20 C 236/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného s datovou schránkou anonymizována dvě slova pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným původně u Okresního soudu v Karviné dne [datum], zdejšímu soudu postoupeným dne [datum] pro místní nepříslušnosti, zaplacení plnění jak ve výroku I shora s tím, že jde o jistinu zápůjčky ze dne [datum], sjednané žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem na [anonymizováno]. Po upozornění soudem na nesoulad ohledně majitele příslušného bankovního účtu a souvislosti s výsledkem řízení sp. zn. 5 T 35/2018 (soudu z úřední činnosti známá série úvěrových podvodů s účastí této osoby) žalobkyně navrhla záměnu účastníků, neboť bylo zjevné, že se bezdůvodně obohatila právě osoba pachatele/odsouzeného, čemuž soud vyhověl a usnesením č. l. 58 s právní mocí dnem [datum] provedl záměnu účastníků na straně žalovaného, kdy za původní osobu [celé jméno původního účastníka] do řízení vstoupil nový žalovaný jak v záhlaví shora.

3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť zaslal stranám výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že strany zůstanou pasivní. Jelikož strany na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovaly, důsledkem je předpoklad souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, soud doručoval do zjištěné datové schránky, i tam však bylo doručeno toliko fikcí.

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Aktivní legitimace žalované byla prokázána smlouvou č. l. 15 a oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Výpisem č. l. 28 a 36 bylo prokázáno poskytnutí jistiny [částka] na účet č. [bankovní účet] [celé jméno žalovaného] dne [datum]. Prohlášením č. l. 27 bylo prokázáno, že při sjednávání závazku byly uvedeny údaje třetí osoby (původního žalovaného – [celé jméno původního účastníka], bydliště J. [příjmení] [číslo] v [obec], emailová adresa [email], a skutečně existující a této osobě přidělené [rodné číslo]). Podstatnou částí rozsudku (o několika stovkách stran) zdejšího soudu sp. zn. 5 T 35/2018 ze dne 3. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný (jako jeden ze šesti společně odsouzených osob) se dopustil 51 skutků pomoci k přečinu podvodu dle § 24 odst. 1 písm. c), § 209 odst. 1, 3, spáchanému dílem ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, kdy zejména u skutku 702 bylo zjištěno, že takový účet žalovaný založil jako vkladový účet k osobnímu účtu č. [bankovní účet] jako pomoc osobám společně odsouzených osob [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], aby na takový účet bylo vylákáno plnění z úvěrové smlouvy, sjednané skrze internetový formulář jménem nezúčastněné osoby [celé jméno původního účastníka] (od poškozené [právnická osoba]), a to právě dne [datum]. Tím bylo prokázáno, že plněním na účet č. [bankovní účet] byl žalovaný obohacen přinejmenším jako jeden ze spolupachatelů. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem vypracování i zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., přirozeně však pouze původnímu žalovanému.

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 2991 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platí, že (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud zjistil, že závazek spotřebitelského úvěru platně nevznikl, neboť šlo o absolutně neplatné právní jednání jménem třetí osoby, která k takovému jednání nedala souhlas. Z jednání se obohatily osoby, které načerpali jistinu [částka] z účtu č. [bankovní účet] a s odkazem na solidární odpovědnost více osob (§ [číslo] tamtéž) lze takové plnění požadovat i po osobě žalovaného, byť soudu přirozeně není známo, jak konkrétně se tyto osoby o takové prostředky, pravděpodobně pocházející z více obdobných skutků, reálně dělily. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy že to případně nebyl žalovaný, kdo měl z čerpané jistiny jako vlastník účtu prospěch) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. I pokud by však žalovaný tvrdil a prokázal, že za bezdůvodné obohacení neodpovídá, zřejmě by nastoupila odpovědnost ve shodném rozsahu za náhradu takto způsobené škody (tím se však soud pro absenci takových skutkových tvrzení nemusel zabývat). Soud tak mohl žalovanému uložit, aby nahradil ve stejné formě (v penězích), oč se plněním bez právního důvodu obohatil. S odkazem na § 1970 tamtéž má povinnost k úhradě úroku z prodlení, kdy v prodlení je již okamžikem, kdy se vědomě bezdůvodně obohatil (žalobkyně se však domáhala úroku za později započaté období), soud proto přiznal nárok i v rozsahu úroku z prodlení v sazbě, která je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Za zaslání kvalifikované předžalobní výzvy ani za podání s návrhem záměny účastníků odměna nepřísluší, neboť nejde o účelně vynaložené náklady řízení. Omyl v osobě žalovaného (a tedy i neúčelně zaslaná předžalobní výzva) tíží žalobkyni, která jej neuvedla již v rámci formulářového návrhu na zahájení řízení (kterým nadto soudu zaslala nesprávné přílohy – k osobě zcela nezúčastněného [jméno] [příjmení]).

7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť jde o nezanedbatelné plnění, teprve nedávno skončil dlouhodobý nouzový stav a není vyloučeno, že žalovaný (jsa podmínečně odsouzen) se bude snažit, aby se ve zkušení době osvědčil, což obnáší i plnění svých osobních platebních povinností (nota bene u skutku, který byl v rámci trestního řízení zjevně dosud opomenut a který by zřejmě v případě trestního oznámení vedl k dalšímu trestnímu stíhání jeho osoby) a proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřeně navýšil lhůty k plnění, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobce a jeho právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší, ostatně jde o nepoctivě nabytou hodnotu. Žalobkyně ani její právní zástupce by beztak zřejmě dřívějšího plnění nedosáhli (a soudu již vděčí za promptní odhalení osoby žalovaného, které by pro žalobkyni jinak znamenalo podstatně komplikovanější procesní postup, neřkuli nutnost absolvovat i jiná, další řízení).