nároku bylo možno vyhovět v plném rozsahu a s odkazem na § 1970 o. z. včetně úroku z prodlení, kdy počátek prodlení odpovídá splatnosti dle předžalobní výzvy a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková částka těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, a jelikož předžalobní výzvu a žalobu vypracovala a podala sama žalobkyně, i jí přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Jelikož je i sama žalobkyně plátcem DPH, přísluší jí tak částka 126 Kč, odpovídající navýšení paušálních částek dle aktuálně platné sazby této daně.

7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysokou částku a trvá uprchlická, inflační a energetická krize a proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měl žalovaný reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Ostatně žalovaný se nenachází ve zkušební době podmíněného zastavení svého trestního stíhání, je tedy s podivem, že pohledávku již neuhradil a měl by tak učinit neprodleně. Pokud má někdo nést tíži případného splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaný sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobci to již vzhledem k okolnostem nelze spravedlivě požadovat. Žalovaný u zdejšího soudu nečelí exekucím, soudu tedy není zřejmý žádný důvod k mimořádnému prodloužení pariční lhůty.

8. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaný nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Pro usnadnění je zde soud přejímá: číslo účtu [bankovní účet], [variabilní symbol].

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.