20 C 313/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno., Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta Anonymizováno žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované naposledy bytem Adresa žalované pro zaplacení 182 255,40 Kč s příslušenstvím,

I. Co do částky částka se řízení částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s kapitalizovanými úroky částka, s úrokem z prodlení v sazbě 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem 13,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částka, a to vše ve splátkách po nejméně částka měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení plnění z úvěrové smlouvy č. Anonymizováno ze dne datum s původní jistinou částka („Půjčka na kliknutí“), která se pro nehrazení splátek stala předčasně splatnou dne datum. Žalobkyně se domáhala částka na jistině, částka na kapitalizovaném úroku, částka na kapitalizovaném úroku z prodlení, částka na poplatcích (za pojištění typu B a upomínku) a dále běžících od datum z jistiny do zaplacení v sazbách 13,99 % ročně, resp. 15 % ročně. Podáním ze dne datum vzala žalobu částečně zpět o částka, které žalovaná měla uhradit dne datum.

2. Soud k projednání věci nařídil jednání. Pokud by soud po žalované nepátral a obeslal toliko adresu jejího trvalého bydliště, pravděpodobně by se o nalézacím řízení vůbec nedozvěděla. Podařilo se ji však kontaktovat a bylo jí doručeno na adrese adresa v Teplicích náhradním způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. Dále ji soud obeslal na emailovou adresu. K věci se nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila a soud věc projednal v její nepřítomnosti.

3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. spisová značka). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované v jakémkoliv jiném řízení adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud takovou adresu vůbec soud z vlastní iniciativy zjistí, zkusí obesílat (což při ceně přes částka za každou takovou písemnost nelze považovat za samozřejmé) a dojde na ní k převzetí do vlastních rukou (k čemuž nedošlo ani v tomto řízení). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením (neboť ani doručovací adresa jak výše bohužel není v některých řízeních spolehlivým řešením) je však bezplatná datová schránka, do níž mají orgány veřejné moci povinnost doručovat a naopak zcela odpadá zájem na zjišťování bydliště adresáta (o které se případně zajímá až soudní exekutor v rámci vymáhání). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce). I když v tomto řízení o výsledku rozhodly skutečnosti, k nimž soud přihlíží z moci úřední, realita současné doby ukazuje, že i o tato práva by se měl každý spotřebitel starat aktivně.

4. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

5. Soud v důsledku zpětvzetí části žaloby I. výrokem tohoto rozsudku vyhověl a řízení v požadovaném rozsahu zastavil. Absence výslovného nesouhlasu žalované (a vážného důvodu) s tímto postupem nebylo třeba, neboť se nedostavila k prvnímu jednání, kde takové právo mohla uplatnit.

6. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky je dostatečně prokázáno již dopisem původního věřitele č. l. 45 a 46, žalobkyně však předložila i jiné důkazy (rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek – netištěno, potvrzení o úplatě č. l. 34). Rámcovou smlouvou č. l. 22 je prokázáno, že žalované původní věřitelka poskytovala běžné bankovní služby již od datum (běžný účet, spořicí účet, elektronické bankovnictví, platební karta). Je doložena kopie občanského průkazu žalované (č. l. 25). Byl doložen výpis účtu žalované (netištěno celé, část č. l. 91 a násl. a 99 a násl.), kde soud přehlédl čerpání úvěru od predátorsky jednající společnosti právnická osoba., dne datum ve výši částka, kterému dle splácení zjevně předcházel nejméně jeden jiný úvěr.

7. Je doložena vyplněná žádost o úvěr (č. l. 27) s rekapitulací splátek částka a příjmu částka, protokol č. l. 32 s tvrzením lustrací žalované, tvrzení o lustraci v CBL č. l. 62 toliko s výsledkem „OK“, klientské údaje č. l. 33 a posouzení úvěruschopnosti č. l. 31, kde je jako výše splátek zjištěno částka a příjem až částka (ten je ovšem dopočítán nesmyslně z příchozích plateb, které zahrnují i čerpání úvěru, nespecifikovanou platbu od ČSSZ (dle č. l. 99 šlo o dávku nemocenského pojištění za červenec až září 2020) a platby od třetích osob). Splácení částka však ve skutečnosti odpovídá doplacení drobného úvěru, proto soud počítá do závazků žalované pouze úvěr z kreditní karty s rámcem částka a tehdy (bez vyjádření žalované) neznámou mírou čerpání.

8. Návrhem/smlouvou č. l. 16, akceptačním dopisem č. l. 26 a informačním letákem č. l. 28 žalobkyně prokázala sjednání úvěrového závazku s jistinou částka, úrokem 13,99 % ročně (s aplikací nižší sazby řádném splácení, což podle obsahu představuje ujednání smluvní pokuty pro případ porušení závazku splácení), poplatkem částka za upomínku a pojištěním schopnosti splácet s měsíčním pojistným částka. Smlouva je podepsána elektronicky (č. l. 21). Je předložena úvěrová historie č. l. 35 s přehledem splácení, produktové a všeobecné podmínky č. l. 47 a ceník č. l.

54. Dopisem č. l. 41 je prokázáno zesplatnění úvěru věřitelem ke dni datum a předžalobní výzva, zasílané na novou adresu žalované adresa v Teplicích a také na adresu trvalého bydliště (č. l. 43). Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 63) vypracování i zaslání (č. l. 66) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované.

9. Z přehledu řízení žalované soud zjistil, že věřitel rozdělil pohledávky za žalovanou a částka uplatnil samostatně v řízení sp. zn. spisová značka, jak má ostatně tato advokátní kancelář ve zvyku činit systematicky. Rozsudkem č. l. 114 bylo právnímu zástupci již přiznáno na náhradě nákladů řízení částka, projednán byl debetní zůstatek předmětného běžného účtu žalované.

10. Soud se nespokojil s tvrzením, že NRKI věřitel lustroval s výsledkem „OK“ a vyžádal si alespoň aktuální výpis. Shodně postupuje většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, s vědomím, že tehdejší výpisy již nelze opatřit dodatečně, neboť přinejmenším v NRKI a BRKI se archivují pouze údaje o závazcích, nevymožených v posledních 4 letech. Již tím by byl výsledek řízení determinován, neboť takto vysoké příslušenství nelze poskytnout bez extrémní míry opatrnosti. Senát 20C zdejšího soudu si nicméně neváhá výpisy opatřovat alespoň v aktuální podobě, což ve většině projednávaných nároků ze spotřebitelských úvěrů postačuje ke spolehlivému dovození jejich absolutní neplatnosti. Z něj zjistil předchozí dva drobné a již doplacené úvěry od právnická osoba., třetí úvěr od téže s charakterem kreditní karty s rámcem částka (o kterém strany věděly – č. l. 27), u kterého bez vyjádření žalované nebylo možno zjistit, zda byla v roce 2021 v delikvenci či nikoliv.

11. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Byla ovšem předložena i historie úvěrového účtu od původní věřitelky. Soud shledal, že jakkoliv je případ žalované skutečně hraniční, v okamžiku čerpání úvěru nebyla předlužena, měla zřejmě pouze jediný úvěr (což nevylučuje jiné lichevní úvěry od predátorsky jednajících společností, které je do registrů nezadávají – opět ovšem lze konstatovat, že pro nepřítomnost žalované žádné takové případné tvrzení ani nemohlo být uplatněno) a nebylo vyloučeno, aby z příjmu okolo 18 tis. Kč čistého hradila měsíční splátku částka. Proto soud shledal úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku za sjednanou platně a žalobě bylo možno (po zohlednění částečného zpětvzetí jak výše) plně vyhovět. Platně sjednané bylo i adhezní pojištění, z něhož žalované svědčila povinnost hradit ke splátce i úvěru i měsíční pojistné.

12. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, resp. částečně došlo k zastavení řízení pro chování žalované (která po důvodném zahájení řízení uhradila částka), soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Zohlednil ovšem částku částka, která již byla žalobkyni přiznána v řízení sp. zn. spisová značka. Celková výše těchto nákladů pak sestává z pěti mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka (resp. částka) a pěti paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s předžalobní výzvou, s podáním žalobního návrhu, s částečným zpětvzetím (zde toliko částka, neboť úkon se týkal toliko částka) a s účastí na nařízeném jednání. Přiznání odměny za částečné zpětvzetí pro úhradu částka je v této souvislosti skutečně tragikomické. Jakákoliv snaha soudu prvního stupně dosáhnout alespoň přiznání poloviny úkonu právní služby za tak triviální a nezbytný úkon (jinak by žalobkyně nebyla úspěšná a soud by žalobu v takové části zamítal) se však u zdejšího odvolacího soudu nesetkala s přijetím takové právní doktríny. Dále je přiznáno za 8 zameškaných půlhodin na cestě právní zástupkyně k soudu a zpět dle § 14 tamtéž (částka) Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrada za jízdné vlakem k jednání u zdejšího soudu a zpět, které bylo řádně doloženo (č. l. 119 a 120) částkami částka a částka. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, soud však zohlednil započtení nákladů předchozího řízení a soudní poplatek při uplatnění obou nároků jediným návrhem by činil částka, tedy o částka více. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.

13. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalované povolil v roce 2024 již 2 jiné exekuce. Režim splátek také v situaci předlužení umožní umořování závazku z nezabavitelných částek, aniž by nutně docházelo ke krácení věřitelů se staršími splatnými pohledávkami. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalované tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně čtyřletý splátkový kalendář, zahrnující i náklady řízení, aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (která může pohledávku podstatně navýšit o náklady exekuce - hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Splátku ve shodné výši ostatně věřitel žalované sám nabízel (č. l. 116 p. v.). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná nakonec opět zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty. Mírnější splátkový kalendář autoritativním rozhodnutím soudu (tedy bez dohody s věřitelem) je prakticky vyloučený. Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což však výše soudem určené splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.