20 C 193/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátkou JUDr. jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému advokátkou Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa pro výživné nerozvedené manželky,

I. Žalovaný je povinen hradit na výživném nerozvedené manželky žalobkyni k jejím k rukám [částka] měsíčně, splatné vždy předem do každého 20. dne v měsíci, a to od [datum].

II. Žalovaný je povinen na nedoplatku výživného za období od [datum] do [datum] zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v měsíčních splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy spolu s běžným výživným v měsíci, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně na plné náhradě nákladů řízení [částka], a to v měsíčních splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum], přiznání nároku na výživné ve výši [částka] měsíčně vždy k 20. dni příslušného měsíce (předem) od [datum] (do právní moci rozsudku o rozvodu manželství). Uvedla, že ze čtyř společných dětí jsou dvě dcery dosud nezletilé, dcera [jméno] (2011) navíc trpí kombinovaným postižením v důsledku [anonymizována tři slova]), mentálně se pohybuje na úrovni podstatně mladšího dítěte a vyžaduje časově náročnou celodenní péči a časté návštěvy u lékařských specialistů, s výjimkou několika hodin ve všední dny, kdy je ve [anonymizována tři slova] v [obec]. Manžel přinutil manželku opustit společnou domácnost, navázal nový vztah, návrh na rozvod manželství dosud nebyl u zdejšího soudu projednán, stejně tak je vedeno řízení ohledně výchovy a výživy k nezletilým u zdejšího opatrovnického soudu (sp. zn. 16 Nc 1031/2020). Manželka si nalezla nájemní bydlení v bytě s dispozicí 3+1 v [obec], odsud vozí ve všední dny obě dcery do škol do [obec], hradí zde [částka] na nájemném a [částka] na zálohách za služby s nájmem spojené měsíčně. [příjmení] [jméno] (2011) má spíše psychické obtíže, ale navštěvuje zájmové kroužky (což představuje náklady cca [částka] ročně) má k dispozici vlastní telefon, náklady manželky se dvěma telefonními tarify a internetem tak činí měsíčně [částka]. Manželka si v důsledku nutného rozsahu péče o dcery nemůže nalézt zaměstnání, je vyučena jako prodavačka, je nemajetná, na zřízení nové domácnosti čerpala půjčky od rodiny a zadlužila se i u banky. Má k dispozici vozidlo [anonymizována dvě slova] s LPG pohonem, ve všední dny najezdí na plyn cca 4x 20 km, vozidlo samotné je majetek dcery [jméno], bylo pořízeno z příspěvku, k nakládání s vozidlem je třeba souhlasu opatrovnického soudu. K vozidlu však musí hradit pojištění odpovědnosti z provozu, cca 1 tis. měsíčně. Žalovaný je vyučen jako mechanik/opravář, pracuje u [právnická osoba], má příjem okolo [anonymizována dvě slova]. Kč měsíčně a pravidelně 13. plat a odměny, má k dispozici služební telefon, automobil, notebook a tablet, sám vlastní automobil a motocykl, s novou přítelkyní jezdí na dovolené. Oba manželé mají vyživovací povinnost ke dvěma mladším dcerám.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil, a to ani částečně. Uvedl, že manželka pobírá příspěvek na péči ve výši cca 20 tis. Kč, na výživném pro dcery od něj dostává [částka] a v opatrovnickém řízení mu bylo nepravomocně (v době rozhodnutí soudu) výživné navýšeno až na [částka], a jelikož dcery dává do škol, může si nalézt zaměstnání. Příčinou rozvratu manželství byla dlouhodobá neochota manželky podílet se na zajištění příjmu rodiny, z 30 let soužití pracovala jen 5 let, nedostatky v průběhu soužití spatřoval i v neudržování pořádku v domácnosti, aktuálně má výhrady k rozsahu styku s nezl. [jméno], s níž se může vídat jen u manželky (č. l. 88). Jeho příjmy jsou nižší, cca [anonymizována dvě slova]. Kč, neboť z důvodu virové pandemie již nelze očekávat tak vysoké bonusy, odpadla mu i daňová zvýhodnění za děti a sleva na manželku, náklady na bydlení má [anonymizována dvě slova]. Kč., platí měsíčně na leasing vozidla [anonymizována dvě slova]. Kč, na SIPO hradí [částka], dále samostatně elektřinu [anonymizována dvě slova]. Kč měsíčně, vodné/stočné [částka] měsíčně, telefon a internet jej stál [částka] měsíčně (na č. l. 87 připustil s ohledem na pobyt nezl. [jméno] u matky aktuální výši [částka]). Uvedl, že pohonné hmoty za cestu do zaměstnání a zpět (2x cca 20 km) služebním vozidlem musí zaměstnavateli proplácet, hradí leasing k vozidlu a s doplněním vybavení domácnosti měl rovněž nemalé výdaje.

