20 C 272/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále v sazbě 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Co do částek [částka], [částka] a úroku v sazbě 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení dlužného plnění ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], sjednané s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], s jistinou [částka]. Konkrétně se domáhala [částka] na jistině, [částka] na souhrnném poplatku, [částka] na kapitalizovaném obchodním úroku v sazbě 29 % ročně do [datum] a dále do zaplacení a na úroku z prodlení [částka] do [datum] a dále do zaplacení, když žalovaný již dříve celkem [částka] uhradil.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soudu se případný skutečný pobyt žalovaného vypátrat nepodařilo (a ani k tomu nebyl povinen), pokusil se jej toliko informovat na zjištěné historické emailové adrese [email]) a na adrese trvalého bydliště bylo doručeno fikcí, následně byla obálka vhozena do označené domovní schránky. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]).

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou o zápůjčce žalobkyně prokázala, že se žalovaný zavázal uhradit celkem [částka] v 45 týdenních splátkách po [částka]. Ujednání o výši úrokové sazby z úvěru je obsaženo v samostatné pasáži na druhé straně smlouvy, když titulní straně je ujednáno, že vedle jistiny žalovaný uhradí [částka] na úroku, [částka] na částce za zpracování, doručení a flexibilní splácení a [částka] na administrativní zpracování a„ komfortním splácení“. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 23), adresovaným na adresu výběru dle č. l. 24 žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně vypracovala oznámení o postoupení předmětné pohledávky a již tím bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně pak dopisem ze dne [datum] a podacím lístkem (č. l. 30) prokázal vypracování a zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. na tutéž adresu. Dle přehledu všech řízení žalovaného u zdejšího soudu tento od roku 2017 čelil nebo čelí 6 exekučním řízením s vymáhanou souhrnnou jistinou 82 tis. Kč, věřitel však o těchto záznamech v době sjednávání závazku ještě nemohl vědět.

4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně spolu platně sjednali závazek ze smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., s charakterem spotřebitelského závazku, z něhož právní předchůdce poskytnutím jistiny zápůjčky plnil, žalovaný však nesplácel řádně a včas, v důsledku čehož marně uplynul sjednaný splátkový kalendář a závazek se nejpozději k tomuto dni stal splatný celý. Důvod k poměrnému krácení inkasního poplatku soud neshledal, když závazek (dle skutkových tvrzení) nebyl zesplatněn předčasně. Dle formulace smlouvy jde o volitelnou službu a je na žalovaném, zda ji využívá či nikoliv. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Žalovaný zůstal pasivní a neučinil předmětem řízení částky, které již uhradil a soud se tak způsobem jejich započtení nemohl zabývat. V rozsahu neuhrazené jistiny, přehledně a srozumitelně sjednaného úrokového a inkasního poplatku a úroku z prodlení, částečně kapitalizovaného za adekvátně stanovené období a částečně běžícího do zaplacení, v sazbě, která je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tak mohl soud žalobě výrokem I vyhovět a žalovaného zavázat plněním.

