20 C 127/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 516 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně 1 680 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Co do částky 8 484 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně není povinna platit žalované poměrnou náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum] zaplacení smluvní pokuty 13 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení za nevrácení dvou pronajatých zařízení typu [anonymizováno] modul sériového čísla [anonymizováno] a [anonymizováno] a dvou přístupových karet [číslo] dle smlouvy [číslo] ze dne [datum], která byla ukončena dnem [datum] a žalovaná zapůjčená zařízení na výzvy ze dne [datum] a [datum] nevrátila.

2. Soud vyzval (č. l. 25) žalobkyni k doplnění důkazních návrhů k obvyklé ceně takových zařízení, žalobkyně podáním č. l. 30 uvedla, že na žalobě v tomto rozsahu trvá, zařízení mělo pořizovací hodnotu 43,89 USD/kus, resp. 6,37 USD/lis, ale pro žalobkyni mělo hodnoty vyšší, neboť životnost obou typů zařízení dovoluje poskytnout jej dalším 3 až 5 zákazníkům. K tomu doložila faktury k nákupu 11 520 kusů modemů těchto zařízení v listopadu 2015, resp. 50 000 kusů karet v prosinci 2015.

3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, soud po ní marně pátral, součinnost neposkytla ani její rodina, která na tel. [tel. číslo] prostřednictvím vnučky uvedla, že neví, zda by se jí podařilo zprostředkovat kontakt se žalovanou, která s nimi nebydlí a je po dialýze (č. l. 39).

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně prokázala, že předmětnou pohledávkou disponuje oprávněně. Smlouvou č. l. 17 a protokolem č. l. 18 bylo prokázáno, že žalovaná převzala do nájmu shora uvedená čtyři zařízení k příjmu služby [anonymizováno] [číslo] dne [datum] a dle smlouvy je povinna hradit smluvní pokutu 5 000 Kč za koncové zařízení typu modem a 1 500 Kč za zařízení typu karta, pokud je nevrátí, přemístí, poškodí, nebo ztratí. Výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno vypracování předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., adresované do dispoziční sféry žalované (adresa pro doručování dle smlouvy – [ulice a číslo] v [obec]). Výzvou od právní zástupkyně ze dne [datum] bylo prokázáno vypracování a zaslání (č. l. 23) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., avšak nikoliv do dispoziční sféry žalované (adresa pro doručování dle smlouvy – [ulice a číslo] v [obec] – nebyla použita). Obvyklá cena zařízení typu modem v době uvedení služby na trh činila dle faktury č. l. 31 ve spojení s kurzovním lístkem č. l. 38 částku 961 Kč za kus a obvyklá cena zařízení typu karta v době uvedení služby na trh činila dle faktury č. l. 31 p. v. ve spojení s kurzovním lístkem č. l. 37 částku 168 Kč za kus. Dle rozsudku zdejšího soudu číslo jednací 20 C 314/2022-61 byla adresa skutečného pobytu [jméno] [příjmení], dcery žalované, přinejmenším v roce 2021 na adrese [adresa], na který se soud dne [datum] dovolal, jen aby zjistil, že se jedná o byt dcery a vnučky žalované, která s nimi nebydlí. Soud však žalovanou obeslal na adresu jejího trvalé pobytu, kde sice bylo doručeno náhradním způsobem, ale bylo možno obálku poté vhodit do označené domovní schránky. Nadto žalované přiložil i smlouvu a předávací protokol. Žalovaná tak zřejmě měla příležitost se s žalobním návrhem a jeho okolnostmi seznámit, neprotestovala však a soud tedy navzdory podezřelým okolnostem neměl důvod podpis žalované na smlouvě zpochybňovat.

5. Co však soud nepominul, je skutečnosti, že mezi týmiž účastníky již proběhlo u zdejšího soudu řízení sp. zn. 20 C 363/2022 dle návrhu ze dne [datum], kde soud rozsudkem ze dne [datum] již žalovanou zavázal plněním za nevrácený přijímací modul/set-top-box k příjmu shodné služby ([anonymizováno] [číslo]) dle smlouvy ze dne [datum], tedy pouhých 9 dní před zde projednávanou smlouvou, ve vztahu ke shodné adrese, opět s uvedením shodné emailové adresy a telefonického spojení. Služba byla ukončena [datum]. Tato žaloba tedy byla podána v době, kdy již byl 9 měsíců vypovězen i zde projednávaný závazek a je tak zřejmé, že žalobkyně nepostupovala z procesního hlediska účelně, pokud nároky uplatnila dvěma samostatnými návrhy. S ohledem na převážný neúspěch návrhu se však tato okolnost nemohla na výši přiznaných nákladů řízení projevit, stejně jako chybné adresování předžalobní výzvy právním zástupcem, které by rovněž vedlo ke krácení náhrady za tento úkon právní služby.

6. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku (tj. ohledně nevrácení přijímacího zařízení) ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebylo řádně vráceno) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Smluvní pokuta pro případ nevrácení pronajatého zařízení byla platně a srozumitelně sjednána v rámci samotné smlouvy, jakkoliv velikost textu je hraniční a pro osoby se slabším zrakem již čitelná jen s velkými obtížemi, přičemž nevrácení zařízení žalovaná ani nezpochybňovala (a ani netvrdila případnou zrakovou vadu). Nárok žalobkyně tak co do základu nepochybně je po právu. Podle § 580 tamtéž však dále platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku k nemožnému. Podle § 577 tamtéž platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, per analogiam platí, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

