20 C 303/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované pro zaplacení 26 914 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k rukám společným a nerozdílným , částka, s úrokem z prodlení v sazbě 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně , částka, měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k rukám právního zástupce žalobců na náhradě nákladů řízení , částka, , a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se v řízení domáhali žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení shora v I. výroku uvedeného plnění z titulu dlužného nájemného za měsíce říjen a listopad 2023 a náhrady škody za zničené vybavení, a to ve vztahu k bytu č. 254/1 v domě na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , který je v podílovém spoluvlastnictví žalobců. Byt žalovaná vyklidila a předala , datum, a svůj závazek stvrdila na písemném uznání, dle něhož měla žalovanou částku uhradit do , datum, .

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobci s takovým postupem souhlasili předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděla), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila. Soud po ní pátral, podařilo se ji kontaktovat na tel. , tel. číslo, , kde uvedla, že na trvalém bydlišti označenou schránku má a soud tam má doručovat, jen tam často pro pracovní vytížení není. Takové tvrzení se však nezakládalo na pravdě, na adrese trvalého pobytu jí bylo doručeno náhradním způsobem a obálka se poté vrátila soudu, neboť doručující orgán (, právnická osoba, .) nenalezl označenou domovní schránku. Jediné, čeho tak žalovaná dosáhla bylo, že soud zcela zbytečně kontroloval adresní místo, zda nejde o jeden z četných zfalšovaných záznamů na doručence od , právnická osoba, . K věci se nijak nevyjádřila.

3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. , spisová značka, ). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud takovou adresu vůbec soud z vlastní iniciativy zjistí, zkusí obesílat (což při ceně přes , částka, za každou takovou písemnost nelze považovat za samozřejmé) a dojde na ní k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v tomto řízení nedošlo). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením (neboť ani doručovací adresa jak výše bohužel není v některých řízeních spolehlivým řešením) je však bezplatná datová schránka, do níž mají orgány veřejné moci povinnost doručovat a naopak zcela odpadá zájem na zjišťování bydliště adresáta (o které se případně zajímá až soudní exekutor v rámci vymáhání). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne , datum, ). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce).

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Spoluvlastnické právo žalobců k předmětnému bytu, k souvisejícím pozemkům a ke společným částem domu je prokázáno veřejným výpisem z katastru nemovitostí č. l. 15-17. Uznáním č. l. 13 s úředně ověřenými podpisy všech účastníků je prokázáno, že žalované vznikl z titulu poškození majetku a nájemného za říjen a listopadu 2023 dluh , částka, a k ukončení nájmu, kterým byl dluh vyčíslen, došlo , datum, . Žalovaná takový závazek uznává. Splatnost byla dohodnuta dnem , datum, na účet č. , č. účtu, . Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 19) vypracování i zaslání (č. l. 21 p. v.) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované. K poměrům žalované soud od Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, (č. l. 23) zjistil, že pracuje u subjektu s IČO , IČO, od , datum, a nečerpá žádný důchod. U zaměstnavatele dle zprávy č. l. 26 pracuje jako řidička nákladních vozidel.

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Strany platně sjednaly závazek nájmu předmětného bytu, z něhož žalované svědčila povinnost hradit sjednané nájemné dle § 2246 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“). Část nároku na náhradu škody odpovídá § 2267 tamtéž. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebylo uhrazeno) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Soud tak mohl oběma typům nároků vyhovět a žalovanou zavázat plněním a to k rukám žalobců společným a nerozdílným, neboť vystupují v aktivní solidaritě. Jelikož je žalovaná v prodlení, osvědčila žalobkyně s odkazem na 1970 o. z. nárok i na úroky z prodlení jak v I. výroku shora, když počátek prodlení je stanoven dle prodloužené lhůty v uznání závazku a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byli žalobci v řízení zcela úspěšní, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. těmto přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou a půl mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po , částka, a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á , částka, ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s jednoduchou předžalobní výzvou a s podáním žalobního návrhu. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.

7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalované povolil v letech 2021 až 2023 již 3 exekuce pro drobné pohledávky. Režim splátek také v situaci předlužení umožní umořování závazku z nezabavitelných částek, aniž by nutně docházelo ke krácení věřitelů se staršími splatnými pohledávkami. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalované tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně tříměsíční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o „nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (která může pohledávku podstatně navýšit o náklady exekuce - hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení).