20 C 149/2024
č. j. 20 C 149/2024-62
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 11 501,47 Kč s úrokem z prodlení a náhradě nákladů řízení. Soud uplatnil nárok na vrácení podmíněných slev a náhradu kupních cen za zařízení, které bylo poskytnuto v rámci spotřebitelských smluv. Rozsudek stanovil splátkový kalendář s možností plnění měsíčními splátkami, přičemž za nepřijetí splátek hrozí ztráta výhody splátek. Soud se opřel o § 2079 a násl. občanského zákoníku, § 142a a § 149 o. s. ř. a uznal nárok na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 doručovací adresou Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro zaplacení 11 501,47 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a dále v sazbě 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně částka měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 35 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení plnění ze smlouvy č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum, dle kterých se domáhá plnění za služby třetích stran (částka za m-platby), částka za uvítací tón Kč, zbylých splátek za prodej zařízení částka (2x smartphone Realme 9i) a podmíněných slev za nákup dvou smartphonů (T Phone a jméno FO 10C) částka a částka. Podáním č. l. 60 žalobkyně doplnila k výzvě soudu tvrzení k drobné nesrovnalosti.
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl plně vyhovět i bez konání jednání a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, o řízení by se nejspíše nedozvěděl, soudu se nicméně podařilo jej kontaktovat v síti facebook.com (profil ID Anonymizováno) a žalovaný pro doručování uvedl druhou adresu jak shora, kde mu bylo doručeno náhradním způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. Žádal o možnost plnit v „symbolických“ splátkách okolo částka měsíčně, neboť je bez příjmu, bez majetku a je veden Úřadem práce.
3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. spisová značka). Pro každé jiné řízení je i nadále oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k tomu ani v tomto řízení nedošlo, zde se však vyjádřením žalovaného stala taková adresa doručovací a bylo tedy možno doručit i fikcí). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Aktuálně například čelí dalšímu nároku ve sp. zn. spisová značka. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce).
4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou ze dne datum (č. l. 20) žalobkyně prokázala závazek žalovaného užívat telekomunikační služby, odebrat telefon T Phone modrý s podmíněnou slevou částka, kterou je povinen vrátit, pokud nehradí sjednaný minimální tarif částka měsíčně po dobu dvou let. Smlouvou ze dne datum (č. l. 22) žalobkyně prokázala závazek žalovaného, odebrat dva telefony Realme 9i černý za cenu á částka na 23 měsíčních splátek po částka. Smlouvou ze dne datum (č. l. 23) žalobkyně prokázala závazek žalovaného užívat telekomunikační služby, odebrat telefon jméno FO 10C zelený s podmíněnou slevou částka, kterou je povinen vrátit, pokud nehradí sjednaný minimální tarif částka měsíčně po dobu dvou let. Čtvrtou smlouvu žalobkyně nepředkládala (viz č. l. 60). Byla doložena kopie občanského průkazu č. tel. číslo, dle sdělení Magistrátu města adresa (č. l. 58) byl zrušen až datum pro změnu trvalého bydliště, aniž bylo požádáno o nový. Vyúčtováním č. l. 29 až 37 bylo prokázáno čerpání m-plateb a uvítacích tónů. Vyúčtováním č. l. 38 bylo prokázáno doúčtování kupní ceny dvou přístrojů Realme 9i částkou částka. Vyúčtováním č. l. 39 bylo prokázáno vyúčtování podmíněné slevy částka (jméno FO 10C). Vyúčtováním č. l. 40 bylo prokázáno vyúčtování podmíněné slevy částka (T Phone). Byly doloženy obchodní podmínky. Dopisem č. l. 41 ze dne datum bylo prokázáno vypovězení všech tří smluv věřitelem. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 43) vypracování i odeslání (č. l. 44) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., nikoliv však do dispoziční sféry žalovaného, když byla použita adresa adresa, historické bydliště žalovaného, zatímco ve smlouvě je pro korespondenci uváděno pouze adresa.
5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali smlouvy o poskytování elektronických komunikací (plnění z nich se však žalobkyně v tomto řízení nedomáhá) a v rámci ní spotřebitelského závazku z koupě ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku se slevami s rozvazovacími podmínkami, z nichž žalobkyně poskytnutím zařízení a služeb plnila, žalovaný však nesplácením sjednaných splátek/vyúčtování nikoliv a došlo k důvodnému odstoupení od smlouvy. Stejně tak došlo k platebnímu sjednání nájmu věci ve smyslu § 2201 a násl. tamtéž. Platným odstoupením od smlouvy vznikl žalobkyni nárok na slevy za dva smartphony i zesplatněné kupní ceny dvou dalších. Plnění za m-Platbu odpovídá závazku z poukázky a je upraveno v obchodních podmínkách v části 3.2.
3. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Soud tak mohl vyhovět žalobě v plném rozsahu, včetně úroku z prodlení, když počátek prodlení odpovídá pozdější splatnosti fakturací, a je požadován v sazbě, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Za zaslání předžalobní výzvy náhrada nepřísluší, neboť byla zaslána na nesprávnou adresu. Za doplňující vyjádření rovněž ne, šlo pouze o odstranění nesprávného skutkového tvrzení (uvádění 4 smluv v kontrastu se 3 předloženými). Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.
7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že žalovaný již čelí dvěma exekucím z let 2023 a 2024. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně roční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o „nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod. Žalovaného představa symbolické splátky nebyla podložena žádným důkazem a především je v rozporu s dobrými mravy, neboť nemá právo požadovat po věřiteli, od něhož převzala 4 mobilní telefony, aby jejich hodnotu dál splácel toliko symbolicky a za zlomek původně sjednaných plnění (2x částka a 2x částka měsíčně). Žalovaný bude muset uvažovat o příjmu z pracovní činnosti. Žalovaný by měl nicméně postupovat v součinnosti s příslušným soudním exekutorem (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což výše splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).
8. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaná nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Dále je již výlučně na žalovaném, zda doručení tohoto rozsudku a z její strany nezasloužené navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv. Soudní exekutor již po povinném z úřední povinnosti a na náklady povinné pátrat musí a na rozdíl od soudu k tomu má čas mnoha let. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.