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. K osobě žalovaného soud zjistil, že má dle registru obyvatel (č. l. 24) čtyři vlastní děti, dvě již zletilé, dále dvojčata [jméno] a [jméno] (2011). Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného (č. l. 93) vyplynulo, že žalovaný pracuje jako mechanik zemědělských strojů s výjezdy k zákazníkům, pracuje spolehlivě a samostatně. Potvrzením o příjmech (č. l. 29 a [číslo]) soud zjistil, že v období prosince 2019 až 2020 činil průměrný (aritmetický) čistý příjem žalovaného [anonymizována dvě slova]. Kč, když soud k námitce žalovaného nepřihlížel k dřívějšímu období. V posuzovaném období se však již na příjmu žalovaného pandemie onemocněním Covid-19 projevila dostatečně reprezentativně. Ztráta daňového/slevy za nezletilé děti/manželku se v dalším období projeví v rozsahu cca [anonymizována dvě slova]. Kč (notorieta), příjem však bude o cca 9 % navýšen v důsledku změny daňových předpisů ve způsobu stanovení základu daně z příjmů fyzických osob, což tuto ztrátu příjmu z větší části vykompenzuje (opět notorieta). Dle zaměstnavatele dále (č. l. 53) žalovaný čerpá zaměstnanecké výhody v podobě stravného a poukazu do kafetérie ve výši [částka] měsíčně. Účastníci se shodli, že tento bonus lze čerpat na prodej více druhů služeb a zboží, proto jej soud považuje za aritmetické navýšení příjmu podobně, jako lze (za podmínky proporčně vyváženého poměru k výši mzdy) započítat diety, stravovací či jinak účelově vázané poukazy, poskytování stravy. Dle zprávy Magistrátu města Teplice (č. l. 37) žalovaný vlastní motocykl [příjmení] [jméno] [anonymizováno] a vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z roku 1998. K motocyklu se váže úvěrový závazek dle smlouvy č. l. 58 z června 2018, dle které žalovaný až do června 2021 má hradit [částka] měsíčně. Žalovaný prokázal výpisem č. l. 55, že k vozidlu [anonymizováno] má sjednáno pojištění ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. a hradí cca [částka] měsíčně, k motocyklu pak pojistnou smlouvou č. l. 56 prokázal, že měsíčně hradí cca [částka]. Dle dokladu o platbách skrze SIPO (č. l. 39) hradí měsíčně vedle televizního a rozhlasového poplatku [částka] na záloze za plyn, [částka] na záloze za elektřinu a [částka] za příjem satelitní televize. Náklady s vodným a stočným žalovaný prokázal rukou psanými záznamy na č. l. 69 v průměrném rozsahu cca [částka] měsíčně. Za mobilní tarif hradí dle vyúčtování č. l. 62 měsíčně [částka]. Žalovaný prokázal účtenkami č. l. 67 a 68 výši měsíčních výdajů na dopravu do zaměstnání cca [částka], hrazených palivovou kartou, neprokázal však, že takový výdaj tíží jeho a nikoliv zaměstnavatele (ač byl soudem o důkazním břemenu poučen na č. l. 50 p. v., 87).