5. Pokud se týká požadavku na úrok v sazbě 29 % ročně z jistiny, dílem kapitalizovaného částkou [částka] a dílem běžícího od [datum] do zaplacení, soud shledal, že smlouva je koncipována způsobem, který navozuje dojem, že úrok je omezen absolutní částkou a tedy v případě prodlení již dále pohledávka o úrok nenarůstá. Dlužník může na základě textu tohoto ujednání základních parametrech zápůjčky oprávněně očekávat, že pohledávka již nebude v případě prodlení navyšována jinak, než v rozsahu zákonem stanoveného úroku z prodlení. Následně uvedená pasáž, vysvětlující míru úroku při tom či onom zvoleném režimu splácení, již nemůže spotřebitele tížit, neboť ani z ní nevyplývá, zda jde o ujednání i následného úročení, či pouze o vysvětlující ustanovení vzhledem k povinnosti uvádět sazbu RPSN či z jiného důvodu. K neurčitosti ujednání dále přispívá ustanovení čl. 18 obchodních podmínek, uvádějící, že se jedná o smlouvu na dobu určitou a tato doba se prodlužuje v případě prodlení se splácením. [příjmení] [částka] sice neodpovídá takovému úroku, pokud má být plněno ve 45 týdenních splátkách, je však součástí„ souhrnného poplatku“ coby absolutní sumy. Pokud smlouva dále zmiňuje konkrétní sazbu 29 % ročně pro případ 45 týdenních splátek, činí tak v jiné části a ujednání toliko konstatuje sazbu. Ujednání o úroku pevnou částkou a sazbou 29 % ročně je tak ve zjevném vzájemném rozporu. Ustanovení § 1811 odst. 1 o. z., stanoví, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Ustanovení § 1812 odst. 1 o. z., stanoví, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle § [číslo] odst. 1 věta první tamtéž platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Formulace smlouvy je ryze záležitostí žalobkyně, pokud tedy zvolila formulaci jednorázově stanoveného úroku, vedle něhož nadto požaduje jiné jednorázově stanovené poplatky, nelze takové ujednání považovat za srozumitelné a jasné ujednání o úročení v sazbě 29 % ročně (která je sama o sobě dle ustálené judikatury vyšších soudů na samotné hranici dobrých mravů). V rámci smlouvy samotné je obchodní úrok koncipován (implicitně v rámci souhrnného poplatku) jako pevně stanovený a spotřebitel tak nemůže být vázán konkurujícím ujednáním v jiné části smlouvy o pokračujícím úročení. 6. [příjmení] [částka], která je součástí poplatku je dle smluvních podmínek odměnou za„ zpracování, doručení a flexibilní splácení“. Tyto činnosti jsou dále rozvedeny v článku 2 smluvních podmínek.„ Zpracování zápůjčky“ tak má zahrnovat„ administrativní činnosti související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do evidenčního systému [anonymizováno], zpracování nezbytných podkladů a dokumentace“.„ Doručení zápůjčky“ pak má zahrnovat„ činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením částky zápůjčky (případně snížené o zůstatek celkové dlužné částky dle dřívější smlouvy o zápůjčce) zákazníkovi zástupcem [anonymizováno] v místě bydliště zákazníka při podpisu smlouvy.„ Flexibilní splácení“ pak má zahrnovat„ garanci celkové ceny“, představující závazek nedomáhat se dalších poplatků při kvalifikovaném prodlení (cca do ekvivalentu 3 měsíců splácení), dále„ splátkové prázdniny“ (možnost zákazníka požádat o odklad jedné nebo více splátek při splnění určité míry dosud splacených splátek), a konečně také„ garanci neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka“ (obsahující závazek nedomáhat se pohledávek za zákazníkem v případě jeho smrti). Soud nezpochybňuje právo osob sjednat si odměnu za jiné služby, jdoucí nad rámec typového závazku zápůjčky. Žalobkyně však požaduje poplatek za činnosti, které jsou převážně automatickou, resp. nezbytnou součástí sjednání tohoto typu závazku (zpracování, zakázky, předání peněz), případně jde o deklaraci práv zákazníka, která jsou pevnou součástí smlouvy, resp. neoddělitelnou částí mandatorního poplatku. Takovou službu by již bylo možno považovat za nadstandardní plnění, formulářová smlouva žalobkyně je však konstituována tak, že toto plnění je povinnou součástí a její nacenění zjevně není předmětem kontraktace, ale toliko vůle věřitele. Účtování tohoto dílčího poplatku proto považuje soud za obcházení ustanovení o povinnosti zachovávat dobré mravy – ohledně úročení zápůjčky. Součástí úroku jsou samy o sobě náklady a rizika, spojená se zapůjčováním hotovosti a nelze je proto formulačně vyčleňovat a fakticky tak účtovat úrok vyšší, než je přípustné (dle ustálené judikatury vyšších soudů by se nemělo jednat o více než trojnásobek v místě a čase obvyklé sazby, poskytované bankami u srovnatelných úvěrů). Z těchto důvodů soud nárok na poplatek [částka] shledal nedůvodným, a jelikož žalobkyně se domáhá části poplatku jako celku„ souhrnného poplatku“, aniž by rozlišovala pořadí započtení dosavadních úhrad na tyto dílčí částky, soud odečetl tento poplatek od zbylé části„ souhrnného poplatku“.

7. S odkazem na odstavce 5 a 6 shora proto soud v rozsahu částek [částka], [částka] a úroku v sazbě 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení žalobu výrokem II shora jako nedůvodnou zamítnul.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu, trvá nouzový stav a jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalovanému povolil v letech 2017 až 2020 již 6 exekucí. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla a v lepším případě by splátek dosáhla až na základě exekuce. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného poskytl přibližně čtyřměsíční splátkový kalendář, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Žalovaný by měl nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu – což takto stanovená výše splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).

9. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě sice byla žalobkyně v řízení z větší části úspěšná (52,1 % - při zohlednění příslušenství, kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku), poměr úspěchu a neúspěchu se však neliší ani o 10 % a soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. nepřiznal právo na úhradu vynaložených nákladů řízení žádnému z účastníků.