20 C 283/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 20 739 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 739 Kč s úrokem z prodlení v sazbách: 10 % ročně z částky 5 980 Kč od datum do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 8 772 Kč od datum do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 4 185 Kč od datum do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 602 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení 2 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěná období od: datum do datum (92 dní) u vozidla s registrační značka; datum do datum (102 dní) u vozidla s registrační značka; datum do datum (45 dní) u vozidla s registrační značka; datum do datum (7 dní) u vozidla s registrační značka; když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) osobních automobilů se zdvihovým objemem motoru mezi 1 850 cm3 až 2 500 cm3, resp. nákladního do 3 500 cm3, resp. osobního nad 2 500 cm3, resp. nákladního do 3 500 cm3 neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (5 980 Kč, resp. 8 772 Kč, resp. 4 185 Kč, resp. 602 Kč) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (4x 300 Kč).

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil.

3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce).

4. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Ohledně vozidla s registrační značka žalovaný jako vlastník a provozovatel značka automobilu se zdvihovým objemem motoru 2 461 cm3, maximálním výkonem 75 kW a maximální hmotností 2 700 kg neuzavřel v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 6 280 Kč. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne datum a datum, resp. datum od právnická osoba, a. s., doručovanými rovněž na platnou adresu trvalého pobytu žalovaného. Dne datum zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu.

6. Ohledně vozidla s registrační značka žalovaný jako vlastník a provozovatel značka automobilu se zdvihovým objemem motoru 1 896 cm3, maximálním výkonem 50 kW a maximální hmotností 2 515 kg neuzavřel v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Vlastnické právo prokazuje kupní smlouva ze dne datum (č. l. 54), dle které žalovaný vozidlo koupil od jméno příjmení za 25 000 Kč. Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 9 072 Kč. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne datum a datum, resp. datum od právnická osoba, a. s., doručovanými rovněž na platnou adresu trvalého pobytu žalovaného. Dne datum zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu.

7. Ohledně vozidla s registrační značka žalovaný jako vlastník a provozovatel značka automobilu se zdvihovým objemem motoru 4 921 cm3, maximálním výkonem 230 kW a maximální hmotností 3 080 kg neuzavřel v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 4 485 Kč. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne datum a datum, resp. datum od právnická osoba, a. s., doručovanými rovněž na platnou adresu trvalého pobytu žalovaného. Dne datum zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu.

8. Ohledně vozidla s registrační značka žalovaný jako vlastník a provozovatel značka automobilu se zdvihovým objemem motoru 1 896 cm3, maximálním výkonem 77 kW a maximální hmotností 1 985 kg neuzavřel v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Vlastnické právo prokazuje kupní smlouva ze dne datum (č. l. 18), dle které žalovaný vozidlo koupil od jméno příjmení za 35 000 Kč. Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 902 Kč. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne datum a datum, resp. datum, datum a datum od právnická osoba, a. s., doručovanými rovněž na platnou adresu trvalého pobytu žalovaného. Dne datum zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu.

9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni plnění dle I. výroku shora. Příležitost prokázat, že žalovaný vozidla již nevlastní, či jsou dokonce fakticky zničena, žalovaný vlastní nedbalostí promeškal. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále má nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Důvod ke krácení příslušné sazby dle zdvihové kubatury motoru soud v případě žádného u vozidel neshledal, neboť rozpor v parametru zdvihového objemu a rizika zvýšených škod vůči ostatním účastníkům silničního provozu zde nedosahuje takové zjevné intenzity, aby se soud odchyloval od platné vyhlášky.

10. Pokud žalovaný již není faktickým vlastníkem vozidel (v případě již prodaného vozidla srov. zejm. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 114/20), či vozidlo neexistuje nebo není provozuschopné, měl by evidovaný stav v registru vozidel ve vlastním zájmu co nejrychleji dát do souladu se skutečností, jinak bude analogickému nároku čelit opětovně, ostatně žaloby od téže žalobkyně se u zdejšího soudu doslova hromadí (po vyhlášení rozsudku přibyla dále řízení sp. zn. 18 C 390/2022 a 11 C 395/2022) a je otázkou, zda budou uplatňována i období následná. Jelikož žalobkyně má přístup pouze k adrese dle registru obyvatel (nadto dlouhodobě vychází pouze z údajů v registru vozidel, které mohou být zatíženy chybou), veškeré písemnosti bude žalovanému doručovat na jeho trvalé bydliště. Je to však zjevně spíše žalovaný, kdo jím zakoupená vozidla neregistruje a přidělává tak starosti nejen sobě, ale i původním vlastníkům, kteří musí nároky vůči svým osobám odvracet předkládáním kupních smluv. Ani případně zjištěnou doručovací adresu v soudním řízení si aparát žalobkyně a právní zástupkyně, zpracovávající ročně desítky tisíc obdobných návrhů a systematicky chybující, pravděpodobně ani nepovšimne, nicméně soud v tomto řízení dokonce žalovaného ani sám vypátrat nedokázal, ač se mu to v drtivé většině řízení daří. Žalovaný se zjevně na své ekonomicky kontraproduktivní počínání„ adaptoval“.

11. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 300 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 1037 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Důvod ke krácení odměny soud v tomto případě neshledal ani ve vztahu ke sp. zn. 17 C 192/2022, 17 C 218/2022. Žalobkyně v případě tohoto„ kumulovaného“ návrhu postupovala relativně ekonomicky v přiměřených časových souvislostech. S ohledem na kumulaci čtyř nároků soud nepřistoupil ani k přiznání odměny jako pro nezastoupeného účastníka.

12. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť pro jinou, než základní (třídenní) lhůtu k plnění, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobkyně tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Ostatně žalovaný je zjevně předlužen, písemnost bude pravděpodobně opět doručena toliko náhradním způsobem, těchto nároků zjevně ve svém„ podnikání“ nedbá a oddalování splatnosti by tak pouze poškozovalo zájmy žalobkyně a jejího právního zástupce ve vztahu k pořadí pohledávek ostatních věřitelů žalovaného. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.