20 C 160/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro vydání věci podle § 1040 občanského zákoníku,

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni za účasti pověřeného zástupce žalobkyně měřicí zařízení ([anonymizována tři slova] výrobního čísla [číslo], umístěné v bytové jednotce [číslo] v prvním poschodí nemovitosti na adrese [adresa žalované], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to v měsíčních splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], vydání rozsudku, kterým by bylo žalované uloženo vydat shora uvedený plynoměr, umístěný ve shora označeném bytě žalované, kdy po jeho montáži v roce 2019 dalším období žalobkyně od distributora plynu ke dni [datum] zjistila, že v odběrném místě byla ukončena smluvní dodávka zemního plynu a nadále dochází k neoprávněnému odběru bez uzavřené smlouvy. V tomto případě má žalobce jako provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu, čehož lze technicky docílit jen demontáží měřicího zařízení. Žalovaná však přes opakované pokusy neumožnila distributorovi plynu ani žalobkyni provést v odběrném místě demontáž měřicího zařízení.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, když žalobkyni mohl soud plně vyhovět a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, nevyjádřila se, návrh převzala na trvalém bydlišti do vlastních rukou dne [datum] poté, co takovou adresu i pro účel doručování potvrdila skrze emailovou zprávu.

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených listinných důkazů k následujícím závěrům. Protokolem o montáži měřidla ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětný plynoměr byl žalobkyní v předmětném odběrném místě instalován ve shora označeném bytě žalované (veřejně nepřístupně). Byly doloženy fotografie instalovaného plynoměru a domovního vchodu na č. l. 25 až 32. Smlouvou č. l. 23 bylo doloženo, že žalovaná měla se žalobkyní ode dne [datum] sjednáno připojení shora označeného bytu (bytový dům, 1. poschodí, byt [číslo] [anonymizována dvě slova]) k odběru zemního plynu (smlouva o připojení odběrného místa k distribuční soustavě). Byla doložena žádost o přerušení dodávky plynu v předmětném odběrném místě ze dne [datum] (č. l. 34) od distributora plynu [anonymizováno] [právnická osoba] Byla doložena výzva žalované ke zpřístupnění objektu za účelem demontáže plynoměru na její korespondenční adresu i bydliště z [datum]. Emailovou zprávou č. l. 35 byla doložena komunikace s žalovanou ohledně závazku z neoprávněného odběru plynu, před pokusem o demontáž plynoměru. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 36 a 37) vypracování i zaslání (č. l. 38 a 39) kvalifikované předžalobní výzvy ze dne [datum] ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované s obsahem požadavku na dohodu termínu demontáže.

4. Po právní stránce soud nárok posoudil následujícím způsobem. Žalobkyně má vůči žalované právo na vydání měřicího zařízení, které je jejím vlastnictvím, a je umístěno v odběrném místě, zřízeném se žalovanou coby odběratelem (její vlastnické právo k danému bytu není tvrzeno ani prokazováno), bez případně uzavřené a trvající smlouvy o dodávkách distributorem zemního plynu odběrateli. Žalobce byl požádán obchodníkem s plynem, aby ukončil, příp. přerušil dodávku plynu do odběrného místa podle § 119 a 120 odst. 1 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem. Jelikož nebylo možno ukončení nebo přerušení dodávky dosáhnout bez demontáže měřicího zařízení (což je u společného rozvodu v bytovém domě s měřidlem ve stoupačce běžné), byla žalovaná opakovaně vyzývána, aby umožnila žalobkyni přístup k měřicímu zařízení a jeho demontáži, přičemž tuto povinnost ukládá žalovanému § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona v platném znění („ Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.“). Nejpozději od [datum] je odběr plynu a distribuce plynu do odběrného místa kvalifikován jako neoprávněný podle § 74 odst. 1, písm. a), b) a podle § 74 odst. 3 písm. a), d) tamtéž. Žalovaná by si měla zavčasu uvědomit, že neoprávněný odběr může zakládat odpovědnost za přestupek a v případě dosažení výše škody částkou [částka] i úmyslný přečin krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. V tomto případě má žalobkyně právo podle § 59 odst. 1 písm. j), bod 6. tamtéž na omezení nebo přerušení distribuce plynu, čehož lze dosáhnout technicky pouze demontáží měřícího zařízení. Břemeno tvrzení a dokazování případné existence smlouvy o sdružené dodávce zemního plynu spotřebiteli v daném odběrném místě tížilo procesně pasivní žalovanou. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku se vlastník věci může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Z výše odkazovaných zákonných ustanovení vyplývá, že v případě neoprávněné distribuce, příp. odběru plynu vzniká odběrateli povinnost vydat měřicí zařízení na výzvu jeho vlastníka, kterým je v dané věci žalobkyně. Jelikož tak žalovaná neučinila, je podaná žaloba po právu a soud jí v plném rozsahu vyhověl. Pokud žalované soud uložil povinnost zařízení vydat, přirozeně to neznamená, že by se měla o demontáž pokoušet sama, neboť jde o aktivní rozvod zemního plynu a hrozilo by závažné ohrožení života a zdraví osob v celém domě, ale měla by toliko umožnit demontáž pověřeným pracovníkem žalobce - zpřístupněním odběrného místa, aby demontáž mohl provést odborně.

5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním a zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.

6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl u výroku I dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť realizaci demontáže není důvod odkládat a to i ve vlastním zájmu žalované, která si zřejmě neuvědomuje, že kromě finančních následků (a omezené možnosti užívat byt) jí hrozí v případě neoprávněného odběru i následek trestněprávní. Ohledně nákladového výroku pak soud rozhodl dle věty druhé tamtéž, když suma nákladů řízení představuje nezanedbatelně vysokou částku. Je zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl čtyřměsíční splátkový kalendář, aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší.