20 C 280/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného doručovací adresou adresa žalovaného pro výživné nerozvedené manželky,

I. Žalovaný je povinen platit k rukám žalobkyně na výživném nerozvedené manželky 2 000 Kč měsíčně od [datum] nejdéle do [datum], a to vždy předem do 20. dne příslušného měsíce, za který výživné náleží, počínaje od [datum].

II. Dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši 14 129 Kč, je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit ve splátkách po nejméně 1 177 Kč měsíčně, splatných od [datum] v každém příslušném měsíci společně s běžným výživným, pod sankcí ztráty výhody splátek.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení 35 332 Kč, a to ve splátkách po nejméně 1 472 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, za který splátka náleží, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení výživného 2 000 Kč měsíčně do dosažení 2 let věku nezletilého (dále jen„ nezl.“) [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum]. Popsala, že se žalovaným se seznámila na seznamce [anonymizováno] (č. l. 142), měla s ním známost od [datum] (po opravě datace) do [datum] (rovněž po opravě datace z původního údaje [datum], viz č. l. 84), v průběhu této doby uzavřeli dne [datum] sňatek, [datum] se jim narodil společný syn [jméno]. Společnou domácnost ukončili vlivem výpovědi pronajímatelem, nehradili nájemné, současně se žalovaný domníval, že mu byla nevěrná, přitom byla v šestinedělí (č. l. 84 p. v.), porod byl komplikovaný a starala se o kojence (č. l. 88 p. v.), byl to žalovaný, kdo se dopustil nevěry. Dne [datum] bylo rozhodnuto zdejším opatrovnickým soudem ve věci výchovy a výživy k nezletilému [jméno]. Ke svým poměrům uvedla, že od [datum] je na rodičovské dovolené. K žalovanému uvedla, že podstupují rozvodové řízení (sp. zn. 13 C 114/2022, v době písemného vyhotovení odůvodnění rozsudku dosud neskončeného), žalovaný již má dvě další vyživovací povinnosti k nezletilým dětem. Byl zaměstnaný u agentury práce v [země] v [anonymizováno]. Při prvním jednání připustila, že žije ve společné domácnosti s [celé jméno svědka], který má příjem jako řidič v mezinárodní kamionové dopravě v rozsahu 30 až 40 tisíc Kč měsíčně, podstupuje oddlužení, pečuje o dceru ve věku 14 let, hradí výdaje spojené s bytem s dispozicí 3+1. [jméno] nemá žádný majetek, její oddlužení bylo předčasně zrušeno, pohledávky z úvěrů má asi ve výši 130 tis. Kč, v únoru 2022 dočerpala rodičovský příspěvek za syna [jméno], vyřizuje si rodičovský příspěvek za syna [jméno]. Žalovaný výživné na syna nehradí, je závislá na svědku [příjmení] a svých rodičích, na syna [jméno] má od jeho otce po odečtení vzájemného výživného v rámci střídavé výchovy toliko 1 000 Kč. Je neúplně vzdělána v oboru kosmetička, ale pracovala jako recepční. Připustila, že nějaké intimní fotografie prodávala (č. l. 98 p. v., 159 p. v.), potřebovala získat prostředky, neboť žalovaný u žádného zaměstnání nevydržel, trpěla doma s dětmi nouzí, zadlužil se i v zaměstnání, které mu zprostředkoval její otec v Německu. Při jednání dne [datum] připustila, že jedna z těch fotografií pochází z bytu v [obec], k prodeji došlo asi v květnu 2021, ale žalovaný se o tom dozvěděl až týden po rozchodu účastníků a nemohlo to tedy být příčinou rozvratu manželství.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil nesouhlasně (podání č. l. 14 ze dne [datum]). Upřesnil, že žalobkyně se pravděpodobně domáhá výživného nerozvedené manželky, který ale v plném rozsahu neuznává, neboť v červnu 2022 (nesouhlasil s údajem o červenci) účastníci ukončili soužití poté, co žalovaný zjistil, že má žalobkyně nemanželský poměr se svým bývalým manželem, svědkem [celé jméno svědka], s nímž aktuálně žije ve společné domácnosti. Trval na jeho výslechu. Důvodem se také stalo jeho zjištění od známých, že žalobkyně prodala nějakému muži své intimní fotografie, dozvěděl se to od přátel a nikoliv týden po rozchodu, ale o týden dříve, od [jméno] [příjmení] (č. l. 159 p. v.). Přiznání nároku by tak bylo v rozporu s dobrými mravy a žalobkyně se pokouší o zjevné zneužití práva, když výlučně jejím zaviněním (porušením manželské věrnosti) nastal rozvrat manželství účastníků. Sám u agentury práce v SRN pracoval naposledy v červenci 2022 a to jediný týdenní turnus, jinak je bez práce, není ani evidována u Úřadu práce. Má další dvě vyživovací povinnosti s vyměřeným výživným 4 500 Kč měsíčně, které nemá z čeho hradit. Bydlí v nájemním bytě své přítelkyně, která hradí náklady bydlení 13 tis. Kč měsíčně a pečuje o pět svých dětí, čerpá rodičovský příspěvek 10 000 Kč měsíčně, jedno z dětí má leukémii a s náklady pomáhá charitativní organizace.

