20 C 132/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované doručovací adresou adresa , PSČ obec pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částek: [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše ve splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Co do úroku z prodlení v sazbě 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to v měsíčních splátkách po nejméně [částka], splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z dodávek elektřiny do odběrného místa žalované na adrese [ulice a číslo] v [obec] dle faktury [číslo] se splatností [datum] a částkou [částka] (po zohlednění zaplacených záloh) a dle faktury [číslo] se splatností [datum] a částkou [částka] (po zohlednění zaplacených záloh a včetně smluvních pokut 2x [částka] za pozdní úhrady vyúčtování/záloh). Dále se domáhala úroku z prodlení jak v I. a II. výroku shora.

3. Soud k projednání věci musel nařídit jednání, neboť žalobě nebylo možno plně vyhovět a žalobkyně s jiným postupem (tj. s rozhodnutím bez nařízení jednání) v návrhu výslovně nesouhlasila (volba v samotném závěru žalobního formuláře). K jednání se však žalovaná nedostavila a telefonicky při jednání potvrdila, že nárok nebyl po doručení žaloby z její strany uhrazen (pokud uváděla, že mohl být dokonce uhrazen dříve, neposkytla k takovému tvrzení soudu žádného důkazu a žalobkyně si toho není vědoma). Žalobní návrh a předvolání k jednání přitom žalovaná obdržela do vlastních rukou dne [datum] (bylo doručováno do jejího P. [příjmení]. Boxu jak v záhlaví shora).

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně smlouvou ze dne [datum] č. l. 16 a informačním letákem č. l. 17 prokázala sjednání smlouvy na dobu určitou do [datum] (výhrady k formě sjednání doby určité a smluvní s tím spojené soud v tomto řízení nezdůrazňuje, neboť se jí žalobkyně nedomáhá) na sdružené dodávky elektřiny do odběrného místa žalované v sazbě [anonymizováno], jako doručovací adresu si sjednali [ulice a číslo] v [obec], žalovaná se tehdy jmenovala [jméno] [příjmení]. V rámci textu smlouvy je upravena smluvní pokuta [částka] za prodlení s platbou delší 10 dnů, když k takto vysoké sankci soud žádné následky neplatnosti z formální podoby smlouvy vůči žalobkyni nedovozuje. [příjmení] moc, obchodní podmínky a ani předložené ceníky pro věc neměly podstatného významu, žalovaná ani správnost vyúčtování nereklamovala. Vyúčtováním č. l. 28 bylo prokázáno řádné vyúčtování spotřeby částkou [částka] za období od [datum] do [datum]. Upomínkou ze dne [datum] č. l. 31 bylo prokázáno vyúčtování 2 smluvních pokut á [částka] za neuhrazené vyúčtování a neuhrazenou běžnou měsíční zálohu ([částka] dle rozpisu č. l. 30). Návrhem žalované ze dne [datum] na ukončení smlouvy (č. l. 32) bylo prokázáno, že žalovaná z důvodu stěhování požádala o ukončení odběrního vztahu a informovala žalobkyni o změně jména a příjmení (na [celé jméno žalované]). Žalobkyně prokázala dopisem č. l. 27 ze dne [datum], že žádost akceptovala (nereflektuje však změnu jména a příjmení). Konečným vyúčtováním ze dne [datum] (č. l. 25), které rovněž zní na neaktuální jméno a příjmení, prokázala vyúčtování do [datum] (zahrnuje i ony dvě smluvní pokuty á [částka]) se splatností [datum]. Dopisem č. l. 33 ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že vypracovala předžalobní výzvu, avšak adresovala ji (podací arch č. l. 34) na neaktuální jméno a příjmení a tedy neprokázala, že se taková písemnost opravdu dostala do dispoziční sféry žalované, byť adresa sama jinak odpovídala aktuálně hlášené doručovací adrese.

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali závazek dodávek elektřiny ve smyslu § 50 energetického zákona, na který se podpůrně použití ustanovení o koupi dle občanského zákoníku, s charakterem spotřebitelského závazku. Soud shledal žalobu důvodnou a to včetně vyúčtování dvou smluvních pokut á [částka], spojených s prodlením s platbami. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou a ta úhradu soudu neprokázala (je tedy v jejím zájmu tak případně učinit vůči samotné žalobkyni (resp. soudnímu exekutorovi) později, aby nedošlo k exekučnímu vymáhání a vymožení pohledávky, kterou má žalovaná za již uspokojenou. Soud mohl z větší části přiznat i nárok na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., když sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a s výjimkou období od [datum] do [datum] u nižší z obou částek žalovaná skutečně v prodlení byla a je. U nižší z částek však soud II. výrokem shora nárok na úrok z prodlení za toto období zamítnul, neboť pohledávku lze považovat za splatnou teprve po doručení žalobního návrhu soudu, žalobkyně písemnost zaslala na neaktuální jméno a příjmení žalované.

6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z převážné části (při kapitalizaci příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku nad 90 %) úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Ostatně předžalobní výzvu zasílá i sama žalobkyně. Za zaslání předžalobní výzvy náhradu (zde samotné žalobkyni v době, kdy ještě v této věci zřejmě nebyla zastupována advokátem) přiznat nelze, s ohledem na chybně uvedené jméno a příjmení a tedy neprokázání dodání do dispoziční sféry žalované. Ve smyslu § 142a o. s. ř. to však nemělo vliv na přiznání náhrady za ostatní úkony právní služby, neboť v důsledku pasivního přístupu žalované k soudem doručené žalobě je zřejmé, že řízení proběhnout muselo a ostatní náklady právního zastoupení tím z hlediska účelnosti dodatečně„ konvalidovaly“.

7. Za účast při jednání již nelze nárok posoudit dle § 14b advokátního tarifu. Potřeba konání jednání sice byla (dle procesního záměru soudu) důsledkem nemožnosti přiznat žalobkyni bez dalšího celé plnění, jestliže však žalobkyně toliko využila svých procesních práv (trvat na projednání při jednání), nelze nárok právního zástupce krátit jen proto, že v tomto konkrétním případě vede pravidlo pro rozhodování o náhradě nákladů řízení k poměrně paradoxnímu až nespravedlivému výsledku. Žalovaná však vedení řízení zapříčinila jako celek, hlavní díl procesního rizika tedy leží na její straně a nemůže tak nárok žalobkyně, resp. jejího právního zástupce, na náhradu nákladů řízení odvrátit ani v této části. Nárok na náhradu nákladů řízení se zásadně posuzuje v poměru celkového procesního úspěchu. Pokud by žalovaná k jednání přišla a zde prokázala, že nárok uspokojila (ať již v roce 2020 či alespoň cca 10 dnů před konáním nařízeného jednání), nárok na náhradu nákladů řízení by odrazila v plné míře, neboť se plně uplatnilo pravidlo § 142a o. s. ř. Odměna za účast při jednání dne [datum], které nepřesáhlo 2 hodiny trvání, pak sestává dle § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, z [částka] a paušální částky náhrady hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.

8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., trvá energetická, ekonomická i uprchlická krize, žalovaná je dramaticky předlužena a čelí četným exekucím a nelze tak očekávat jednorázové splnění. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalované tak zjevně nehraje hlavní roli. Ostatně soud splnění závazku významně facilitoval již tím, že žalovanou fakticky kontaktoval, ta o nároku ví a strany mohou o dalším osudu závazku komunikovat přímo. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně čtyřměsíční splátkový kalendář (první dvě splátky budou složeny z obou nároků, zbývající dvě splátky již zahrnují jen náklady řízení – to vše za předpokladu, že oba nároky se stanou pravomocnými dle poučení a předpokladu soudu), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně [částka]; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod. Žalovaná by měla postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což výše splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).

9. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaná nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Žalovaná by měla zohlednit, že pro nárok žalobkyně a pro náhradu nákladů řízení jsou v návrhu vyjádřeny odlišné platební údaje.