4. Žalovaný prokázal zakoupení pračky za [anonymizována dvě slova]. Kč v září 2020, soud však jednorázové výdaje na doplnění chybějícího vybavení domácnosti nezkoumal (účastníci je podrobně vyjmenovali na č. l. 110 p. v.), neboť nesporně došlo k rozdělení domácnosti, oběma manželům vznikly s doplněním chybějících položek (a které nebyly určeny k užívání nezletilými dcerami či dokonce netvořily jejich výlučný majetek) jednorázové výdaje (např. náklady stěhování žalobkyně dle pokladního dokladu č. l. 105 ze září 2020 na [částka]; faktura za ledničku č. l. 106 ze září 2020 na částku [částka]; účtenka za sedací soupravu č. l. 108 ze září 2020 za [částka]; jistota dle nájemní smlouvy) a bylo pouze na manželích, zda si pořídí nové či výrazně levněji použité spotřebiče, v jaké kvalitě a jakých spotřebičů se byť dočasně zřeknou. Žalobkyně prokázala, že zápůjčkami (č. l. 85, pokladní lístek č. l. 97) od své matky a své tety získala částku [částka], která i bez nutnosti dokazování jednotlivých položek odpovídá nákladům stěhování, zařízení domácnosti chybějícími předměty a složení jistoty z nájemní smlouvy k bytu. Předmětem tohoto řízení je však nárok na opakující se plnění do budoucna a soud proto takové výdaje, které v obdobném rozsahu tíží obě strany a které lze snadno snížit, odložit, rozložit do delšího období či si je zcela odpustit, nezohledňuje. Přehledem plateb č. l. 95 žalovaný prokázal, že z jeho účtu bylo v průběhu soužití čerpáno okolo [anonymizována dvě slova]. Kč měsíčně, žalobkyně to však sama připustila v rámci účastnického výslechu a soud proto nepovažuje takovou okolnost za spornou. Nebylo však ničím prokázáno, že by z těchto částek žalobkyně generovala úspory, ze kterých by mohla čerpat po ukončení soužití účastníků. Žalovaný sám od návrhu na důkaz výpisem z účtu žalobkyně upustil poté, co žalobkyně sama výpis předložila (č. l. 110 p. v.). Od září 2020 pak již bylo čerpáno toliko [částka], což odpovídá toliko výživnému na obě nezletilé dcery. Dále žalovaný ve svůj prospěch neprokázal tvrzení o hrazení leasingu k vozidlu ve výši [částka] a soud má toto tvrzení za konzumované důkazem k hrazení úvěru na pořízení motocyklu, který je již druhým vozidlem žalovaného, a který bude do tří měsíců již doplacen.

5. Žalovaný tak prokázal, že kromě výživného a splátky motocyklu má mandatorní měsíční výdaje do [anonymizována dvě slova]. Kč. Splátky silničního motocyklu soud do takových výdajů nezapočetl, neboť se jednak nejedná o skutečně nezbytný výdaj (a žalovaný jej na cesty do zaměstnání nezbytně využívat nemusí), ale spíše o zbytný koníček, který lze jen stěží považovat za okolnost, konkurující vyživovacím povinnostem, a dále zbývá doplatit tři splátky. Na příjmové stránce lze u žalovaného počítat s průměrem cca [anonymizována dvě slova]. Kč (včetně benefitů a stravného) čistého měsíčně.

6. K osobě žalobkyně soud zjistil, že dle zprávy Úřadu práce (č. l. 32, 49) nebyla do prosince 2020 příjemcem dávek státní sociální podpory, kdy jí dle č. l. 83 byl přiznán příspěvek na bydlení ve výši [částka] a dle č. l. 84 přídavky na obě dcery (2x [částka]), a již od října 2020 byla příjemcem dávek hmotné nouze – příspěvku na živobytí ([částka]), který byl v důsledku pozdějšího přiznání dávek státní sociální podpory snížen od února 2021 na [částka] (rozhodnutí č. l. 103). Dále je (dlouhodobě) příjemcem příspěvku na péči ve IV. stupni závislosti za nezl. [jméno] ve výši [částka] a příspěvku na mobilitu ([částka]). Dle nájemní smlouvy, protokolu o převzetí bytu a evidenčních listů (č. l. 40-48) takto užívá žalobkyně s dcerami od listopadu 2020 (předchozí smlouvu nepředkládala, žalovaný učinil tyto skutečnosti nespornými i pro předchozí období, viz č. l. 50 p. v.) byt v [anonymizováno] ulici v [obec] o výměře [výměra], měsíčně hradí na nájemném a zálohách [částka], ve stejné výši je stanovena jistota. Náklady žalobkyně na telefon, internet a satelitní televizi ve výši [částka] učinily strany nespornými (č. l. 51). Náklady na elektřinu má žalobkyně dle vyúčtování č. l. 78 a rozpisu záloh č. l. 80 v rozsahu [částka] měsíčně. Náklady na plyn má dle rozpisu záloh č. l. 82 ve výši [částka] měsíčně. S pojištěním vozidla [anonymizována dvě slova] ve smyslu zákona č 168/1999 Sb. a adekvátním havarijním pojištěním se spoluúčastí [částka] má od roku 2015 (dle smlouvy č. l. 75) měsíční výdaje v rozsahu cca [částka] a tyto nebylo možno bez změny pojišťovny pouhým přeceněním pojistné hodnoty snížit (kalkulace č. l. 77).

7. Z protokolu zdejšího opatrovnického soudu ve sp. zn. 16 Nc 1031/2020 ze dne 18. 1. 2021 (č. l. 99) vyplývá, že soud prvního stupně svěřil obě nezletilé dcery pro dobu před i po rozvodu manželství do výlučné péče manželky, manželovi vyměřil měsíční výživné [částka] pro [jméno] a [částka] pro [jméno] a nedoplatek na výživném mu uložil splácet po [částka] měsíčně. V době vyhlašování tohoto rozsudku byl avizován úmysl manžela podat proti rozsudku odvolání (např. č. l. 86 p. v.), právní moc rozsudku byla dle rejstříku ISAS vyznačena až po vyhlášení tohoto rozsudku a nastala až dne [datum], podání opravného prostředku tedy zjištěno nebylo. Návrhem č. l. 98 bylo prokázáno, že u zdejšího soudu bylo zahájeno řízení o rozvod manželství účastníků, ale ani v době vyhotovení odůvodnění tohoto rozsudku návrh dosud nebyl projednán.

8. Z lékařských zpráv (č. l. 8-16, 21 a 73) vyplynulo, že nezl. [jméno] trpí leukoencefalopatií a s tím spojenými onemocněními [anonymizováno], včetně rizik [anonymizována dvě slova] (v podobě absencí), [anonymizováno] a [anonymizováno] s nutností medikace, poruchami zraku ([anonymizována dvě slova]), poruchami a držení těla, motoriky i chůze, s nárokem na ZTP/P a speciální vzdělávací přístup, s omezením sebeobsluhy. Ze zprávy psychologa (č. l. 7 a 20) vyplynulo, že nezl. [jméno] trpí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], stagnuje na úrovni věku [číslo] měsíců běžně se vyvíjejícího dítěte, dále trpí [anonymizováno] poruchou, [anonymizováno]. Soudem vyžádanou zprávou Speciální základní školy a Speciální mateřské školy [obec] (č. l. 92) ve spojení se zprávou lékaře č. l. 73 bylo ověřeno, že stav nezletilé si vynucuje polední spánek a ve škole může k polednímu odpočinku využít pouze společné prostory s relaxačními vaky a polohovacími pomůckami. Pokud se týká nutnosti plenování, v interiéru školy není nezbytné, je patrné zlepšování, v exteriéru stále ano. Z lékařské zprávy (dětská psychiatrie) nezl. [jméno] (č. l. 22) vyplynulo, že podstoupila terapii pro (smíšenou) poruchu chování a emocí, která je již zvládnutá, je heterozygotním dvojčetem [jméno], utrpěla [anonymizována dvě slova], předčasným porodem a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

9. Účastnickým výslechem žalobkyně (č. l. 87) bylo prokázáno, že k ukončení soužití v domě rodiny manžela vedly dlouhodobé partnerské neshody, sama mu vytýkala nadměrnou konzumaci alkoholu a zájem o jiné ženy, který vyvrcholil tím, že nalezla důkaz, že se stýkal s jinou ženou a manžel to i připustil a to v přítomnosti nezletilé dcery. O ukončení soužití se bavili, sháněla nový byt, čerpala spotřebitelský úvěr u [anonymizováno] banky [částka], dále kontokorentní úvěr do výše asi [anonymizována dvě slova]. Kč, v srpnu 2020 se manželovi vrátila platební karta, kterou do té doby užívala, její odstěhování proběhlo [datum]. Od tety [jméno] si půjčila [částka], od své matky dalších [částka], neboť potřebovala uhradit jistotu na nový byt a zařídit domácnost položkami, které zůstaly v domácnosti manželovi. Příspěvek na péči čerpá za nezl. [jméno] od roku 2014, dále hospodařila s prostředky od manžela, do pandemie především hotovostně, pak více využívala účet, svůj i manželův. Manžel jí dával k dispozici prakticky celou výplatu, dostával pak tolik, kolik si řekl, sám hospodařil s málem a zůstávaly mu diety. V té době závazky neměly, jen manžel splácel motocykl, větší výdaje měl s alkoholem, především pil pivo. K dalším pravidelným výdajům své domácnosti uvedla, že oběma dcerám dále hradí školní obědy, 2x cca [částka] měsíčně, vaření pro [jméno] přináší další náklady, neboť jí velmi omezený repertoár jídel a musí tak pro ni vařit zvlášť, což přináší vícenáklady za stravu domácnosti cca [anonymizována dvě slova]. Kč. Dále pro ni potřebuje větší množství vlhčených ubrousků, na pleny čerpá příspěvek od zdravotní pojišťovny. Svůj denní režim popsala tak, že vstává s [jméno] již před šestou, dcery vozí do škol v [obec] a [obec], vyzvedává je po dvanácté, když [jméno] má zatím takto krátkou výuku a [jméno] ve škole déle zůstávat nemůže, neboť tam nemůže mít zajištěn potřebný polední spánek. Odpolední vycházky s [jméno] jsou zpravidla s vozíkem, [jméno] ukládá okolo 19. hodiny, [jméno] poté, pokud se [jméno] v průběhu noci probudí, musí ji znovu uspávat.

10. V případě žalobkyně tak bylo zjištěno, že na mandatorní výdajové stránce hradí přes [anonymizována dvě slova]. Kč měsíčně, zatímco její příjem ze sociální dávek činí okolo [anonymizována dvě slova]. Kč měsíčně. Soud to tohoto příjmu započítává příspěvek na péči, náležející nezl. [jméno], neboť právě tato částka umožňuje, aby o nezletilou bylo po většinu dne (s výjimkou cca 4 hodin školní docházky) postaráno a to právě žalobkyní, která díky této částce nemusí mít zaměstnání, k čemuž by aktuálně měla nejvýše pevně vymezené 4 hodiny ve všední dny. Z dokazování tedy vyplynulo, že nalezení vhodného zaměstnání pro žalobkyni je v dané situaci prakticky nemožné, s přihlédnutím k její nízké pracovní kvalifikaci, a s ohledem na náročnost celodenní péče o nezletilé dcery to ani nelze spravedlivě požadovat, když ony čtyři hodiny jsou prakticky jediným volným časem žalobkyně. Žalobkyni žalovaný vyčítá dlouhodobou absenci zaměstnání, současně však potvrdil, že domácnost, v níž již byly vychovány dvě další společné děti účastníků, obstarávala právě manželka. [příjmení] o domácnost s nezletilými dětmi se přitom nevyčerpává udržováním pořádku a to tím více, čím méně (nad rámec příjmu z běžné pracovní doby) k obstarávání domácnosti přispívá druhý partner. Nízkou pracovní kvalifikaci za poslední dvě dekády tedy nelze klást manželce k tíži, když první dítě žalovanému porodila v roce 1995, druhé v roce 1999 a v roce 2011 pak dvojčata.

11. Důkaz zprávou o komplexním vyšetření zletilého syna účastníků (původně č. l. 17 zapsáno na č. l. 86 p. v. jako zpráva k osobě žalovaného, když soud přehlédl odlišné datum narození) soud formálně vedl, nezohledňuje jej však v rozhodnutí, neboť neshledal souvislost s předmětem řízení, kterým je hodnocení aktuální životní úrovně každého z odděleně žijících manželů, zatímco žalobkyně chtěla zprávou vnést do řízení informace o chování žalobce v průběhu předchozích let manželství.

12. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 697 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle § 921 odst. 1 tamtéž platí, že výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