3. Soud věc projednal při jednáních dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům.

4. Oddacím listem č. l. 26 byl prokázán sňatek účastníků dne [datum] na zámku v [obec]. [příjmení] listem nezl. [jméno] (č. l. 27) bylo prokázáno, že je vlastním dítětem účastníků. Rozsudkem zdejšího opatrovnického soudu číslo jednací 22 Nc 1029/2022-40 bylo prokázáno, že žalovanému bylo s právní mocí od [datum] uložena platit na nezl. [jméno] výživné 2 000 Kč měsíčně k rukám žalobkyně, která o nezl. výlučně pečuje. Výpisem z registru obyvatel č. l. 5 bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela dne [datum] sňatek se žalovaným, od [datum] má trvalé bydliště na adrese [ulice a číslo] v [obec], a má kromě nezl. [jméno] dále syna [jméno] [příjmení] ([číslo]), její matkou je [jméno] [příjmení] ([číslo]) a otcem svědek [jméno] [příjmení] ([číslo]). Dle č. l. 16 ze sp. zn. 22 Nc 1029/2022 nepobírá žádný důchod a nepodniká. Dle č. l. 18 a 32 tamtéž žalobkyně u Úřadu práce podala v [obec] v červenci 2022 žádost o přiznání příspěvku na živobytí, jinak k srpnu 2022 ničeho nepobírala, čelila exekuci. Dle č. l. 33 pobírala rodičovský příspěvek ve výši 9 000 Kč měsíčně do března 2022 Pracovní smlouvou svědka [celé jméno svědka] ze dne [datum] (č. l. 28) bylo prokázáno, že od května 2022 pracoval jako řidič s místem výkonu práce v EU a dle mzdového výměru č. l. 31 měl základní hrubou mzdu 19 700 Kč. Dodatkem k nájemní smlouvě č. l. 32 bylo prokázáno, že svědek [celé jméno svědka] v bytě na adrese trvalého pobytu žalobkyně má sjednán nájem od září 2021 do června 2023 a dle evidenčního listu č. l. 33 hradil do července 2022 částku 10 657 Kč měsíčně na nájemném (7 500 Kč) a zálohách na služby s nájmem spojenými, od srpna 2022 (č. l. 39) po přistěhování žalobkyně s jejími dětmi pak celkem 15 407 Kč měsíčně. Z potvrzení č. l. 40 a dopisu č. l. 41 vyplynulo, že dosavadní pronajímatelé žalobkyně ([jméno] a [jméno] [příjmení]) ukončili žalobkyni nájem bytu na adrese [ulice a číslo] v [obec] právě v červnu 2022, kde byla hlášena se žalovaným. Dle zprávy Orgánu sociálně-právní ochrany dítěte ze dne [datum] (č. l. 35 ze sp. zn. 22 Nc 1029/2022) se právě v červnu 2022 žalovaný ze společné domácnosti odstěhoval a matka s nezl. [jméno] krátce poté rovněž a odešla ke známému do [obec], od [datum] pak bydlí se svědkem [celé jméno svědka] a jeho dcerou na [anonymizována dvě slova]. Návrhem a platebním rozkazem zdejšího soudu číslo jednací EPR [číslo] 2022 (č. l. 66-73) bylo prokázáno, že žalobkyni vznikla pohledávka z dodávky elektřiny za období od května 2021 do prosince 2021 v bytě v [anonymizováno] ulici v [obec] ve výši okolo 6 tis. Kč. Návrhem a platebním rozkazem zdejšího soudu číslo jednací EPR [číslo] 2022 (č. l. 74-83) bylo prokázáno, že žalobkyni vznikla pohledávka z dodávky plynu ze období října a listopadu 2021 v bytě na adrese [ulice a číslo] v [obec] ve výši okolo 30 tis. Kč. Nájemní smlouvou č. l. 53 až 57 na dobu neurčitou bylo prokázáno, že žalobkyně od [datum] užívala byt v [anonymizováno] ulici v [obec] s dispozicí 2+1, výměrou 48,5 m2, s kaucí 19 400 Kč, a to za měsíční nájemné 9 700 Kč, přičemž elektřina ani vytápění není součástí záloh. Uznáním dluhu č. l. 52 ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně měla vůči pronajímateli závazek z neuhrazeného nájemného za měsíce červenec a srpen 2021 za užívání tohoto bytu, kde bydlela od [datum]. Z výpisu řízení žalobkyně u zdejšího soudu (č. l. 4) vyplývá, že v řízení sp. zn. 41 C 135/2021 byla v minulosti rozvedena s [celé jméno svědka]. Pod sp. zn. 22 PaNc 165/2022 byly projednány poměry k nezl. [jméno].

5. Výpisem z registru obyvatel č. l. 7 bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne [datum] sňatek se žalobkyní, kromě syna [jméno] má dále dceru [jméno] [příjmení] (2018) a syna [jméno] [příjmení] (2020). Dle zprávy Orgánu sociálně-právní ochrany dítěte ze dne [datum] (č. l. 35 ze sp. zn. 22 Nc 1029/2022) se žalovaný střídavě nachází i své matky (svědkyně [celé jméno svědkyně]) a u přítelkyně v [obec], pracuje v SRN a uvádí, že po započtení výdajů má příjem okolo 30 tis. Kč měsíčně. Usnesením insolvenčního soudu č. l. 34, číslo jednací [insolvenční spisová značka], bylo prokázáno, že žalovaný od roku 2018 usiloval o své oddlužení, které bylo nejprve povoleno, v listopadu 2022 však bylo zrušeno, neboť nehradil splátky a nekomunikoval s insolvenčním správcem ani se soudem. Rozsudkem č. l. 58 bylo prokázáno, že žalovaný má drobné peněžité pohledávky po splatnosti, které je nutno vymáhat exekučně (č. l. 60-65) a exekuce byla vedena i proti žalobkyni, coby manželce povinného (žalobkyně nicméně uvedla, že exekuční příkaz proti ní samotné k listopadu 2022 vydán nebyl – č. l. 85). Dle opisu z rejstříku trestů (č. l. 14 ze sp. zn. 22 Nc 1029/2022) již byl v roce 2021 pravomocně uznán vinným ze zanedbání povinné výživy. Dle č. l. 16 tamtéž nepobírá žádný důchod a nepodniká, dle č. l. 18 a 29 tamtéž k srpnu nepobíral žádné dávky státní sociální podpory ani hmotné nouze, z evidence uchazečů o zaměstnání byl vyřazen v červnu 2020, kdy si našel zaměstnání.

6. Zprávou žalobkyně č. l. 155 a 157 vůči [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně měla neupřesněného dne zájem na zachování vztahu v situaci, kdy žalovaný zjistil neupřesněné provinění žalobkyně ve spojení se svědkem [celé jméno svědka], které však nemělo být nevěrou, zatímco žalobkyně měla žalovanému za zlé, že vede intimní komunikaci s cizími ženami. Zpráva č. l. 156 a 158 prokazuje, že [jméno] [příjmení] nemá o [jméno] a [jméno] [příjmení] a jejich dveří [jméno] dobré mínění a nestýkají se s nimi.

