20 C 31/2026

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl soudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem tamtéž proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované fakticky bytem Anonymizováno pro 14 995,02 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 995,02 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 15 % ročně z částek:4 038,31 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení,10 956,71 Kč od 4. 8. 2023 do zaplacení,a to vše ve splátkách po nejméně 3 650 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení 2 615 Kč, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne 17. 10. 2025, zaplacení plnění za dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, , žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , a to 4 038,31 Kč dle faktury č. , hodnota, se splatností 12. 6. 2023 za období od 13. 9. 2022 do 22. 5. 2023 a 10 956,71 Kč dle faktury č. , hodnota, se splatností 3. 8. 2023 za období od 23. 5. 2023 do 10. 7. 2023. Dále se domáhala úroků z prodlení jak v I. výroku shora.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni bylo možno plně vyhovět a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní na adrese faktického bydliště (zjištěného soudem z vlastní iniciativy) jí bylo doručeno do vlastních rukou.

3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. , spisová značka, ). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud takovou adresu vůbec soud z vlastní iniciativy zjistí, zkusí obesílat (což při ceně přes 100 Kč za každou takovou písemnost nelze považovat za samozřejmé) a dojde na ní k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v tomto řízení při prvním pokusu došlo, ani to však nezakládá povinnost soudu činit pokusy i nadále). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením (neboť ani doručovací adresa jak výše bohužel není v některých řízeních spolehlivým řešením) je však bezplatná datová schránka, do níž mají orgány veřejné moci povinnost doručovat a naopak zcela odpadá zájem na zjišťování bydliště adresáta (o které se případně zajímá až soudní exekutor v rámci vymáhání). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne 29. 3. 2012). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce). I když v tomto řízení o výsledku rozhodly skutečnosti, k nimž soud přihlíží z moci úřední, realita současné doby ukazuje, že i o tato práva by se měl každý spotřebitel starat aktivně. Mnoho spotřebitelů pak nevědomky plní nároky, které by i při laické procesní obraně vůbec plnit nemuseli.

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Již samotným oznámením původní věřitelky na č. l. 45 žalobkyně prokázala, že na ni přešla předmětná pohledávka za žalovanou, byť ji zaslala na adresu , adresa, , která z důkazů nevyplývá, ale odpovídá trvalému bydliště dle registru obyvatel. Doložila ale i další důkazy (včetně dlouhého seznamu s citlivými osobními údaji nezúčastněných osob). Smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny (č. l. 20) žalobkyně prokázala závazek žalované hradit vyúčtovanou cenu za dodávku elektřiny do předmětného odběrného místa. Jako doručovací adresa byla ujednána adresa odběrného místa. Byly doloženy všeobecné obchodní podmínky (č. l. 35) a ceník (č. l. 34). Fakturou č. l. 37 jak v odst. 1 shora žalobkyně prokázala řádné vyúčtování spotřeby elektřiny se splatností jak v I. výroku (se zohledněním uhrazených záloh 13 650 Kč) a fakturou č. l. 40 pak vyúčtování konečné jak shora. Byla doložena upomínka č. l.

42. Právní zástupce žalobkyně prokázal dopisem č. l. 45 vypracování kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., zaslal na adresu , adresa, .

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud shledal žalobu důvodnou, neboť byla uzavřena platná spotřebitelská smlouva o sdružených dodávkách ve smyslu § 50 (elektřina) energetického zákona, na které se podpůrně užijí ustanovení o koupi dle občanského zákoníku, a žalovaná je povinna platit za řádně vyúčtované dodávky elektřiny a s tím spojená plnění (distribuční poplatky). Proto soud žalobě vyhověl včetně důvodně požadovaných úroků z prodlení (§ 1970 o. z.), stanovených sazbou v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení byl rovněž stanoven korektně dle splatnosti faktur.

6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 400 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.

7. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Ostatně předžalobní výzvu zasílá i sám žalobce, právní zástupce tak jeho úsilí duplikuje a dokládá vlastní doručení takové výzvy. Vyúčtování a upomínání těchto plnění včetně posouzení jejich splatnosti představuje rutinní činnost již pro samotnou žalobkyni, z hlediska poskytování kvalifikovaných právních služeb zde nebylo ničeho, co by se z rámce takové běžné fakturační činnosti vymykalo, bez ohledu na to, kolik variant vyplnění jednotlivých nároků v návrhu na vydání elektronického platební rozkazu již bylo tímto právním zástupcem použito (lze je ostatně v rámci téhož soudu porovnávat fulltextovým vyhledáváním). Žalobkyní případně uváděná rozhodnutí jiných soudů soud považuje toliko za excesy z jinak ustálené rozhodovací činnosti dalších soudů, dle které lze formulářově zpracovaný návrh spatřovat i ve skutkově komplikovanějších typech žalobních návrhů (např. neoprávněné odběry energetických komodit, pojistné, nájemné apod.).

8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalované povolil již jinou exekuci a má tři vyživovací povinnosti (děti narozené 2022, 2023 a 2025 – č. l. 50), čerpá rodičovský příspěvek a dávku státní sociální podpory (č. l. 57). Režim splátek také v situaci předlužení umožní umořování závazku z nezabavitelných částek, aniž by nutně docházelo ke krácení věřitelů se staršími splatnými pohledávkami. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně půlroční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o „nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (která může pohledávku podstatně navýšit o náklady exekuce - hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem, který se ostatně v těchto řízeních zcela záměrně domáhá vyšší odměny, než na jakou má nárok. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty. Zjevně však své závazky hradit zkoušela (platila nemalé zálohy). Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což však výše soudem určené splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).