7. Bylo prokázáno, že pořizovací cena (zřejmě satelitního) přijímače činila 961 Kč a karty k němu 168 Kč. Z kontextu poskytovaných služeb a z charakteru zařízení je zřejmé, že smluvní pokuta 5 000 Kč v sobě zahrnuje vedle preventivní a reparační funkce i funkci ryze sankční, neboť takto stanovená smluvní pokuta dosahuje více než pětinásobku, resp. téměř devítinásobku hodnoty reálného protiplnění (odhlédne-li soud od ztráty hodnoty v důsledku běžného užívání a obecného morálně-technického zastarávání zařízení, které je však již kompenzováno nárokem na nájemné, které není předmětem tohoto řízení a jeho výše ani ze smlouvy nevyplývá). Jelikož se současně jedná o spotřebitelský závazek, shledal soud, že takto koncipovaný nárok ve formulářové spotřebitelské smlouvě je svou hodnotou již v příkrém rozporu s dobrými mravy, čemuž je třeba dát přednost před zásadou autonomie vůle stran. Jde přitom o důvod neplatnosti absolutní (§ 588 o. z.), neboť částka je natolik navýšena, že ji již nelze považovat za toliko neadekvátně vyšší (a nejde tedy o pouhou moderaci smluvní pokuty, k níž bez návrhu účastníka soud ani není oprávněn), ale takřka za lichevní. Žalobkyně již s četností nevracení tohoto zařízení nepochybně počítá a zdroj příjmů, který takto vytvořila, je pro ni nepochybně motivační. Ostatně k dnešnímu dni má u zdejšího soudu již 668 řízení (včetně exekučních), zato soud nezaznamenal, že by se žalobkyně domáhala vrácení těchto zařízení a nadměrná smluvní pokuta zjevně slouží právě k tomu účelu, aby na nemnohých spotřebitelích získala kompenzaci za všechny takové provozní ztráty. Příjem signálu lze dle ukončit i ryze softwarovým pokynem (notorieta), odevzdání zařízení tak neslouží ani k faktickému ukončení poskytování služby, aby byla výše sankce jakkoliv ospravedlnitelná. Pokud by se jednalo o finanční službu, jednalo by se o úrokové navýšení v řádu stovek procent ročně. Pokud je u spotřebitelských úvěrů výše smluvní pokuty shora citovaným ustanovením § 122 odst. 3 ve spojení s § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb. omezena do výše poloviny poskytnuté úvěrové jistiny, soud shledal, že toto kritérium lze jako výkladové kritérium analogicky užít i na projednávaný případ, má-li být nalezena přijatelná míra sankce smluvní pokutou i pro jinou oblast podnikání. Jak v případě spotřebitelských úvěrů, tak v případě poskytování služeb elektronických komunikací a s tím spojeným pronajímáním technických zařízení pro příjem, dekódování a reprodukci signálu, je předmětem podnikání věřitele zisk. Lze připustit, že pronájem zařízení představuje odlišnou oblast podnikání, spojenou s vyššími transakčními náklady (fyzické předávání zařízení), proto za přijatelnou míru sankce lze považovat až jednonásobek skutečné hodnoty. Nikoliv však již násobně více. Do výše 961 Kč, resp. 168 Kč se jedná o ryze reparační funkci smluvní pokuty, soud proto shledal nárok důvodným v rozsahu nejvýše 1 922 Kč za nevrácené koncové přijímací zařízení typu set-top-box a 336 Kč za nevrácené zařízení typu dekódovací karty. Žalobě proto mohl vyhovět v rozsahu celkových 4 516 Kč, včetně úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, když sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V rozsahu 8 484 Kč s odpovídající částí úroku z prodlení tak II. výrokem shora žalobu pro nedůvodnost zamítnul, neboť nad tuto výši považuje soud ujednání smluvní pokuty za hrubě rozporné s dobrými mravy. Argument žalobkyně o poskytnutí zařízení dalším 3 až 5 zákazníkům (který je vzorovou formulací, užívanou již několik let) soud vzal na vědomí, avšak nepovažuje jej za validní, neboť nezohledňuje časový aspekt, když žalovaná odpovídá za zaplacení pětinásobku pořizovací hodnoty již takřka na počátku této hypotetické životnosti zařízení a žalobkyni tak nic nebrání zařízení ze smluvní pokuty (v její reparační části) nahradit nově zakoupeným a pokračovat s ním v dosahování zisku, který by jinak po žalované ve formě částky 5 000 Kč požadovala předem, aniž by zařízení musela poskytnout oněm 2 až 4 dalších zákazníků.

8. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části neúspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal k tíži žalobkyně právo na úhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení žalované. Té však dle obsahu spisu s řízením žádné takové účelně vynaložené náklady nevznikly, tomu odpovídá nákladový III. výrok shora.

9. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá inflační a uprchlická a žalovaná je v důchodovém věku. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná exekuce by zřejmě byla vázána na mobiliární exekuci či velmi malou srážku z předpokládaného starobního důchodu a časové hledisko splnění povinností žalované tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně tříměsíční splátkový kalendář, aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a žalovaná soudu sama žádné argumenty neposkytla.

10. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaná nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Pro usnadnění je zde soud přejímá: číslo účtu [bankovní účet], [variabilní symbol]. Dále je již výlučně na žalované, zda doručení tohoto rozsudku a z její strany nezasloužené navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv.

11. Žalovaná (či její osoby blízké, neboť soud nepředpokládá, že by si z vlastní vůle zřídila příjem pro tři zařízení v bytě, kde pravděpodobně sama nebydlí) by se (navzdory relativnímu procesnímu úspěchu) měla ve svém zájmu zamyslet nad dalšími hrozícími následky pro případ, že si zařízení žalobkyně skutečně ponechala, resp. jí jej nevydala, a nehodlá to v co nejkratší době napravit. Nemusí se totiž jednat o poslední soudní řízení, kterému může žalovaný v těchto souvislostech čelit. Podle § 2049 občanského zákoníku totiž platí, že zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Žalobkyně ji přitom v odkazované předžalobní výzvě upomínala současně i k vrácení zařízení.