7. Výslechem svědka [celé jméno svědka] (č. l. 95 a násl.) bylo zjištěno, že se žalobkyní žili před sňatkem dva roky, krátce po sňatku vztah na konci března 2021 ukončili, když tehdy podstupoval chemoterapii a žalobkyně navázala vztah se žalovaným. Žalovaný mu sám říkal, že měl intimní styk se žalobkyní den před svatbou žalobkyně a svědka. Dcera svědkovi o žalovaném řekla někdy v březnu 2021, o jiném muži (k dotazu žalovaného) v domácnosti nic neříkala. Po roce a půl ale vztah se svědkem obnovila a žijí spolu. K dotazu soudu na komunikaci se žalobkyní v době, kdy žila se žalovaným, uvedl, že s ní komunikoval až do dubna 2021 a sám žalovanému přiznal, že se žalobkyní stále má intimní kontakty, kdy v reakci na to ji naposledy navštívil v bytě účastníků v [anonymizováno] ulici, jel pro ni, ale odmítla s ním odjet, později se měl dozvědět, že jí byl zničen telefon a byla zmlácená od žalovaného a nemohla tedy vstát z gauče, kde byla v průběhu té návštěvy svědka. Pak s ní měl kontakty přerušit, kvůli dceři se kontaktům s ní dokonce měl vyhýbat aktivně, v říjnu 2021 byli zdejším soudem rozvedeni, a znovu se s ní kontaktoval až když jej žalovaný informoval, že i on se se žalobkyní rozvede, chtěl po svědkovi, aby pro něj svědčil. Měl ale pocit, že žalovaný se chce dostat k němu, přes známé, kamarádky. Neodmítl ho, vyslechl si jej, ale proti žalobkyni reálně žalovanému s ničím nepomohl. Asi v lednu 2023 s ní napravil on a dcera vztahy a již mají opět plnohodnotný vztah. Jeho původní zaměstnavatel zemřel, pak si vzal na čas oddych a pak nastoupil k jiné přepravní firmě, ta po vypuknutí války na Ukrajině skončila, tak přešel k [právnická osoba], o řidiče kamionů je vždy v oboru velký zájem. Svůj čistý příjem s nespotřebovanou částí diet a výživným pro dceru odhaduje na 35 tis. Kč měsíčně, z toho žalobkyni živí, neboť ta neměla k lednu 2023 žádný svůj příjem. K dotazu, zda žalovaný věděl o manželství svědka a žalobkyně, než s ní začal bydlet, uvedl, že jelikož žalovaný docházel do bytu svědka, musel tam vidět například svatební fotografie. Se žalovaným má velmi problematické vztahy, byla podána trestní oznámení pro přístup k sociálním účtům svědka a křivé obvinění svědka žalovaným a věc se prošetřuje.

8. Sdělením Policie ČR ze dne [datum] (č. l. 146) bylo zjištěno, že dne [datum] skutečně svědek [celé jméno svědka] podal trestní oznámení proti žalovanému, který měl zneužít přístup do emailového schránky [email]“ svědka, tím získat přístup do sítí Facebook a Instagram a rozesílat nepravdivé zprávy rodině a žalobkyni. Šetřením bylo zjištěno, že takového jednání se vůči svědku [celé jméno svědka] v minulosti dopouštěla v květnu 2021 žalobkyně, což bylo šetřeno v jiném řízení, věc byla postoupena k projednání přestupku a věc byla poté Magistrátem města Teplice odložena. Pokud mělo být takové jednání prověřeno zpětně k roku 2021 i vůči žalovanému, policejní orgán nezískal příslušná data a za rok 2022 se takové jednání žalovaného vůči svědku [celé jméno svědka] nezjistilo. Z důvodů, které nejsou ve sdělení blíže objasněny, byla vytěžována i žalobkyně, tak sdělila, že i na její účty v síti Facebook někdo získal v letě 2022 neoprávněný přístup, podezírá žalovaného, který má emailovou adresu [email] a heslo si pachatel nechal zaslat na„ [anonymizováno]“. Ohledně toho má vyšetřování pokračovat.

9. Výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně] (č. l. 96 p. v.), matky žalovaného, bylo zjištěno, že od žalobkyně ví, že účastníci měli první intimní kontakt [datum] někde na [obec] v [obec]. Žalovaný si tehdy měl myslet, že žalobkyně žije se svým otcem a ne s (budoucím) manželem. Když měla žalobkyně v soužití s manželem ještě v březnu 2021 problémy, svědkyně jí poskytovala zápůjčku 30 000 Kč, kterou měla splácet, ale nesplácela, aby si mohla zařídit samostatné bydlení, žalovaný tam začal bydlet s ní. Tehdy jí žalobkyně tvrdila, že se žalovaným čeká dvojčata, později tvrdila, že potratila, ukazovala nějaký snímek z ultrazvuku, ale svědkyni nepřišlo, že by to byla dvojčata a dnes má za to, že šlo až o pozdější těhotenství, což odpovídá vyjádření žalobkyně, že nezl. [jméno] porodila v běžném termínu těhotenství. V červnu 2021 svědkyni, jejího manžela, jejich dceru i žalovaného oslovil na sociální síti profil„ [příjmení] [příjmení]“ a poskytl jí důkazy, že žalobkyně někomu poskytla [anonymizováno] služby za úplatu, konkrétně dvěma mužům z [obec] na parkovišti a dále v podobě intimních fotografií, nepředstavil se, dle žalobkyně, kterou s tím konfrontovala, by se mělo jednat o mstu ze strany svědka [celé jméno svědka], který měl údajně právě takovými fotografiemi disponovat z minulosti. K tomu předložila 19 stran výtisků konverzace, které soud založil do přílohové obálky, nicméně jako důkaz je nepřipustil (usnesení na č. l. 97), neboť o tomto důkazu žalovaný k výslovnému dotazu soudu věděl již dříve a neoznačil jej do okamžiku koncentrace řízení ([datum]). Tyto listiny sice předložila spontánně svědkyně, žalovaný však zjevně s touto svědkyní jednal ve shodě a předložení těchto listin tak nelze současně nepovažovat za (opožděný) důkazní návrh účastníka řízení. Svědkyně dále soudu chtěla spontánně předložit komunikaci z komunikátoru Whatsapp se žalobkyní, která jí psala o problematickém chování svědka [celé jméno svědka] a přeposílala nějaké údaje, z období dubna 2021 do prosince 2021, kdy se synem krátce kvůli jeho chování k bývalé přítelkyni přerušila kontakty, znovu se s účastníky začala vídat od února 2022, kdy již od září 2021 bydleli v [obec] a navštěvovala tam prakticky denně svého vnuka, případně si volali přes videohovory. V té době se účastníci pravidelně hádali, jednak kvůli tvrzeným intimním kontaktům žalobkyně se svědkem [celé jméno svědka], jednak si žalobkyně stěžovala na nedostatek financí, ale žalovaný měl běžný příjem ze zaměstnání, proto svědkyně domácnost podporovala ze svých prostředků. Dále byla účastna konfliktu kvůli prodeji intimní fotografie, zjevně pořízené v bytě v [obec], což žalobkyně svědkyni při konfrontování připustila, uváděla však, že sice prodala fotografii panu [příjmení], ale prostředky měly být pro její kamarádku, která je nutně potřebovala. Žalovaný ji dne [datum] požádal, zda po návratu ze zaměstnání může spát u ní, nechtěl se vracet domů, a pak už se tam nevrátil, s nějakou další ženou už tehdy komunikoval. Připustila, že ve svém telefonu má k těmto tvrzením příslušnou konverzaci k dispozici, soud ji proto vyzval, aby listiny soudu doslala (č. l. 97), což svědkyně učinila (č. l. 100 a násl.). Dále svědkyně spontánně uvedla, že jí žalobkyně ukazovala, že jí psal [jméno] [příjmení], apeloval na ni, aby se s nově narozeným synem vrátila k panu [celé jméno svědka], přitom [jméno] [příjmení] následně popřel, že by takové zprávy psal, žalobkyně proto podezírala opět svědka [celé jméno svědka]. Také byla svědkem jejich telefonického hovoru, křičeli na sebe, sama do hovoru vstoupila a byla na svědka [celé jméno svědka] také vulgární. Žalobkyně při hovoru občas svědka [celé jméno svědka] zmínila, ale vždy pak rychle změnila téma, asi si uvědomila, že by se o tom neměla šířit. Také jí žalobkyně při procházce v [obec] říkala, že ji z vozidla Škoda Octavia asi svědek [celé jméno svědka] sleduje. K násilí mezi účastníky uvedla, že ví o jedné facce, žalovaný ji měl dát žalobkyni, viděl video z intimního kontaktu žalobkyně a svědka [celé jméno svědka], jinak neví o zranění, které by souviselo s násilím od žalovaného. Také uvedla, že žalovaný má zvukový záznam hovoru, kdy měl svědek [celé jméno svědka] nabádat žalobkyni, aby uhradila svůj starší dluh, třeba i [anonymizováno] službami, což sice výslechu přítomný žalovaný potvrdil, soudu však takový důkaz (v rámci koncentrace řízení ani poté) předložen nebyl.

10. Tato svědkyně doložila fotografie a svou komunikaci s [jméno] [příjmení] (č. l. 101, 102, 133), resp. komunikaci žalobkyně s [jméno] [příjmení] (č. l. 103 až 132). [jméno] [příjmení] svědkyni poskytl dvě intimní fotografie žalobkyně a uvedl, že jí půjčil 4 000 Kč, žalobkyně je nechce vrátit a zablokovala si ho. Obsahem komunikace žalobkyně a [jméno] [příjmení] je pak snaha vysvětlit transakci s fotografiemi tak, že to dělala pro osobu„ [jméno] [příjmení]“, která takto potřebovala získat další peníze, které by jinak od dotyčného již nezískala. Usilovala o přímluvu, neboť pociťovala ztrátu odchodem žalovaného z domácnosti.

11. Úředním záznamem Policie ČR ze dne [datum] (č. l. 92) ze sp. zn. 6 T 116/2022 k vytěžení [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že tato podávala proti žalovanému trestní oznámení z důvodu nehrazení soudem stanoveného výživného k nezl. [jméno] a [jméno] [příjmení] v průběhu roku 2022. V záznamu je obsaženo, že se žalovaným oznamovatelka ukončila vztah v únoru 2021, v červnu 2021 zdejší opatrovnický soud rozhodl, že o společné děti obou bude pečovat matka a žalovanému vyměřil k nezl. dětem výživné 2 000 Kč a 2 500 Kč. 12. [příjmení] [jméno] [příjmení] (č. l. 141) bylo zjištěno, že tato se žalovaným měla vztah po dobu čtyř let, je matkou dvou dětí žalovaného. Žalobkyni zná, neboť v důsledku styku žalovaného s dětmi do jejich domácnosti sama docházela, více než pětkrát, nebo přišli naopak k ní, pozvala dovnitř i žalobkyni, byla tehdy těhotná, se žalobkyní se tak spřátelila. Naopak se žalovaným v době výslechu již tři měsíce nekomunikovala, nezajímal se o děti, nehradil výživné, podávala proto na něj i trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. K ukončení vztahu se žalovaným uvedla, že věděla, že má i navzdory jejich vztahu seznamovací profily na seznamkách [anonymizováno] a [anonymizováno], také jí psaly kamarádky, když se o žalovaném něco dozvěděly. Nikdy ho ale nepřistihla s jinou ženou, i když ho jednou venku hledala, po jeho náhlém odchodu. Když se ale vrátila před druhým těhotenstvím z dovolené, našla v počítači otevřenou konverzaci č. l. 137, kterou si vyfotila. [jméno] ženu nekonfrontovala, přišlo druhé těhotenství, dle sousedů ta žena byla u nich doma. Předložila komunikaci s osobou [jméno] [příjmení] (č. l. 136), dle níž tato svědkyni uváděla, že žalovaný v průběhu vztahu se svědkyni usiloval o intimní kontakt s [jméno] ([příjmení]). Předložila svou komunikaci s osobou„ [jméno] [příjmení]“ (č. l. 138 až 140), dle níž tato tvrdí, že když měla v minulosti vztah se žalovaným ona, lákal z ní peníze a ona se kvůli tomu zadlužila, ze strany (rodiny) žalovaného se však nedostavil vděk, ale naopak odsudky. To korespondovalo s tím, že byl neustále na telefonu a nevěřila mu vždy, pokud tvrdil, že jde pracovat, vystřídal již 12 zaměstnání, která má sepsaná pro účel trestního řízení. Především ale z veřejného facebookového profilu žalobkyně v únoru 2021 zjistila, že žalobkyně má se žalovaným vztah, aniž by ho se zjištěním konfrontovala, žalovaný odešel bydlet ke své matce s tím, že si bere čas na rozmyšlenou, po týdnu jí oznámil že se s ní rozchází. Se žalovaným si po rozchodu psala, převážně mu vyjadřovala zklamání, že ji opustil navzdory tomu, že mu pomáhala s jeho insolvencí a sama se proto zadlužila. Se žalobkyní přišla do styku proto, že její děti do domácnosti účastníků nechtěly, matka žalovaného ji přesvědčovala, že to je vina žalobkyně, což si svědkyně vysvětluje tak, že jako babička bojovala i o své právo vidět vnoučata. Proto se do domácnosti chtěla podívat, přes videohovor se nejprve spojila se žalobkyní a viděla, že na ni děti reagují pozitivně, proto došla k závěru, že problém bude ve vztahu žalovaného a dětí. Když se žalovaným kouřili cigarety na balkóně, řekl jí, že za nevěru se svědkem [celé jméno svědka] dal žalobkyni facku. V soužití účastníků vnímala, že se žalovaný k žalobkyni chová nehezky, byl stále na telefonu, hrál hry, o děti ani domácnost se nestaral, i k dětem žalobkyně se choval nehezky, nezl. [jméno] dal facku a nakopl ho, v domácnosti byl zjevný materiální nedostatek 13. Žalovaný se k výslechu vyjádřil tak, že profil na seznamce [anonymizováno] měl, na [anonymizováno] si není jistý, profily tam zůstávají, i když člověk přestane být aktivní. [jméno] [příjmení] nezadlužil, neboť si každý týden vydělala jako pomocná síla v kuchyni 1 000 Kč. Svědkyně proti němu byla zjevně zaujatá, o žalobkyni mluvila jen hezky, přitom i žalobkyně někdy mluvila sprostě a ne vždy pečovala o děti. Fotografie konverzace na č. l. 137 odpovídá tomu, že s „ [příjmení]“ spolu rozebírali na zahradní oslavě jeho vztah, studovala psychologii.

14. Výslechem svědka [jméno] [příjmení], otce žalobkyně (č. l. 142 p. v.) bylo zjištěno, že žalovaný několik měsíců pracoval u stejné agentury práce v SRN, jako svědek, který se za něj přimlouval, když žalovaný potřeboval v průběhu měsíce zálohy, často tak vyčerpal celou mzdu, vždy hotově. Žalovaný odmítal společnou dopravu od zaměstnavatele po území SRN, takže zálohy čerpal i na dopravu svým autem, chtěl být svým vlastním pánem. Dokonce ji přečerpal, nyní zaměstnavateli žalovaný dluží asi 1 800 EUR. Pak se měl přimlouvat naopak za firmu u žalovaného, aby zlepšil pracovní morálku a splácel. Od zaměstnavatele se svědek dozvěděl, že žalovaný nebyl hodnocen jako spolehlivý zaměstnanec, ale i tak mu nabízeli další pozice u jiných firem. Sám svědek je pracovně plně vytížen. Minimální příjem by měl být 16 EUR na hodinu. Když pracovali u stejné firmy, dělal žalovaný jednoduchou instalatérskou práci, ale nevydržel pracovat celé směny. S manželkou domácnosti účastníků v [obec] i [obec] museli vypomáhat, odhadl to na nákup základních věcí v hodnotě 1 500 Kč cca jednou za 14 dní, když byli účastníci na návštěvě u nich doma v SRN, musel žalovanému přispět na dopravu. Když byli v kontaktu, občas si všiml, že jsou rozhádaní kvůli financím, tomu připisoval viditelný dlouhodobý stres u žalobkyně, o jedné facce žalobkyni věděl přímo od žalovaného, o dalších mu říkala jen žalobkyně.

15. Účastnickým výslechem žalovaného (č. l. 159 p. v. a násl.) bylo zjištěno, že se žalobkyní si před prvním intimním kontaktem dne [datum] psali, byl si vědom, že žalobkyně má nějaký vztah, neboť k němu chtěla od žalovaného informace, ale ohledně svědka [celé jméno svědka] si myslel, že je to její otec, o dceři svědka [celé jméno svědka], [jméno], mu žalobkyně tvrdila, že jde o její sestru. O svatbě dne [datum] nevěděl a navštěvoval ji doma další měsíc, pak je svědek [celé jméno svědka] doma přistihl, vztah přesto neukončili, hledali si společné bydlení, s tím pomohla jeho matka, svědkyně [celé jméno svědkyně], dne [datum] získali byt v [anonymizováno] ulici v [obec]. Popsal incident s návštěvou svědka [celé jméno svědka] u nich doma a to tak, že jej ten den na konci května 2021 žalobkyně požádala, aby ji nechal v bytě se svědkem [celé jméno svědka], aby s ním mohla v klidu dořešit rozvod manželství. Když se za dvě hodiny vrátil, žalobkyně mu přišla odtažitá, ptal se na důvody svědka [celé jméno svědka], ten ho pozval, přehrál mu video z intimního styku se žalobkyní z té návštěvy, řekl mu o dalších dvou intimních kontaktech ve vozidle a apeloval na žalovaného, aby nechal žalobkyni vrátit se k němu, manželovi. Žalovaný pak doma chtěl po žalobkyni vysvětlení, přitom padla nechtěně facka a rozbil její telefon, druhý den přijel svědek [celé jméno svědka] k nim, obával se, když se nemohl se žalobkyní spojit přes telefon, přijel ji odstěhovat, ale žalobkyně se rozhodla zůstat, později říkala, že byla svědkem [celé jméno svědka] vydírána. Přesto si žalobkyni vzal, mělo se tak stát proto, že bez sňatku by se matrikovým otcem stal svědek [celé jméno svědka] a ten nechtěl poskytnout součinnost s popřením otcovství. Dále se od známých, [jméno] [příjmení] dne [datum], [jméno] [příjmení] a dalšího muže, v pozdější době dozvěděl, že žalobkyně měla posílat intimní fotografie za úplatu a dohadovat setkání, ve třech případech, aniž by k setkání došlo. Na to žalobkyně již v průběhu reagovala a připustila, že soubory posílala a„ platby“ obdržela. Na žalovaného se muži obraceli proto, že je si žalobkyně na profilu pak zablokovala, aniž splnila své sliby, proto se obraceli na něj, coby jejího partnera dle profilu. To byl pro něj podnět k ukončení vztahu, nový vztah (v [obec]) navázal až po opuštění společné domácnosti, několik dní bydlel u své matky, nyní s přítelkyní a jejími dětmi bydlí v [obec], přítelkyně byla v 5. měsíci těhotenství. Připustil, že si již dříve s jednou ženou psal, ale neměl s ní intimní kontakt. Žalovaný v době výslechu nastoupil do zaměstnání přes agenturu práce, s hodinovou sazbou výdělku 168 Kč.

16. Soud dále nepřipustil zpozdilý důkazní návrh výplatními páskami žalovaného (č. l. 143 p. v.). Taktéž již nepřipustil důkaz fotografiemi, které žalobkyně předložila až při posledním jednání (č. l. 161). Nedatovanou konverzací žalovaného č. l. 43 a násl. nebyl veden důkaz, žalobkyně nedoložila autenticitu záznamů (viz protokolace na č. l. 84 p. v.), byť na č. l. 161 doplnila datum konverzace – [datum]. Na provádění listin č. l. 147 až 151, které si soud od policejního orgánu nevyžádal, účastníci netrvali a soud jim dokazování nevedl, obsahově ostatně vystačil se zprávou č. l. 146.

17. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 687 odst. 2 o. z. platí, že manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Podle § 689 o. z. platí, že manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny. Podle § 690 o. z. platí, že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy. Podle § 691 odst. 2 o. z. platí, že žije-li s jedním z manželů společné dítě manželů, vůči kterému mají oba vyživovací povinnost, popřípadě nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a které je svěřeno do péče manželů nebo jednoho z nich, a druhý manžel opustí rodinnou domácnost, aniž k tomu má důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit, je tento manžel povinen přispívat i na náklady rodinné domácnosti. Důvod opuštění rodinné domácnosti, popřípadě důvod odmítání návratu, posoudí soud podle zásad slušnosti a dobrých mravů.

18. Podle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle § 911 o. z. platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 o. z. platí, že (1) pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 921 odst. 1 o. z. platí, že výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle § 922 odst. 1 věta první o. z. platí, že výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, (…). Podle § 2 odst. 3 o. z. platí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

19. Soud shledal, že žalobkyni nárok svědčí v plném rozsahu. Dle výsledku dokazování má žalobkyně dvě vyživovací povinnosti k nezl. dětem, žalovaný pak tři. Žalobkyně je dlouhodobě bez majetku, odkázaná v důsledku péče o nezl. [jméno] na příjem z dávek státní sociální podpory (na kterou by v době vyhotovení tohoto písemného odůvodnění již měla získat nárok), v době rozhodování soudu však se zajištěním pouze ze strany svědka [celé jméno svědka], který je toliko bývalým manželem žalobkyně a není povinen jí hradit ničeho. Naopak žalovaný o žádné své nezl. dítě nepečuje, a to ani v režimu střídavé péče, je tak schopen samostatné výdělečné činnosti. Tou se ostatně dlouhodobě zabýval v průběhu celého manželství se žalobkyní. Žalovaný sice zjevně není schopen se svou rolí otce, povinného placením výživného, ztotožnit natolik, aby setrval v zaměstnání do té doby, než se mu podaří nalézt zaměstnání více vyhovující, to jej však nezbavuje reálné možnosti dlouhodobě dosahovat běžného dělnického příjmu, ať již se mu to v daném měsíci skutečně podaří či nikoliv. Objektivně totiž žalovanému ve výkonu práce nic nebrání, je zdráv, dopravuje se automobilem, vykonával četné dělnické profese. Pokud minimální hodinová mzda činí cca 100 Kč, žalovaný sám připustil, že v době posledního jednání si nalezl zaměstnání se sazbou 168 Kč na hodinu. Stejně tak měl (s odkazem na výpověď svědka [jméno] [příjmení]) už dříve možnost pracovat v SRN s hodinovým příjmem ještě vyšším. Oba účastníci jsou předluženi, oba usilovali o oddlužení a oba neuspěli. Oba čelí exekučním řízením a podléhají tak dlužnickému inhibitoriu. Nepřednostní závazky účastníků však nevylučují vyhovující rozhodnutí soudu, které se týká vyživovací povinnosti. Je otázkou, zda a nakolik žalovaný přiznával své hotovostně vyplácené příjmy ze SRN soudním exekutorům, kteří vymáhají jeho závazky, aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku). V tomto řízení je však rozhodováno o přednostní pohledávce (výživném). Pokud žalovaný dosahuje minimálního příjmu, není jeho příjem v důsledku nezabavitelných částek prakticky dotčen. Žalovaný pak nepochybně dosahuje navzdory všemu výše uvedenému příjmu, o který je jako manžel povinen se s manželkou dělit (nad rámec vyživovací povinnosti k nezl. [jméno]). Žalobkyní požadovaných 2 000 Kč je v tomto ohledu částkou spíše symbolickou a soud tak nemá žádný důvod ji krátit, tím spíše, pokud ji žalobkyně sama výslovně omezila dobou do [datum] (dvou let věku nezl. [jméno]). Na tom nic nemění ani rozhodnutí žalovaného sdílet domácnost se ženou, která pečuje o pět nezl. dětí. Těmto může žalovaný dle své vůli libovolně prospívat – ovšem až poté, co splní své vyživovací povinnosti a povinnosti, vyplývající z jeho četných exekucí, tedy ze zbývající části srážkami nepostižené mzdy (pokud vůbec dosáhne postižitelné výše mzdy).

20. Soud se k procesní obraně žalovaného zabýval i námitkou rozporu požadavku žalobkyně s dobrými mravy. K této otázce směřovala převážná část dokazování. Již účastnickým výslechem žalovaný připustil, že domácnost opustil on sám. Dále z účastnického výslechu žalovaného vyplynulo, že sňatek se žalobkyní uzavřel navzdory tvrzené opakované nevěře žalobkyně se svědkem [celé jméno svědka], kterou měl údajně vidět na videozáznamu (nebylo prokazováno). Žalobkyně popírala, že by došlo k nevěře, neupřesnila však povahu jednání, které připouštěla jako narušení manželského soužití (např. v komunikaci s [jméno] [příjmení] č. l. 135 a 137). Pro účel posouzení zavinění rozvratu manželství o více než rok poté proto takové skutečnosti nemohly sehrát roli. Pokud žalovaný tvrdil při svém účastnickém výslechu, že manželství uzavřel čistě pro vyřešení otázky otcovství k nezl. [jméno], soud takovému tvrzení neuvěřil. Žalovaný v řízení před soudem nezanechal dojem, že by mezi jeho hodnotovými prioritami byla péče o vlastní potomky, když o předchozí dvě děti nepečuje a dle tvrzení svědkyně [příjmení] (a opisu rejstříku trestů) ani nehradí výživné i za cenu rizika spáchání speciální recidivy ve zkušení době podmíněně odloženého trestu odnětí svobody svým prvním odsouzením. Nelze tak uvěřit tvrzení, že by uzavřel proti svému cítění manželství jen proto, aby stal matrikou zapsaným otcem dítěte. Pohnutky ke sňatku mají jen omezený význam pro následky spojené s touto významnou změnu osobního stavu dvou osob, které má chránit při zakládání rodiny. Soud tak má za prokázané, že žalovaný měl i autentický citový zájem na uzavření manželství, tedy navzdory událostem, které tomu předcházely. Jemu již známé skutečnosti tedy nemohou plausibilně odůvodnit pozdější narušení vztahu manželů, které by nespočívalo v ryze subjektivních důvodech jednoho z manželů.

21. K nim nepochybně patří i způsob, jakým se vztah účastníků vyvíjel v prvním měsíci. Žalovaný tvrdil, že byl ze strany žalobkyně oklamán v identitě svědka [celé jméno svědka], s nímž sdílela byt, kde se s ní intimně stýkal. Současně však sám při výslechu uváděl, že věděl, že žalobkyně je v nějakém partnerském vztahu. V tomto ohledu není příliš významné, kdo oním partnerem žalobkyně byl. Stejně tak nelze pokládat za prokázané a ani věrohodné, že by žalovaný v bytě žalobkyně a svědka [celé jméno svědka], nadto obývaném nezl. dcerou svědka, [jméno], po celý měsíc nebyl schopen rozpoznat, že svědek [celé jméno svědka] není otcem žalobkyně, ale jejím partnerem, resp. již po prvním intimním kontaktu účastníků manželem. Výpověď svědka [celé jméno svědka] se v tomto ohledu jeví podstatně pravděpodobnějším popisem událostí, jakkoliv vztah svědka se žalovaným je sám o sobě poznamenán skutečně mimořádně pohnutou historií. Tím účastníci ovlivnili míru tolerance soudu při posuzování intenzity narušení partnerské věrnosti ve vztahu (srov. shora citovaný § 687 odst. 2 o. z.), který začal oboustranně akceptovanou nevěrou. Sám žalovaný si je nejlépe vědom své vlastní rodinné historie a důvodů, které jej vedly k ukončení vztahu se svědkyní [příjmení], který realizoval nalezením si nové partnerky (žalobkyně), zatížené vlastním partnerským vztahem, na seznamce a poté oznámením rozchodu partnerce původní. Budoucí očekávání žalovaného stran partnerské věrnosti žalobkyně tak nemohou být příliš vysoká. Ostatně vztah účastníků neohrozilo (a naopak akcelerovalo), když je svědek [celé jméno svědka] u sebe doma přistihl a žalovaný tak místo rozčarování ze svého údajného oklamání ze strany žalobkyně vyvinul pro něj nezvykle koncentrované úsilí (sám na č. l. 160 uvedl, že kvůli zařizování bytu prodal hodinky a telefon, byť neuvedl čí), zapojil i svou matku, svědkyni [celé jméno svědkyně], a již [datum] měli zajištěn byt pro společné soužití. Již výše bylo uvedeno, že přetrvání vztahu účastníků neovlivnila ani pozdější epizoda, kterou sám žalovaný líčil jako intimní styk žalobkyně a svědka [celé jméno svědka] ve třech samostatných případech. 22. [ulice] epizoda líčení údajného těhotenství žalobkyně vůči svědkyni [celé jméno svědkyně] zůstala pro výsledek řízení rovněž bez významu, ačkoliv po stránce skutkových znaků mohla vůči ní představovat podvod. Soud neměl důvod tyto informace svědkyni [celé jméno svědkyně] nevěřit, účastníci k tomu ostatně netvrdili žádnou jinou skutkovou verzi. Nepochybně tedy žalovaný věděl o smyšlené graviditě, ať již v postavení (spolu-) klamajícího či klamaného. Sám však tuto epizodu v řízení následně nijak netematizoval coby argument proti žalobkyni, tedy ji ani soud nemohl zohlednit při posuzování důvodů ukončení soužití účastníků a podání návrhu na rozvod manželství. Ostatně motiv jednání žalovaného, který tak získal od své matky prostředky na pořízení nájemního bytu s vdanou partnerkou, je zřejmý.

23. K tíži žalobkyně lze nepochybně uvést její aktivní vystupování vůči třem mužům, od kterých chtěla získat finanční prostředky i za cenu toho, že poskytne své intimní fotografie, ať již se mělo jednat o prodej, či o facilitaci poskytnutí zápůjčky (jak dle žalovaného tvrdili dotyční tři muži). Ve světle výše uvedených událostí a zjevné toleranci manželů k situacím, které by u mnohých párů vyvolaly podstatně vážnější pohoršení, a současně vzhledem k tomu, že účastníci se shodnou, že nedošlo k fyzické nevěře ze strany žalobkyně, se však tato okolnost soudu nejeví jako dostatečně pádný důvod na straně žalovaného ke ztrátě zájmu o pokračování vztahu - a tím ani jako jediný důvod rozpadu vztahu účastníků, který by byl přičitatelný jen zavinění žalobkyní. Účastníci se seznámili skrze seznamku [anonymizováno], žalovaný věrohodně nevyvrátil tvrzení svědkyně [příjmení], že by i v průběhu jejich vztahu se společnými dětmi neprovozoval seznamovací profil i na seznamce [anonymizováno] a že se nedopustil nevěry i v soužití s touto svědkyní, jak vyplynulo z komunikace s „ [příjmení] [příjmení]“ na č. l. 137, kterou žalovaný vysvětluje krajně nepravděpodobnou skutkovou verzí v tom smyslu, že mezi nimi proběhlo pouze amatérské psychologické vyšetření. Nelze tak bez dalšího předpokládat, že by si žalovaný při procházení obdobných serverů a při seznamování na internetu nebyl vědom, že běžně existují ženy, které prostřednictvím internetových služeb kapitalizují svou fyzickou atraktivitu, aniž by současně nemohly žít v monogamním vztahu, ať již s vědomím partnera o takovém počínání, či bez něj. Žalovaný svým dosavadním životem nepřesvědčil soud, že by jej takové počínání u partnerky mělo nepřekonatelně odradit od vztahu se ženou, kterou sváděl v bytě jejího manžela, které odpustil nevěru v jejich společném bytě a předstírání těhotenství vůči své vlastní matce. Žalobkyni nadto nelze upřít, že žalovaný svou pracovní a ekonomickou nekázní mohl způsobit ekonomickou tíseň v domácnosti, kterou tak museli nedůstojně podporovat rodiny obou účastníků, přestože žalovanému nic nebránilo v běžném pracovním úvazku a v dosahování příjmu, který by v rozsahu jeho běžné dělnické mzdy beztak s ohledem na manželství, tři nezletilé děti a vyživovací povinnost prakticky pro nepřednostní pohledávky nebyl postižitelný exekučními srážkami. Žalovaný takovou obavu o stav financí domácnosti ničím nerozptýlil, přestože to byl on, kdo mohl se svými (exekučně nepostiženými) příjmy libovolně nakládat a nemohl se tak dlouhodobě vymlouvat např. na nehospodárné chování žalobkyně, kterému by mohl napříště snadno zamezit a rodinné finance absolutně kontrolovat. Motivace jednání žalobkyně tak skutečně mnohem pravděpodobněji odpovídá nouzi a snaze zajistit si při péči o kojence dodatečné prostředky na chod domácnosti. Dodatečné zjištění prodeje erotických fotografií se tak soudu ze strany žalovaného jeví spíše jako záminka, než vyvolávací příčina. Vztah účastníků byl problematický dlouhodobě, ani jeden z účastníků v něm nebyl s partnerem spokojen a příčiny tak nelze redukovat na konkrétní zlomovou událost. Ostatně sám žalovaný připustil, že si se svou současnou partnerkou psal ještě před rozchodem účastníků, u své matky pak přespával asi jen 3 dny a poté již odjel do [obec] za ženou, pečující o pět nezl. dětí. Soudu se tak jeví krajně nepravděpodobně, že by se se svou stávající přítelkyní nevídal již předtím, či přinejmenším změnu partnerky nezvažoval. Ostatně se tak vyjadřoval již mnohem dříve (č. l. 137).

24. Soud tak uzavírá, že žalovanému se nepodařilo v řízení prokázat, že by nárok manželky na výživné ve smyslu byl v rozporu s dobrými mravy, což představuje situaci spíše mimořádnou a na projednávanou věc nedopadá. Relativně neurčitý pojem dobrých mravů by v případě manželů, jejichž manželství nedoprovázely již od počátku vztahu projevy volnějších mravů, mohl (v případě shora popsaného jednání žalobkyně vůči třem cizím mužům) skutečně porušit povinnost vzájemné věrnosti. V případě vztahu účastníků je však třeba toto kritérium vykládat méně přísně, neboť jejich vztah překonal mnohem krajnější obtíže. Žalobkyně se nedopustila jednání, které by bylo možno považovat za absolutní porušení manželské věrnosti, neboť si lze jistě představit ještě mnohem intenzivnější porušení věrnosti. Motivy jejího jednání přitom nevycházely z nezvládnutých emočních potřeb žalobkyně, ale především z jednání žalovaného, kterému se nedařilo naplňovat kritéria, stanovená v § 690 o. z., tedy že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy. Žalovaný své povinnosti pojímal mírně řečeno laxně, neprojevoval dostatečné úsilí k zachování si stálého zaměstnání a tedy stabilního zdroje příjmu, který by následně se žalobkyní sdílel tak, aby vyrovnal její vázanost na stálou péči o domácnost a společné dítě. Jelikož společná domácnost krátce po odchodu žalovaného zanikla tím, že bydliště opustila i žalobkyně, která od srpna 2022 obnovila soužití se svědkem [celé jméno svědka], nemohou se již dále uplatnit ustanovení § 690 a § 691 odst. 2 o. z., citovaná shora. Mohou však posloužit jako výkladové vodítko k celkovému rozsahu manželských povinností, když výživné mezi manželi je jednou z nich, resp. je má částečně suplovat.

25. Soud proto žalobě vyhověl a to ode dne jejího podání, zároveň omezil období této vyživovací povinnosti v souladu s výslovným návrhem žalobkyně (na kterém setrvala i po sdělení, že jí uplatněný nárok bude dle svého obsahu soudem kvalifikován jako výživné nerozvedené manželky) nejdéle do [datum], kdy nezl. [jméno] dosáhne věku dvou let, a stanovil den splatnosti (I. výrok). Dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši 14 129 Kč soud žalovanému uložil (s odkazem na § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.) plnit souběžně s běžným výživným ve dvanácti splátkách, splatných spolu s běžným výživným, neboť je zřejmé, že žalovaný nemá možnost jednorázové úhrady. Pokud však žalovaný dobrodiní splátek nevyužije, právo splátek ztratí a dlužné výživné se stane splatným okamžitě.

26. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Pokud právní zástupkyně tyto náklady vyúčtovala částkou 90 024 Kč, soud konstatuje, že vyúčtování je zcela zjevně nesprávné, doslova přemrštěné a nepřispívá k důstojnosti advokátního stavu. Soud si je vědom, že chyby ve vyúčtování odměn advokátů jsou v justiční praxi brány„ sportovně“, neboť je to až soud, kdo svým rozhodnutím výši odměny konstitutivně stanovuje. Nabízí se však četné analogie, např. s žadatelem o sociální dávky, který vědomě uvede nesprávné údaje pro její výpočet či přiznání a pokud dosáhne jejího neoprávněného přiznání, může čelit trestní odpovědnosti, případně může zůstat při kvalifikovaném pokusu.

27. Celková výše těchto nákladů pak sestává z 10 mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 2 620 Kč a deseti paušálních částek náhrad hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s účastí na prvním jednání dne [datum], na druhém jednání dne [datum] (které započalo v 9:23 hodin a tedy nepřesáhlo dvě hodiny trvání), s návrhem na doplnění dokazování a s účastí na jednáních dne [datum], [datum] a [datum], která ve všech třech přídech přesáhla dvě hodiny trvání. Jelikož je advokátka plátcem DPH, přísluší jí tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Za nahlížení do spisu (č. l. 24), trvající 13 minut, samostatná náhrada nepřísluší, neboť se jedná o součást přípravy a převzetí věci, když bez nahlížení do spisu řízení, které svým návrhem zahájila již sama žalobkyně, není řádná příprava a převzetí věci myslitelná. Samostatně by takový nárok náležel, pokud by např. potřeba nahlížení do spisu vyplynula v průběhu řízení změnou důkazní situace. Potud tedy přiznání odměny za 10 úkonů právní služby, nikoliv za účtovaných 12. Podstatným je dále stanovení tarifního základu odměny, kterým nemůže být pětinásobek ročního plnění, byl-li nárok od počátku řízení omezen na necelých 19 měsíců (vyjádřeno poměrně 129 Kč + 36 000 Kč + 1 533 Kč, tedy celkem 37 662 Kč). Toho by si právní zástupkyně, která účtovala samostatně za přípravu a převzetí věci a současně i za studium spisu, měla u svého vlastního klienta být vědoma. Výše mimosmluvní odměny tedy činí nikoliv 5 900 Kč, ale 2 620 Kč. Na odměně tak bylo přiznáno nikoliv 90 024 Kč, ale toliko 35 332 Kč. I tuto povinnost soud žalovanému, který je zjevně nemajetný a předlužený, uložil s odkazem na § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. ve 24 měsíčních splátkách. Jelikož je však méně pravděpodobné, že by žalovaný právě tento závazek zvolil k úhradě (ostatně čelí zřejmě trestnímu stíhání pro zanedbání povinné výživy a soud mu tímto rozhodnutím stanovil další vyživovací povinnost), i zde soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek, neboť oddalování splatnosti by pouze poškozovalo zájmy právní zástupkyně ve vztahu k pořadí pohledávek ostatních věřitelů žalovaného.