20 C 199/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované fakticky bytem adresa žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z částek: [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše v měsíčních splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění za dodávky elektřiny a plynu do odběrných míst na téže adrese [adresa] [číslo] se splatností [datum] za období od [datum] do [datum] za dodávku elektřiny a [částka] dle faktury [číslo] se splatností [datum] za období od [datum] až [datum] za dodávku plynu. Dále se domáhala úroku z prodlení jak ve výroku I shora.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Soud po pobytu žalované pátral (byť k tomu není povinen), pobyt žalované se však s určitostí nepodařilo zjistit, nicméně na adrese označenou domovní schránku [adresa žalované]. Žalovaná však součinnost soudu ohledně zjišťování bydliště neposkytla, dostatečný důvod k vyslovení místní nepříslušnosti tak soud neshledal. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). Obecně lze dále konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]).

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny (č. l. 14) žalobkyně prokázala závazek žalované hradit vyúčtovanou cenu za dodávku elektřiny v tarifu D02d (odběrné místo EAN [číslo]) s měsíční zálohou [částka] do předmětného shora uvedeného odběrného místa v [obec], se shodnou adresou pro doručování. Fakturou č. l. 23 jak v odst. 1 shora žalobkyně prokázala řádné vyúčtování spotřeby elektřiny se splatností jak ve výroku I shora. Smlouvou o sdružených dodávkách plynu (č. l. 15) žalobkyně prokázala závazek dodávat žalované plyn do shodného odběrného místa s výší měsíční zálohy [částka]. Fakturou č. l. 25 jak v odst. 1 shora žalobkyně prokázala řádné vyúčtování spotřeby plynu se splatností jak ve výroku I shora. Výpisem z interního systému č. l. 22 žalobkyně prokázala následnou změnu doručovací adresy na trvalé bydliště žalované v [obec] jak v záhlaví shora. Právní zástupce žalobkyně prokázal dopisem č. l. 27 vypracování kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. i její doručení do dispoziční sféry žalované (dle podacího archu doporučených zásilek na č. l. 28).

4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud shledal žalobu důvodnou, neboť byly uzavřeny platné spotřebitelské smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 i plynu ve smyslu § 72 energetického zákona, na které se podpůrně užijí ustanovení o koupi dle občanského zákoníku, a žalovaná je povinna platit za řádně vyúčtované dodávky elektřiny i plynu a s tím spojená plnění (distribuční poplatky). Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, včetně důvodně požadovaných úroků z prodlení, stanovených sazbou v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a běžících od splatností dle jednotlivých faktur.

5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Vyúčtování a upomínání těchto plnění včetně posouzení jejich splatnosti představuje rutinní činnost již pro samotnou žalobkyni, z hlediska poskytování kvalifikovaných právních služeb zde nebylo ničeho, co by se z rámce takové běžné fakturační činnosti vymykalo, bez ohledu na to, kolik variant vyplnění jednotlivých nároků v návrhu na vydání elektronického platební rozkazu již bylo tímto právním zástupcem použito (lze je ostatně v rámci téhož soudu porovnávat fulltextovým vyhledáváním).

6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a jedná se o relativně vysoké plnění. Žalovaná je zjevně nemajetná (dle č. l. 30 čelí dalším nalézacím řízení pro peněžité pohledávky) a dvěma exekucím z roku 2020. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně dvouměsíční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Pokud má někdo nést tíži případného mírnějšího splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaná sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobkyni to již vzhledem k okolnostem nelze spravedlivě požadovat. Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu – což výše splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).