13. V projednávané věci soud zjistil, že manželé jsou zabezpečeni po stránce bydlení (ani jeden není vlastníkem nemovitosti) i v neomezeném přístupu k dvoustopému motorovému vozidlu, manželka je současně po stránce příjmové plně odkázána na sociální dávky, resp. příspěvek na péči ve výši [částka], náležející nezl. [jméno], které dále náleží výživné (v době rozhodování soudu [částka], aktuálně již [částka]). Ostatní příjmy manželky jsou již čistě důsledkem její nemajetnosti a absence jakéhokoliv vlastního příjmu a jsou navíc rovněž stanoveny s ohledem na péči o dvě nezletilé děti a částečně tak náleží i jim. Díky příspěvku na péči tak žalobkyně fakticky má příjem z odměny za svou téměř celodenní péči o nezletilou [jméno], na uspokojování svých hmotných a kulturních potřeb má však o více než [anonymizována dvě slova]. Kč méně disponibilních prostředků i v případě, že by soud jednotlivé příjmové položky vůbec nerozlišoval a tedy nebral v potaz, že žalobkyně nemůže prostředky na výživné pro nezletilé považovat za prostředky k uspokojování svých vlastních potřeb (v době rozhodování soudu [částka], aktuálně [částka] s účinností od září 2020). Pokud by totiž soud výživné pro nezletilé na straně příjmů samotné žalobkyně vůbec nezohledňoval, rozdíl by se již blížil [anonymizována dvě slova]. Kč v neprospěch manželky – a to stále ještě v situaci, kdy nedostatečné materiální zabezpečení domácnosti žalobkyně za žalovaného supluje stát formou sociálních dávek (přídavky na děti, příspěvek na živobytí). Rozdíl v těchto relacích dále umocňuje fakt, že žalobkyně má podstatně méně volného času nežli žalovaný, který zaměstnání a cestování do zaměstnání a zpět musí věnovat okolo 50 hodin týdně, zatímco žalobkyně věnuje péči o nezletilé ve všední dny rovněž cca 50 hodin, nad rámec toho však i celé zbývající dva dny odpočinku (u obou manželů soud do časové dotace započítává řízení motorového vozidla). [příjmení] o nezletilou [jméno] lze považovat za činnost natolik náročnou a psychicky namáhavou, že ji lze zcela srovnávat s běžným dělnickým pracovním úvazkem – ostatně také nahrazuje celodenní ústavní péči třetí osobou, za což (resp. za pouhých 40 hodin týdně) pravidelně náleží čistý měsíční příjem nad [anonymizována dvě slova]. Kč. Žalobkyně tak má na uspokojování svých hmotných a kulturních potřeb podstatně méně volného času, než žalovaný, což by mělo být kompenzováno vyšší disponibilní částkou samo o sobě.

14. Již z tohoto pohledu je žalobkyní požadována částka [částka] měsíčně zcela nepochybně odůvodněným příspěvkem žalovaného k tomu, aby se hmotná a kulturní úroveň současného života manželů navzájem více přiblížila (o jejím vyrovnání touto pouhou částkou však nemůže být řeč). Minucióznější porovnávání dalších jednotlivých aspektů životní úrovně každého z manželů tak již postrádá procesní smysl a nemůže zjištěnou nerovnováhu změnit. Na takovém závěru nemůže ničeho změnit ani okolnost, která nastala až po vyhlášení tohoto rozsudku (právní moc zvýšení výživného pro nezletilé dcery), neboť je to právě výživné nerozvedené manželky, které vyživovací povinnosti vůči dětem předchází. Soud proto mohl žalobě vyhovět v plném rozsahu a přiznat výživné ve prospěch nerozvedené manželky ode dne podání žaloby k soudu v rozsahu [částka]. Výrokem II pak soud dopočetl nedoplatek výživného (ke dni vyhlášení rozsudku) a žalovanému jej uložil hradit spolu s běžným výživným. Zde s odkazem na § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. přiznal roční splátkový kalendář, neboť z dokazování nevyplynulo, že by žalovaný měl k dispozici úspory k jednorázové výplatě, oba manželé mají aktuálně vyšší výdaje s doplňováním vybavení domácnosti, žalobkyní čerpané zápůjčky k tomuto účelu budou splatné až v dalších měsících, charakter nároku (opětující se plnění) tomu také neodporuje a v neposlední řadě soud současně zavazuje žalovaného k náhradě nákladů řízení právní zástupkyni žalobkyně. To však žalovanému nebrání v možnosti nedoplatek dobrovolně uhradit předčasně – ostatně jde o prostředky, které dluží nikoliv cizí osobě, ale své vlastní manželce – i po případném rozvodu manželství matce jejich čtyř společných dětí. Dokud bude žalobkyni náležet výživné nerozvedené manželky, je splatnost shodná, zanikne-li nárok na výživné nerozvedené manželky dříve, než bude nedoplatek uhrazen, bude přirozeně nedoplatek splatný ve shodných intervalech samostatně.

15. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává z osmi mimosmluvních odměn a pěti paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s písemným doplněním žaloby k výzvě soudu (usnesením k odstranění vad č. l. 2) podáním ze dne [datum] (č. l. 5), s účastí na jednání dne [datum] (od 9:00 hodin do 11:04 hodin, tj. již dva úkony), s účastí na jednání dne [datum] (od 9:00 hodin do odchodu právní zástupkyně v 11:51 hodin, tj. opět již dva úkony) a s účastí na jednání dne [datum] (od 9:00 hodin do odchodu právní zástupkyně v 11:33 hodin, tj. opět již dva úkony), když za tři jednání u soudu (byť honorovaná za každé dvě započaté hodiny další tarifní odměnou) náleží jen tři paušální částky náhrad hotových výdajů. Jelikož je advokátka plátcem DPH, přísluší jí tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Soudnímu poplatku řízení nepodléhalo. Náhrada nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.

16. Samotná tarifní odměna se stanovuje dle § 7 odst. 6 a 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, z tarifní hodnoty sporu [částka] ([částka] x 12 měsíců x 5 let), po [částka] v důsledku toho, že manželství účastníků trvá a byť je zahájeno řízení o rozvod manželství (u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 197/2020 společným návrhem manželů ze dne [datum], viz č. l. 98), formálně nelze okamžik právní moci rozvodu manželství předjímat a situaci tak lze podřadit pod kautelu„ plnění na dobu neurčitou“ a v důsledku toho pak pro stanovení tarifní hodnoty vycházet z pětinásobku ročního plnění a od ní odvodit tarifní odměnu. V daný okamžik však lze očekávat, že po právní moci opatrovnického řízení bude nařízeno jednání a řízení bude v řádu měsíců skončeno (byť jde toliko o statistický odhad soudce, projednávajícího ročně několik desítek takových návrhů, nevylučující výjimečně procesně komplikované řízení o rozvod manželství). Poněkud paradoxně tak má být tarifní hodnota odvozena pravidlem, určeným pro plnění na dobu delší 5 let, ačkoliv přinejmenším ze statistického hlediska lze očekávat zánik tohoto nároku do jednoho roku od podání návrhu (v srpnu 2020). Řízení o rozvod manželství nadto bylo zahájeno společným návrhem účastníků a zejména takové řízení zpravidla trvá podstatně kratší dobu, než jeden rok. To ovšem platí za předpokladu, že není vázáno na předchozí vyřešení otázky výchovy a výživy ke společným nezaopatřeným dětem, v jehož průběhu nelze manželství rozvést. A právě taková okolnost nastala v projednávané věci a v době většiny úkonů právní služby právní zástupkyně žalobkyně nebylo opatrovnické řízení pravomocně skončeno. Okamžik právní moci rozvodu manželství tak byl o to nejistější. Ačkoliv si je tedy soud vědom značné tvrdosti ustanovení § 8 odst. 2 advokátního tarifu na stanovení výše tarifní odměny pro procesně neúspěšného žalovaného, v projednávané věci neshledal dostatečný důvod k odchýlení se od advokátního tarifu, což by představovalo skutečně mimořádný zásah do legitimního očekávání právního zástupce na způsob stanovení tarifní odměny v daném typu řízení. Samotná vysoká sazba tarifní odměny je ostatně důsledkem nejen ustanovení zákona, resp. vyhlášky, ale stejně tak i neochoty žalovaného přistoupit na dobrovolné plnění i jakékoliv nižší částky, než jaké se žalobkyně musela domáhat soudně a ke které soud po celé řízení vedl dokazování. Ze shodného důvodu nelze klást žalobkyni k tíži ani absenci předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., neboť s ohledem na odmítavý postoj žalovaného k návrhu (v plném rozsahu) je zjevné, že řízení i bez takové výzvy proběhnout muselo a nárok na náhradu ostatních nákladů řízení tím konvalidoval.

17. O lhůtě k plnění u nákladového výroku III soud rovněž rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť ve spojení s určenou vyživovací povinností a jejím nedoplatkem se již jedná o značnou finanční zátěž dosavadního rozpočtu žalovaného a vzhledem ke zjištěným poměrům žalovaného nelze očekávat, že by takovou částkou jednorázově disponoval, a již výše bylo rozvedeno, z jakého důvodu se výše nákladů řízení v tomto případě vymyká obvyklému poměru skutkové, právní a časové náročnosti právních služeb a výši přiznané odměny.

18. V případě obou splátkových kalendářů však soud k ochraně zájmů žalobkyně i právní zástupkyně stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije.