20 C 287/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované naposledy bytem adresa pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úroky z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále v sazbě 8,25 % ročně z částek: [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše ve splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to ve splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení vyúčtované dodávky plynu a elektřiny do odběrného místa žalované na adrese jejího trvalého bydliště za období od [datum] do [datum] ([částka]) a (na polovinu snížené) smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou za měsíce září 2020 až únor 2021 á [částka], tj. [částka] a smluvní pokuty [částka] za prodlení s úhradou zálohy/faktury, resp. u elektřiny za období od [datum] až [datum] ([částka], dále od [datum] do [datum] ([částka]) a smluvní pokuty [částka] za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou za měsíce říjen 2020 až srpen 2022. Soud žalobkyni vyzval, aby doplnila skutková tvrzení ke způsobu podpisu smluv, na nichž bylo patrné vytištění podpisu žalované z datového souboru a soud tak měl pochybnosti, zda vytištění podpis prokazuje, že se žalovaná s listinami seznámila v obdobném rozsahu, jaký odpovídá podepisování vytištěných listin. Žalobkyně doplnila podáním ze dne [datum], že její dokumentace je přístupná online a že zákazník v zákaznickém centru má možnost listiny vidět na monitoru, listovat jimi a získat ústní vysvětlení smluvních podmínek od obchodního zástupce, než poskytne svůj podpis do tabletu.

2. Soud k rozhodnutí musel nařídit jednání, neboť žalobkyně s jiným postupem nevyslovila souhlas. Žalované soud doručoval jak na adresu trvalého bydliště (doručeno fikcí), tak i na další adresu, kterou zjistil od Úřadu práce. I zde však bylo doručeno fikcí a obě obálky se navíc vrátily soudu jako nevhoditelné do (neexistující) označené schránky žalované. Obě zjištěná účastnická mobilní čísla již neexistují. Žalovaná se tak nejspíše o probíhajícím řízení vůbec nedozvěděla, soud jednal v její nepřítomnosti. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného evidenční adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za neaktuální adresou trvalého bydliště, či zda se stane dosažitelná pro úřední korespondenci a o uplatněných pohledávkách se nebude dozvídat až z úkonů exekutorů v místě bydliště. Z profilu [anonymizováno] v síti [webová adresa] je ostatně možné, že žalovaná se s rodinou (včetně syna [jméno], narozeného [rok]) nachází v [anonymizováno] ve [příjmení] [jméno].

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům:

4. Žalobkyně smlouvou č. l. 17 ze dne [datum] prokázala závazek žalované hradit řádně dodanou a vyúčtovanou elektřinu v tarifu [anonymizováno] v odběrném místě jak shora, se shodnou adresou pro doručování, zálohy byly původně stanoveny na [částka] Smlouva je koncipována značně nestandardně (resp. soudce se za celý svůj gramotný život s takovouto formální podobou jakékoliv spotřebitelské smlouvy nesetkal, až teprve u této žalobkyně), neboť pod označením„ smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny“ je drobnějším fontem uvedeno„ (strana 2/2)“, přičemž následuje označení smluvních stran včetně všech individualizovaných údajů, ujednání o doručovací adrese, o platebních podmínkách, o smluvních podmínkách dodávky, specifikace odběrného místa, datum zahájení dodávky ([datum]), nevyplněná kolonka pro zvláštní ujednání, a podpisy stran s datem právního jednání, učiněné prostřednictvím elektronického zařízení. Na této straně je v záhlaví vyvedeno firemní logo„ innogy“ s dominující grafickou složkou. Druhou stranu smlouvy pak v záhlaví tvoří čárový kód technického charakteru, shodné uvození„ smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny“ a drobnějším fontem pak„ (dále jen Smlouva - strana 1/2)“. Grafické logo žalobkyně zde chybí. [příjmení] postrádá odlišení barevného pozadí textových polí, jakékoliv kolonky k vyplnění či vyznačení volby. Následují tolika dva sloupce textu na stránku (tzn. s relativně krátkými řádky), graficky dále nečleněného, zprava nezarovnaného, když velikost fontu odpovídá zhruba 80 řádkům textu na listu A4, členěného toliko do odstavců s názvy, provedenými velkými písmeny (tj. verzálkami): předmět smlouvy, dodávka elektřiny, uzavření a trvání smlouvy, cenové podmínky, ostatní ujednání a prohlášení zákazníka. Zápatí tohoto listu tvoří noticka„ Smlouva pokračuje na další straně“. Uprostřed masy textu odstavce s názvem trvání smlouvy je obsažena věta:„ Smlouva je uzavřena na dobu určitou 30 měsíců („ Základní doba“) ode dne její účinnosti a nelze ji předčasně vypovědět, nestanoví-li zákon jinak.“. Uprostřed masy textu odstavce s názvem ostatní ujednání je obsaženo následující souvětí (sic!): 5. „ Učiní-li Zákazník bez souhlasu innogy jakýkoliv právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy ze strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce jednané doby trvání Smlouvy (vč. případné Prolongace).“ 6. Součástí téhož odstavce je ujednání o smluvní pokutě [částka] za každé prodlení delší deseti dnů, rozsahem textu jen mírně přesahující dva řádky. K formální podobě smlouvy lze dále poznamenat, že číslování stran není vyvedeno žádným dalším způsobem (např. v záhlaví či v zápatí, odděleně od dalšího textu). Soud si tak není vědom jiného obsahového či formálního způsobu naznačení, že strana„ 2/2“ představuje zadní, pokračující stranu smlouvy. Dále žalobkyně doložila na č. l. 18 oboustranně vyvedený informativní leták s obdobným grafickým členěním textu. Pořadí stran zde není nijak vyjádřeno, záhlaví první strany tvoří opět (jen částečně čitelný) čárový kód technického charakteru, grafické logo žalobkyně, nadpis ve verzálkách„ informace pro zákazníka – spotřebitele“, graficky odlišené identifikační údaje žalobkyně a technické informace, včetně graficky provedených informací v polovině titulní stránky, vyjadřujících skutečnost, že se jedná o smlouvu na dobu určitou v trvání 30 měsíců s automatickým prodlužováním platnosti - ovšem (což je nejpodstatnější) - již bez informace o smluvních pokutách. Leták pokračuje informativním textem do poloviny druhé strany, kde je datum ([datum]) a podpis žalované (rovněž elektronicky vyhotovený).

7. Byl předložen ceník č. l. 20 pro tři po sobě jdoucí období 10 měsíců, bylo předloženo řádné vyúčtování elektřiny (č. l. 25) za dobu od ([částka]) po zohlednění spotřeby a zaplacených záloh ([částka]). Bylo prokázáno písemné upomínání ze dne [datum] (č. l. 28) žalobkyní a oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum] (č. l. 29) a jeho doručení do dispoziční sféry žalované podacím archem (č. l. 30). Bylo prokázáno vyúčtování smluvní pokuty [částka] za období 22 měsíců (č. l. 32), odstoupení od smlouvy ze dne [datum] (č. l. 35) s podacím archem (č. l. 36) a konečné vyúčtování spotřeby č. l. 33 ([částka]), zahrnující i dvě smluvní pokuty á [částka] za prodlení s úhradami záloh. K tomuto vyúčtování bylo následně (k oprávněné reklamaci žalované) vystaveno pro shodné období do [datum] vyúčtování č. l. 37 na částku [částka] (nahrazující částku [částka]). Byla doložena předžalobní upomínka žalobkyně č. l. 40 se souhrnem všech těchto plateb.

8. Žalobkyně smlouvou č. l. 42 ze dne [datum] prokázala závazek žalované hradit řádně dodaný a vyúčtovaný plyn v tarifu [anonymizována dvě slova] v odběrném místě jak shora, se shodnou adresou pro doručování, zálohy byly původně stanoveny na [částka] Smlouva je koncipována obdobně a platí pro ni prakticky vše výše uvedené. Uprostřed masy textu odstavce s názvem uzavření a trvání smlouvy je obsažena věta:„ Smlouva je uzavřena na dobu určitou 12 měsíců („ Základní doba“) ode dne její účinnosti a nelze ji předčasně vypovědět, nestanoví-li zákon jinak.“. Dále je obsaženo ujednání o redukci smluvní pokuty [částka] za měsíc na polovinu pro nejnižší pásmo odběru (což je zřejmě případ smlouvy žalované, jelikož je požadována právě polovina sjednané smluvní pokuty).

9. Byl předložen ceník č. l. 44, bylo předloženo oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum] (č. l. 50) a jeho doručení do dispoziční sféry žalované podacím archem (č. l. 51). Bylo prokázáno další oznámení ze dne [datum] (č. l. 52), dále vyúčtování smluvní pokuty [částka] za období 4 měsíců (č. l. 53), odstoupení od smlouvy ze dne [datum] (č. l. 56) s podacím archem (č. l. 57) a konečné vyúčtování spotřeby č. l. 54 ([částka]), zahrnující i tři smluvní pokuty á [částka] za prodlení s úhradami záloh a započtení uhrazených záloh ([částka]). Bylo doloženo i samostatné vyúčtování smluvní pokuty [částka] (č. l. 58) a předžalobní upomínka ze dne [datum] (č. l. 59).

10. Dle sdělení Úřadu práce č. l. 62, 67 a 68 byla žalovaná v období září 2020 až února 2021 v evidenci uchazečů o zaměstnání, od června 2021 čerpá rodičovský příspěvek a přídavky na děti a pečuje o dvě nezletilé děti. Dle zprávy OSPO ze dne [datum] v té době čerpala i příspěvek na bydlení a žila s dětmi sama.

11. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci spolu platně sjednali závazek ze sdružených dodávek elektřiny dle § 50 energetického zákona a plynu dle § 72 tamtéž, s podpůrným uplatněním ustanovení o koupi dle občanského zákoníku [číslo] Sb. (dále jen„ o. z.“), s charakterem spotřebitelských závazků. Ze závazků žalobkyně dodávkami elektřiny plnila řádně, plnění řádně vyúčtovala, žalovaná však cenu plnění neuhradila, stejně jako neuhradila ani vyúčtované smluvní pokuty. Stejně tak soud shledal důvodnou i smluvní pokutu ve výši [částka] a [částka], byť i ta je na samotné hraně akceptovatelnosti platného ujednání se spotřebitelem, není však (v měsíční výši) nepřiměřená s ohledem na výši předpokládané i reálné spotřeby. Ujednání těchto pokut proto v tomto konkrétním případě dosahuje toliko intenzity relativní neplatnosti ve smyslu § 580 o. z., a pro procesní pasivitu žalované a absenci námitek tak soud nemohl než nárok na plnění přiznat. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tzn. zda neuhradila více) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Soud tak mohl žalobě vyhovět v plném rozsahu výroku I shora, včetně úroků z prodlení, důvodně požadovaných dle § 1970 o. z., když počátek prodlení odpovídá splatnosti původních faktur a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. V rámci obiter dictum soud konstatuje k nároku na 8 800 a [částka] následující. Přestože je v jednom případě požadováno plnění za měsíce v budoucnu, je zřejmé, že žalovaná již vzniku těchto budoucích částí nároků již nemůže svým chováním (za absence nevynutitelné dobré vůle žalobkyně k novaci závazku) zabránit, jejich„ předčasné“ vyúčtování tak nelze považovat za důvod neexistence nároku. Stejně tak výše pokuty, kterou si žalobkyně jistí zisk za odběrné místo bez ohledu na to, kdo jej v budoucnu zásobuje a kdo zde odebírá, je (notorieta) kompenzováno výhodnějším cenovým tarifem a při výši předpokládané měsíční spotřeby (v případě zálohy za dodávky elektřiny ve výši [částka]) by se jednalo o vzájemně souměřitelné plnění. Ujednání o smluvní pokutě ve výši [částka] za celé sjednané období do budoucna je však na samotné hranici akceptovatelnosti, a to zejména z důvodu absolutní neplatnosti případných porušení zákazů dle § 1811 a 1812 odst. 2 o. z. Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Podle § 1811 odst. 1 o. z. platí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle § [číslo] tamtéž platí, že (1) lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. (2) K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § [číslo] tamtéž dále platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. platí také to, že k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá, k čemuž v projednávané věci nedošlo. Podle § 1753 o. z. dále platí, že ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření. Konečně pak podle § 1800 o. z. platí, že (1) Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. (2) Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577. Pokud však soud prvního stupně v minulosti tento nárok nepřiznal (např. z důvodů, podrobně rozvedených ve sp. zn. 20 C 230/2020, dostupného v anonymizované podobě v databázi Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů), k nimž by bylo nutno přičíst i formu podepisování listin bez jejich fyzického vytištění předem, žalobkyně byla úspěšná s odvoláním proti takovému zamítnutí, soud prvního stupně se tak cítí být vázán tímto právním názorem zdejšího odvolacího soudu v obdobných případech i do budoucna a nemíní zatěžovat dlužníky náklady neúčelně vedených odvolacích řízení, pokud tito proti rozhodnutí soudu (zpravidla) rovněž nebrojí, jak je tomu i v tomto případě, kdy se soudu žalované nepodařilo ani doručit do vlastních rukou, přestože po ní aktivně pátral.

13. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Pokud se týká podřazení těchto dvou úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Ostatně předžalobní výzvu zasílá sama žalobkyně, která tato plnění vlastními zaměstnanci (či automatizovaně) zcela rutinně účtuje desítkám či stovkám tisíc svých klientů. Délka návrhu je pak dána uplatňováním jednotlivých„ modulů“ odůvodnění pro jednotlivé složky nároků a nepředstavuje sama o sobě samostatný důvod pro přiznání plné náhrady. Dále náhrada sestává z mimosmluvní odměny dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] a paušální částky náhrady hotových výdajů [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídající nákladům, spojeným s účastí při jednání. Za samostatné písemné vyjádření ze dne [datum] náhrada nepřísluší, neboť došlo soudu [datum], proto ani nemohlo být včas dosláno žalované a je zřejmé, že mohlo být předneseno při jednání, které si ostatně žalobkyně sama předem vyžádala. Takový úkon tedy nelze z procesního hlediska považovat za účelně vynaložený náklad, který by měla hradit protistrana. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.

14. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalované povolil v uplynulém roce již 2 exekuce a žalovaná je na rodičovské dovolené s minimálním příjmem od státu. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije a pohledávky nechá být s rizikem jejich navýšení o vyšší tisíce Kč náklady exekučního řízení. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně dvouletý splátkový kalendář, resp. půlroční v případě nákladů řízení, aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Žalobkyně by měla ve svých úvahách zohlednit i skutečnost, že pokud je pravdou, že nákupy energií činí dopředu (tzn. forwardové nákupy energií), pak v situaci současného růstu cen má díky smlouvě se žalovanou naopak nemalou finanční výhodu předem nasmlouvaného množství elektřiny za cenu výrazně nižší, než je současná tržní. Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což tato výše splátek zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku), zejména pokud by přednostně uhradila pohledávku jednorázově, zatímco podléhá exekučnímu inhibitoriu pro předchozí závazky.